Karlovo náměstí, rok 1571? Stalo se za vlády Maxmiliána II., otce Rudolfa II. Pro výjimečnost viděného zapsal pan V. Slavata (někdejší místodržící, který se bezprostředně zúčastnil slavného, nicméně z pohledu procesní efektivity - zbabraného vyoknění.). Jakkoliv se narodil až po oné udalosti.
>Kolem dvanácté hodiny noční ze dne 20. na 21. července byli novoměstští obyvatelé probuzeni nebývalým hřmotem. Vše se otřásalo. Ti, kteří vyhlédli z oken svých příbytků, spatřili podivný průvod ještě podivnějšího vojska, vyjíždějícího právě ze Spálené ulice. Podivní jezdci a za nimi ještě podivnější vůz, zcela zakrytý a železem okovaný.
Vůz bez kol, který tažen vydával takový neslýchaný hřmot, že se okolní domy v základech otřásaly. Za vozem kráčelo osm postav obrovského vzrůstu, všichni bez hlav, v těžkých botách s velkými ostruhami. Vykračovaly tak hřmotně, že od nich "takový hluk byl, jako od vojska jízdného."
Když se tento zvláštní průvod přiblížil ke kapli Bož ího těla, která stávala tenkrát uprostřed náměstí, vzplanula náhle v těch místech podivná záře, kterou svědci popisují jako oheň nebo ohnivý kruh. Svědkové vypovídali, že v těch místech bylo možno spatřit velké množství jakýchsi truhel a sudů naskládaných na sobě. Velký vůz odjel až k planoucí záři a ti, co šli za ním, do něj naložili všechny truhly i sudy a vůz se spěšně rozjel tentokráte opačným směrem. Jel k Novoměstské radnici a dále ke Starému městu. Podivné bytosti však zůstaly u kaple, poblíž planoucího ohnivého kruhu. V tu chvíli se zvedl velký vichr jako na počátku a oheň zmizel. Vše zmizelo, pouze jakási podivná světélkující záře v ovzduší mohla být v těch místech viděna až do svítání.
"Z lidí, kteří na to vidění strašlivé patřili, přemnozí z úděsu se rozstonali, někteří i zemřeli. Když se ta věc po městě roznesla, zavoláni někteří ze svědků toho vidění na radnici, a ti lidé hodnověrní vyznali a přísahou stvrdili všechno o tom přepodivném vidění nočním."
Adolf Wenig
Převzato z Pamětí V. Slavaty
(volně zpracováno)
Akce "Dobytčí trh" 1. část
MAIN_UFO © Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha
Stalo se ve středověké Praze. Na Dobytčím trhu - dnešním Karlovu náměstí dne 20. července 1571 o půlnoci. Přesněji: Kolem půlnoci z 20. na 21. července 1571.
Starodávné dobytčí tržiště bývalo v těchto místech (v severní části dnešního Karlova náměstí) již odedávna. Mnohem dříve než Otec vlasti podepsal zakládající listiny Nového města.
Napříč náměstím, vedle cesty (jež vedla v ose Ječné a Presslovy ulice), směrem k jižní hraně náměstí, stávala kaple Božího těla s půdorysem ve tvaru osmicípé hvězdy. A právě její neobvyklý tvar, ale i jasné obrysy náměstí ve tvaru velkého obdélníku, mohly sehrát, z hlediska topografie prostředí, svojí nezastupitelnou roli v podivné akci "Dobytčí trh".
Osmicípá kaple v hraně velkého obdélníku byla skvělým orientačním bodem.
I pro pozorovatele pohybujícího se ve větších výškách.
Jiným podstatným příznakem, byla samotná velikost náměstí, jež někteří blízce zahraniční "experti" označili za obludně veliké. Prý zbytečně větší, než několik tehdejších německých vesnic dohromady.
A skutečně.
Osvícený český král a římský císař Karel IV. navrhl budoucí Karlovo náměstí do třetího tisíciletí.
V dostatečné velikosti letiště.
Dalším příznakem nemnohých sounáležitostí v blízkém okolí, jež mohou mít jistou souvztažnost s nočním středověkým thrillerem na dnešním Karlově náměstí, je skutečnost, že se poblíž nachází i tzv. "Faustův dům".
S případem odvozeně souvisí i ulice Vyšehradská, jež ústí v ulici Na Slupi, směřující naopak dále k novoměstským hradbám, jejichž pozůstatky lze dodnes spatřit poblíž dnešního Ostrčilova náměstí (Nalézající se naopak pod severními vyšehradskými hradbami.).
Kaple Božího těla byla vystavena v letech 1382-1393 bratrstvem "Obruče a kladiva", v místech někdejší dřevěné věže, kde byly z příkazu českého krále a římského císaře Karla IV. každým rokem, druhý pátek po velikonocích, vystavovány ostatky svatých a říšské klenoty. Později byla místo věž e vystavena již zmíněná kaple, sloužící předešlému účelu. A to až do roku 1437.
Kaple byla později zbořena (za panování Josefa II.) a kamenné desky (dodnes jediný svědek tehdejších událostí), jež obsahovaly prohlášení Karla IV. o tom, že Čechové a Moravané jsou věrnými křesťany a pravými syny církve, jsou deponovány v Národním muzeu.
Náměstí samo bylo nedlážděné, nerovné a jak bylo dobrým středověkým zvykem, hlavně po hojném dešti, značně blátivé.
Nevábně páchnoucí neadresně vytékající splašky a středověké odpady všeho druhu turistickému ruchu rozhodně nepřispívaly.
Hromady kamení, dříví, či dokonce odhozených věcí, vytvářely jistě zcela specifickou podívanou, jež mohla být umocněna i pohledem na nehezké dřevěné boudy, jež společně s několika (13) starými domky stály nepravidelně kdesi v podélné ose Dobytčího trhu. Později se uprostřed objevil i mramorový kámen s vytesaným křížem, umrlčí hlavou a letopočtem 1627 označující popravní místo. Svědek mnoha hlubokých noci, když tajně popravováni duchovní a šlechtici osnující povstání proti tehdejšímu panovníkovi, setřásali zcela nedobrovolně ze svých beder své pozemské marnosti. Pod tímto kamenem, osazeným čtverem kruhů, vedla prý i tajná chodba přímo do Faustova domu.
Abychom se vůbec přiblížili rovině reálného chápání tak zvláštního vidění, jakým se od prvního okamžiku zdá být prezentace techno armády z Dobytčího trhu, připomeňme si některá další související fakta.
Povšimněme si prosím, i když jen velmi okrajově, některých příznaků podivností, které nás ponechávají v bohorovné metodice naučené nevědomosti, že nic, co nyní vyjmenuji, nesmí jménem zákona pšt (!)... existovat...
Zatímco obří objekty záhadné provenience hravě unikají relativistickými rychlostmi směšným snahám pozemských supersoniků, jiní mimozemci zasvěceně píší geniální novinové články na téma "Ufoni nemají prsa a strachem ochromeni prchají do nicoty odstrašeni silou naší techniky z počátku třetího tisíciletí parních lokomotiv".
Vzápětí se objevují na našich loukách a polích:...