Praha - Československo.

Představme si krásné pozdní letní odpoledne v časech, kdy zlovolní prodejci vzduchu, ještě neobjevili trik, jak jej prodávat k dalšímu znečistění.

Hovořím o dobách, kdy Slunce nebylo mizerně blikajícím lampášem v úrovni špatně nastaveného pouličního sodíkového osvětlení.

Obloha pokrytá tu a tam skutečnou kupovitou oblačností, líně spěchající do neznáma. Modrá obloha převládala a vše nasvědčovalo tomu, že i druhý den bude velmi krásný.

Shodou okolností jsem rozmlouval s přítelem o U.F.O...

Obdélníkový "kouř" a to ostatní

MAIN_UFO © Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha

Lépe řečeno - nebyla to rozmluva, jako spíše názorová výměna.

Přítel si dělal z mých zkušeností s tímto technicko-fyzikálním jevem, jak také jinak, spíše legraci. Malé kouzlo a hle - z prosvítající modré oblohy se řítil jako by proti nám oslnivě bílý předmět.

Zprvu o velikosti velké špendlíkové hlavy, pak se jeho velikost průběžně zvětšovala úměrně rychlosti, kterou se blížil k místu pozorovatele. Ohnivě zářil, jako by odrážel intenzivní sluneční paprsky. Za několik okamžiků však bylo jasné, že žhne nezávisle, sám o sobě.

Intenzita vyzařování se totiž nezměnila ani v okamžiku, kdy vlétl pod mraky.

Ještě jedna maličkost - v průběhu letu se ozvala detonace připomínající se vším všudy zvukový efekt doprovázející každé přirozené překonání bariéry rychlosti zvuku.

Připomínám, že krátce před, i dlouho poté, se předmět pohyboval nehlučně. Podivné na celé záležitosti bylo to, že detonace přicházela ze severovýchodu v okamžiku, kdy samotný objekt již mizel na západě.

Žádný jiný letící objekt, včetně letadel "domácí provenience", jsem tehdy nespatřil.

Není jistě bez zajímavosti, že z dalšího chování letícího objektu zcela evidentně vyplynul fakt, že jeho pohyb byl uměle řízen.

Nemohlo se tedy jednat ani o pád meteoritu, ani o kulový blesk.

Jeho velikost jsem později mohl určit vzájemným porovnáním okolního prostředí a samotného objektu, neboť ten vlétl do údolí a pohyboval se ve výšce totožné s výškovou úrovní stanoviště pozorovatele.

Nejmenší vzdálenost objektu nebyla větší než 500 metrů. Samotný objekt dosahoval nyní velikosti tří až pěti metrů. Spíše však méně, než více.

Ohnivé těleso přilétávalo šikmo seshora (z jihu) a v okamžiku, kdy bylo vzdáleno asi 500 metrů, prudce zabočilo západním směrem.

Všechna pozorování, která popisuji, se odehrávala vždy za přítomnosti další osoby, až na jeden nemilý moment, a to ten, který právě popíši.

Přítel odběhl zavolat další osobu, a tak jsem sice nepřišel o oponenta, ale o svědka zcela určitě.

Světelná koule jako by zmírnila svoji rychlost a krátce po zabočení z ní začaly vystupovat - krátké obdélníčky "kouře". Vždy tři červenohnědé a tři tmavohnědé a opět červenohnědé. Ty pak, jako na povel, zmizely. Jev se opakoval dvakrát v rychlém sledu.

SOS v době, kdy se pro týž učel užívá signálu MY DAY?

Nyní již bylo patrné, že letící objekt viditelně zpomalil. Poté již bylo možno sledovat jen to, jak se od nás pomalu vzdaluje mírným stoupáním.

Letěl šikmo vzhůru, přímo na západ.

Dovedu si živě představit "obdélníkový kouř" v kreslených groteskách, ale to, co jsem spatřil, nebylo zcela jistě dílem žádného známého filmového specialisty na kreslené filmy.

Pro tento jev nemám žádné vysvětlení.

Jakkoliv na druhý den psal tisk o US pokusech s neviditelnými letadly nad Evropou!

Tisk, jenž vždy, i za dob tuhého komunismu, praktikoval informační tok s tématikou UFO kupodivu vždy v souladu se směrnicemi nepřátelské CIA.