Pamě? národa je mnohem více, ne? několikrát umělohmotně, v souladu se v?emi směrnicemi Dederonie, převyprávěných 65 let.

Pokud neví? odkud a kam jde?, jsi politování hodný. Plive?-li navíc do svého rodného hnízda a drancuje?-li jej, abys dokázal svoji oddanost těm za humny, domnívaje se, ?e na jejich ramenech vyroste? v obra, brzy pozná?, ?e jsi jen ubohým trpaslíkem v jejich malinkaté a kýčovité zahrádce.

Nebo nepozná? vůbec nic a pak tě není ?koda!

Tedy jdi a nezastavuj se!

PlatĂ­me a solĂ­me?

Š Zdeněk Patrick 1994/2006

Země Zlaté hvězdy Margity 1. díl

Z čistě nezávislého zdroje (velkoobchodníka a diplomata na výzkumných cestách ibn Jakuba) máme potvrzeno, ?e staroslovanskou tvrdou valutou, respektive českým platidlem (mohu-li vůbec pro ono období tento titul pou?ít) byly jemné plátěné ?átečky, je? byly pečlivě slo?ené kolem kovového jádra obdélníkového tvaru.

Od slova plátno je pak odvozené i na?e skvělé slůvko platit (pota?mo té? proplatit, vyplatit, splatit, mo?ná uplatit, či nedej Bo?e dokonce zaplatit).

Na rozdíl od anglického salary známého i u nás (snad z dob mo?ných keltských praprababiček) v podobě: solit , vysolit, zasolit. S příslu?ným gestem v podobě významného mnutí ukazováčku o palec napodobující solení. Doprovázené mírně vyzývavou obličejovou mimikou.

Semit?tí velkoobchodníci se smí?eným zbo?ím a slovanskými otroky omdlévali z platné slovanské měny. Uklidnili se teprve, kdy? byli ubezpečeni, ?e če?tí Slávové pravděpodobně há?í zlatými hroudami po svých ovcích (České země byly po Egyptu druhým historicky největ?ím nalezi?těm zlata).

Nicméně... Měnový hit z Prahy později inspiroval naopak potomky jejich potomků k vytěsnění zlatého obě?iva bezcennými hadrovými papírky.

Potvrzuje se navíc v?echno, co víme o tr?ních smlouvách na?ich předků, jejich? platnost byla stvrzena tak zvaným trhem.

Roztr?ením příslu?né textilie na znamení, ?e obchod byl uskutečněn. Od tohoto, dnes i pro nás, jaksi podivného zvyku "trhat" pochází české slovo trh - tr?nice, ale také zatrhnout, atd.

Jiným zvykem, je? bezděčně přejímame, je vánoční zdobení obydlí větvičkami borovice, jmelím a cesmíny (tak, jak to dělali staří Keltové o zimním slunovratu). Toté? platí o zapalování svíčky o Hromnicích, pálení "čarodějnic" v předvečer 1.května, nebo uctívání "Du?iček", památky zesnulých.

To v?e jsou původní keltské zvyky, které pře?ily v na?ich krajích, přes dva tisíce let.

Sypání hrstě zeminy do hrobu je naopak připomínka někdej?ího vr?ení mohyly nad zemřelým bojovníkem.

PĹ™iÄŤem? naopak posvĂ­cenĂ­, svÄ›cenĂ­ Ăşrody je ÄŤistÄ› slovanskĂ˝ zvyk rozsvietit svieÄŤky (svьetit), aby příslu?nĂ­ bohovĂ© vidÄ›li, jak se SlávĹŻm daří.

Naopak v dobách neúrody zavládla v?ude naprostá tma, aby naopak zainteresovaní bohové "viděli".....

Zajímavým slovem je vra? - léčitel. Krvaví ?iřitelé lásky (k bli?nímu svému) úmyslně za?modrchali jméno Vra?bí tak, ?e jej máme rozumět v souvislosti s vrahy sv. Václava.

Skutečnost je v?ak zcela jiná:

Poznámka pod čarou:

Vra? - místní jméno označující oblast bo?i?tě slovanských ?reců, zaklínačů, zaříkávačů a léčitelů viz např. Vrá? u Písku, Vrá?ky, či Vrá?bí)

vračevati (staročeské) - léčiti,

vračilina (staročesky) - lék, dnes ra?elina - ra?elinové koupele v bahně s léčebnými účinky, zbytkový výraz původního vračelina - lék. Lázně Vrá? u Písku - lečba pohybového ústrojí ra?elinovými zábaly)

vra?iti (staročesky) - vě? tit, nepřesně odvozeno čarovati

vra?ka (staroÄŤesky) - vÄ›? tkynÄ›

vra?ec (staroÄŤesky) - vÄ›? tec

voro?it (rusky) - předpovídat

vro?ič (polsky) - předpovídat.

vračebný, vra?ebný (staročesky, jihočesky) léčebný, v souvislosti s očistnou koupelí.

plátno - platiti (zaplatiti, podplatiti, odplatiti atd.)

trhati - trh, tr?nice, tr?ní, zatrhnout odvozeně té? s konečnou platností ukončit obchod

slave - otrok, ceněni byli obzvlá?tě mladičtí pra??tí (slovan?tí) kastráti a je?tě mlad?í dívenky

slavisch - otrocký, otrokářský

Pragitae - Pra?ané pota?mo Če?i

Posvícení - děkovná slavnost za úrodu po?adovala mimořádně jasné osvícení v?ech posvátných míst i v nočním čase. Od toho pak odvozeně slovo posvícení.