Pazyryk kultura (Пазырыкская культура) - pohřebiště v podobě kurganu (mohyl) 400 - 300 př. n. l.

Zřejmě potomci časných jezdců na koních z Repin kultury (3 700 - 3 300 př. n. l.), kteří migrovali z Volho - Donské oblasti do hor Altaje, kde založili Afanasevskou kulturu 3 600 - 3 300 př. n. l. odkud možná mírně modifikovaná část R1a1a a R1b vyrazila i na jih do Tarim Basinu.

Altaj (Алтай) rozsáhlé členité horské území rozprostírající se v délce 2 000 km do šíře až 600 km v centrální Asii (Rusko, Kazachstán, Čína, Mongolsko. Nejvyšší vrchol Bělucha (4506 metrů) se nachází na Sibiři. Vzhledem k rozlehlosti Altaje hovoří někteří o Ruském Altaji, Mongolské Altaji a Gobijské Altaji.

Mumifikovaná "princezna Kadyn (принцессa Кадын)..."

Víme vůbec odkud vítr fouká? © Zdeněk Patrick - Praha 2011

Pátrání po ženském chromozomu mtDNK H5 a mužském Y chromozomu (DNK) Haplo skupina R, R1, R1a, R1b a odvozené DNK

© foto: prozatím neznámý autor

Původní zdroj a obrázky: https://www.pravda.ru/science/mysterious/human/04-04-2011/1072150-princesse_Ukoka-1/

Autor: Igor Bukker - Игорь Буккер

Původní zdroj a obrázky: http://www.pravda.ru/science/mysterious/human/04-04-2011/1072150-princesse_Ukoka-1/

V oblasti pohřebiště na planině Ukok při hranici altajské republiky a Mongolska, v oblasti zvané Pazyryk (Ак-Алаха-3), byla v kurganu objevena poměrně zachovalá mumie mladé, asi 25 leté ženy, (zde byl mojí ledabylostí Ctrl + c/v chybný zápis překladu: "jejíž y - chromozom") její fyziognomie nevykazovala, ani náhodou, znaky mongolské rasy a její původ byl po předchozích a následných zkoumáních přiřazen k arijskému - slovanskému Hs R1a. Tedy z rodu ryze arij - slovanského.

Mladá žena žila v těchto místech a v čase, ve vědeckém světě známém pod názvem "Ukoka"

Archeology objevený pohřeb v kurganu skýtal mnohá překvapení, vykazující věrohodné příznaky, že se jedná o pohřeb mimořádně významné mladé ženy, jejíž mumie byla i po 2500 letech, nad všechna očekávání zachovalá. A navíc ženy potetované s dochovanou kvalitní tetáží zobrazující mýtické výjevy. ženy arijského - slovanského původu a nepochybně i vzhledu, s tetáží tématicky snad směřující k legendám o Hyperboreji - Severiji.

V komoře kurganu (mohyly) bylo, mimo výjimečné mumie vznešené mladé ženy, prý nalezeno šestero osedlaných koní s příslušnou výstrojí, potřenou ryšavou mastí (Původně snad rudou hlinkou obřadních žreců). S dalšími nepochopitelnými příznaky: Dřevěná kláda (neurčené délky) z modřínového dřeva, pobitá bronzovými hřeby.

Mumie na tu dobu relativně vysoké ženy (cca 170 cm), s parukou na hlavě, byla před pohřbem zbavena vnitřností a mozku. Vše ostatní, včetně lebky a kostí nevykazovalo známky násilné smrti. Oděv z jemného hedvábí olemovaný tlustým rudým pásem, prý označujícím bojovníky. Zatímco v rukách mumie objevené paličky z modřínového dřeva, byly dalším rituálním symbolem, zřejmě napodobující zbraň z časů nového stvoření světa.

Symboly vkládanými jen do rukou božských bytostí.

Veškeré vybavení a uspořádání pohřbu, včetně vysoké a složitě formované hlavové přikrývky, ozdobené zlatými odlitky složitého tvaru, svědčí nejen o vyjimečném postavení, ale i o magické síle ženy, která byla v dávných časech prý nepochybně uctívaná, neboť snad ochraňovala tajemství nesmrtelnosti.

Po čase byl do téhož kurganu pohřben vojín - strážce kurganu "altajské princezny" (karakobiněc - каракобинец), jenž měl jediný podřízený úkol: chránit věčný spánek princezny, místními usedlíky pojmenovanou Kadyn (?Кадын, či Кыдын), proti zlým úmyslům a naopak k spokojenosti duchů, chránících klid princezny.

Podle některých zasvěcených Altajců je tetování, objevené pleci a rukou mumie, tajným vážným poselstvím směřujícím k lidstvu budoucnosti. Zároveň jsou přesvědčeni, že "princezna Kadyn" (Kadyn = Vznešená žena a žena vůbec) byla sama obřadním žrecem a odešla prý z tohoto světa dobrovolně: Její tetování, je prozatím neodhaleným dopisem směřujícím z minulosti, zaslaným našimi předky do budoucnosti.

Aniž se prozatím našel adresát.

Tetování je dobře viditelné na levé i pravé pleci mumie i pravém předloktí a směřuje až k zápěstí.

Z části zasahuje palce obou rukou. Na levém pleci je zobrazen fantastický tvor: Jelen (sob) se zobanem grifa, rohy jelena a kozoroha. Rohy vyzdobené hlavičkami grifů. Na levé, méně zachovalé paži, je tetáž nečitelná.

Podobná hlava se nachází i na zádech již zmíněného tvora s překrouceným tělem. O něco níže, v téže poloze je zobrazen beran s hlavou zvrácenou nazad. U jeho nohou - sevřený pašerák (tlama) skvrnitého sněžného levharta s dlouhým zakrouceným ocasem. Igor Bukker vzpomíná, v souvislosti s tetováním, i římského básníka Vergilia, kterého v antice považovali za mága. Ten byl přesvědčen, že: Grifové jsou divocí ptáci, které bylo možné spatřit ve Skytii (Rusku), či v oblastech Hyperboreje (Severije). Lákají k sobě koně s jediným cílem škodit. Grif (česky Noh), o němž hovoří Vergilius, je bájný tvor vybavený orlí hlavou s mohutným zobanem, opeřenými křídly, tělem lva a čtyřmi pařáty s drápy.

V českých pověstech Aloise Jiráska se objevuje, odmyslíme-li zákrytné významy, nejen v celku neživotném příběhu "O Bruncíkovi", ale i na Mostecké věž i u Karlova mostu. V podobě prolnuvších se stínů, které při určité konstelaci Slunce vrhá na jedno místo zpodobnění zemských a královských znaků českých zemí a Lucemburků (orlice a se znakem lva).

Střet gryfů s koňmi naopak, podle některých ruských badatelů, v kosmologickém významu představuje střet dvou odlišných světů: Dravci z níže ustavených dimenzí (podzemních světů) proti býložravcům - zemským stvořením středního světa (3D).

Jiný názor hovoří, že tetáž zobrazuje archar (velkorohou pamírskou ovci) a irbise (sněžného levharta, či pantera, posvátného strážce brány do Šambaly - Bělovoda. Mimochodem nádherného tvora.). Totémové, posvátné bytosti kmene, ke kterému mladá žena patřila.

Dovolím si k zajímavému tématu pana Igora Bukkera ještě poznamenat: Panuje přesvědčení nejen o technicky a vědecky vyspělé Severiji, ale i skrze pre slovanské védy hovořící o systémů energii a odvozeně i dochovaná učení o životních energetických proudech, tryskající skrze prameny vyspělým lymfatickým systémem lidské bytosti, jež může být, mimo reálný svět, propojena i s vyššími dimenzemi. Skrze čákry, jež jsou uloženy v oblasti levého plece: Ovládání srdce a intuice. Přijímá vnější energie usnadňující příjem Javi (V okamžitém intuitivním poznávání reálného světa, mnohdy nezávisle na čase - viz vnímání světa srdcem, předtuchy, či vyjímečně i predikce.).

Je-li příslušná tetáž na pravé pleci a pažích, pak hovoří o preslovanském systému energií proudící lymfatickými kanály (chcete-li: čákrami) skrze pravou pleci a paži. Pramen tryskající energie, jenž přeposílá dále, ale i přijímá pocity vyplývající s endorfínů lásky a pocitů dobrého.

Když ano, pozemní tvor, v tomto případě Irbis (sněžný levhart), je posvátným symbolem síly proměnného potenciálu pocházející z posvátného energetického zdroje - Šambaly Bělovodu. Oblastí stojícími mimo tuto dimenzi. (Mimochodem: čteme-li IRBIS obráceně: SIBRJ - Severije?)

Šest osedlaných koní - s příslušnou energetickou silou Země. Tedy záporného potencionálu. Slabika Ra, je pojmem vyjadřující energii. Nejlépe sluneční.

Vnější energie přicházející z kosmu, prezentovaná dravcem ovládajícím vzdušný prostor, či energii jiné dimenze, musí být odvozeně kladného znaménka (U Slunce pravidelně kolísá plus a mínus potenciál.).

Tetáž tedy hovoří o střetu možné zemní a kosmické energie, nezahrnující však spojení se sluneční energii, jejíž životní a denně tryskající silou byli Vanové fascinováni.

Prozatím nelze reálně, v souvislosti s tetáží, uvažovat o Gryfovi (česky "Noh"). Nicméně reálná dobrovolná smrt významné ženy arijského (slovanského) původu mtDNK Hs H5 , v součtu příslušných příznaků nalezených v komoře kurganu, vykazují nezvyklou a vyjimečnou atmosféru okolností, které souvisely se smrtí mladé ženy: Tetování v oblasti slovanských pramenů energií, to vše muselo pocházet ze silného emotivního, možná i religiozního náboje. Vyplývajícího z neobyčejného zážitku, nebo naopak z Orakula, požadujícího předat prozatím nečitelnou informaci o minulém světě skrze lidskou oběť?

Vykrvácením?

Popustíme uzdu fantazii a přepíšeme počátek dopisu:

Zde ve formátu pdf trochu více. I když nikoli vše... Ošetřeno heslem, které jsem možná i zapomněl? Určitě si vzpomenu v těch okamžicích, bude-li potřeba těch, kteří se mnou zacházejí, k mé nesmírné radosti, mírně... - 400_300pr__Altajská princezna.pdf