Není tomu tak dávno, co jsem slíbil v článku "Čas tří Sluncí"... ?e se pokusím vyhledat nejen vysvětlení názvu Midgard země, ale i... A vlastně, kdy? jsem začal pátrat po významu slůvka "Mid", nezbývalo nic jiného, ne? si ujasnit smysl a účel celého projektu "Midgard země" a porovnat s údaji mé databáze.

..."LĂ©to (Лѣто) 957 518 - ÄŤas příchodĹŻ bo?skĂ˝ch bytostĂ­ a počátek novĂ©ho osidlovánĂ­ ZemÄ› (nazĂ˝vanĂ© Midgard. Gard - slovanskĂ© oznaÄŤenĂ­ pevnosti, gradu, gorodu, opevnÄ›nĂ­. Po slĹŻvku Mid se prozatĂ­m pĂ­dĂ­m.).

Jakkoliv musím být k pramenům informací pana Lava?ova, ze kterého jsem čerpal časování události, o něm? staří Egyp?ané hovoří, jako o "Zep Tepi" (Času Prvních. Příchozích bo?stev nulté generace.), velmi skeptický, je mým údělem zkoumat i nadále věci nemo?né z náhledu mo?ného.

Nebo? opět přicházející.

Časování událostí (chronologické zařazování) je jedna z nejobtí?něj?ích procedur (kterou se zabývám i skrze zpětné rozbory (reverzní in?enýrství), porovnáváním v?eho, co lze porovnat, ji? hezkých pár desetiletí. Zvlá?tě událostí tak vzdálených a obsahově, pro nepřipraveného náhodně kolemjdoucího čtenáře, zásadně nepřijatelných. Jakkoliv na Vá?eného čtenáře nevybalím v?e, myslím, ?e objasnění okolností "projektu Midgard", společně s mo?ným odhalením tajemství Antarktidy, přiblí?í stále je?tě nejasnou osnovu dávných dějů natolik, ?e nám mo?ná, říkám mo?ná, usnadní pochopit stále úporněji a surověji prosazovaný model perverzních psychotiků ústící do masového ?ílenství skrze banskterizmus současného světového VIP managmentu.

Nezávislá historie podivně závislé Evropy

Země Zlaté hvězdy MargityŠ Zdeněk Patrick - Praha 2011

Co o fenoménu "Midgard" tvrdí Wikipedie třetího tisíciletí. Ve věku neuvěřitelné informační exploze. Cituji anglickou mutaci:

Ve starĂ© norskĂ© literatuĹ™e je Midgard zaznamenanĂ˝ jako Miðgarðr. Velmi starĂ˝ vysoce germánskĂ˝ poem Muspilli o nÄ›m hovoří, jako o Middjungards. Tento název mĹŻ?eme rovnÄ›? nalĂ©zt i ve starĂ© anglickĂ© epice, ÄŤi poezii jako Middangeard, pozdÄ›ji Middellaerd, a je?tÄ› pozdÄ›ji Mittelerde (ZemÄ› StĹ™edu). Protogermáni nazĂ˝vali Medja garda, tĂ©? Meddila. Toto pojmenovánĂ­ pak pou?Ă­valy v?echny germánskĂ© jazyky."

ProtoGermáni? Netajím se názorem, ?e ?ádní protogermáni, ani? pragermánský jazyk, a ji? vůbec starověký (ve vztahu k němectví), objektivně nikdy nemohl existovat.

A ji? vůbec v čase Midgardu, nebo? "Bo?í spletení jazyků", dotované kořistí a římsko - otrokářskými sponzory, stále je?tě le?elo v daleké budoucnosti.

V řádově zcela nesouměřitelném časovém horizontu, ne? o jakém hovoří vikingská (odvozeně severská verze, řekněme dialektu Norsk), bájného příběhu, jeho? marná pointa, se odehrála nikoli jen po osídlení Midgard země... Ale má své dal?í a dal?í pokračování...

Směřující do smy?leného(?) konce časů.

První, co mne napadlo: Prověřit slovo "Mid" skrze, příbuznou topografii. Vět?ina takto, či podobně označených lokalit (např. MeduSlanion, Med u Slaniny), ale i nejedno jméno, nejeden z preslovanských rodů, byl pojmenován podle produktu, skrze který Slované prosluli "?iroko daleko" a který velmi milovali i hojně vyu?ívali: madhu (sanskrt) - med (medjed, medvěd, méďové - Medja, Medjani, Médové). Med milující a ve velkém také prodávající, nebo? v oboru velmi dobří. Po celé věky. Med (i medovina) byl, vedle slaniny/?peku nadmíru dobře obchodovatelnou polo?kou. Ani? byl kvůli veverčím ko?kám zanedbáván lov Běl, za které jim protřelí kupci nabízeli tak mizernou cenu, ?e dodnes slýcháváme postesknutí: "Stojí to za starou belu." (rozumějme - "bělu"). Kdy? medem (strdím) oplývající země, oblast, či opevnění (gard, gorod, grad, hrad) se stala ?ádanou, av?ak i v čase Nečasu a mediálniho Temna II. snovou zále?itostí českých Slávů.

Z tého? důvodu zavrhuji medovou variantu a pátrám dále.

Jak ji? řečeno slůvko gard je čistě R1a (slovanského) původu. Na jeho? počátku stálo slůvko gorod, grad, hrad (odvozeně Hradec, Hradi?tě, Hradečany, Hradčany ohrazení, Ohradní atd..).

Nelze té?e nevzpomenout termín nositelů y_DNK R1b (Čeltoi): Chorodz, jeho? výslovnost se velmi přibli?uje výslovnosti slovanské (Někdej?í název Vy?ehradu: Chrast, Chrasten, mající v dialektu tentý? význam, jako gorod). Srdce kraje, viz (sanskrt) hrd, hrudya - srdce, odvozeně hrdina, té? srdínek a srdnatý.

Podívejme se nyní, jakými směry se ubíral skutečný vývoj názvu Midgard, jen? na samém počátku měl tvar Medja_gard"nebo? pochází z prastaré norské (spí?e vikingské) mytologie. K tému? si dovolím opět poznamenat (nebo? "opakování je matka moudrosti):

Tvrdit ve třetím tisíciletí, ?e jde o prastarý germánský název, je stejné ne?těstí, jako pou?ívat slůvko "germán" ve vztahu k němectví vůbec.

Zde toti? zcela evidentnÄ› vidĂ­me propojenĂ­ dvou ryze slovanskĂ˝ch termĂ­nu медя гард medja gard. Dokonce i s skrze mÄ›kkou a ryze slovanskou vyslovnost) meÄŹa. NynĂ­ se podĂ­vejme, skrze y chromozom i na "germánskĂ©" Nory, o nich? vĂ­me, ?e rica Norsk byl je?tÄ› v 17. stoletĂ­ slovanskĂ˝m dialektem:

Haplos - I1 - I2a - I2b - R1a - R1b -

Norsko - 36 - 0 - 1 - 28 - 28

Sverije - 42 - 0 - 2 - 23.5 - 21

Dánsko - 30. - 0.5 - 5 - 12.5 - 44.5

Česká r. - 11 - 9 - 4 - 34 - 22

Saxonie - 18 - 1 - 5 - 23 - 38

Mielsko - 9.5 - 1 - 3 - 24 - 36

Boiowarie - 9.5 - 5 - 3 - 9.5 - 48.5

Z přilo?enému výběru z tabulek EU studie Y-chromozomu, slou?ící k určení haplo skupiny příslu?ného národa jednoznačně vyplývá, ?e je?tě dnes je v Norsku druhou procentuálně nejsilněji zastoupenou Hs R1a (Arij slovanský), společně s bratrskou R1b (Čeltoi). Zárove� si připome�me, ?e odvozeně i Vikingové byli prastarého Arij_slovanského původu. Tedy Y chromozomu R1a (DNK). K mo?nému porovnání s národy, které budou v souvislosti s legendou o Medja gardu, je?tě jmenovány, přikládám procentuální zastoupení jednotlivých Y_ chromozomu Hs i České republiky, je? má se západními Slovany, průbě?ně vyvra?ďovanými, či prodávanými militantními římsko katolickými bojůvkami do otroctví, společné nejen hranice, ale mnohdy i společné dějiny, co součást Českého království. Hovořím-li o srbské entitě (velmi nepřesně Saxonie, či Prusko, té? NDR) dnes sever SRN, pak procentuální zastoupení R1a (Arij slovanské) je po bratrské R1b (Čeltoi) druhé největ?í, přes dlouhodobý proces vyvra?ďování Slovanů, je? probíhalo pod rou?kou christianizace. Toté? platí i o slovanských Srbech na východě SRN, lokalitě kterou jsem označil ve zkratce "Mielčany - Mielsko (významově toté?, co jihočeské Milevsko). Při porovnání s procentuálním zastoupením Y chromozomu v ČR, je pro znalce historie výsledný efekt i logický, nebo? velmi podobný. Pouze jih SRN (Boiowarie, Bojo_varie) je na R1a (slovanský) chud?í, nebo? v souvislosti s římským programem vykořenění původního obyvatelstva byly násilím přeskupovány celé statisícové kontingenty. Z jiných, pro �ím "obtí?ných" lokalit. Tudy se brali do Gálie i pozůstatky Rakotů, Čeltoi a Bojů po masakru v Panonii. Zatím, co nositelé Y_chromozomu haplo skupiny I1 (protogermánský) jsou procentuálně nejsilněj?ími skupinami v Norsku, ?védsku a Dánsku, v Německu (Údajné "Germánii", rozuměj Prusku, Saxonii, Mielsku a Biowarii), se pohybují v průměru, či spí?e pod průměrem ČR. Pouze Borusia, ač kdysi veskrze slovanská (dnes západní SRN), se li?í ni??ím procentem R1a.

Y-DNK Hs I1 uváděná, co protogermánský chromozom, je očividně jen zbo?né přání a snová zále?itost. I kdy? nikoli, kvůli skutečnému původu "němectví" - zcelavyjasněná. Rozhodně: tvrzení o protogermánském chromozomu je z hlediska objektivity studie mírně méně ??astné, ne? zcela ne??astné. Přesně tak, jako tvrzení o Čeltoi germánského chromozomu R1b, ani? je blí?e vysvětlen mechanizmus těchto převelice zázračných proměn. Stejně nevhodné se zdá být setrvání na podvodu s termínem "Germán a Germánia", nebo? prapůvodní prvotní význam, na zfal?ovaných mapách �ímské ří?e, spočíval v plánu anektovat území národů a kmenů jednotného jazyka, je? má být teprve ujařmen římským jhem - Jho, Jařmo - jarmen - d?ermen. Připomínám tvůrcům EU studie, ?e jediným lidem jednotného jazyka byli Slované, ale i... pravděpodobně dialektem odli?ená vět?í část Čeltoi. A to a? "pobělohorských" časů, přesněji: Do "Vestfálského míru". Kdy? Nemeth - budoucí Němci byli, a? do časů porá?ky povstání Čeltoi v "Galii", slovanskými jízdními bojovníky, kteří byli od mládi cvičeni v boji. Aby po skvělé nabídce Julia Cézara, pře?li na stranu �ímské ří?e, co dobře placeni ?oldnéři. Sice mo?ná... někdej?í mo?ní d?ermen - ujařmení Slované, av?ak po pádu �íma základ religiozně motivovaného tuhého bojového řádu Frankonie, aby jejich snahy vyústily, skrze Jindru Ptáčníka, v mocenský agregát němectví, který si přivlastnil nejen slovanská území, ale i mnohé legendy slovanského etnika. Včetně původně nepříli? lichotivého významu d?ermen (German, v nově přiřazeném významu:

Příbuzní, bratranci jednotného jazyka).

A "Namd?ín (Nemeth)", s uměle vytvářeným newspeakem, se po dlouhý čas nebyli schopni domluvit sami mezi sebou, rod s rodem, mnohdy i soused se sousedem jinak, ne? stejně umělohmotnou, by? od časů Julia Césara, ji? pokročilej?í latinou.

Z tého? důvodu v?echny slovanské národy, pokuď ov?em nevyzrazují utajované skutečnosti nejmenovaného uskupení, označují tyto neobyčejné zvlá?tnosti v souhrnu "němým jazykem" (viz němčina, Němec).

�íkám v souhrnu a mám na mysli téměř zapomenutou zvlá?tnost, kterou připomenu v jiné kapitole: Jednotlivá slovanská slova, byla ve skutečnosti větami, čísly, či oplývala slabikami vyjadřujícími určitou utajenou podstatu. Zatímco jednotlivá písmena (buki) měla přiřazené mimo čísel dal?í významy.

Vra?me se v?ak k staro norské legendě, či spí?e ryze Vikinské (R1a) báji o Medja gardu - v původním významu: "Medja opevnění" Země (Medjagard Země), které bylo obklopeno vodami oceánu.

Av?ak pozor: Medju - čti Med?u, lze pochopit jako české slůvko "mezi" ("med?u"). V této variantě lze označit "Medjagard", jako Zemi "Mezi_opevněními". Přičem? skupina reprezentovaná panem Lava?ovem hovoří o na?í planetě, co "Midgard zemi". Uvidíme...

Nejpříhodněj?ím označením, vycházejícím vstříc i současnému německému: "Mittel" (Střed), se mi jeví Medju - čti Med?u (Mezi, slovenské "medzi"), jako velmi přijatelný, nebo? umo?ní posun k dal?ímu významu: "Středové opevnění", či Střed opevnění. Opevněný Střed. A je?tě lépe: Středobod celého opevnění (Velín?)...