Zdravím pane Zdeňku. Moc se mi líbí Váš vlastenecký a starobylý styl. Z tohoto článku zvláště je cítit, že máte srdce na pravém místě. Zatím jsem vždy jen četl komentáře, ale teď mi to opravdu nedalo. Zrovna včera jsem se vrátil z pobytu ve slovenských termálech a to porozumění s tamními lidmi bylo mnohdy větší než s těmi místními. Na Slovensku zásadně mluvím, jak mi zobák narostl (rodák severně Velehradu z chřibských lesů), v tom místním Bybylonu (Olomouc) je to občas problém.
K Hostýnu: Opravdu silné energetické místo je kupodivu na Hostýně na 10. zastavení staré křížové cesty.
Na jaře to tam po čase opět omrknu. Dost podstatnou část života jsem ten posvátný vrch měl na dohled. Z OL Petr

Dobrý večer pane Petře, Váš komentář mne potěšil a vlastně i inspiroval: Právě plánujeme jarní rozvrh cest do míst, o kterých píší, nebo chci psát podrobněji. Určitě Chřiby - Králův stůl, Mikulčice, Býčí skála a Hostýn. Ten chci navštívit nejen očima pohana, starověrce, ale i pokorným srdcem hříšníka. Děkuji za typ na 10. zastavení, kterého si jistě povšimnu, aniž odhodím roucho. S použitým jazykem: Zda jihočeský, až skorem chodský dialekt, spíše však moje slovenská maminka, způsobily, že až rozbité nosy přesvědčily mé příští kamarády hovořící ryzí pražštinou, že má čeština je ze všech okolních - ta nejlepší. Z omylu mne vyvedli až přísní pedagogové ZŠ v Michli. Jak dnes s odstupem odhaduji, zatvrzelí obránci jedné z nedobytných tvrzí scholastické vzdělanosti a místní pražštiny, kterou vybaluji na soupeře vždy jen jako "těžký kalibr" :=))

Dobrý večer všem, na Králově stole se dělal před pár lety archeologický průzkum, místní lidé si od toho dost slibovali, prý se nic mimořádného nenašlo, říkal mi to můj otec. S tou jazykovou poznámkou jste mne potěšil pane Zdeňku. V místní vinotéce mi povídala paní, jak jim na ZŠ vytloukali učitelé hanáčtinu z hlavy. Hanácky tady ve městě mluví jen málokdo. Říkal mi jeden známý původem od Domažlic, že už to tam s řečí také není jako kdysi...Petr

Při tom je Hanáčtina jazykovým skvostem, který je třeba hýčkat, aby byl ozdobou naší vlasti. Od Strakonic k Chodsku, i v Týnovltavsku se stále starší generace drží zvláštní a neopakovatelná intonace. Králův stůl, jeho poloha a hlavně rýhové písmo, které by mohlo přispět mému pátrání po jménech starověreckých slovanských rodů i kmenů Staré a Velké Moravy.

za povídání o Hostýně. Mým milovaným krajem, kde jsem "vyrostla" jsou sice Chřiby, ale Hostýn jsem vyvdala.

I pro ostatní: Bývalo asi zvykem v dobách starších vykonat použ k půlnoci zimního slunovratu na nejbližší kopec v kraji, shlédnout svůj svět, povznést se nad denní starosti a pocítit, co je v našich životech důležité. Během socialistické éry se ta tradice mnohde na Moravě přenesla až na Silvestra a tak ji držíme. Letos o slunovratu bych ale ráda zašla ke Královu stolu, který je tak nějak osamocen a zapomenut. Cítím z takových míst, že byla kdysi záměrně znesvěcena těmi největšími krutostmi aby tam lidé už víc nepřicházeli a tak mám trochu obavy a hledám podporu pro sebe i pro to místo, myšlenkou, slovem nebo kdyby měl někdo čas a chuž i osobní návštěvou, s dobrou myšlenkou i kdykoliv jindy, než o slunovratu.

O Hostýně jste hovořila Vy. Já si na tak velké téma, stále ještě netroufám než, jak jsem si dovolil. Nestačí jen nasbíraná data. Musím opakovaně přijít do míst, hledat spojitosti, nalézat, vidět a vnímat.
Pro Vaší informaci zimní Slunovrat, přesněji 21./22. prosince byly svátky oslavující narození Koledy. Slavily se celých 14 dní se zpěvy (chorovody) a mírným "čarováním". Památkou z těchto dnů jsou i překrásné vánoční koledy i mnohé místní vánoční lidové zvyky, jako ten, který jste zmínila.