Fenomén, jen? byl na?imi slovanskými předky při dávání jmen novorozencům preferován, byl z mystické oblasti tzv. "Nomen Omen", v něm? má být jméno nositelem rodičovského přání, či nápovědou, lépe snad sudbou budoucích dějů.

Jméno podle této doktríny obsahuje předzvěst, či určitou typickou vlastnost budoucích dějů, týkající se nositele jména.

Nebo naopak nositel jména do jisté míry charakterizuje období v ně? ?ije.

Předev?ím, pokud uva?uji osídlení Českých zemí Slovany, stojí Morava, Slovensko a Panonie mimo tyto úvahy. Důvodem je skutečnost, ?e území Slovenska, pota?mo území pří?tího Samoděr?aví a následnické Velké Moravy, bylo osídleno Slovany dávno před příchodem praotce Čecha pod památný �íp.

K tomuto tvrzení přispívají zejména čistě slovanské názvy v topografii �ímského Imperia, jeho? hranice nekončily v Trenčíně, či v Mu?ově.

Nomen omen /2. část

Š Zdeněk Patrick 2006

Celkem devět částečně mýtických vládců, jejich? jména, podobně, jako jména bájných praotců, obsahují charakteristické příznaky, provázející období časů jejich mo?né vlády.

Zdánlivě neurčitá jména, spí?e, jak se domnívám téměř mimočasového určení!

Z tého? důvodu (mo?né fabulace) nech? vá?ený čtenář pečlivě uvá?í mnou předlo?enou variantu mo?ného vysvětlení některých částí zapomenuté historie na?ich předků. ?íjících v souladu nejen se svoji starověreckou vírou, ale zejména s přírodou.

7. Jaruna

8. Čech (Čehi - pastevci, věk pastevectví),

9. Soroka (sorok čtyřicet, Straka - praotec Krok, věk vě? tění),

1. Ljubu?a (věk konce matriarchátu a zalo?ení nového rodu ).

2. PreMySlave (konec ryzího pastevectví, věk trojpolního hospodářství)

3. NeSaMySlave * Ne z nás Slávů. Respektive Ne Samy Slávy.

Slo?ením jmen vychází text: Seberechu is Semji Sena (Sens).

4. Mnata * prozatím neurčený čas i děj

5. Vojen - čas bojů (Bojen - odvozeno od jména Bojů, čestných a statečných bojovníků

6. UniSlave - čas spojení Slávů?

7. KresoMySlave (Křest, Krist mezi námi Slávy, věk svatého Martina, či spí?e průbě?ně nasílené christianizační misie?)

8. Neklan se sídlem na Levém Hradci boje s Vlastislavem - Lucké války. Ne klan - ne Kelian. Slávové měli pro Bony název Bojové, pro ostatní keltské kmeny pou?ívali pojmenování Keli. Té? významově kapusta, zelí). Velesova kniha jim říká Kelči. Přičem? Bojské kmeny rovně? odděluje a navíc je pova?uje za slovanské.

9. Gostějvid (věk Kostějova světla) , čteno zpět: Divjat Gostěj (devět kupců, devět bo?ských řemeslníků, viz chaldejský epos Bůh války Erra, jen? hovoří o sedmi bo?ských kovářích)

Devět vládců, devět časových období o prozatím neznámém, nicméně vyfabulovaném časovém intervalu 40 let (viz Soroki a divjat gostěj, respektive Gostějvid). Číslovka devět, je významově toto?ná se slovem Devata (sanskrt) - bo?ský a sehrává v mystice Slovanů zcela konkrétní roli. Např. utajení viz Devatero kvítí, devatero hor. Tedy neurčité bo?ské tajemství. Respektive utajenou informaci.

Upozor�uji, ?e nelze následující verzi chápat jinak, ne? jako dlouhodobý průzkum bojem, jeho? výsledky mohou být přehodnocovány a tedy i měněny.

8. Praotec Čech - Čas pastevectví (ovce, kozy, koně, hovězí dobytek v men?í míře mnohem později). Čas příchodu pod �íp je pevně dán rokem dramatického konce Bojů v Panonii a rokem, kdy v?e bylo ji? "přecpáno" slovanskými kmeny.

Tedy mezi rokem 100 a? 350 n. l.

Kolem roku 400 n. l je ji?, dle dobových zpráv, bezezbytku osídleno i západní Slovansko. Prostory na západ i jih od současných českých zemí. Od Podunají a? po Slovanské moře. Od Berlína po Kyjevskou Rus. Od Jadranu a? do Podunají. Od Podunají a? k neji?něj?ímu pobře?í nyněj?ího Polska.

9. Praotec Soroki 482 - 522 n. l. (alias Krok, jinak praotec Straka, pota?mo Čtyřicet) viz článek Soroki a Libu?e.

1. Kně?na Libu?e 522 - 538 n. l. , déva zasvěcená Matce Zemi. Čas vnímaný (Z pohledu končícího matriarchátu, jen? byl při exodu nutný, v zájmu zachování rodu.) spí?e dominující a? při spoluvládě s Přemyslem Orátajem, kdy se z vě? tí knjaginy a v?eobecně uznávané soudkyně stává zakladatelkou nového národa a legendární Českou kně?nou. Zárove� i pramátí panovnického rodu Přemyslovců.

Jakkoliv i nadále přetrvá povinost spravovat Pravo v zastoupení Velké Mati Zemlji. Jedna z hlavních povinností ka?dé pří?tí kně?ny. Právo, které v křes?anské éře vyu?ívala nejen česká kně?na Sv. Ludmila, ale zejména česká kně?na Drahomíra , přetrvalo prakticky v lidových zvycích a? do dne?ních dní - viz do?ínkové slavnosti. je? jsou ve skutečnosti starověreckým rituálem díkuvzdání za dary Velké Mati Země.

Čas vlády legendární kně?ny?

Vycházíme-li z části její vize, je? hovoří "o přijetí utlačovaného lidu , je? mezi české Slávy příjde", pak jediná schůdná varianta je, ?e má na mysli Doudljěbi z Povol?í, kteří byli do Podunají a ji?ních Čech zavlečeni Obry (Abari alias Avary) a? v roce 557 n, l, ?ádný jiný utlačovaný národ (vyjma svébytných Slováků) se s českým ji? nikdy nespojil.

Námi vyfabulované časování je právě v silné depresi.

2. Pre My Slavy Arjan 558 - 598 n. l. (Přemysl Orátaj alias Oráč). Sláv mezi Slávy. Rovný mezi rovnými s příznakem Pre. Pozemská kontrola bo?ských ustanovení a Práv, jen? ka?doročně vyorává tři brázdy, aby lidu připomněl povinnost trojpolí. Slovenské slůvko "rátaj" - počítej je malým pokladem připomínajícím počítání právě symbolicky oraných brázd.

Věk pastevectví se prolíná z trojpolním hospodářstvím, je? bylo nutné chápat jako zákon.

3. Ne Za My Slave 598 - 638 n. l. - kní?e Nezamysl. Význam jeho jména mů?e být chápán, jako Ne z med?u (nás) Slávů. Co? je překvapivé, uvá?íme-li, ?e má být synem kně?ny Libu?e a Přemysla Oráče. Mohl v?ak být synem, dle rodového práva. Tedy zetěm Přemysla Oráče.

Roku 623 Sámo zvolen do čela Wenedů, kteří povstali proti Avarům.

A vládl je jim prý 35 let.

Ji? roku 630 je zaznamenáno, ?e Koru?ka (Korytany) je nedílnou součásti slovanského svazu Samo(vy)_dr?avy. V dobách vlády korutanského kní?ete, jeho? jméno by mělo znít přibli?ně Valuk. (Snad odvozeno od Velese).

r. 631 - porá?ka franckého Dagoberta u Vugasti Boru (Wogastiburk) (Vugastisu Vugasti bor, bor - bitva)

Pokračování pří?tě.