Antonín Horák může mít pravdu...

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: Země zlaté hvězdy Margity 1. díl, Vydáno dne: 11. 04. 2010

Slovanské texty staré 2500 let napsané modifikací foinické abecedy?

Nedávno jsem jistému čtenáři, z nedostatku času, odsekl, že neznám žádného Antonína Horáka, ani jeho knihu ?O Slovanech úplně jinak?.

Tímto se váženému čtenáři, ale zejména panu Antonínu Horákovi, jenž relativně nedávno zemřel, omlouvám.
Knihu jsem si nedávno koupil, hnán jednak zvědavostí, jednak ovlivěn Novilarskou stélou. Můj dojem, po letmé kontrole vylužtěných textů: Musím přiznat, že pan Antonín Horák na mne velmi zapůsobil, jakkoliv je prý (a nebylo by pro vlastní obsah divu) ve velké nemilosti za svůj geniální kousek s rozluštěním nerozluštitelných etruských nápisů.
A pokud má pan Antonín Horák pravdu, a já si myslím, že ano? pak příliš snah poznat rozsah jeho objevu o pravé podstatě Etrusků, nebude mezi zavilými odborníky a eunácky valného zájmu.
Je to pro mne neočekávané poznání, ale převá?ná část nápisů i celých textů se zdá být skutečně slovanského, přesněji chorvatského původu. Nebo ještě lépe: zápis chorvatskému nářečí blízký, tedy jazykem srozumitelným i pro střední i západní Slovany. Když není marné si připomenout, že rod praotce Čecha pocházel z Chorvatska. Takže téměř průměrně jazykově nadaný Čech, celkem svi?ně porozumí návodu pana Antonína Horáka a hravě si mnohé nápisy s porozuměním, mnohdy i s jistou jízlivostí napsaný - přečte.



Předkové českých Slávů - Ný?ané a jejich ozbrojené složky - Bojané, bojovnici Jara

Glosy © Zdeněk Patrick - 1998/2010 Praha

Máme-li snad stále věřit cizímu pracně vybudovanému dogmatu, že se Slávové s jedinečně jednotným jazykem i (zejména na Moravě) dochovanými zvyky, objevili na evropské, či světové scéně z čista jasna?

Pátrejme systematicky po jejich stopách, nikoli jen po důvodech proč je jim tak nasíleně upíráno právo existence. Jakkoliv již dobře víme odkud vlastně přichází tolik nevole.

Podezřelou je v našem soukromém pátrání, mimo již zmíněné "Etrurie", i římská provincie Raetie, z dob vlády císaře Augusta (14 - 117 n. l.) v níž se nachází oblast zvaná Windonissa, když nedaleko je Windelicum, ale i provincie Raetie - Zářící. Pokud budeme ve svém pátrání důslední pak zjistíme, že Ný?ané z kmene Wanů (Wenedů, či chcete-li Slávů) měli jedinečný úkol ochraňovat zářící kámen Rayetu - Čintámáni. Přičemž název jisté ?výcarské oblasti Windo Nissa jakoby zákrytně hovořil. Zatím však jedinými stopami po těchto Slávech, jež se stali našimi předky, jsou jen topografické názvy Nisa, Jablonec nad Nisou, Ni?bor, atd? když právě tito Slávové přispěli k jedinečnému prostupu keltského světa do našeho, aniž jsme si to kdy plně uvědomovali.

Připomeňme si rovněž, že hranice římské provincie Raetie se částečně kryje s Boiowarii, zemí Bojů, jež sousedí s římskou provincii Noricum, se slovanským Korutanskem, když provincie Panonnie se slovanským osídlením na Dunaji - Windebonou, hovoří o stejné problematice - šíření Slávů z jižních směrů. Pro ty později narozené připomínám slovanské osídlení, sahající skrz Moravské pole až k Windeboně (dnešní Vídní).
Nepochybně se k těmto překvapujícím příznakům jednoho dne přiřadí, mimo objev dávného slovanské písma nalezeného při dunajském břehu, i neobyčejný objev pana Antonína Horáka, který jednoduchým způsobem rozluštil nerozluštitelné písmo nazvané "severní picené". Prý jazyk neznámého neindoevropského původu, jež je rozeset skrze nápisy, po celém Toskánsku. Kdyby Etruskové uměli číst, velmi by se podivili, co že jim jejich vzdělaní a pracovití původní praslovanští obyvatelé Toskánska (sochaři, hrnčíří, zlatníci a zemědělci) v roce 500 př. n. l. vlastně vytesávali na jejich vzne?ené hrobky, nádoby a zrcadla.
?e staří Praslované žili i v Boiowarii rovněž snad není tajemstvím. Dokonce odtud pochází prastará slovanská legenda o zlatém městě se stovkami zlatých kopulí pokrývajících kruhové chrámy, jež se kdesi v Čechách, prý čas, od času vynoří. Postup části Slávů (předků západních a středoevropských, tedy i části ?českých moravských? Slávů) ze směru Středozemního moře můžeme dokumentovat i názvem Wenetia (Venecie - dnešní Benátky), kde prokazatelně svého času slovanské kmeny bytovaly.
Jestli?e říkám ze Středozemního moře, pak se nabízí otázka - odkud.
Prvotní odpověď zní Kréta a Minojská kultura. Je to sice překvapivé, ale nic víc s tím eunáckové z lestních houštin neudělají.
Jak se předkové Slávů dostali na Krétuž
Z Egypta, ale i Foinikie. Z Foinikie přijuchali i do Etruruie (Etruskie, Toskánska) dávno před příchodem očividně nevzdělaných Etrusků.
Jak se dostali do Egypta?

Zatímco jižní Slované Srbové, Makedonci, Černohorci, Chorvaté, Moravané (Slovinci, Slováci, část obyvatelstva tzv U_hor, alei i dnešní Moraváci) přicházeli z Chaldejska Babylonie a Perzie) skrze Řecko Dalmacii a Ilýrii. Ostatní pak od východu Slunce skrze železná vrata na Dunaji (Istru) a dále Podunajím, jiní mořeplavci Slovanským mořem od Severu a severovýchodu. V různých směrech a v různém čase. Aby prakticky obklíčili své budoucí domovy. Když slovanští Ný?ané (Arjové) přicházeli oklikami z Hyperboreje, jež kdysi ležela v mírném pásu. Jakkoliv na nejvyšším Severu. To vše se odehrálo před mnoha ticíci lety, aby jako poslední do naší vlasti přišli od východu Doudljebové hnáni Avary.

A je též možné, že to byli předci Slovanů, kteří předali přicházejícím barbarským řeckým kmenům svoji vzdělanost, kulturu i legendy.
Podobným problémem se za čas mohou jevit i legendární Bojové, možní pseudokelti, aby se nám konečně vyjasnila nejen i konstelace dochovane bojské topografie...


Domov bohyně Léto...
Bož ský vládce Jaro...
Když cizinec dovolí...