...jak prorokovala má sedmihlavá paní tchýně

Komentář k článku Genius loci

Autor: Hopej

Titulek: živlová bytost

Ve vší skromnosti chci přičinit poznámku, že jste asi popatřil na živlovou bytost. Vaše vnitřní vyprázdnění mysli bylo právě v takovém ladění, jež umožnilo zaznamenání tohoto přírodního jevu při běžném vědomí. Není to až tak neobvyklá situace, vždyť vodník je postava mnoha pohádek. To jenom naše civilizace, čarující pouze pomocí techniky v tom chvatu výrazně oslepla. Jestli se nemýlím, tak na adrese https://www.grimoar.cz/obsah.php? pod heslem Deník Horev-klubu I je na toto téma poněkud více.

Odpověď 09.03.2009 23:34:19

Autor: Zdeněk Patrick)

Titulek: Re: živlová bytost

Napadlo mne rovněž cokoliv nemožného a když jsem vyčerpal všechny varianty, včetně holografického přenosu obrazu trpajzlíků z ryze německých zahrádek, vzpomněl jsem si rovněž i na K. J. Erbena. Bohužel popis zeleného individua pokulhává i co se červených botek týče. Neuvažuji-li absenci zeleného kloboučku s fábory.

Jinak s vámi souhlasím, že naši předci, nezničeni chemii a GMP, byli přírodě blíže, než by se nám, kdy snilo. Nicméně v mnohém nebyli až tak pověrčiví. Na př. polednice byla, coby strašidelná instituce pragmatický zneužita zkušenými babičkami ke strašení dětí, aby nechodily za prudkého nebezpečného poledního žáru na Slunce.

Díky za adresu.

Komentář (pokračování): 11.03.2009 14:24:07

Autor: Hopej

Titulek: Re: Re: živlová bytost

Praxe magie považuje vnímání živlových bytostí za ryzí skutečnost. Poukázáním na Vodníka jsem chtěl říct, že v pohádkách je ukryto více pravdivosti než se všeobecně předpokládá. Hledisko pověrčivosti mi vůbec nepřišlo na mysl, ovšem lidový pragmatismus si pro svou potřebu omezení nekladl.

Magie jako poznávací systém překračuje ve své praxi omezení, která si vytvořila obecně přijímaná vzdělávací soustava. Vaše odpověď z ní vychází a je zcela bez poskvrny, kromě jediné chybičky - není v ní rámec, který by dovedl vysvětlit to, co jste tehdy viděl.

Pokud ovšem nechcete akceptovat myšlenku, že jste se stal obětí halucinace, o čemž pochybuji. Magie jako systém sebezdokonalování rozšiřuje, kromě jiného, spektrum vnímání, a to jak do oblasti infračervené tak ultrafialové. Mág tam může posléze vstupovat záměrně, vědomě. Ve vaěem případě k tomu došlo podle mého spontánně, kdy pohřížen do lůna přírody jste dosáhl relaxační harmonie, jež umožnila ten nečekaný posun vnímání. Rozostřování obrazu způsobovalo nejspíše povykování vaší ženy, která tím rozptylovala vaši navozenou a zvýšenou pozornost. Bytost, snad patřící k vodnímu živlu, věnující svůj pohled jen jí, nebyla pravděpodobně fascinována její krásou (i když i to lze brát v potaz) nýbrž negativní energií, kterou podle magie žena představuje.

Halekání vaší ženy nakonec zapříčinilo ztrátu vaší mimoděk nabyté pozornosti a mužík se ztratil. Jsem si jist, že byste ho tam opět nalezl za podmínky, že se vám podaří navodit příslušný stav vědomí. živlové bytosti totiž přežívají po staletí.

Jsem také toho názoru, že byla velká škoda nevyužít tak jedinečný zážitek k uplatnění vašeho potenciálu v naznačené oblasti. Dnes byste byl úplně někdo jiný (a někde jinde).

Vážený pane Hopej(i),

Děkuji za porozumění i stupeň empatie, kterou jste mi věnoval. Pokusím se nyní podstatně podrobněji Vám přiblížit část mých postojů, jež by lehce nastíněny přispěly i ostatním čtenářům k orientaci pravdivě dosvědčující mé skutečné orientace. Povětšinou vyplývající ze zkušeností, jež zřejmě nejsou tak běžné, jak jsem se kdysi mylně domníval. Jsem si rovněž vědom, že některá má přirovnání (viz název článku) pokulhávají a nebývají vždy pochopena, jako pokus o vtipný obrat.

A tak i tento název článku pragmaticky zařaďme do nepřehledné řady reakcí mých nízkých pudů, vyřizujících si dávné účty a frustrace. Kdo nezažil nikdy nepochopí. Nicméně - právě nyní jsem přesně vymezil, skrze své chyby, důvod své neúčasti na Vámi inzerované možnosti být někým jiným, někde jinde. Nejsem té připravenosti ducha, ač mi není odmítnuto čile rozeznat , co je dobré a co se jen tak tváří. Z téhož důvodu považuji všechna svá setkání s nepochopitelnými jevy nikoli jako dobrá, nikoli jako špatná...a zejména, vzhledem k četnosti a okolnostem, nikoli jako vyjímečná... Jen očividně nepřenosná a obtížně sdělitelná. Tedy i nepřesná...

Přečetl jsem si se zájmem Váš názor a přiznávám, že mne velmi zaujal až na podruhé. Není totiž vzdálen od části filozofie pana Břetislava Kafky, kterou i svého času nadobyčej úspěšně praktikoval. Nicméně tato cesta je jen pro vyspělé duchy s pevnou vůlí, tedy kráčejících mimo mne. Nevhodná i pro ty, hledající jen zvláštnosti, či tajemno, pokud se nesnáší, na svou vlastní pěst, pragmaticky nalézt alespoň ozvěnu pravdy. Cesta, jež nezkušené vede skrze zavádějící údolí mátožných stínů, které se mohou stát celoživotními halucinacemi (o nichž jste se krátce zmínil), tedy věrohodnými příznaky velmi rychle postupující devastace osobnosti.

K jistému eliminování takového nepříjemného faktoru, jako jednoho z možných, mnohdy postačí sice nějaký čas prodlevy pro sdílení zážitku, nicméně bez analýzy a porovnání se zkušenostmi jiných se neobejde nikdo.

Nepatřím zároveň mezi ty, kteří se nechájí samovolně vláčet okolnostmi....

Proč jsem se nestal černokněžníkem...2. část