"Marobúdův původ moravsko slovanský je romantická a prokazatelně nepravdivá verze", tvrdí jako na povel duchové sní?ení.

Je-li skutečně, jediná mo?ná verze, tak prokazatelně nepravdivá, kde jsou va?e důkazy? Ani? va?e dosavadní mrlmlání o německo keltských ?lechticích je schopné jiného ?ivota, ne? bídně mrvícího se v tisícileté usazenině římsko katolického kalu?

S neuvěřitelnými sledy podvodů ideo vědeckého společenství. Kupícími se v neobyčejném propletenci s sofistikovaně vymy?lenými mizériemi nedávno "nově" ustaveného systému.

Spěchajícímu, k na?í nemalé radosti, s milimetrovou přesností, a? tam, odkud se vrátí pozměněn k věrnému obrazu svému...

Tento článek o Marubodovi a jeho gradi?či, ač skromný "výcuc" uceleněj?ího pohledu, hovoří k těm, kteří jednostejně tvrdí, ?e Marobudum je zbraslavská Závist.

Byli jste vlastně někdy na Za vjě?tí (Na zbraslavské Závisti) a pokud ano, jste-li vůbec při smyslech, tvrdíte-li, ?e odtud vládl Marobud, slavný německý ?lechtic, vychovaný mezi urozenými �ímany, král německých kmenů Markomanů, který ovládl ze svého Marobudonu na Závisti, Moravu tedy i celé Čechy, a Slezsko? Ani? lze podobně hovořit i o stradonickém opidu?

Kde vlastně vidíte, nikoli svá zbo?ná přání, nýbr? alespo� "mr�avý" náznak urozenosti a vzne?enosti německých ?lechticů? Na př. typu Catuald ze slovanského kmene Gadů? Za časů, kdy se německý národ je?tě houpal na větvích nebeského stromu ?ivota? Není-li to jen, k zastírání skutečností, duchaprázdné mektání o nadřazené rase? Nebo dokonce nezvratná předzvěst celospolečenské degenerace ve?kerých hodnot? Z pestré mozaiky tě?kého kalibru Multi kulti?

Slovanské slůvko "?lechtic", toti? není odvozeno ze slovníku fa?istických ideí eugenistické doktríny: "?lechtit, vy?lechtit", ale od ti?e konající se duchovní vyjímečnosti o ní? lze říci: "?lechetnost" (odvozeno od slovanského čestného titulu "lech"). Co ?lechetného vidíte na zakrváceném barbarizmu a sprostém lhaní, co ?lechetného na podvodech, loupení, co ?lechetného na global terorizmu a raketýringu?

PS.

Dovoluji si touto cestou poděkovat v?em státním úředníkům, poslancům, členům vlády, prezidentu ČR, kteří nahlas vyslovili skutečný názor občanů ČR k otázce globalizovaně řízenému dovozu buzerantů. Majících nevědomky, na krátký čas, ukázat nesmírnou sílu právě nastupující neo_babylonské moci. Skrze zhola zbytečný výlet nic netu?ících ne??astníků nadmíru předra?enou Prahou. Není to vina buzerantů, ale těch úředníků babylonské moci, kteří před tváří nebes pá?í věci odporné a rozpačitému Bohu zřejmě i nechutné. Aby navíc přinutili umělými krizemi a politickým global terorem vystra?ené občany, podílet se na systémové zvrácenosti - svým souhlasným mlčením. Jakoby neo babylonci lidského ne?těstí ji? neměli "celý habaděj".

Nezávislá historie podivně na podvodech závislé Evropy

Země Zlaté hvězdy MargityŠ Zdeněk Patrick - Praha 2011

Š All rights reserved.& smit.wz.cz Š Zdeněk Patrick

�íman Velleius Paterculus, který se prý osobně zúčastnil roku 6. n. l. výpravy proti Marobudovi tvrdí, ?e útok byl prý veden ze dvou směrů:

Z vojenského tábora Carnunto (velitel Tiberius), a z Noricy, přesněji z Castra Magontia - Magučija - Mohučaja, Mohuč. Dnes zněmčeno na Mainz. Pod správou SRN.) s několika legiemi Lucicus Sentius Saturninus. Místodr?ící v provincii Germania - Ujařmenie..

1) Pozůstatky římských vojsk na území Čech - ve?keré ?ádné. Odvozeně pak pova?ujme za podvod tvrzení, ?e Marobud ovládl Čechy skrze jakési nedůvěryhodně a čistě amatérsky ustavené Boioheiumum. �ímské legie byly, toti? podle tého? účastníka, na počátku výpravy, vzdáleny od Marobudonu pouhých pět dní pochodu cca (75 - 100 km).

2) Podle tvrzení tého? přímého účastníka ta?ení proti Marobúdovi - Velleiuse Paterculuse, vzdálenost římských legií od Marobuda, při úsilovného přesunu římských kohort a pomocných sborů, byl v okam?iku jejich odvolání, pět dní usilovného pochodu od Marobudonu.

Legie řítící se Naddunajskou Moravou, tedy i Čechami závratnou rychlostí cca 15 - 20 km/ 1 den, byla odvozená vzdálenost cca 75 - 100 km od Marobúda.

Tedy na dohled, přesněji přímo v klínu jeho bojových dru?in. Ani? slavný válečník vyu?il výhodného terénu k občasnému pou?tění ?ilou tě?ce postupujícím legiím. Dovoluji si upozornit duchy sní?ené, tvrdo?ijně setrvávajících v programovém bludu, ?e Zavje?? je sídlo slavného německo keltského krále Marobuda, ?e jsem vůbec nezapočítal násilný přechod devíti římských legii a jejich pomocných sborů, vedených Tiberiem vodnatým a prudkým Dunajem (při opu?tění Carnunta).

I vzhledem k faktu, ?e pontonový most sestavený z vratkých lodic, měli �ímané ve zvyku stavět mezi Děvínem a dne?ní Bratislavou. Ani? v této neschůdné variantě počítám násilný přechod řeky Moravy a pochod do Stradonic.

K tomuto bodu su?e ubezpečuji podivně informované, nicméně pilné prstíky, bloudící dodnes po mapě Snů konečného ře?ení "české otázky" a následné anexe tzv. Velké Germánie (rozumějme území od Atlantiku po Stalingrad a dnes určitě a? po bohatou Sibiř.), ?e �ímané navíc neměli v naddunasjké Moravě (odvozeně v Čechách) ani jedno militantní pásmo, ani? jednu jedinou, co nejmen?í mo?nou pozorovací vě? ičku. Z ní? by, tak jako v předchozích agresích, prý jen při mírové misi sledovali, sami slouhové Otrokářských svazů, dodr?ování lidských práv a svobod, či plnění litery neexistujících smluv o bezpečném průchodu obchodních a otrokářských karavan slovanským územím.

�íkám slovanským územím?

Zcela cíleně. Nepočítám-li původní neolitické obyvatelstvo Y_chromozomu Hs R1a (Arij slovanské) a Čeltoi (R1b) (od cca 10 000 let), pak noví příchozí tého? Y_chromozomu se zde objevili ji? cca 3 000 př. n. l. (viz Jamnaja kultura, fortelně vydřevěné jámové, ale i mohylové hroby. Viz typické moravské pohřby. Objevené i na Pra?ském hradu.) a bratrský R1b o několik staletí později.

A budu-li parafrázovat Dr. Pluskala Moravičanského: "Kde a na čem visely neexistující pragermánské zvony (neexistujícího Origins etnika), bijící prý zoufale na poplach? Kdy? ?pinaví a nechutní Vanové juchali z temných a zatuchlých asijských ba?in do nesmírně vzdělané, nebo? pragermánské Evropy?". A co se těch pragermánských zvonů týče, hodíme řeč někdy pří?tě.

Nikde v Lu?ici (Prý domově vzne?eného pragermánského kmene Luigii - Luigiů? Ach... hlele... Jak zázračně a lstivě ukrytí slovan?tí Lu?ici..), Mielčansku (Miesi), Na Moravě, tedy ani v Čechách, ni Slovensku, nebyly nikdy nalezeny artefakty, v německém smyslu germánství. Ani? alespo� sebe primitivněj?í pokus o opevnění. A ji? ani náhodou, co vyspělou součást systémově vybudované fortifikace. Vystavěné s takticko strategickým náhledem. Tak jak známe fortifikační systém pouze u Slovanů a Čeltoi:

Budy, Vy?ehrady, Děvíny, Vrá?e, Tejny, Ostro?né a Strá?ecí kameny, či peherky (opu?těná opidia Čeltoi). Kopírující navíc energetickou sí? Zemlji. V rozdělení na ?ivou a mrtvou.

Vá?ení sní?ení duchové: Nalezneme-li hroby "slavného německého ?lechtice a jeho fraucimoru, zdali" rovně? původem ze slavného královského dvora mocného pana Váchy, ovládajícího celou, celičkou Moravu. Ano, určitě se jedná o pohřeb bohatě zásobený výrobky made in pragermány, s filigránskými ozdobami nikdy neexistujícího pragermánského řemeslníka. Kde jsou nalezi?tě rudy, kde zruční ?mí?ové (mimochodem slovanský termín pro kováře, kováče, kovády), kde stejně zruční slévači, kde umělci vyrábějící ?perky nikde jinde, ne? u moravských Slovanů nevídanou a jedinečnou, a? báječnou technologii atd? Není-li tonaopak práce Hitlerova archeologického střediska, zdali se v pravdě nejedná o hroby těch, kteří po raketýringu a s vydatným lupem v bato?ině, zjevně ji? nestačili s dechem na slo?itě rostlý terén a účelnou taktiku domácích Vanů?

Marobúd není a nemů?e ani být německé jméno. Není ani keltsko germánské ve smyslu němectví. Je snad také "Vercingetorix" (zapsáno do latinky Juliem Césarem) ryze keltsko německé jméno?

A opět si dovolím parafrázovat velkého mu?e Moravy, pana Pluskala Moravičanského z Moravičan při Uherském Hradi?ti: "Proč příchozí "Francouzi" (Y chromozom Hs R1b) nehovoří "francouzsky" (chcete-li galsky), ale i tenkrát nikdy neexistující praněmčinou?

Odpověď si ne?ádám: Vercingetorix? Věrčin Gadů Rek!

Tejn, TĂ˝n, dĹŻm, duom, dĂłm, dun, дом (odvozenÄ› domov, domovina, domácĂ­ atd...) ÄŤistÄ› slovanskĂ˝ termĂ­n, kterĂ˝ si umÄ›le vytvářená latina i skrze nanejvĂ˝? vzdÄ›lanĂ©ho Julia CĂ©sara, tvĹŻrce spisovnĂ© latiny (v polovinÄ› 1. stoletĂ­ pĹ™. n. l.), pĹ™isvojila, tak jako ostatnÄ› mnoho dal?Ă­ch slov ÄŚeltoi a VanĹŻ.

Marobúd je jméno, které vzniklo spojením dvou ryze slovanských termínu:

Mara a Búdy. Dovolím si je?tě jednou zopakovat, nebo? opakování je matka moudrosti: "Mara a Búdy"!

Kam jen starověrecký Slovan a Čeltoi dohlédl, v?ude byla Mara - Morava. Odkazuji vá?eného čtenáře na článek Kdy? se řekne Morava...Zde...

Búdy - opevnění, je? byla nedílnou součástí slovanského systému fortifikace, co střediska vzdělávání. S ústředním tématem: Pře?ití v syré a zdánlivě nevyzpytatelné přírodě. S vědomostmi pokrývajícími celé spektrum tehdej?ích znalostí a dovedností. Stručně řečeno orientace v oblasti Provi, Javi a Navi.

Uvá?íme-li skutečnost, ?e �ímané dávali dětským ?títům, zajatým dětem vlivných slovanských kní?at, jména podle místa původu, pak není ?ádného divu, ?e Marobúd a Marobúdum jsou si tak blízká. Dům, Duom, dóm, je opevněné obydlí rodu vytvářející domov, domovinu, odvozeně domek, domeček.

Opi_dum - Opevněný dům, opevnění strategicky vět?inou vystavěné na skále (kameni), polo?ené poblí? rjevi - řeky. Marobúd, největ?í německý král, nejmocněj?ího praněmeckého kmene Markomanů, jen? prý opanoval celé Čechy a Moravu, jak nedávno rozhodlo německo německé sympozium za slabého ?elestu lehce přítomných, leč servilně o podlahu ?oupajících pseudočeských laptí, dovolil prý zviditelnil Čechy o plných 600 let dříve, ne? sestoupili z uraločudských větví.

Zde je patrná pokračující zatvrzelost a ignorantství k důkazům EU studie Y chromozomu a rozdělení do haplo skupin, které zcela jednoznačně hovoří o původu evropského obyvatelstva.

Ani? nelze pova?ovat za drzost, hovořit o ryze autochtonním obyvatelstvu slovanského původu, jako praněmeckém germánském kmeni. Nebylo takových. Není a nikdy neexistoval Latinský Origins, ani? Deutsche Origins, Romanský, či Hungarians Origins. Pouze Origins R1a Arij slovanský a R1b (Čeltoi, J2 (Dardanský) N1C1 (kavkazský) atd.

Stejným způsobem, jakým bylo z topografie odvozeno jméno Marobúd, mů?eme uva?ovat i jméno druhého hrdiny tého? příběhu Jaromína, syna Segimiera, kní?ete Chorvsči z kmenového svazu "East Veonů" - Rozumějme: Východních Vienů, Věnů sídlících v oblasti Moravy (nedaleko Moravského pole) Zvané Zamoraviansko - Zámuří.

Veona, přesněji Viena, či Věna - dne?ní Víde�, někdej?í Vinde Bona. Země Vinidů podunajského kmenového svazu Vienů (Věnů, Veonů). Hovořících Srbsko moravským dialektem. Kdy? autochtonním obyvatelstvem tého? jazyka usedlého na levém břehu Dunaje a po celém levém břehu řeky Moravy a? k Rjonu (Hronu) byli slovan?tí Osové (O?i), kteří navíc sídlili i ve Sveriji pod jména Asi, A?i. (pramen Moravičanský str. 11). Na pravém břehu řeky Moravy i v celém povodí Dunaje k západu a? v Bojo Ariji (Bojovarii) na východě a? po Veleton (Blatné jezero) zdávna obývali Čeltoi: Bojové (Bo_jani), Rakotové, Kotýni, Semenje (Semja, rodina, Semenonj - Rodní. Nemů?eme zapomenout na zdávna zde usazené Liemiganty - (Lemuzany, Leme?e, Lamače půdy - rody obřadních oRátajů), ale i Miesy, Mielčany a Nysy (Ní?any). Vesměs slovanské kmeny Arij a Čeltoi, jednotného srbomoravského nářečí i stejného náhledu na Provi, Navi a Javi. Hovoříme-li o Marubudonu, pak jeho obnovená fortikace byla dokončena na samém počátku 1. století n. l.

Pokud Marobudum hledáme, měli bychom hledat rozsáhlé opevnění na kři?ovatce obchodních a otrokářských stezek, s rozsáhlým zbrojní manufakturou, výrobou ocelových zbraní (výroba oceli, kováři, slevači, s dílnami na jezdeckou vybavenost atd?).

Určitě není sporu, ?e Marobúd i Jaromín pocházejí z oblasti, o její? anexi projevuje �ímská �í?e nesporný zájem. Pí?e se právě rok cca 9 př. n. l. Která oblast v Podunají se objevuje v hledáčku pozorovacích římských vě? í na hranicích nedávno anexovaného územi Noricy (Prý slou?ících jen v mírně militarizovaném pásmu k ochraně obchodních stezek a k bezpečnosti obchodníků a otrokářů)?

Sledujeme-li linii postupu obsazování slovanských území, pak jasně vyplývá, ?e po Bělčiku (provincie Belgic), Raetyi, Svoi Carsku i Windelikum orum a posléze slovanské Norice se objevuje na římských mapách dal?í slovanská pravobře?ní oblast vodnatého Dunaje: Zamoriaviansko (Zámuří) a následně i oblast Blatenska. Tím směrem byl vyslán zpět ke svému rodnému kmeni i �ímany vy?kolený Marobúd. Z tého? kmenového svazu východních Veonů (Věnů, Vanů) byli násilně vy�ati Chorvati a přesídleni do výcvikového tábora pod pravomoc Publia Vara. Poblí? hranic s Bělčiky (viz Borusije), aby mohli být pou?iti �ímany při závěrečném zůčtování s původními slovanskými kmeny s cílem konečně vyhlásit římskou provincii Bělčik (Belgic, čteno Beld?ik). Zde měl sehrát stejnou roli Jarmín, syn Segimiera. Kní?ete východo veonských (věnskych) Chorvsci - Chorvatů. Zde je podstata prvotní protiřímské úmluvy mezi Marobudem a Jaromínem. A pokud �ímané i v případě syna Sejimiera pojmenovali své rukojmí podle místa původu, musíme hledat místo pojmenované Jaromín (Juromín). �ímská �í?e je nafouknutá bublina, trpící jedinečnou chorobou: Nemá lidi, vá?ení... Nemá lidi a ře?í nedostatek vykořenění přesídlením původního slovanského obyvatelstva a nahrazením multi kulti systémem.

Údajný účastník ta?ení legií proti Marobudovi l?e: ?ádné ta?ení se nekonalo (později vysvětlím klamný manévr). �ímská �í?e v té době ji? "nemá lidi" a výkvět bojového teamu �ima - v počtu několika legii, do posledního legionáře vyhladil, uvařil, spálil a ukři?oval Jarmín, vojevůdce Chorvasči v partyzánské válce vedené slovanskou taktikou v ba?inách Téuta.

Nicméně vyslechněme �ímana Velleius Paterculus, který se prý osobně zůčastnil roku 6. n. l. výpravy proti Marobudovi. Útok byl prý veden ze dvou směrů: z vojenského táboru Carnunto Tiberius, a z Noricy, přesněji z Castra Magontia - Magučija - Mohuče) s několika legiemi pak Lucicus Sentius Saturninus, jinak zastupující protektor v provincii Germania - Ujařmenia

KlĂ­ÄŤem k nalezenĂ­ Marobuda, odkrytĂ© hádance mĹŻ?e bĂ˝t Carnuntum (Καρνοιις). NÄ›kdej?Ă­ osada ÄŚeltoi, na jejĂ­m? mĂ­stÄ› zalo?ili Ĺ�Ă­manĂ© legionářskĂ˝ tábor. Claudius Ptolemaius, římskĂ˝ zemÄ›pisec říká, ?e legionářskĂ˝ tábor le?Ă­ v provincii Noricum nedaleko Windebony (ĂşzemĂ­ slovanskĂ˝ch WendĹŻ). Dnes lze nalĂ©zt ruiny Carnunta v DolnĂ­m Rakousku v katastru mezi obcemi Petronell - Carnuntum a StarĂ˝ hrad (znÄ›mÄŤeno na Alten Burg).

Claudius Ptolemaius, či spí?e opisovači jeho textů l?ou. Carnuntum nele?í v provincii Norica. Nýbr? relativně nedaleko Děvína na soutoku Moravy a Dunaje. Tedy oblasti, která není je?tě ani Panonii, ani? je v té době je?tě domovem gado-dráckým vojevůdcem Burevičem vypuzených Bojů. Kdy? i Borevič ji? ti?e odpočívá v návě, zavra?děn v čase zavra?dění Julia Césara, aby malé římské militarizované pásmo v Carnuntu poslou?ilo, co legionářský tábor. A Pov?imněme si, ?e nikoli v souvislé "Lines Romanus". Táhnoucí se později po celém pravém břehu Dunaje. �íkám-li později, pak mám na myslí rok 68 n. l. kdy zde tábořila X. legie Gemina (od roku 89 nazvaná Gemina Pida Fidelis). Později zde sídlila XV. Legie Apollinaris. A a? právě v tomto čase se Carnuntum stalo součástí pohraničních pevností systému "Lines Romanus", táhnoucích se podél pravého břehu Isteru (Dunaje).

Nyní se podívejme, kdy vlastně vznikla Provincie Panonie. Stalo se tak a? roku 103 n. l., kdy Carnuntum stalo hlavním městem provincie Pannonia Superior, která vznikla po rozdělení bývalé provincie Pannonia na dvě části.

Které to byly dvě části? Provincie Dolní Ilirie byla vyhlá?ena za Panonii roku 9. př. n. l.

Av?ak... Kde je druhá část? Odpověď: V čase Marobuda stále je?tě jen ve snech a na římských strategických mápách.

Tak?e říká-li Velleius Paterculus, sporný účastník stejně sporného ta?ení proti Marobúdovi, ?e jestli?e měl Marobúd v zádech Noricu a před obličejem Blatenské jezero, pak po pravé ruce měl Panonii. Pět dní pochodu od Carnunta Padá nejen vize Zbraslavské Závje?ti i Stradonic, ale i Bratislavy, co mocného Marobudonu.

Ve hře zůstávají, mimo mnou utajeného třetího bílého koně, ji? jen Viena a Marburg. Av?ak Viena (Věna) sídlo východních Veonů, slovanských Vinidů -Vindebona - Víde�sko, to má rovně? velmi nahnuté. Vzhledem k nepatrné vzdálenosti od Carnunta. Odhadem cca 40 km. To by odpovídalo rychlosti přesunu, cca 8 km/1 den. Nic moc, ale?

Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (d?ermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...

Kdy? se řekne Morava...
GĂłt?tina
Celtoi - Keltové...
Jak hluboko jsem klesla...
Jak Němci lehce o své germánství při?li...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (d?ermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Vysněná a nikdy neexistující Velká Germánie...
Raetie...
Saturace projektu...
Legenda o SjegoVjesu a Bjelovjesu
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničeho? nic... 1část/3
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničeho? nic... 2. část/3
Jak skrze Babu Jagu dojĂ­ti a? do Picardie?
Frankové? Ach...
Arij Bojové...