V posledních dnech mne, mimo velkých a pravděpodobně uměle... říkám úmyslně uměle... zhotovených (vytvarovaných) kamenů, které objevil syn kdesi v hlubokém podhůří ?umavy (a které právě zkoumáme v ?ir?ích souvislostech), velmi zaujal článek, vlastně studie pana Leva?ova: "Skazka o Finistovi Jasném sokolu" a jako na zavolanou i odkaz čtenáře na "kamennou mapu" nazvanou "Da?čin kámen", nalezenou v té?e rozsáhlé lokalitě, ke které se vztahují i nálezy dřevního Arkaimu i Sinta?ty. Ale i k jistým částem Velesovy knihy....

Nebo jen k nejbli??ím souhvězdím na?í galaxie?

Nezávislé dějiny země Zlaté hvězdy Margity v podivně závislé Evropě Š Zdeněk Patrick - Praha 2012

Jedinou slabinou vyprávění je, ?e se marně pídím po originálech tzv. slovansko arijských ved, jakkoliv mohu připustit i ústně předávanou slovesnost.

Av?ak stále marně pátrám po původních ruských textech, ze kterých ve své studii vycházel pan Leva?ov ("O Jasném sokolu"), abych bezpečně mohl celý příběh, tak je sepsán Nikolajem Leva?ovem, bezezbytku pokládat za nanejvý? hodnověrný. U nás jedna z verzí vy?la v souboru pohádek "Krása nesmírná", která je zřejmě ochuzená v míře mylných představ systému o dětské vnímavosti. U nás dané téma, v jisté lidové rozprostraněnosti, jak je zapsala Bo? ena Němcová, není rovně? zcela neznámé.

Nicméně... bez ohledu na původní text, ze kterého čerpal pan Leva?ov, jeho závěry mnohé vnímavé čtenáře ?okuji. Mírně řečeno.

Zcela nyní vynechám v?echny své výhrady k zajímavému dílu (řekl bych geniálního nadhledu) pana Leva?ova a vá?eným čtenářkám a čtenářům vřele doporučuji pečlivě pročíst jeho zpětně rozborem provedenou studii mo?ného vzkazu na?ich předků. I se v?emi chybičkami, které jsem zjistil při kontrole nabídnutých údajů. Proč se uchyluji k tak vyhraněnému nad?ení nad postupy v cizím díle? Ač jsem jinak "pan velmi opatrný"?

Pova?uji zpětný rozbor vzkazu (Skazu, skazky) ze jedinečný příklad, jaký lze zadat dětem, aby logicky do?ly k poznání, ?e svět, jaký znají dnes, není pravdivý. Přičem? je nutné hledat příčiny ztráty paměti, které se sna?í i dnes vymazat slovanské vědomí, nejen o starověkých znalostech mnohosti světů a ?ivota na nich, ale i poznání, ?e na?i slovan?tí předci se bě?ně pohybovali prostorem na?í galaxie a jejich technologie byla na mnohem vy??í úrovni, ne? se kdy jakému psedo pangermánovi a jejich donátorům zdálo.

Proč vzpomínám kamennou mapu: článek o ní vy?el i v českém překladu "WM" odkaz zde...

www.gevo.info ... Kamenná mapa

Závěry studie hovoří, ?e se jedná o fragment podstatně vět?ího celku. Av?ak fragment, který ukazuje právě ta místa (zpracovaná starověkým satelitem, krou?ícím kdysi na obě?né dráze Země) nedaleko Uralu, odkud učebnicová "Nastěnka" vyrazí na dalekou výpravu za svým Finistem Jasným sokolem. Je to toté? místo, kde bájný bijec draků Jura, a legendární slovanský kní?e Jaro dostihl a zahlu?il Černého Idola (Černého hada, kostlivého Kostěje).

Připomínám, ?e relativně nedaleko (prstem po mapě) je oblast dávných hradů Arkaim a Sinta?ta atd...

www.sarakt.eu.... I. P. Evtu?enko... Arkaim - souhrný přehled výzkumu. Ariové na Urale. Část III."

Slovenskému a českému čtenáři, ačkoliv nám není příběh "Nastěnky" cizí, nebo? připomíná části a úryvky na?í lidové slovesnosti, si dovolím průbě?ně, během dne?ního dne, dopl�ovat tento článek svými poznámkami a skutečnostmi z oboru současného poznání astronomie. Včetně odkazů:

Příběh o Jasném sokolu (ve formátu pdf) začíná i pro nás velmi známou rodinou seancí otce jedoucího na trh, starostlivého tatíčka dvou rozmazlených a závistivých dcer a vzorně skromné nejmlad?í, který se ptá dcer, co pěkného jim má přivést z trhu (Nemohu si vzpomenout a tak pou?iji heslo "Kráska a zvíře" Tři oří?ky atd...).

Bude nás jistě zajímat, odkud a jakým směrem "Nastěnka vyrazí" hledat svého milého Jasného sokola, kterého smrtelně zranila lidská závist a nepřejícnost. Musí překonat pohádkové vzdálenosti, které známe i z českých, či slovenských pohádek: musí překročit sedmero hor, sedmero řek, sedmero království (jindy devatero - neurčitá číslovka určující stupe� bo?ského utajení směru i vzdálenosti). Roztrhat příslu?ný pár ?elezných bot, schroupat několik bochníku chleba naopak skrývají představu o časovém intervalu namahavé cesty v ka?dé pořádné pohádce. Nastěnka si to namíří k Urmanským lesům. Urmanské hory, později Ripejské hory - dnes Ural, Gural je tím místě. Na jihozápadním výbě?ku Urmanských hor se Natěnka rozhlédne a vidí údolí s rovinnou plochou ve tvaru velkého čtverce o plo?e 27 440 kilometrů čtverečních.

Má to být údajně někdej?í startovací a přistávací plo?ina pro kosmické a mezigalaktické lety (V oblasti měst Ufa, Blagově?čensk, Salavat atd. ). A nyní vzhůru na jiný materiál: Prastarý fragment kamenné mapy. Právě ten, o kterém se hovoří a který zobrazuje ji? zmíněné údolí na jihozápadním výbě?ku Uralu. Jmenuji ji? jen jedno z měst, co společný jmenovatel těchto dvou příběhů: Ufa (To ostatní naleznete na příslu?ném odkazu "kamenná mapa").

V příběhu se objeví místo Jad?i baby (Jagy baby) a jejich sester, u nás, či spí?e pro mne, neznámé sestry: Karna, ?ela, Streča, Nestreča, nestárnoucí a stále mladá pěrunica Tara a její rodný bratr pěrunič Tarch - Da?bog. Da?bog je o pro mne jasný pojem, jakkoliv jméno Tarch mi připomíná spí?e slovenské "?archa" - tí?e.

První zemí, na kterou Nastěnka nav?tíví, která je domovem bohyně Karny, se nachází v souhvězdí Alfa Centauri (Toliman). Jedná se o trojhvězdu a nejjasněj?í "hvězdu v souhvězdí Kentaura. Zárove� čtvrtou nejjasněj?í hvězdu na obloze. Proxima (Nejbli??í) Centauri, té? Alfa Centauri C (té? Rigil Kentaurus, Kentaurova noha) je nejbli??í hvězdou k Jarilovi. Vzdálenou 4,2 světelných let od Jaryly Slunce, třídy Červený trpaslík, malá relativně chladná hvězda spektrální třídy M - K. S povrchovou teplotou kolem 3500 stup�ů K, a s 1/ 10 000 zářivého výkonu Jarily Slunce. Informaci o modrém spektrálním posuvu zapadajícím Slunci ponechávám prozatím bez poznámky. Nebyl jsem tam a mo?né je v?e. . Alfa Centauri A a Alfa Centauri B tvoří velmi těsnou dvojhvězdu ve vzdálenosti 4,35 světelných let od Jarily (na?eho Slunce).

Také dar bohyně Karny - klubíčko (koblí?ek, či peříčko) ukazující cestu, známe v různých podobách i z českých i slovenských pohádek, ponechávám bez pov?imnutí. Jakkoliv i mně nyní dochází, ?e se i v na?ich pohádkách nutně jedná o systém navigace spojený s odměřováním vzdáleností. Jinak by to bylo k ničemu a nikam bych, co slavný protagonista české pohádky nedorazil včas a ji? vůbec přesně.

Takto alespo� klubíčko splnilo svůj první úkol a Nastěnka mohla pokračovat k dal?ímu cíli, kterým byla tentokráte domov bohyně ?ely. Kde klubíčku nedělal problémy cizí software a pracovalo si vesele dál "jako by se nechumelilo".

Druhou nevzhlednou zemi se slabým svitem ústřední hvězdy, kterou Nastěnka nav?tíví, je planeta (země) obíhající kolem ústřední hvězdy souhvězdí Hadono?e. Hvězdě, která by měla, podle výpočtů Nikolaje Lava?ova, být vzdálená od na?eho Jarily Slunce 6,3 světelných let.

Jen?e... skutečná vzdálenost ústřední hvězdy (Barnárdovy hvězdy) v souhvězdí Hadono?e (k na?emu Slunci) je k dne?nímu dni 5,96 světelných roků! A to je ten vítězný okam?ik Nikolaje Lava?ova: Rozdíl 6,3 - 5,96 = 0,34 světelných roků vznikl pohybem Barnardovy hvězdy směrem k na?emu Slunci. Jedná se o pohyb "vlastními silami", která posune Barnardovu hvězdu za jeden rok směrem k nám o 10,34". A nyní přichází druhý vítězný match_bol Nikolaje Lava?ova: A nyní přichází druhý vítězný match_bol Nikolaje Lava?ova: O jeden světelný rok se Barnardova hvězda přiblí?í k na?emu Slunci za 4533 let. Svítivost této hvězdy je třídy M, odvozeně cca 2500 x ni??í, ne? svítivost na?eho Slunce.

Při přiblí?ení jen 0, 34 světelných roku uběhne na na?í zemi 4533 * 0,34= 1541 let (počítáno k roku 2009). A nyní třetí smeč pana Leva?ova. Nastěnka vy?la hledat svého milého v roce: 2009 - 1541= 468 n. l. Přesněji v té době by měla být ji? v souhvězdí Hadono?e, přesněji na nevzhledné planetě, kde sídlí bohyně ?ela. Odvozeně předpokládejme, ?e vy?la ze svého domova před rokem 468 n. l.

Začínám se ti?e domnívat, ?e skazka je matematickým příkladem, majícím v souladu se v?emi pedagogickými nástroji, rozvíjet lidského duch a jeho představivost. Nebo?, kdo by dnes, po tolika ranách do hlavy, si troufal tvrdit, ?e celkem bě?ný mezihvězdný obchodní ruch je?tě vládl po roce 468n. l., kdy byla sice místo zeměplacky církví povolená země koule, av?ak s podmíněnými vztahy, které zakazovaly přemý?let o mnohostí světů i mnohosti ?ivota na nich!!

A vlastnÄ› zakazujĂ­ dodnes.

�íkám tedy proč ne! I vzhledem k technicko fyzikálním jevům, které jsou přísně zakázány rovně?.

Cestující Barnardova hvězda malé svítivosti spektrální třídy M4 - malý červený trpaslík, se dvěma nedávno objevenými planetami, nacházející se v souhvězdí Hadono?e, v její? blízkosti se teoreticky nachází sídlo ?ely, která ji posílá ke své sestřenici Sreči.

Kam?

Třetí zemí, kterou Nastěnka nav?tivila je planeta bohyně Sreči, obíhající kolem ústřední hvězdy souhvězdí Velkého psa. Sirius Alfa - Nejjasněj?í hvězda na noční obloze v souhvězdí Velkého psa (Canopus major). 8,68 světelných let vzdálená od Jaryla Slunce. Je?tě je tu sice Vega alfa, v souhvězdí Lyry, 25 světelných let od Jarylo Slunce. I kdy? jsou obě hvězdy jsou spektrální třídy A, připadá v úvahu... Ano, Bude podle zadaných "délek" dálností nejspí?e Sirius Alfa, který bude tou správnou hvězdnou konstelací, kde v čase Nastěnčiny cesty sídlí bohyně Sreča. I ta jí posléze podaruje a posílá za svoji sestrou Nesrečí, která spřádá osudy těch, kteří odpadli od víry předků.

Kam?

Cílem Nastěnky je čtvrtá země obíhající kolem ústřední hvězdy v Souhvězdí Malého psa (Cmi - Canopus minor) s ústřední hvězdou Procyon (čti Prokyon). Hvězda třídy F, 11,42 světelného roku od Jaryla, je hvězdou, kolem ní? obíhá planeta se sídlem bohyně Nesreči. I ta Nastěnku podaruje a posílá jí za bohyní Tarou.

Kam?

Na planetu a hvězdný systém, který je i pro mne jeden z nejzajímavěj?ím nejzajímavěj?í, nebo? zárove� planetou...

Dříve, ne? se s Nastěnkou a Nikolajem Leva?ovem vydáme na planetu, která mne tak zajímá, pokusím se vyhledat společný slovanský základ ruského slova Čertog (zde ve smyslu souhvězdí.).

Če?tí Slované měli několik způsobů, jak zaznamenat některá data, mezi ně? patřily i jednoduché črty, kterými zapisovali např. okam?ité stavy koní, koz, či jiných komodit do se?etu (Se?itů, slovo odvozené od egyptské bohyně Se?et). Zapisovat ruce a hlavy pora?ených nepřátel měli ve zvyku spí?e, v čase roz?iřování své ří?e - egypt?tí vzdělanci. Ti, kteří při březích Vltavy črtání pou?ívali, byli nazýváni črty (Křes?an?tí čerti, jsou převrácenými výplody té?e doktríny, která přiná?ela vlastnoručně vyrobené, tedy krvavé slovo (z)bo?í pomocí, které nemohlo být slovem Bo? ím. Ani náhodou).

Črtat, črty obličeje, načrtnout, začrtnout jsou slůvka odvozená od tého? způsobu zápisu - črty. Nebovidové (či hanlivě, tak nějak po křes?ansku "v něbo zízající " - ?ilhající, viz petřínský "nebozízek", sousedící poblí? pra?ské kampy s črty (majícími, nedaleko vltavského brodu (Dnes Karlova mostu), na starosti té? stáje brunů - obřadních bělou?ů), jejich způsob zápisů, či přímo slu?eb črtů vyu?ívali, při zápisech svých pozorování. A není nic tak jistého, ?e zaznamenávali čerstvé zprávy, kdy jaké souhvězdí na obloze, právě panuje. Odvozeně... důle?ité zprávy o zimní, jarní, letní a podzimní rovnodennosti, odvozeně i čase slunovratů, které začrtávali do kruhu o 360 stupních. Tak?e i nebovidové odvozeně pracovali s čísly, která byla skutečně v?dy bezezbytku obsa?ená v kruhu. Kruh pou?ívaný i tehdy, kdy? odměřovali čas i vzdálenosti. Jiným, odměřováním časového intervalu se řídili kováři. Ale o tom fenoménu někdy jindy...

"Čert_og" - příponou "og" (mladý?, čerstvý?) si neumím poradit. Če?tí Vanové by ji četli buď jako "oh" - čertoh (čertoch), nebo čertod?. Nic mi to v?ak neříká.

Pátou zemi, kterou Nastěnka nav?tíví, aby se vyptala na cestu do souhvězdí Finista, kde svými kouzly zajala a stále ve svých tenatech dr?í Jasného sokola nebezpečná krasavice cizí provenience... Tedy pátou zemi obývá pěrunica (Pěrunova dcera) Tara. Světlá bohyně Tara s blankytnýma očima a rusým copem, stále mladá ochránkyně v?í svaté Ruské země (K problematice stálého mládí Tary a Da?boga, kteří na rozdíl od předchozích stařen sudiček, si udr?ují v neobyčejném časovém intervalu, společně s nimi i nestárnoucí Pěrun, ryze pohádkovou kondici, která nemusí být a? tak pohádková.).

A proto?e symbolika v?dy, tedy i zde, hraje svoji roli: Orel - Pěrun musí být nedaleko, jak usuzuji a dočítám se v pohádce Nikolaje Lava?ova.

Ano, ano... Nastěnka letí do souhvězdí Orla s ústřední hvězdou Altair, který je vzdálen od Jaryla 16,8 světelných let a patří mezi nejbli??í hvězdy viditelné pouhým okem. Spektrální třídy A, 1,8 hmotnosti Jaryly Slunce, jeho? svítivost je 11x vy??í ne? Jaryly. Otáčí se kolem vlastní osy za 9 hodin, Jaryla slunce jednou za 25 dní. Více světla vyzařuje v ultrafialovém oboru spektra. Během pří?tí miliardy let, zcela vyčerpá vodík a změní se v červeného obra, nebo proměnou cefeidu. S mo?nosti proměny v bílého trpaslíka.

Jméno "Altair" prý pochází, či spí?e vycucáno z jiného, ne? arabského prstu: Al Nasr al Tair - "Útěk orla", "letící orel", přičem? "al Tair" značí padlý, na útěku, či letící. Astronomické pojmenování Alpha Aquilae má původ ve "Al-Nasr" ("Orel").

Mě naopak velmi připomíná "Alatyr" ze Severije (Hyperbore-je). A odvozeně Altair (Altar - obětní kámen, pota?mo Oltár - oltář). Zvlá?tě, kdy? se později dovídám, ?e kamenné město, ke kterému se Nastěnka blí?í se navíc nazývá Asgard nebeský?.

PokraÄŤovat?

A pokud bude zájem projeven, co největ?í četností čtenářů, co? je pro mne jedinečný příznak malé pochvaly, ?e nejsem a? tak nudný a ?e si nesmím nechat některé své hloupoučké poznatky, ale i neotřelé zajímavostí jen sám pro sebe:=)), budu pokračovat v novém článku. A proto?e i mne velmi trápí spousta důle?itých a přesto dosud nezodpovězených otázek, které zatím ani Nikolaj Leva?ov, dosud nezodpověděl:

Např. Proč a kým byl mladý vlchevec Jasný sokol, po velmi tě?kém zranění, přemístěn a? do souhvězdí . Navíc v nepříhodném čase Svarogova temna. Kvůli o?ivení mrtvého vojína? A? sem někam dočetl nejen Jindra Ptáčník, ale i Adolf Hitler, se v?emi svými ?ílenými prohrobky marné globalizace, i hoolywood?tí opisovači - magickou slovanskou mytologii...

Poznámky pod čarou: Ma_ko? " nejstar?í starověrecká Velká matka rodící bohy, inspirativní duch osudu a ?těstí. Chcete-li pak: "pohanská" bohyně "Ú?asného osudu". Rovně? tak její dcery ( u nás známé, nicméně ji? křes?ansky bezejmenné sudičky - kmotřičky) Dolja a Nedolja, jsou ji nápomocny v určování osudu nejen nově narozenému človíčku, ale i bohům. Aby dodnes splétaly nitky jejich osudů. Moko? je zárove� dobrým duchem tkalcovství a rukodělné práce. Pod její ochranu patří i souhvězdí Labutě ve Svaro?ím kruhu (Souhvězdí Velké Medvědice viz český Velký vůz, nebo té? souhvězdí Přemysla Oráče (Arij).). Nejstar?í z bohů Rod (Tvořitel minulého univerza a Kostějů), společně Mako? vyměřují délku lidského i bo?ského ?ivota.

Svarog - jediný slovanský bůh - Tvořitel. Svarogovo kolo, kterým hýbe i u nás známý Kolděj, Koloděj, Koleda (i u nás dodnes koledami zákrytně dodnes oslavovaný hybatel kolem dějin). Jedno otočení hvězdné báně nad na?imi hlavami o 360 stup�ů jednou za cca 25 600 let (viz Platonův hvězdný rok) je přeru?eno svarogovým temnem, o jeho? počátku a konci se dnes vedou tiché diskuze. nebo? zásadním předělem, jen? má na počátku třetího tisíciletí řádně spacifikovat a vykostit v?echny přívr?ence temných sil.

Koleda, Koloděj (rusky Koljada) - Syn Maji Zlatogorky a Vy?ně - Da?boga. Koleda otáčí Svarogovým vesmírným kolem Slunce směrem k jaru). Skrze místní název "Koloděje" a "koleda" je zalo?ena původní vzpomínka na někdej?ího z mocných duchů (tedy nikoli bohů) inspirující na?e starověrecké předky. Svátky Koledy se slavili celých 14 dní po 21/22 prosinci. V čase zimního slunovratu.

Koledův v?eobecný zákon Pravdy vyjevil, podle starověrecké tradice, roku 6 850 př. n. l. sám a osobně bo?ský Koleda, mudrcům čtyřiceti národů. Koledův zákon je učení o velikém kole Svarogova dne a noci. Jedná se vlastně o hvězdný kalendář se v?emi znameními zvěrokruhu (zodiaku) s mo?ností porovnání se slunečním kalendářem s kalendářem Siria, který měli v oblibě hlavně če?tí Slávové. Koleda daroval tehdy lidu Hvězdnou knihu (kalendář - Koledův dar) v podobě otáčejícího se velkého a malého kola kosmických hodin.

Dvanáct věků (Nikolaj Leva?ov tvrdí ?e 16 čertogů (souhvězdí) tvoří Veliké kolo Svarogova dne (prakticky Platonův rok v modu 160 let), je? je otáčející se Svargou (hvězdnou oblohou [svarga sanskrt - nebe]). "Koledníci" jsou stále ?ivou vzpomínkou na tyto starověrecké slavnosti Koledy. Od původních starověreckých svátků je pak prakticky odvozeno i křes?anské "vánoční" koledování. Obé začínalo ji? zimní rovnodenností 21/22 prosince, kdy Koleda začíná otáčet kolo k jaru, ale i 25. prosince (na tento den připadá křes?anský svátek Bo?í hod vánoční, respektive ?tědrý den) zrození Vítěze, pokračovalo se i na 26. prosince (dle křes?anů na druhý svátek vánoční, den sv. ?těpána) a v různé podobě trvalo a? do sv. Tří králů. Jinde a? do hromnic (příchodu slunečního symbolu Práva - Pěruna, pána světla a hromu. Oznamující svůj příchod prvními hromy a blesky.).

Je?tě v 19. století chodívali koledníci s velikou zlatou ?esticípou hvězdou na hůlce (Margita - Sirius), aby roztáčeli své magické taneční Svargovo kolečko kolem objektu, je? měl být po celý rok chráněn.

Jarylo Slunce - na?e ?ivotadárná hvězda, u ní? středověká gender policie v rámci ?ejdíři praktikovaných podvodů a falzifikací dávné historie, odstranila pravé jméno: Jarylo, Dzarylo, ?árilo, u nás zbytkově Jaryla - "Zářilo", v samé podstatě odvozené ze slovního základu "Jaro" - ?ivotný, odvozeně ?ivotodárný.