Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů, infiltrovaných těmi, kteří nekamarádí ani sami se sebou:

přesněji: Kdo byl pánem Měsíce a je-li i dnes?

Nezávislé dějiny země Zlaté hvězdy Margity v podivně závislé Evropě Š Zdeněk Patrick - Praha 2005

Neúplný souhrn výzkumu Měsíce i přes moji příslovečnou línost - průbě?ně dopl�ovaný:

Sovětská mise Luna 24 a US mise Apollo 17 teoreticky ukončily ve?keré aktivity kolem výzkumu Měsíce. ?ádné jiné výpravy se ji? nekonaly, respektive skončil informační "boom" na toto téma. Nepočítám prozatím velmi úspě?ný japonský let se skvělými snímky.

Proč také létat tak draze, kdy? máme skvělé dalekohledy vidící téměř a? na konec kosmu, či do na?ich talířů, zda poslu?ně pojídáme produkty GM. Přesto se objevují, vedle popírání jiných letů Apollo, i zprávy o podivných měsíčních stavbách, či nálezech mimozemských vesmírných lodi. Jednu z kosmických lodí, odpočívající prý na Měsíci miliony let, mů?ete dokonce spatřit na videosnímcích mise Apollo 20 (Jakkoliv ?ádná taková mise oficiálně neexistovala).

Snímky z této neexistující mise, ukazují poblí? kráteru Ciolkovskij (Velký kráter na odvrácené straně Měsíce.), mimo jiné, i kosmickou loď. Podobající se spí?e popisu jednoho z typu Viman. Soudím dle tvaru, kokpitu i kovu, ze kterého byl část trupu vyrobena (připomíná prý zlato). Video snímek hodný "Oskara" mů?ete spatřit nejen na ALIEN SPACESHIP ON THE MOON flyover bef. landing APOLLO 20 ..., ale i v různých prokazatelně ji? podvr?ených modifikacích.

Přičem? je lhostejné, zda videosnímek budeme pova?ovat za podvr?enou animaci, či únik informací. Cosi podobného, co video ukazuje, lze toti? objektivně na Měsíci očekávat. Bylo by toti? naopak velmi podivné, vzhledem k věrohodným příznakům, kdyby tomu tak nemělo být. Na druhé straně si marně lámu hlavu, jak astronauté (Ale i citlivé elektronické přístroje) pře?ili tvrdé záření při nejen při průletu, ale i opu?tění ochranných Van Alanových pásů. Iniciátoři snových výletů znají zřejmě nějaké silné a mocné kouzlo:

Pro lep?í orientaci je?tě jednou obrázek Měsíce: http://www. astro.cz

Luna 2 (13. září 1959, první zásah Měsíce. Sonda dopadla do Mare Imbrium - Moře De??ů), poblí? kráteru Archimédes a Autolycus. Později blízko Luny 2, v Ba?ině Hniloby (Palus Putredinis v Apeninách) přistane Apollo 15.).

Luna 3 (4. října 1959. ji? 7. října 1959 obletěla Měsíc v nejmen?í vzdálenosti 7 940 km, vyfotografovala odvrácenou stranu, aby se vrátila zpět k Zemi a shořela v atmosféře.).

Luna 4 (4. dubna 1963, let k Měsíci, ve vzdálenosti 8 000 km minula Měsíci a její dal?í osud je neznámý. Stala se snad sluneční dru?icí.).

Ranger 6 (2. Ăşnora 1964, neĂşspÄ›?nĂ˝ pokus)

Ranger 7 (31. července 1964, snímkování Měsíce)

Ranger 8 (20. února 1965, snímkování Měsíce)

Ranger 9 (24. března 1965, snímkování Měsíce)

Luna 5 (9. května 1965, neúspě?ný pokus dopad na Měsíc u kráteru Landsberg. Později relativně nedaleko přistal Surveyor 3 a Apollo 12)

Luna 7 (7. října 1965, neúspě?ný pokus, 7. října 1965 dopadla západně od Keplerova kráteru, mezi krátery Reiner a Maurius.).

Luna 8 (6. prosince 1965, neúspě?ný pokus dopad do Oceanus Procellarum ( Ocean Bouří, poblí? kráteru Galileo). Později relativně nedaleko přistály Luna 9, Luna 13). Luna 9 (3. února 1966, první hladké přistání na Měsíci, západně od kráteru Reiner a Marius.).

Surveyor 1 (2. ÄŤervna 1966, neĂşspÄ›?nĂ˝ pokus).

Surveyor 2 (23. září 1966, snímkování Měsíce).

Luna 13 (24. prosince 1966, panoramatické snímkování).

Surveyor 3 (20. dubna 1967, měkké přistání a snímkování Měsíce, nedaleko, jiho západně od kráteru Landsberg, le?ícím téměř na nulté rovnobě?ce v Oceánu Bouří - Oceanus Procellarum). Později nedaleko přistane Apollo 12.

Surveyor 4 (17. ÄŤervence 1967, neĂşspÄ›?nĂ˝ pokus).

Surveyor 5 (11. září 1967, snímkování Měsíce).

Surveyor 6 (10. listopadu 1967, snímkování Měsíce).

Surveyor 7 (10. ledna 1968, snímkování Měsíce).

Apollo 11 (20. července 1969, velitel: Neil Armstrong (té? Gemini 8), pilot lunárního modulu Orel: Buzz Aldrin (té? Gemini 12), velitelská loď na obě?né dráze: Michael Collins (letěl při misích Gemini 10). Cíl přistání: Moře Klidu (Mare Tranquillitatis), v severní části kráteru Moltke, téměř na nulté rovnobě?ce. 21. července 1969 vystoupil (Spí?e sestoupil po ?ebříku) Neil Armstrong na povrch Měsíce, co první člověk?

Luna 15 (21. července 1969 technická ?pioná?, či spolupráce (?). Ka?dopádně soubě?ný let s Apollem 11. Asi 3 dny po přistání Apola 11 dopadla v Moři Krizí - Mare Crisium. To je tmavý prostor za "mu?em na Měsíci".).

Apollo 12 (19. listopadu 1969, velitel Charles Conrád, pilot velitelského modulu na obě?né dráze Měsíce: Richard Gordon, pilot lunárního modulu Intrepid: Alan Bean) Cíl přistání: Oceán Bouří (Oceanus Procellarum), 180 metrů od sondy Surveyor 3. S úkolem vyjmout ze sondy filmovou kazetu. Povedlo se. Zda-li ze Surveyoru bylo filmováno místo relativně nedalekého av?ak (včasněj?ího) tvrdého dopadu sovětské Luny 5, nechávám na uvá?eném rozhodnutí čtenářů.

Luna 16 (20. září 1970 odběr vzorků v Mare Fecunditatis, Moře hojnosti.).

Luna 17 (17. listopadu 1970 Lunochod 1 - odběr vzorků Mare Imbrium, Moře De??ů) relativně nedaleko Zálivu Duh, Sinus Iridum.).

Apollo 13 cíl: Fra Mauro (velitel USA Jim Lovell, pilot velitelského modulu: John Swigert, pilot lunárního modulu: Fred Haise. Na obě?né dráze kolem Země 11. dubna 1970, závada na 321 860 kilometru od Země, 14. dubna 1970, - Oblet Měsíce a návrat na Zemi 17. dubna 1970. ). Dr?eli jsme v?echny palce.

Apollo 14 (5. února 1971, Velitel: Allan Shepard, pilot lunárního modulu Kitty Hawk: Edgar Mitchell, Stuart Roosa - na obě?né dráze průbě?ně vyráběl snímky s velmi rozli?enými detaily.). Přistání relativně nedaleko Apolla 12 (východním směrem, podle map směrem západním.) nedaleko Fra Mauro, kdy? cílem druhé procházky byl 1,5 km vzdálený kráter Cone. První výstup byl zaznamenán, jako souhrn ve?kerých činností na povrchu Měsíce (EVA - Extra-Vehicular Activity).

Apollo 15 (30. července 1971, velitel: David Scott, pilot velitelského modulu Alfred Worden, pilot lunárního modulu Falcon: James Irwin. Měsíční modul "Falcon" přistál u Hadley brázdy (100km dlouhé). Následná projí?dka měsíčním vozidlem (10 - 12 km/hod.) ke kráteru Elbow. Falcon (Sokol) přistal na východním úpatí Apenin, nedaleko Ba?iny Hniloby (Palus Putredinis) nalézající se v Moři De??ů, prakticky, co by měsíčním kamenem dohodil, od kráteru Archimedes (podle nezávislých podzemních zdrojů s prvotní základnou a koncentračním táborem násilně upravených lidí, kdy? jiná základna by měla být, či byla před vzpourou, v kráteru Autolycus. Připome�me, ?e mezi těmito krátery přistála sovětská sonda Luna 2. Na závěr výpravy Apollo 15 byla z obě?né dráhy, po návratu k velitelské lodi, vypu?těna malá dru?ice, její? úkolem bylo měření radiace, magnetického a gravitační pole. Jasně i výroba fotek. Velitelská loď se je?tě dva dny po ukončení mise na povrchu Měsíce pohybovala stále na obě?né dráze od 17 do 100 km nad povrchem Měsíce.

Kde bylo těch 17 km?

Zřejmě nad místem přistání.

Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů:

Na odvrácené straně Měsíce, v oblasti Delporte - Izsak, poblí? kráteru Ciolkovskij, byl při snímkování měsíčního povrchu zaznamenán velitelským modulem výpravy Apolla 15, neznámý doutníkový objekt. Po vyhodnocení snímku: Vesmírná loď, její? délka dosahovala téměř 4 000 metrů, která byla, posuzováno výrobní technologii, dílem nám neznámé vyspělé entity.

Luna 18 (11. září 1971, nezdařený pokus dopad v Moři Hojnosti, Mare Fecunditatis)

Luna 20 (21. února 1972, odběr hornin u východního okraje Moře Jasu, Mare Serenitatis a jejich doprava na Zem.).

Apollo 16 (21. dubna 1972, Young, Duke, Mattingly) Měsíční modul Orion přistál 21. dubna, v oblasti Cayleovy planiny, asi 85 km od kráteru Descartes. Lunární vozidlo dosáhlo rychlosti cca 17 km /hod.

Apollo 17 (11. prosince 1972, Cernan, Schmitt, Evans) Taurus - Litrow

Luna 21 (15. ledna 1973, Lunochod 2).

Luna 23 (6. listopadu 1973, neĂşspÄ›?nĂ˝ pokus).

Luna 24 (18. srpna 1976, odběr hornin).

Poslední mo?ná výprava na Měsíc, jak ji? řečeno: Apollo 17 (Přistání na Měsíci: 11. prosince, 1972, Cernan, Schmitt, Evans) s cílovou oblastí poblí? oblasti Taurus v údolí Litrow, na okraji jihozápadní části Moře Jasu (Mare Serenitatis). Na obě?né dráze zůstal Ron Evans, zatímco měsíční povrch brázdili lunárním vozidlem (třetím v pořadí) Cernan a Schmitt.

Pro nás je zajímavá ČS vlajka na Měsíci, kterou Eugen A. Cernan oslavil své slovenské předky v Československu.

Mise "Apollo" neměla ?ádné jiné pokračování. a? tu náhle, v čase vr?ících se l?í, se vynoří prý trezorové (?) Apollo 20 (1976).

Cosi podobného, pokud nejsem člen Svaté Inkvizice, co v?ak zcela prokazatelně podvr?ená videa na Youtube ukazují, lze toti? objektivně na Měsíci očekávat.

Bylo by, jak si dovolím zopakovat, naopak velmi podivné, vzhledem k věrohodným příznakům, kdyby tomu tak nemělo být. Ani? bych zapomněl na třetí příchod Pěruna a účinky zbraně ?ebettu, pou?ité při likvidaci měsíčních základen nepřítele, jen?, dle jiných pramenů (BC), zničil tě?ce vyvíjející se pozemský ?ivot, jako svoji dětskou hračku.

Výprava Apollo 18 se ji? nekonala. Projekt byl nasměrován v proměnách na Apollo Sojuz, Sojuz - Apollo (15. července 1975). V souladu s moskevskou smlouvou o společném dobývání Měsíce podepsanou (24. května 1972) mezi Nixonovou administrativou a představitelem SSSR - Kosyginem.

Sojuz - Apollo: velitel Alexej Leonov

Valerij Kubasov

Apollo - Sojuz: velitel Thomas Stafford

Donald Slayton

Vance Brand

Zpráva určitě neurčitých podzemních zdrojů:

Apollo 20 (16. srpna roku 1976) Cíl: Odvrácené strana Měsíce, v oblast Delporte - Izsak, poblí? kráteru Ciolkovskij. Zřejmě dal?ím snímkováním bylo prý odhadnuto stáří lodi na 1, 5 miliardy let. Celkový dojem, podle první verze: Zničená základna i nedaleké město.Neklamný dojem je prý navý?en je?tě dvěma trojúhelníkovými objekty (podle kaliografie/ krásné kresby, či krásného písma/ na povrchu strojů) stejné provenience, které rovně? neunikly masivnímu útoku. Druhá verze hovoří o dopadu kosmického objektu a následném roji meteoritických úlomků, které prorazily na mnoha místech mateřskou loď. A tak prý byl vytvořen i kráter Izsak. Od odhadu dopadu kosmického tělesa je odvozeno i stáří lodě, základný - města.

Přičem? první původní snímek, který byl za krátký čas z youtube bez vysvětlení odstraněn, vypadal velmi věrohodně. Včetně ?okujícího videa tzv. "Mony Lisy".

Nyní si dovolím opakovat svůj názor: Bylo by divné, takové indicie na Měsíci, vzhledem k souvzta?nosti k podivně závislým dějinám lidstva - nenalézat. A přiznám se, ?e i tuto indicii budu zkoumat z pohledu slovanských legend, mytologie i pohádek. Jakkoliv se, prozatím výčtem nesrovnalostí, budu sna?it prokázat neurčitost Apolla 20, ve vztahu s odvrácenou stranou Měsíce. Odvozeně: mo?ný podvrh "celistvého úmyslu":

PokraÄŤovat?