Součástí úvah o historii lidstva by mělo být porovnávání veškerých dochovaných starožitností, včetně legend, s cílem zjistit, co se skutečně na této planetě kdy odehrávalo a co nám legendy, mnohdy předkládané za neuvěřitelné, skutečně sdělují.

Z dob konců nejsevernější Severie

main UFO, legendy, mýty © Zdeněk Patrick - Praha 2011

Zlatá koruna, splývající v podobě zlaté síťky po obou stranách hlavy a zároveň zakrývající celé temeno. Aby současně kryla nejstarší část lidského mozku i dolní mozkový podvěsek. Včetně vazu. Zhotovená tak, aby co nejlépe chránila nejdůležitější ústrojí majitele nejen ve spánkové části, ale i včetně uší a bočních tepen - krkavic. Aniž bylo čelo ponecháno na pospas. Z dnešního pohledu účinná proti mikrovlnná ochrana v podobě solidně upředené Faradayovy klece.

Stejnou, nebo podobnou ochranu, lze pozorovat na hlavách mezopotamských a babylonských vládců, nicméně nemající prý prý jiného valnějšího významu než, co součást prosté "drátěné" košile, neboť původní informaci, čas a cenzorské tlumiče poslaly do nirvány. Společně s vědoucími a dobře načasovaným masovým pálením knih.

Na rozdíl od Zlaté koruny, jež se spíše podobala síťce, kryjící popsaným způsobem hlavy mimozemců reptoilidů, popsaných při údajném setkání US administrativy a generality téže provenience s nosatými šedivci (Nouse Greys), kteří jakoby z oka vypadli z dobových vyobrazení chaldejských dračích bohů. Účel zlatavé síťky na jejich zátylcích odborným pozorovatelům prý unikal. Její pravděpodobnou funkci si někteří vysvětlovali, co technické zařízení umožňující okamžitou informaci skrze vzájemně propojenou komunikační síť. Přesněji: okamžitý přenos informací a myšlenek.

Z téhož neuvěřitelného tvrzení probleskujícího, čas od času, i z bohatých a nepřeberných vymožeností virtuální reality a jejího nedílného nadstandardu: V podobě dálkově řízené mediální žumpy, lze posuzovat cesty, kterými se ubírají současné válečné výzkumy saturované Ničiteli a praktikované námezdními "všeumělci":

Plně řízené ovládnutí mysli lidské bytosti. Z hlediska práv a svobod lidských bytostí další nehorázná ničemnost, jež s jinými vymoženostmi mediálně ošetřené fašizoidní fiktivní reality, určující nepřirozený běh událostí. Z téhož lze usuzovat, že ti, kteří vypouští tyto "zkazky", mezi mínusově informovaný lid, nahazují své udičky políčené, jak jsem se někde dočetl: Na možná možné indigové, křišťálové a rychle čtoucí mimozemce, lstivě se rodící mezi námi, až k nerozeznání od "ojetého a bohy již okoukaného" nepovedence (člověka sehnutého nemoudře nemoudrého :=))

Téže provinience, co jeden z primitivnějších nástrojů průzkumnického centra pro ovládání nepřátelské mysli, se zdá být tzv. Zlatá koruna (též Zlatá přilba), jež přenášela nejtajnější myšlenky hrdiny kavkazských bájí Soslana, do myslícího kola, jež se v těch dobách skrývalo na obloze v podobě černého mraku. Schopné přijímat i ty nejtajnější myšlenky vyhlédnuté oběti a podle těchto spy info, spřádat logické plány a vydávat příkazy sofistikovaně řízené zbrani: Mnohem menšímu "myslícímu" kolu. Opatřenému po obvodu a na ploše kruhu ostrými rychle otáčejícími čepelemi.

Diskovitá zbraň (myslící kolo s čepelemi) drakonských vazalů, nosatých šedivců, pravděpodobně Kostějů Nesmrtelných. Ze staroslovanských legend.

Disk lehce se přemisťující prostorem, o průměru cca 30 cm, v pohotovostním stavu rudé barvy, vydávající slyšitelné bzučení. S břity složenými na čele disku. Lehce v kruhu postupně se neznatelně zvedajícími a klesajícími, jakoby varovně vibrujícími. Při zvýšení obvodových otáček vysunujícími se po obvodě disku. Následuje bleskurychlý pohyb sem a tam, a již nebezpečný kotouč, krouží kolem vybrané oběti, aby jej v příhodný okamžik zasahoval otáčejícími se čepelemi v bleskurychlých výpadech. V případě legendy o Soslanovi, byla tato technologie použita i při ostraze vstupu do opevnění netvora E-manese, jehož typ jsem zařadil, z nedostatku dalších TTD (technicko taktických dat), prozatím, co typ Titánka Dagona.

Co řící nakonec: Viděl jsem a dlouhé minuty pozoroval ze svého bytu podobné zařízení. A zároveň i nepříliš zdatně popsal (Prohřešek v brzké době napravím.). Ačkoliv jsem neměl (jak také?) na hlavě příslušnou zlatou síťku - čtečku myšlenek, došel jsem k jednoznačnému názoru, že pozorovaný objekt přesně věděl, co si právě myslím a jaký úhybný, či naopak vstřícný manévr provedu. A věděl o mně již 15 minut před přiblížením z výšky cca 700 metrů a vodorovné vzdálenosti 1 km.

Když závěrečné setkání bylo pro mne zcela překvapivé, neboť nečekané: Objekt se očividně nenáhodně vynořil zpoza nedaleké budovy. Tehdy jsem nabyl dojmu, že jde o zvláštní kombinaci dosud neviděného a očividně nebezpečného. Něco, co sice logicky reagovalo na vnější podněty, ale jehož podstatu jsem si neuměl po dlouhé roky nijak vysvětlit, ač jsem objekt pozoroval ze vzdálenosti cca 8 - 10 metrů. že se jedná o živoucího tvora, jsem se začal domnívat na samém počátku svého pozorování (Jakkoliv se můj pocit neurčitosti měnil v čase pozorování úměrně s narůstajícím pocitem, pro mne do té doby neznámým - okamžitého a bezprostředního ohrožení.). Na živého tvora jsem typoval podle ptačí odezvy: Za hlasitého vřískání neuvěřitelně velkého hejna ptáků, kteří jednostejně a bez ohledu na druhovou odlišnost (včetně dravců), sjednoceně a koordinovaně, jako jeden jediný druh, utočilo na objekt, jako by ten byl nevítaným dravcem.

Tento zápis je pouze upřesňující kompilací viděného. Vracím se k němu po přečtení legendy o Soslanovi, kterou jsem byl motivován po přečtení článku Františky Vrbenské: "Soslan a bojovníci ze ztracených příběhů", které jsem náhodně skrze stránky "Cez okno" (viz Kybernaut) následně objevil na dnes již neexistujících stránkách:

https://www.ikarie.cz/clanek/soslan-bojovnici-ze-ztracenych-pribehu

PS.

V současné době se pídím po autorizovaném potvrzení této zvláštní legendy, ale i knize (i v elektronické podobě):

Mýty a legendy - Evropa

Autor Gilles Ragache

Nakladatelství Gemini Bratislava 1994

ISBN 80-7161-105-0