Ačkoliv i závěrečné efekty potvrzují na?e předpoklady o záva?nosti celé události, patřící evidentně do oblastí trezorově popíraných skutečností, o kterých se i novověký mě??an neodvá?í ti?e ?eptat nedaleko svého u?ního boltce, nato? ucha svého nejlep?ího přítele.

Informace jsou natolik záva?né, ?e musí být okam?itě informován panovník Imperátor (případně jeho jezuit?tí poradci a tajní radové). Prozatím v?ak musíme s překvapením konstatovat, ?e se nic podobného nekonalo.

Ač se po noční Praze, stě?í přátelsky nakloněné Habsburskému domu, prochází neznámá, viditelně velmi mocná a mo?ná velevlastizrádně motivovaná armáda zvlá?tních ozbrojenců, ovládajících takovou techniku, je? by viditelně hravě postačila nejen k potlačení jakékoliv Techno Czeck_party (právě účelově vygenerované tými? represivními slo?kami a jinotajnými slu?bami), ale i k závěrečnému vymetení Habsburků z Českých zemí.

A je?tÄ› by zbylo.

Nestalo se tak, co? signalizuje krajně nepříznivé vibrace směrem k mé zavr?eníhodné xenofobně-?ovinistické podstatě. I kdy? na druhé straně, na druhé straně zpravidla zuřivě podupává strana protivná.

Dal?í okam?iky nech? opět nále?í pokračování na?eho příběhu:

"...Tím stra?livým viděním byli mnozí tak byli přestra?eni, ?e odle?eti to museli, jiní také smrt z toho divadla měli..."

Tento zápis ji? jen dokumentuje jistý stupe� neznalosti hraničící a? se surovostí onoho pra?ského zviditelnění se neznámé entity. Čím? záva?nost celého případu nabývá, alespo� v mých očích, na intenzitě. Pouze bohorovný ignorant vidí za v?ím pouze Jiráska, Slavatu, nebo Weniga.

V Praze se 21. 7. 1571 skutečně cosi záva?ného přihodilo. Tak záva?ného, ?e by i dne?ní tajné slu?by, i ty soukromé měli zavětřit, kdy? u? ta česká dávno není česká.

A proto?e se jako v?dy musíme spolehnout pouze na sebe a na některé "odtajněné skutečnosti", pokusme se s tím málem, co víme, o vyjasnění si některých bodů příběhu.

I kdy? je stále nutné uva?ovat fakt, ?e za mnohými odtajněnými zprávami se skrývá pouze úmysl vlo?it do oběhu mezipravdy (semitrue), které jsou v dezinformační oblasti zájmů podstatně produktivněj?í, ne? dosavadní prostoduché polopravdy a l?i.

Připome�me si rovně? ten fakt, ?e po roce 1989 dochází k prudkému poklesu beztak ji? nulové informovanosti o čemkoli, co souvisí s na?imi ?ivotně důle?itými zájmy. Čestnou výjimkou jsou snad pouze relativně přesné údaje o dal?ích neúspě?ích Slovenska, radostných přírůstcích nejmenovaných zoologických zahrad, či dobře cílené nabídce blí?e neurčených tamponů, které prozatím nepotřebuji ani náhodou.

Slavné období, kdy televizní obrazovka, říkejme ji pro lep?í orientaci Velký Bratr 1 (dne 1. března 2002 v nočních zprávách, kdy ji? vět?ina obyvatelstva sní o lep?ích zítřcích), vede prostřednictvím dvou mocných moderátorů dialog (jako v?dy lehce zaměnitelný s monologem) na téma, zda nový tajný příkaz nejmenovaných obranných agentur Spojených států vydávat novinářům pouze nepravdivé zprávy - neohrozí svobodu tisku.

Oba moderátoři, zvlá?tě vybraní velikáni obrazovky VB1, docházejí k jednohlasně slabomyslnému názoru, ?e nikoli. Pozoruhodný poznatek, který si budeme muset časem snad i osvojit.

Je to období, kdy naopak občansko právní televizní stanice "Landsmanschaft 2" ?ílí nad zločineckou xenofobií a ?ovinismem českého národa a nepromlčitelnými zločiny prezidenta Československé republiky Dr. Edwarda Bene?e, kdy? nejen hodní vy?etřovatelé na gestapu, ale i jiní vysoce tolerantní němečtí strýčkové byli pouze vyprovokováni nepřijatelnou drzostí českých banditů. Kteří se později ne?títili, společně s anglosaskými zločinci, terorizovat pokojné německé obyvatelstvo.

Pod "úhlem dojmu" takto vnímané ústavou zaručené svobody slova je nutné hledět i na následující řádky. nebo? procento semitrue (mezipravd vlo?ených agenturami, nekamarádící se s nikým) dosahuje i v této komoditě solidní úrovně vítaného systémového chaosu.

Jediné, co se vymyká této li?ácké stínohře, je skutečnost (obecně bohu?el nesdělitelná), ?e bez ohledu na systematické l?i a mlaskavě zuřivé chrochtání pseudocharismatických politiků, se na?e planeta se stala cílovou adresou zájmů, které by nás zcela určitě nemusely potě?it (psáno 1993).

Hovořím o realitě zdánlivě netečně vegetující nejen v těsné blízkosti na?i planety. Kdy? státní terorismus reprezentovaný povět?inou úmyslně děravými zákony, jistým druhem zvráceností a pový?eným vkládáním mezipravd, bude vzápětí determinován vzestupnou funkcí a vytvářením virtuální reality - nikdy neexistujícího světa, je? nám Velký bratr začal připravovat je?tě dříve, ne? se prostřednictvím bankovního sektoru rozhodl zbohatnout nejen na I. světové válce, či Velké �íjnové Socialistické Revoluci. Nicméně o poznání později, kdy do na?ich končin vesmíru zavítali mo?ná nevítaní hosté. Zřejmě rození potí?isté, nebo? i oni byli rovně? a neprodleně zařazeni mezi tzv. velmi "utajované skutečnosti".

A proto?e stav pravdy je takový jaký je, jsme nuceni uva?ovat o četnosti druhů mimozemských entit pouze pohledem ufologických sekt, je? z neznámého důvodu vlastní nikdy nevysychající pramen zaručeně stále a stále pravdivěj?ích odtajněných vymy?leností.

Nicméně, lze tyto informace porovnat s těmi historickými záznamy, o nich? lze předpokládat, ?e ruka cenzora neměla příli? zdatné, či chcete-li sofistikované zázemí, jaké očekáváme u Svaté inkvizice, či současných nadstátních agentur nad jejich? činy mnohdy i sama "Hrůza strachy strnula a pravda nav?dy oněměla".

V té?e úrovni musíme uva?ovat o reálnosti jevu "akce Dobytčí trh". Přičem? připomínám tu skutečnost, ?e několik svědků onemocnělo, zatímco jiní zemřeli v důsledku nebývalého stresu, či chcete-li strachu.

Jak snadná je vlastně eliminace jedince, či dokonce celého národa, za pomocí dlouhodobých stresů a vynuceného strachu?

Strach, mocná zbra� a spojenec terorizmu, jen? pový?en systémově na státní úrove�, dovolí beztrestně, s lehkostí pracovníků gestapa, likvidovat na příklad i neúnosně přetí?ený sociální systém. Například eliminací nepohodlných důchodců.

Vítána je mediální osvěta kombinovaná bilboardy s tématickým okruhem "Bezbolestně asistovaná smrt! Eutanásie v?e vyře?í!"

Vhodným dopl�kem stresů jsou nejen uměle vybuzené ?ivotní nejistoty, ale i ka?dodenní drobná a zákonem nepostihnutelná denní diskriminace, či dokonce obyčejně naučená absence etiky.

Správnými podněty vyvolaný stres, či dobře směrované frustrace, způsobují toti? zvý?enou produkci adrenalinu. Hormon připravující tělo na zvý?ený výdej energie tím, ?e zvy?uje hladinu cukru v krvi, zrychluje srdeční tep a roztahuje cévy v kosterních svalech a v srdci.

Aktivace mobilizující ve?keré tělesné síly je vykoupena sní?ením krve do "méně důle?itých" orgánů. Čím méně krve, tím méně kyslíku. Ve vlásečnicích dochází pak k úniku plazmatu a krevní stav se v tomté? důsledku neobyčejně sni?uje. Stav, jen? mů?e končit i smrtí. Trvá-li déle ne? tělo unese, či opakuje-li se v dostatečně frekventovaných zabijáckých cyklech.

Nebo přesahuje-li rázově několikanásobně únosnou hranici.

Pak není ostuda zemřít strachem.

Je to promy?lenĂ˝ zloÄŤin ĂştoÄŤĂ­cĂ­ho zmetka.

Dokončení v 5. části (19. 2. 2007)