Motto:

"Kdo sám jsi hvězdu ztratil, sta� se hvězdou pro jiné"

Hvězdoslava - Bohyně se zlatou hvězdou na čele

Š Zdeněk Patrick - 1999 Praha

Š Země Zlaté hvězdy Margity

ŠKdo je kdo v českých dějinách

Jakkoliv bude pro mnohé překvapením, starověrečtí če?tí Slávové pou?ívali Siriův (egyptský) kalendář a vzývali zákrytně Siria té? jako Hvězdoslavu - hvězdu v?ech Slávů.

Ta se pak stala, společně Perunovými atributy, starověreckým symbolem, je? nakonec vyústil, jakkoliv se to zdá být neuvěřitelné, do podoby současných českých státních a městských znaků

Nebude na ?kodu připomenout si, ?e slovanská (česká) bogynja se zlatou (?esticípou) hvězdou na čele se později proměnila do podoby ne?kodné pohádkové princezny se zlatou hvězdou na čele.

Jakkoliv rovně? představuje zákrytně Siria - Margitu.

Přičem? Svatá Markéta je jen účelovým trikem latinské církve německého jazyka, jak odstranit původní zvyky domorodého obyvatelstva, lpícího tvrdohlavě na starověrectví - údajném paganizmu.

Nebyl to ostatně trik osamocený. Jednalo se promy?lený systém záměn starověreckých slovanských názvů za podobně znějící církevní hodnoty. Např. podobnost Svantovid - Svatý Vít. Zvlá?tě pak, kdy? Svantovidský, či chcete-li svantovitský kult byl ke spokojenosti samozvaných ?iřitelů víry nahrazen kultem protoněmeckého patrona, jeho? jméno znělo tak výhodně.

O Margitě (Hviezdoslavě - bohyni se zlatou hvězdou na čele) lze hovořit i v souvislosti s prý půvabnou egyptskou bohyni Esetou (řecky a latinsky Isis), je? byla sestrou a později zárove� i bo?skou man?elkou egyptského vládce Usireva.

Pový?eného později i na egyptské bo?stvo.

Egyptská Eseta byla rovně? zobrazována se zlatou hvězdou na čele (představující i v tomto případě Siria - Margitu). Byla obrazně popisována "jezdící na psu" (viz souhvězdí Velkého psa - Kanopus).

Bohyně se zlatou hvězdou na čele někdy splývá i s egyptskou bohyní Sopdetou - Siriem, ústřední a nejjasněj?í hvězdu v souhvězdí Velkého psa. Ze které při?li dávní bohové na na?i planetu.

Poznámka pod čarou:

Sirius je nejjasněj?í hvězda v souhvězdí Velkého psa vzdálená 8,7 světelných roků (je 2,5x vět?í ne? na?e Slunce). Roku 1862 byl objeven průvodce Síria - Sírius B s pravděpodobnou dobou oběhu 52 let. Bílý trpaslík, malá hvězda viditelná pouze silnými dalekohledy. Jeden krychlový centimetr vá?í 40 tun.

Dogonové tvrdí, ?e Sirius byl trojhvězdou.

Třetí hvězda nebyla v?ak doposud nalezena. V této souvislosti si připome�me název jedné z pra?ských (malostranských) nemovitostí "U dvou slunců".