Dovolil jsem si váženým čtenářkám a čtenářům předložit k posouzení polotovar kompilace části mayského kodexu Teleriano Remensis a Rios a studijní texty mého špatného překladu Henochova apokryfu (z anglického originálu určeného pouze pro studijní účely) s jediným cílem: Zjednat, alespoň na tento kratičky čas "konečně" pořádek v zoufalé bezčasovosti legend, eposů a kodexů hovořících na stejné téma:

Obři a potopa světa?

Nezávislé dějiny v podivně závislé Evropě © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © Zdeněk Patrick 2005

Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios (popisující zřejmě období v časovém intervalu 14 471 - 10 463 př. n. l.) Nastal den smrti!

Nadešel den smrti a dospělí odešli do kraje Mictlan. Pouze malé děti mohly zůstat poblíž stromu života. Tehdy se zrodila nová rasa obrů, jež opanovala tuto zem plných 4008 let. Pak je (cca roku 14 471 - 4 008 = 10 463 př. n. l.) smetla potopa.

Lze-li uvažovat, v souvislosti s "novou rasou obrů", děti strážců / pozorovatelů, padlých knížat, Archontů, mužů na slovo vzatých, kteří tu zdávna pobývali, knížata nebes, která si podle sv. Petra neohlídala svoje svatosti a znečisťovala se s lidskými dcerami? Potomky Anunnaki, zvanými též "Nefilim" (Viz Enochova kniha).

Den smrti, roku 14 471 př. n. l., kdy dospělí (otcové, matky i starci) byli nuceni odejít do kraje Nebytí. Jakkoliv varianta zdánlivě neprůchozí, lze z téže pracovní hypotézy usoudit, že Anunnaki, kteří dle apokryfní Henochovy legendy sestoupili na horu Hermon, ovládli velkou část pásma života Země. Takže zúžený náhled, nasměrovaný jen na biblická území a Chaldejsko, by byl velmi zavádějící.

Nový směr mým hříšným úvahám dává tvrzení, že právě tehdy, kdy pouze malé děti (a odvozeně i nedospělé mladičké lidské dcery) mohly zůstat poblíž "stromu života", v ochranném pásmu, poblíž dozoru "brány nebes"... že právě tehdy vznikla nová rasa obrů, která opanovala Zemi na plných 4 008 let. Zatím, co pro dospělé muže a některé starší ženy, stařeny a starce znamenal sestup knížat nebes (Archontů) velké nepříjemnosti zvané "den smrti": Nepotřební zabití, jiní deportováni na otrocké práce, nebo... jako vydatný zdroj životadárných tekutin a enzymů, či dobře obchodovatelný genetický materiál.

Z téhož vyplývá, že neposlušná knížata nebes sestoupila i na jiné hory (nikoli však mnohé...), než Henochem vzpomínanou "horu Hermon". A je-li náhled alespoň z časti přijatelný, pak se zcela jistě jedná nikoli o sestup, motivovaný hříšnými sexuálními počitky, ale o sprostou a surovou mimozemskou agresi. S cílem Zemi ovládnout, zotročit a parazitovat na pozemských bytostech skrze své obří potomky a klony, kteří se stali, skrze podvody, lsti a lži dosazenými vládci jednotlivých, invazory vybraných oblastí.

Pokud jsou mé úvahy správné, pak se ústřední protagonisté Enochovy knihy a přidružené nomenklaturní kádry, včetně svatého klonu celosvětového "praotce Noe", řídili zcela jinými pravidly, než jaké jsou oficiálně doporučovány v dosud posvátných knihách. A zároveň v časech o mnohá tisíciletí dříve, než vyprávěno. Aniž je dovoleno, v souvztažnosti s těmito "posvátnými knihami", hovořit o domorodcích jednotného jazyka (Y chromozomu Hs (R)), ale i těch ostatních, kteří potopu, přesněji plantární kataklyzma, rovněž přežili. Dodnes, jako kdysi, podle stejně primitivního egregoru, společně s přímými potomky Chaldejců, stále naháněni, programově zabíjeni, co příliš četný a odvozeně i nebezpečný pozůstatek "Paměti lidstva", vzpomínající na dávné střety mezi domorodci a mimozemskými Daémony. Z téhož důvodu je dnes, jako v minulosti, prosazováno povinné značkování (čipizace), databáze DNK, ale i databáze vše šmírovací a čmuchající. Legračně nazvané "národní" registry a bezhotovostní platba...

V čí prospěch?

Henochova apokryfní kniha

překlad Zdeněk Patrick

z angl. originálu ("autor UK, určeno pouze pro studijní účely")

Kapitola 6.

1. Poté, co se lidské děti rozmnožily, rodily se jim v oněch dnech krásné a líbezné dcery.

2. Když je však uviděli andělé (poslové), děti nebes, zatoužili po nich i pravili mezi sebou: Nuže vyvolmež si ženy mezi dcerami lidskými a zploďmež s nimi děti.

3. Semjása však, nejvyšší z nich, k nim pravil: Obávám se, že vy tento čin nebudete chtít vykonat a mně samotnému bude pykati za tento velký hřích.

4. Tu mu všichni odpověděli, řkouce: My všichni složíme přísahu a zaklínáme se mezi sebou, že se nevzdáme svého záměru, nýbrž vykonáme zamýšlené dílo.

5. Tu přísahali všichni dohromady a zaklínali se mezi sebou. Bylo jich dvě stě, kteří za dnů Járeda sestoupili na vrchol hory Hermon.

6. A nazvali tuto horu Hermon, protože na ní přísahali a zaklínali se mezi sebou navzájem.

7. Toto jsou jména jejich vůdců: Semjása, jejich nejvyšší, Urakib, Arammeel (Sammael?), Akibeel, Tamiel, Ramuel, Danel, Ezequeel, Saraquial, Asasel, Armers, Batraal, Anani, Zaqebe, Samfaveel, Turel, Jomjael a Arasjal.

8. Toto jsou jejich činy:

3. Semjása učil lidi zaklínadlům a řezání kořínků. Armers jak rozvázat zaklínadla, Baraquel hvězdářství, Kokabeel astrologii, Ezeqeel pozorování oblak, Arakiel znamením Země, Samfaveel znamením Slunce, Seriel znamením Měsíce.

Pokračovat?