Kam vlastně zmizeli slovan?tí Veneti, zdávna obývající okolí Brestu a vlastně celé Brata�sko (Bretagne, Breta�ský poloostrov), poloostrov u Biskajského zálivu, na nejzápadněj?ím "konci Země" (Finistera), za nim? je ji? jen Atlantický oceán? Výteční mořeplavci ?ivící se rybolovem a námořním obchodem s Velkou Bratanií (Anglií) a slovanskými kmeny na pobře?í Veltického (Slovanského moře), mezi nimi? vynikal zejména kmen Vagrijů ze slovanských Bodrců...

nezcenzurované "Comentari de bello gallico"...

Nezávislé dějiny země Zlaté hvězdy Margity v podivně závislé Evropě Š Zdeněk Patrick - Praha 2012

Téměř soukromý cestovatel, zastupující zájmy senátu �í?e �ímské, ve skutečnosti otrokářů a majitelů obchodních karavan, sám skvělý pozorovatel, autor pokročilej?í, snad nepře?enu kdy?, co neznalý tvrdím, ?e "spisovné" nově vyráběné umělohmotné latiny, výtečný intrikán a manipulátor, o to vět?í stratég s neobyčejným akčním radiusem. Zejména v?ak nebetyčný masový vrah - Gejza(r) /Caesar se zmi�uje o své nejslavněj?í válečné výpravě proti slovanským Venetům, obývajících oblasti Brestu (dnes Francie) viz Comentari de bello gallico, "Zápisky o Válce galské"

Cílem bylo nejen zničení obchodních styků mezi Brata�ském (Bretagni) a Velkou Bratanii (Anglií), ale i římská kontrola obchodních cest z Veltického (Baltického) pobře?í do Galie a Velké Bratanie.

Není snad tajemstvím, ?e Slované byli z dávna výtečnými mořeplavci i staviteli lodí s nízkým ponorem, které by mohly dokonce proplouvat i umělým kanálem, Slovany vybudováným v časech, kdy si smy?lení zakladatelé �íma Romulus a Remus je?tě ani neučůrávali do "pampers" z fíkových listů.

Umělý průplav (V celkové délce 54 km) spojoval řeku Travu s Labem (u Launbergu). Procházel bodrckým územím (Bukovce) skrze Lubeč Bodrckých Vagrijů později zvaných Varjagové. Jak ji? řečeno slou?il obchodním lodím s nízkým ponorem, plavících se z pobře?í Veltu (Veltického, či Slovanského moře) do moře severního moře a odtud za obchodem do Velké Bratanie (Anglie) a Brata�ska (Bretagne).

Loděnice Vagrijů lze předpokládat v ji? zmíněném Ratiboru na ostrově stejnojmenného jezera, ze kterého (u Lubeče) v ustí odtoku do řeky Travy. Se stálou pobře?ní námořní ostrahou.V Lauenbergu sídlili od pradávna slovan?tí Polabané, v Meklenburku Obodrité (Bodrci), v Hol?týnsku Vagrijové.

roku 56 pĹ™. n. l.

Marné římské obléhání venetských měst si urychleně ?ádalo konečné ře?ení, kdy? nejbli??ím, jak to bývá i dnes zaběhnutým zvykem, byla římská provokace. Vlastně kráde?e potravin hladovými hordami římských násilníků, zběsile řádícími mezi pobře?ními obyvateli.

Jasně, ?e viníci byli Venety okam?itě zadr?ení bezprostředně po tomto neslýchaném zločinu. To ov?em byla voda na mlýn za bukem vartujícího páně Gejzara / Kajcera, či chcete-li Caesara.

Kdesi na řece Loiře ukryté římské veslice kázal připravit k boji. V té?e době měli Venetové asi 200 lehkých obchodních lodic vybavené ko?enými plachtami, s vysokými příděmi a vysokou zádi, vět?inou zakotvené v přístavu. Lodice nikoli válečné, ale rybářské a obchodní, schopné plout na ?irém moři, nikoli se plou?it při pobře?í, jako římské galery.

Slavná Gejzarova námořní bitva byla vlastně sakumoprásk pirátským aktem. Tak, jako zločinci přicházejí za kuropění, připlí?ily se Gejzarovy / Kajcarovy pirátské veslice, aby ostrými srpy, přivázanými na tyčích, v překvapivém ranním zákeřném přepadení řím?tí bandité z galer přeřezali ko?ené plachtoví a lanoví venetských lodic. Vzápětí se staly venetské lodě neovladatelné. Masakr trval a? do sedmé hodiny večerní. Toho večera skončili Veneti, co slovanský národ, aby se v zápisníků masového válečného zločince Gejzara (Kejcara), odvozeně tedy i pro nás stali neznámými Gally? Skrze systémově vnucenou nesvědomitost. ?ířenou zcela závislými, scholasticky naučené nepravdy mumlajícími historiky...

Porá?kou Venetů se Gejzarovy rázem otevřela cesta na Velkou Bratanii a tak se i stalo. Obchod mezi Veltickým pobře?ím a Velkou Bratanií rázem ustal, jakkoliv se v daleké budoucnosti jeví mocným obchodním partnerem Novgorod?tí kupci: Viz traktáty o obchodních cestách z Ni?ního Novgorodu a? do Travnej.

Dovolím si na okraj poznamenat, ?e na �ímu nezávislý obchod směřující skrze slovanské obchodníky, přes průplav a baltské pobře?í k Velké Bratanii (Anglii) a do Brata�ska (Bretagni), se rozvíjel pro VIP �íma tak nesnesitelným způsobem, ?e bylo nutné zakročit. Problémem �ímanů v?ak bylo, ?e na svých veslicích se pouze plazili v?dy v bezpečí pobře?í, či po řekách, ani? se mohli odvá?it tam, kam slovanské lodice. Daleko od pobře?í, na ?iré moře. Jedinou římskou ?ancí bylo pirátství.

Napadení venetských lodí v přístavech, či nedaleko pobře?í. Co? se nakonec povedlo, jak se z deníčku od Gejzy / Kejzara dočítáme.

Tak?e nikoli námořní boj s venetskými válečníky, ale teroristický akt a vzápětí pirátské přepadení obchodních lodí.