Názor Jörg Lanz von Liebenfelse, publikovaný v roce 1905 (ve Vídni) v díle nazvaném "Theozoologie, tradice sodomských doupat a elektronových bohů", se bez nesnází okam?itě přiřadil k nosné alternativě ideologie fa?istického hnutí v Německu. Svoji specifickou teorii o původu nadřazené rasy, mů?e být zajímavý hned v několika ohledech uceleného pátrání po mo?ných souvislostech?

Tento typický Raku?án nabyl toti? téměř tého? radikálního přesvědčení, co vítězná Entita při likvidaci Sodomy a Gomory: "V sodomských doupatech se mísilo lidstvo s lidoopy. Na rozdíl od mocné elektronové rasy bohů, mno?ících se energii nikoli nepodobnou "elektřině" (Snad i ve skleněných nádobách s pou?itím elektronického systému.). Tito mocní elektronoví bohové a zejména jejich klony, tedy prý stoprocentně "čistí arijci", přicházeli na tuto planetu z dalekých mezihvězdných prostor. A je jejich svatým právem a povinností" a nyní pozorně čtěme: "Očistit lidstvo i tuto planetu od národů ni??í úrovně (pocházející z mísení lidstva a lidoopů. Viz Rh+, "opičí faktor".), nepocházející z líhně mocných elektronových bo?stev.

A zárove�? Mimo euthanázii posti?ených a nemocných, navrhuje kastraci mu?ů ni??ích ras.

PĂ­?e se rok 1905.

... aneb "Odkud vítr vlastně fouká"?

Zanedbaná historie lidstva Š Zdeněk Patrick - 1998 Praha

VĂ­me ji?, ÄŤemu ÄŤelĂ­me?

Ačkoli by se na první i pohled zdálo, ?e je ?ivot na této planetě dostatečně zabezpečen poměrně slu?nou paletou rozmno?ovacího systému, s mnoha důmyslnými variacemi, věrohodné příznaky vypráví, ?e nejsou spokojeni v?ichni.

Odborníci na průbě?ně budované ?íleno, společně s genetickými in?enýry, jsou zdávna přesvědčeni o nevyhnutelné nutnosti napravit přírodě "hlavu".

V oblasti, kde se mnozí smilníci cítí být nanejvý? povolaní odborníci, není a? tak jednodu?e průchozí, jak by se na první pohled zdálo. Zvlá?tě uvá?íme-li, zásadní podivnost: Jakési neadresné skupiny, popoháněné dědičně vládnoucí oligarchií, průbě?ně vnucují a silovými prostředky i prosazují své zvrhlé a úchylné představy o této nanejvý? příjemné originální danosti.

A právě systém rozmno?ování mů?e být jednou z mnoha mo?ných metod poměřování minulých událostí odehrávajících se na této planetě.

V na?em následujícím výčtu programově opomeneme mno?ení prostým dělením, či mno?ení flory, která se skrze semena, ptactvo, vítr, hmyz i řízkováním postarala o jeden ze zázraků na nejplodněj?í planety v ?irém okolí. Prozatím nebudeme uva?ovat ani vliv Měsíce na systém rozmno?ování, nebo? nám zcela z paměti zmizelo Slunce se svým dominantním postavením v této důle?ité oblasti fyzického ?ivota.

Jak ji? bylo řečeno, způsob mno?ení na této planetě je (respektive donedávna byl) zabezpečen nejen mnoha variantami, ale i rozmanitými technikami početí nového ?ivota nevídaného počtu forem. Tak jak je okolnosti a příroda sama, postupem času přisoudila jednotlivým druhům.

Od hermafroditních (oboupohlavních) pl?ů, přes mno?ení vyu?ívající specifické vodní prostředí, a? po dokonalej?í způsoby, je? umo?�ují, do jisté míry, eliminaci ne?ádoucích genu - při vzájemné a spí?e nedobrovolně radostné spolupráci dvou jedinců různého pohlaví.

Za předpokladu, ?e je, minimálně jednomu z nich, povoleno sexuální hara?ení! je? není ničím jiným, ne? vzorovou ukázkou samečka, jeho leskle barevných, nepochybně i zdravých peříček, jak skvěle a čisté jsou zdravotní záznamy nositele budoucího páření. A jakou ú?asnou genově vyspělou databází právě disponuje.

Ani? musí tajné slu?by ?pehovat a při páření i asistovat.

Systém, ve kterém se vět?inou samci, hnáni interními chemickými pochody, zúčast�ují pravidelných konkurzních řízení, ani? movitý strýček sehrává jakoukoliv roli.

Přejdeme nyní mlčením nejen techniky početí, ale i zcela konkrétní snahy neznámých individuí vytlačit člověka mimo genezi a vlastní přirozenost.

Věnujme pozornost způsobu zrození nového jedince.

Přičem? ?ivorodící mechanizmus kopíruje v matečném těle matky, tyté? fáze vývoje nového jedince, jaký probíhá u sneseného vejce.

Metamorfóza - proměna v ?ivotaschopného jedince mů?e probíhat zcela jednak uvnitř nositele ?ivota, či naopak vně. V prvním případě se rodí nový ?ivý tvor, jen? je vět?inou téměř věrnou kopii původního, v rámci své genové výbavy.

Druhá alternativa má naopak dal?í variace, je? označujeme zhruba jako dokonalou a nedokonalou metamorfózu.

Při dokonalé se z vajíček líhnou larvy, či housenky, nikterak nepřipomínající dospělé jedince a vlastní přeměna se uskuteční a? v období zakuklení.

Při nedokonalé proměně se, z vajíček vylíhnuté larvy (nynfy), sice podobají svým bezprostředním předkům, nicméně jejich úplné podoby dosáhnou a? po několikerém "svlékání".

Jiným způsobem zrození je přímé "vyklubání se" ?ivého a relativně hotového jedince z vejce. Ale i zde je mnoho variant, je? nás ponechají, pro tuto chvíli, v naprostém klidu.

Vědecký svět nás po celá desetiletí přesvědčoval o tom, ?e se dávní jur?tí saurové rodili z vejce, přesně tak, jak to dodnes činí někteří například hadi, ?elvy, či krokodýlové.

Nalezená obří vejce nehovořila, ani nemohla, o jiné alternativě. Metamorfóza, je? je tak charakteristická pro oboj?ivelníky, nepřicházela v?ak dle ideoučenců v potaz..

A přesto se objevily jisté indicie, stejně tak překvapivé, jaké jen mů?e obsahovat právě sbírka kamenů pana Cabrery:

Pokračování pří?tě...

Domov bohynÄ› LĂ©to...
Bo?ský vládce Jaro
Strach a Hrůza, či prehistorické invazní vesmírné plavidlo? -
Legenda o zalo?enĂ­ Babylonu...

Včera je?tě slunečná a nejplodněj?í planeta v ?irém okolí...

Pan z BelialĹŻ...

Poznámky pod čarou:

Bůh války Erra nyní povoluje I?umovi vykonat závěrečnou část předem určeného plánu. Zničit města ve vzdáleném přímoří.

A ji? se nositel zuřivých zbraní, sám planoucí jak pochode�, obrací k západnímu pohoří Chi_chi, a za ním letí sedmero bo?ských hrůz. ji? rozevřel své ruce a celé hory a pohoří se zřítily srovnány se zemí. Královskou cestou zamířil I?um dále západ. A s ním přichází zkáza. Padající kmeny cypri?ů, města změněná v sutiny a pustiny. V?e spálené ohněm Girry tak, jako křoviny a rákosi?tě. Lidé i dobytek jsou v okam?ení na prach obráceni. Velké moře se rozbouřilo. Erra udeřil svými stra?nými zbraněmi, a? se vzdálené hory zachvěly a vlny moří se do vý?e vzduly. Zableskla se zbra� (meč) a odlesk slunce v horách byl spatřen.

Erro, a? udeří? svými zbraněmi

hory se zachvějí, moře vzdují,

a? zableskne se meÄŤ,

a? v horách uvidí odlesk Slunce

Bůh války Erra IV. tabulka

Ráno, kdy? Slunce vycházelo nad zemí, a Lot právě, dle příkazu poslů (andělů) bezpečně ji? vcházel do Ségor, byla podvrácena hří?ná města v rovině Siddim. Sodoma a Gomora, ale i v?echna ostatní (Cebojim, Adma a Coár) byla smetena, i se svými obyvateli, z povrchu Země. Rovně? obyvatelé celé roviny v údolí Siddim i v?echno, co roste ze země, bylo zničeno.