Volím v mizerném jinotaji i tentokrát Esej, nebo? volná literární úvaha na zcela určitý podnět, zabývající se skutečnostmi a jejich hodnocením. Podnět je posuzován v ?ir?ích souvislostech, klade otázky, hodnotí ře?ení a má společně s náhodným čtenářem hledat odpověď. Esej má být podnětná a pojímána, jako neverbální rozprava autora a čtenáře. K uchopení problematiky má autor povoleno psát nejen ?ivě, ale i obrazně a čtenář má naopak právo esej zatratit. Navíc zatratit, má-li věrohodné důkazy. Navíc, kdy? v této eseji hledá, (Hledá-li) odpověď ji? jen čtenář, nebo? autor je ji? zcela syt pastvou zmaru, o kterém vydává ji? jen svá nepotřebně nicotná svědectví...

SPAR_TRACUS (Spár_Draků), Kopí Dáků (Draků)

Země Zlaté hvězdy Margity Š Zdeněk Patrick - Praha 2012

Š Nezávislé dějiny podivně závislé Evropy

Opírající se nejen o ?ivotní zku?enosti, ?ivotní setkání i bě?ně a v současném neutě?eném stavu společnosti - nesdělitelné pro?itky. Esej má být navíc krat?í a tak nikoli v?e, v tomto a přidru?ených dílech, lze nazvat esejí. Minulost je věrným obrazem přítomnosti a budoucnosti. Ani? věrný obraz přítomnosti a budoucnosti nechá o?álit l?í o minulosti. Věrný obraz na?í současnosti mlčky vypráví, ani? se pohne z vytýčeného směru...

Mé úsilí v?dy směřovalo k jedinému cíli, jen? by mi přiblí?il a vysvětlil i ten současný neutě?ený stav ?ílené devastace planety i lidských myslí: Kde se v minulosti... sakra.... stala ta hrozná chyba. Nebo hned několik?

To v mnoha podobách v masce Molocha, kráčejí dějinami drancující ničitelé, nemilosrdně postupující, dnes ji? jako ji? nevyléčitelná morová rána. A cokoliv budu kdy vyprávět, ač mám nejen ze zákona a Ústavy, ale i z nadhledu akademické svobody, neodmyslitelné právo - popudí a rozvá?ní nevyléčitelnou morovou ránu a? k nepříčetnosti. A tak jen sám pro sebe, ani? si dělám iluze, chci pro sebe, v nezávislé eseji, sám sobě, v této kratičké chvíli svobodného nadechnutí, naznačit to, co se pod otevřeným a ?irým nebem na?í planety odehrávalo a dodnes odehrává. Pak, a? nadejde můj čas, se poděkuji Tvořiteli a vypadnu, abych se ji? nikdy na tato podivně hloupostí zakletá místa nevrátil. Ač mohla být tak nádherná a krásná. A mnohdy i byla...

SPAR_TRACUS (Spár_Draků) - Kopí Dáků (Draků)

Jak jsem si ji? i v případě Marobuda dovolil tvrdit, zatímco rukojmím dávali �ímané jméno podle země, či místa původu, pokud bylo skutečné jméno pro výslovnost, či spí?e pro zápis, příli? slo?ité, nebo? v jednoduchosti je síla. Otrokům (zákrytně "sluha", "věc" servus nullum caput habet / otrok nemá ?ádnou hlavu), byla dávána jména nástrojů, kterými pracoval nástroj pro svého pána (lopata, motyčka, hrábě atd... Co? je sám vrchol i současného dědictví globalizovaného otrokářského pokroku: "Trh pracovních sil" - výběr na "pracovním trhu". Prosím vá?eného čtenáře, aby... Z té strany toti? vítr stále fouká.).

O Spartakovi prý historická pamě? zaznamenala, ?e byl syn kováře a pocházel z Drákie (Trákie), či Dákie. Co? není takový problém, nebo? Dákové a Trákové (Dne?ní Bulharsko a Rumunsko) byli příbuzného plemene, příbuzného jazyka. Jakkoliv je ideo vědeckým zlozvykem okam?itě slova "příbuzného jazyka", či "příbuzní" nahradit ji? systémově zcela "propíchnutým" a z mého pohledu ji? nepou?itelným slůvkem "german" - "germánský". Obě jmenovaná příbuzná etnika (Drakové a Dákové), byla ryze slovanská.

Zopakujme si, ?e Trákové (Drakové, předkové Bulharů.) sídlili ve východní Věně / Veonii (Panonnii), Ilyrii, Dračii / Tráciji, Dácii, Moesii, Malé Skytii, Bytýniji, Mysii, Makedonii, Severní drácké/ trácké kmeny Getové (Gadi) obývaly území od Dunaje k Ji?nímu Bugu.

Pova?ujme informaci, ?e si Spartakus, vyslou?il své jméno, jako otrok - gladiátor, podle nástroje, jaký pou?íval: Spár_draka - zakřivený o?těp. Jakkoliv se v jeho jménu objevuje i jméno oblasti, odkud pocházel: Trákie (Drákije). A připome�me, ?e turecká da� z krve, povinný odvod dětí od 6 - 10 let, je vynález otrokářského �íma, ale a? za časů, kdy pro nedostatek �ímanů, byla �ímská ří?e, ve své rozlehlosti, zcela ochromena a neschopna se nadále udr?et na válečné stezce a zárove� trvale vést proti římským občanům občanskou válku. Jakkoliv pou?ívala slovanskou taktiku nájmu ozbrojenců z jiných slovanských kmenů. Mnohdy �ímany pou?ívanou, tentokráte proti Slovanům.

Berme tedy jako jednu z mo?ností, ?e Spár_draka, narozen podle ideo his_tora_iků kolem roku 120 př. n. l., by mohl být, čistě teoreticky uva?ován, jako vrstevník, ne-li zku?ený ?peh ve slu?bách Boreviče, vojevůdce a sjednotitele Dráků). Přičem?, opět čistě teoreticky, uva?uji narození Boreviče v roce 100 př. n. l. Počátek Borevičovi vlády odvozuji podle údajů byzantského his_tora_ika (podle jiných z kmene Ostro Gadů) Jordanese, který klade Borevičův vstup, co budoucího sjednotitele slovanských kmenů do roku 82 před n. l.

Nyní je?tě jeden poznatek: Slovan?tí válečníci si dávali v čase bojů k nepoznání jiná, válečná jména. Jednak, aby nepoznáni nepo?pinili rody svých předků, ale i z obav nezpronevěřit se svému osudovému Nomen Omen.

Pokud Spár Draků, skutečně pocházel z rodiny slovanského kováře, musíme uva?ovat i přísné zasvěcení do ú?asné magie přírody i kovů. Vycvičen v pozorování přirozených zákonitostí ve vzájemných spojitostech závislých na odměřování času (maer) při ?íhání, kalení, popou?tění kovů atd...

Ale tak, jako tak, byl spojen, skrze načasování slavného povstání otroků proti �ímanům v roce 73 - 71 př. n. l., nejen s osudy Gaia Julia Gejzara, ale i s rokem 70 př. n. l., kdy se objevil v Drákiji (Trákiji) velký sjednotitel slovanských Dráků, Dáků a Gadů Borevič (Jakkoliv jej his_tora_ici rádi dodnes nazývají Burevist - král Dáků a Gétů.). Kruh bude ukončen v roce 44 př. n. l. zavra?děním Gaia Julia Gejzara (Kejcara) i dáckého vojevůdce Boreviče. Přičem? rok 82 př. n. l., by mohl být časem, kdy se Spár_draka nechal najmout do pomocných sborů �ímských legií.

Auxili aries, pomocné sbory, sestavované z řad válečníků porobených národů, poskytující římským legiím placené podpůrné slu?by, av?ak v?dy dostatečně vzdálení od své původní vlasti.

Pokud by byl "Spár draka" v pomocných sborech, musel odvozeně pocházet z kmene, jen? byl ji? v té době podroben. I taková mo?nost nastala: V roce 106 př. n. l. byli původní obyvatelé Karpatského oblouku Dákové, nejbli??í příbuzní Dráků (Tráků) obsazeni �ímskými legiemi, aby zcela zmizeli z povrchu země. Dílem prodáni do otroctví, dílem přesídlení do vzdálené oblasti, odkud byli pro změnu vysídleni jiní původní obyvatelé, aby nový osídlenci, nyní ji? jako cizorodé multi - kulti, byli nuceni platit �ímu daně.

Ostatní Dákové byli dílem vybiti při střetech s římskými legiemi. Dílem uprchli na území dne?ního Slovenska. Zbývající zcela vykořeněni. Spár_drakovi mohlo být v té době právě 14. let. Domnívám se, ?e jakkoliv bylo jméno zapsáno SparTHacus, rozumějme Spár Daků, pocházel z Thrakie - Drákije.

Kdy? v?ak stanul v čele největ?ího povstání otroků, byl ji? zku?eným válečníkem i taktikem. Z tého? lze usuzovat, ?e před tím, ne? byl prodán do otroctví na římském trhu (Prodáváno v dobách pro otrokáře obzvlá?? příhodných cca a? 10 000 otroků/1den) pro?el několika bojovými střety. Uva?ovat tedy Spár draka, co čtrnáctiletého nezku?eného hocha, není asi na místě. Rozhodně pro?el náročným gladiátorským výcvikem v gladiatorské aréně v Apui, kterou vlastnil syn úspě?ného otrokáře, naturalizovaný římský občan Lentulus Batiatia (Lentulus Batiatus). V roce 73. př. n. l. se Spár_draka zúčastnil vzpoury gladiátorů, kteří při svém postupu do Neapole, k jícnu sopky Vesuv, přepadali římské usedlosti a osvobozovali dal?í a dal?í otroky. Nakonec stanul v čele 120 000 vzbouřených otroků, která ohrozila samou podstatu �ímského Imperia.

Nyní si dovolím notoricky známý příběh pro?pikovaný podivnými průběhy vítězství a porá?ek opustit a na závěr této eseje, předlo?it vá?enému čtenáři námět, který vrtá autorům hlavou a pojednává celé povstání otroků, co manipulaci �ímem i námi. Představa saturace, lépe řečeno "přesycení římského trhu s otroky", ?ádná poptávka, ceny otroků klesají, panuje v?eobecná stagnace. VIP bohatí občané �íma odmítají nahazované udičky, a chovají se jako ztučnělí kapři. Není-li ji? potřeba obojímu stavu pánům i otrokům, tak trochu, tentokráte více ne? velmi, pustit ?ilou, aby se obchody konečně opět rozhýbaly?

Jakou roli sehrává rodina nejbohat?ího mu?e �íma, Marca Krassy, či aréna málo vlivného, tedy nenápadného Lentula Batiatia, při inscenaci počátku povstání, jeho? připravený scénař byl nad v?echna na?e i římská pomy?lení.

Na?e úvaha směřuje ke kacířské my?lence, její? podobu mů?eme, v odrazu opakované historie, pozorovat i ve v?estranně podivně působícím "zákonodárném" i výkonném sboru ČR. Jakoby tyto svéprávné slo?ky ČR úkoloval ná? úhlavní nepřítel: Co nejrychleji zničit a vyměnit národ za nestátotvorné multi - kulti.

Infiltrace římského senátu lobistickými skupinkami, ale i infiltrace, která cíleně nasměruje vzbouřené gladiátory na rabování, vra?dění, ale i osvobozování dal?ích otroků. Jakkoliv stále musíme vést v patrnosti i později nevyu?ité retenční právo obchodníků z otroky, více ne? 120 000 otroků je do budoucnosti,ji? nepou?itelných. Ani? uva?uji "neupotřebitelné" starce a stařeny. Navíc sehrává důle?itou roli i klesající koupěschopost někdej?ích majitelů, nyní zcela neschopných se sami u?ivit? Upadají rychlými půjčkami na vysoké úvěry, do neře?itelné dluhové pasti.

Na �ímskou ří?i se viditelně valí neuvěřitelná pohroma a přesto... �íkám přesto, dobře informovaný senát, proti neuvěřitelnému mno?ství "věcí" - někdej?ím otrokům, posílá jen dvě legie římských občanů. Opakuji... jen dvě légie římských občanů, kteří hrdinně zahynou pod Vesuvem převálcováni nikoli lstí, jak tvrzeno, ale mno?stvím vzbouřenců. Výsledek: Počet římských občanů se toho dne sní?il o dal?ích 3 000 mladých mu?ů. A tato situace, kdy proti neobyčejně početnému 120 000 hlavému, ač nevyvá?enému společenství (gladiátory vedených mu?ů, ?en, starců, stařen a děti.) se několikrát opakuje do nejmen?ích podrobnosti. VIP �íma musí být zřejmě zcela vyhubeni a majiteli římské půdy i s příslu?nými právy se stávají věřitele, poskytovatelé rychlé pomoci v podobě půjček. A jakkoliv stále lze povolat podstatně vět?í mno?ství legií, neděje se tak. A navíc ani my?lenka janičárů není nová. Co ponechat Spar_drakovi dojem klamného manévru a vypustit malé janičáry jednak do budoucí Gallie, stejným dílem do Podunají a Drákije (Trákie). Ani? je marná my?lenka obsadit místa chybějících senátorů, svými lidmi? A děti zahynuv?ích římských občanů? Vyrazí z příkazu nově ustaveného senátu, a? dospějí a přijde ten čas, s Gaiem Juliem Cezarem nejen do Gallie, ale i velké Bratanie. Kde vět?ina z nich slavně zahyne? Jakkoliv byl nepříli? prosazovaný Julius César jistě velkým překvapením. Včetně určitosti, ?e se mohl ve skutečnosti jmenovat Gaius Julius Gejza(r).