15. říjen 2009 17: 15 hod. jižní okrajová část Prahy 4

27. listopadu 2009 cca 17:15 jižní okrajová část Prahy 4

Šest, zprvu nízko pohybujících se oranžově zářících objektů, jež se postupně přeskupovaly jednak vzájemně mezi sebou, jednak cíleně v půlkruhu směrem k pozorovateli, přičemž jeden z objektů vydal krátký zvuk charakteristický pro chřestýše. Pozorovatel, v souladu s předem dohodnutými pravidly, nelenil, nastartoval vůz a odjížděl z jižní části obce Kunratice směrem k benzínce při východní části obce Libuše, kde se na krátký čas preventivně ukryl. Po celou cestu jej doprovázely oranžově zářící objekty v sestavě přímky. U libušské benzínky v bojové formaci dvojího trojúhelníku. Krátce poté nebylo po objektech ani památky.

doufejme...

© Zdeněk Patrick - 2009 Praha

2. prosince středa 2009 17:15 hod. Krčské údolí

Před dvaceti minutami obloha plná chemtrails rozsévači i dopravních letadel, tak jako vždy i nyní zcela prostá letecké dopravy. Jen oranžově plápolající objekt nehlučně letí v mírném stoupání nad Krčským údolím ve směru jihovýchod - severozápad (Kunratický hrádek - Pražský hrad). Po chvíli tak přesně v leteckém koridoru, že ani představa ruzyňského letiště není marná.

Největší úhlová velikost v 1/3 Měsíce. Při stoupání postupně cca do dvojnásobné velikosti Jupitera. Rychlost = ½ kvadrantu/20 sec. Snaha o filmování marná. Kamera i fotoaparát vypověděly službu. Mohu jen konstatovat, že se tento druh zcela vymyká všemu, co jsem vídával a popisoval dříve.

Rozhodně to není mediálně avizovaný hořící lampion.

K témuž hořícímu lampionu: Co vše dělá městská a státní policie pro dopadení možná možných žhářů. Pozve smluvní AWACS (Airborne Warning and Control System)?

Řízené modely monitorující tutéž oblast, trvale naružující plynulost masivní letecké dopravy nad hlavním, hustě obydleným, městem? Ty nejsou nehlučné...

Bezpilotní letouny pro vyhledávání a eliminaci možná možných teroristů? Ty i v noci vypadají zcela jinak.

Uvidíme?

Již léta mne fascinuje představa pístu a ostatních podivně sdružených součástí , přesně zabudovaných v konstrukci spalovacího motoru, jak po zážehu, je kamsi mrštěn, aby mocné síly odstředivé a dostředivé směřovaly jednak vždy směrem právě opačným, jednak směry téměř libovolnými, či přidruženými. A když konečně, ta nebohá součástka dosáhne své dolní úvrati, je okamžitěm jinou otrockou součástí (téhož soustrojí) surově vykopnuta vzhůru. A právě v témže okamžiku, jako na povel, si to všechny odstředivé a dostředivé síly, rovněž rozmyslí a již uhání opačným směrem, či rovnou proti pístu. K výsledném součtu těchto neblahých znamení a konstelací, je pak vztažena hodnota výkonu. Rodný bratr nízké účinnosti. Vyplývající z logiky středověké konstrukce a použitých energií. K velké radosti výrobců náhradních dílů i prodejců předražených pohonných hmot.

Pokrok se prý zastavit nedá. A tak se z vrcholového soustrojí 19. století, průhledným trikem mocných kouzelníků, stává hybrid.

Bohužel - hybrid mezi prastarou el. baterií, stále dobře zabrzděným panským kočárem, supící parní lokomotivou a ohnivým ořem, letícím přes hory a doly. Ano i takový skvělý středověký stroj si ještě dnes úspěšně pádí nově vybudovanými dálničními tahy třetího tisíciletí. Aby společně s mimozemskými technologiemi, v časech konce časů, chronické mediální slepoty i geniálních ekologických plánů a vládních poradců pro nutnou sterilizaci lidstva, stále udivoval svoji středověkou dokonalostí.

Právě kolem nás projíždí luxusní, skvěle nalakovaný automobil, jehož očividně rozjařený majitel oblažuje širý svět a náhodné posluchače, skrze mohutnou zesilovací a v interiéru vozidla vkusně zabudovanou reproduktorovou sestavu, některým z posledních autohitů.

Sestávající se povětšinou ze strojového dunění elektronických bušidel a basvibrátorů. Nikoli ne nepodobnému souzvuku el. oblouku, velkého bucharu a velmi polámaného soustruhu.

Žbuch duch, žbuchy buch, žbuchy, žbuchy buch. Dunění elektronických bicích nadouvá plechy karoserie a dozajista i hlavu jmenovaného. Když představa nafukovacího balonu není vůbec marná.

Rovněž tak i můj neodbytný dojem, či spíše zvrhlá vize, že jediná mozková buňka řidiče, právě projíždějícího dunícího monstra, marně dosud obíhající v hlavní dutině majitele, dozajista, v souladu se vzorcem E = 1/(m * v²) + A, tedy pod tlakem (příkonem) dodané energie, lehce opustí lebku a vydá se do širého světa, aby se její celková energie, nárazem do kyslíku prosté atmosféry, dokonale vyzářila v podobě povadlého svazku fotonu, možná snad, jak jsem i zuřivě doufal, dokonce v podobě hyperdimenzionálního efektu (svatozáře). Nic takového, se k mému údivu nekonalo.

Snad příště? Říkám si. Zároveň mne napadá, co vlastně nemáme slyšet, je-li rámus, hřmot a dunění tak programově generováno.

Co nemáme vidět na noční pravidelně zasviněné obloze.

V téže chvíli vzhlednu vzhůru k setmělé obloze.

Je to tam?

13. prosince pondělí 2009

Je právě 22.15. nepřesného kuchyňského času, manželka vychází na balkon našeho bytu a hlásí tři oranžové objekty seskupené do bojové formace. Snažíme se je vyfotografovat a nafilmovat. Naše snahy jsou, jako vždy, marné. Přístroje jsou mimo funkci. Tři plamenné objekty se pomalu pohybují od Krčského lesa (severního okraje Thomayerovy nemocnice), při mírné stoupání letí na severovýchod. Přesněji? V myšleném směru Prokopského údolí. Při našich snahách o dokumentaci okamžitě dva zhasínají, aby třetí pohasl po uplynutí asi 30 vteřin.

Úhlová velikost 1/4 Měsíce. Pozorované též náhodnými svědky procházejícími naší ulicí.

V souvislosti s tímto pozorováním zaznamenáváme ještě jistou pikantnost:

Na Primě právě dávají jednoduché americké sci - fi "Znamení"?

Námi pozorované oranžové objekty se objevují synchronizovaně se scénou, kdy se objevují tytéž oranžově zářící objekty na TV obrazovce. Oranžově zářící, nicméně v hojnějším počtu. Triler právě popisuje, ve vymyšleném sci-fi příběhu, dramatickou invazi nepřátelské dračí entity na planetu.

Očividně si z nás cizokrajní hombres dělají legraci.