... Pilíře zaváděného systému věcí...

© dmk1994/2008

Co vše lze sledovat mimo mírně proškolených odborníků na obklíčení a potírání informací?

Po rozhovorech a analýze zkušeností obětí mikrovlnného ataku se pokusím přiblížit malou část problematiky některých našich spoluobčanů, jejichž jediná smůla byla, že soused civilní zpravodajec, jak si rádi říkají, se může beztrestně ukájet při vědomí, že vlastně ovládá nic netušící oběť. Většina tzv. civilních zpravodajců, nemusí být ani součástí příslušných orgánů, jakkoliv vlastní tak sofistikovanou zbraň použitelnou proti možným teroristům. Jak vyplývá ze zkušeností obětí, postačí že zbohatl-li z darů KSČ v časech OF, či má stále dobré soudružské vztahy s jinými soudruhy.

Přičemž většina tzv. zpravodajců, jak se mezi sebou vznosně nazývají, má za sebou zářnou karieru komunistického kádrováka a specialisty pro zvláštní účely a utajované skutečnosti.

Což je zajímavý poznatek. Nicméně ještě zajímavější se zdá být možnost, že funkce civilního zpravodajce - brigádníka se zdá být - dědičná.

Pravdou rovněž je, že je to činnost nezáviděníhodná, nahrazující činnosti specialistů při někdejších rudých uličních výborech a hrozí nebezpečí, že se naopak zhroutí neodborný ušivatel technologie.

Tento článek nikterak nechce snižovat potřebu používání sofistikovaných zbraní proti skutečným teroristům. Tento článek slouží pouze k navýšení právního vědomí neinformovaných a k větší orientaci napadených obětí, které si vesměs stěžují na specificky jednotné osobní zkušenosti a pocity při teroristickém mikrovlnném napadání. Zákeřnost celého ataku spočívá jednak v jednoduché představě široké veřejnosti, že takové přístroje jsou výplodem paranoika. Z téhož pak vyplývá i taktika eliminace jakékoli informace o těchto technologiích. Když skutečná technicko operační data těchto zařízení jsou v režimu přísného utajení. ¨

K nácviku mikrovlnného ataku slouží kontaktní skupinový mobing, jež má přinášet dostatečné informace o proměnách osobnosti napadené oběti. Součástí skupinového mobingu zainteresovanými soudruhy je vytvářet dojem, že napadená oběť je jaksi nepříčetná, nebezpečná a divná. Nejlépe však duševně nemocná.

A bohužel, jakékoliv stížnosti napadené oběti vždy musí připomínat schizofrenii. Tím směrem napírají lidští nepodařenci vždy své síly. Vědí vždy kterým směrem Adame.

Ze zkušenosti mikrovlnným monitorováním a mikrovlnnými zbraněmi napadených obětí lze vyčíst blížící se nebezpečí v okamžiku, kdy se informovaní ostatní soudruzi bydlící nad vyhlédnutými obětmi neprodleně i se svými rodinami odstěhují a jejich byty jsou celé roky, dokonce více než deset let nekonečně prázdné. Případně obsazené nic netušícími podnájemci. Ti spolusoudruzi, co statečně zůstanou, mohou vzápětí trpět rakovinou prostaty, tlustého střeva, či jinými výdobytky.

Signálem je navýšený výskyt domovní rakoviny, léčby u psychiatra, oslepnutí šedým zákalem téměř ze dne na den.

Zásadní součástí průvodního skupinového mobingu je, mimo množství výhrůžek, zkoumajících odezvy oběti, projekt zásadního odmítání spánku. ¨

Napadené oběti si stěžují na nepřestávající noční hlomoz, hlasitou hudbu od sousedů, bužení do zdi, třískání dveřmi a v okamžiku, kdy právě vždy když usínají ozve se pod jejich hlavami, bužení do podlahy. Snaší se uniknout na jiné místo, se stejným výsledkem. Když ti odvážnější tvrdí, že jim soused snímá tlukot srdce a řídí se přesně pohybem oběti. A zde je zřejmě velká radost z buzerdance oběti. Jak tzv. zpravodajci - gangsteři mezi sebou marné unikání oběti nazývají.

Svěří-li se napadená osoba psychiatrickému odborníku, jehož znalosti elektroniky končí u vějších tvarů vypínače, či barvy klávesnice PC, je s ní většinou amen.

Této osvědčené taktiky v odmítání spánku používali dozorci v koncentračních táborech třetí říše, a po té s úspěchem i komunističtí vězeňští dozorci. Když slůvka "nasílené výslechy" v jiných koncentračních táborech jsou tak neškodná.

"Kdo nic neudělal nemusí se bát!?" Odměnou strůjci lidského utrpení může být možná skupinový orgasmus, možná uvolněný byt nesvéprávného šílence, jež je právě drcen lidsky i odborně vyhořelým jedincem. Jednou si třísknete dveřmi a již se nesete na vydatnou šokovou elektroléčbu, po níž již jen slintáte a vzápětí po inzulínových šocích a další mohutné šokové el. terapii jste mrtvý muž.

Se vší pravděpodobností, vyplývající z výpovědí obětí jsou "zpravodajci" navzájem informovaní s možností záskoku a přísně dodržovaných časových intervalů výměny. Velký důraz je kladen zejména na únik informací o těchto páchaných zločinech. Obklíčit, vyprovokovat a zničit každého nositele takových informací. Nehledě, že oběti nemají posléze ani na chleba, natož na chudě bohatý internet.

Nyní k faktům:

Vývoj mikrovlnné monitorovací a eliminující techniky má za sebou hezkých pár desítek let, a jak přiznává výrobce, dnes je k mání taková technika, jež leží na rozhraní vojenského a civilního použití. Tedy sice méně sofistikovaná, nicméně vzhledem k vývoji technologii účinnější a použitelná jako dobrý prostředek při vyhledávání obětí přírodních katastrof, či při monitorování a eliminování zločinných živlů.

Tedy i již zmíněných tzv. zpravodajců na volné noze. Vyprávění obětí jsou těžko uvěřitelná až do doby, kdy začnete vyhledávat věrohodné příznaky. Co vlastně budeme nyní hledat:

Výrobce modulů sofistikovaného zařízení s možností sledování oběti možného mikrovlnného ataku za několika zdmi a dálkové snímání jeho pohybu s kvalitou televizní kamery, dálkového snímání encefalografických křivek, tlukot jeho srdce, jeho dýchání atd. s možností velkého přenosu dat na velké vzdálenosti a s možností eliminace záznějů (odrazů od vícero stěn).

Zapomeneme nyní na US kvalitní technologie, či zkušené borce z SRN. Vyhledejme takového výrobce i u nás, radarové velmoci. Přičemž do takticko technických operačních dat spadajících do režimu utajovaných skutečností nebudeme pro jistotu šťourat. Hledáme výrobce systému kvalitnější "Aničky".

A ejhle:

Mladá fronta /dnes/ (E15.cz) ze dne 8. 12. 2008

Terorizmus kontra technologie

Autor: Petr Novák

Generální ředitel firmy Retia

výňatek článku kombinovaný s mými poznámkami

? "Příkladem je vývoj unikátního přenosného radaru (Existuje tedy i méně přenosný? poznámka dmk), jenž dokáže monitorovat živé bytosti v závalu, či za zdí. Tato technologie je na pomezí vojenského a civilního (rozuměje dobře prodejná i do oblastí, jež sice nejsou spřátelené, nicméně k vyzkoušení i na teroristech výtečná vize? poznámka dmk). Dokáže rozlišit jak dýchání sledované osoby, tak její srdeční tep. (o mozkových vlnách se v tomto elaborátu nehovoří?), s přesným určením polohy sledovaného s mimořádnou kvalitou obrazu?

Je škoda, že mi tato technologie leží na stole, zoufale potřebná na druhém konci světa" (plného teroristů? poznámka dmk)?

Takže o čem vlastně hovoří generální ředitel pardubické firmy Retia, a.s. je jedna z vedoucích českých společností v oblasti vojenské aplikace elektroniky a programového vybavení. O přenosném mikrovlnném lokalizačním systému UWB, jež může být jako modul zapojen do uspořádaného lokalizačního systému společně s připojenou celé škály senzorů snímajících, vyhledávajících, vyhodnocujících a lokalizujících pohyb sledované osoby skrze zdi.

Velký rozsah frekvencí UWB radaru a senzorů pro vyhledávání a lokalizaci pohybu osob, )ČI čehokoli jiného, včetně kvalitních odposlechů hovorů sledovaných osob, odposlechů jejich tlf, sledování jejich internetových aktivit, satelitní monitoring umožňují velké rozlišovací schopnosti zařízení a zároveň i rychlé vyhodnocení velkých datových toků, schopných vyrušit svým pulzním výkonem i radiové spoje. Tedy efektivně vstupovat do TV a radiového signálu. Impulsní mikrovlnná UWB technologie umožňuje elektronicky odstránit veškeré rušivé signály (např. odrazu signálu od zdí, kde se monitorovaná osoba nachází.)

Když podobný výkonnější systém blíže neuvedené provenience je nazýván ReTWis.

Co říci závěrem. Hloupá drzost polosoukromých tzv. zpravodajců šla v jednom konkrétním případě až tak dalece, že bylo možné sledovat gangstera přímo při mikrovlnném ataku otevřenými dveřmi. Když i to mohl být drzý účel sloužící k vyprovokování oběti, jak dal svým topolánkovským gestem najevo, že jsme také "jedničky".