První aktualizace článku Divoká ?árka: dnes 20. dubna 2011

Upozornění: Čtvrtý den úpl�ku, úterý 19. dubna 2011 čas 23:58 narudlý úplněk relativně nízko směrem k jihu, obklopený chemtrails z letounu nalétávajících na my?lenou trajektorii Měsíce, cca 1 procento v horní části zprava nepatrně méně světlé. Nepatrné rozdíly: první den v méně osvětlených okrajích byly:

Asi jedno procento. druhý den v?ak nikoli. Třetí den úpl�ku pohasla svítivost a tak skrze znečistění se zdál být pravý úplněk nepatrně narudlý.

Následující článek o Divoké ?árce je součástí cyklu zahleděného do pátrání po původních pramenech odhalujících skutečnou, nikoli multi kulti zpacifikovanou a zprůměrovanou historii na?í rodné země. Zárove� bude průbě?ně dopl�ován o dal?í texty, obrázky, odkazy na příslu?nou literaturu i studijní elektronické fondy knihoven.

Soutězka D?bán... na tomto článku se stále, ač líně bude pokračovat. Včetně úprav mých mo?ných chybných úsudků...

Zárove� prosím, aby ten, kdo mů?e, mapoval skutečnou historii, vzkazy předků i legendy svého kraje. Je dobré vědět odkud a kam jdeme.

Je jim cizí pravda i základy slu?ného vychování...

Víme vůbec odkud vítr fouká? Š Zdeněk Patrick - Praha 2011

Nezávislé dějiny slezského, českého, moravského a slovenského národa v podivně závislé Evropě...

Ĺ  foto smit.wz.cz Ĺ Z?

Proto?e mé vzpomínky na ?árecké údolí byly více ne? mlhavé a vět?inou ve spojitosti s Minehavou a Osadou Havranů z dob lovců mamutů, tedy očima Eduarda ?torcha, zahrnul jsem, po "Závisti" a Prokopském údolí, do svého pátrání, kvůli osvě?ení vzpomínek i na "Staré pověsti české" pana Aloise Jiráska, mimo výletu prstem po mapě, předbě?né, v čase informační exploze, seznámení se se v?emi dostupnými prameny, abych prohloubil vydatné mělčiny svých vědomostí i o této lokalitě.

Bohu?el se vět?ina webových stránek spokojila s konstatováním, ?e ji? od dob neolitu (rozuměj v čase "lovců" mamutů, Minehavy a Osady Havranů) - se zde nacházela ("mimo pohostinné prodejny hamburgerů" a pravděpodobně i stálého subdodavatele neolitických skrčenců.), pradávná osídlení, potvrzená archeologickými nálezy zvířecích kostí. Později skrze pohřby, ji? zmíněných skrčenců a je?tě později prý popelnicové pohřby tzv. laténského osídlení. A někde tam prý, na okraji Prahy, bývalo, dnes dobře ututlané slovanské hradi?tě Děvín (Djevice). je? svojí rozlehlostí a bohatými nálezy, motivovalo něčí my?lenku, ?e zde byla mo?ná kři?ovatka obchodních cest.

Výzkumní prodejci neznačkového zbo?í ve slu?bách otrokářských svazů?

Začal jsem tedy pátrat po dobře utajených, ji? vý?e řečených bohatých nálezech. Nikde nic, jen velký tunel i ve vyhledávačích. A hladově čekající prázdné stringy, které pohltí Vámi napsaný profil, aby Vás vzápětí, jak močálové bludičky zavedly do internetových ba?in, ve kterých prý naleznete v?e, co právě hledáte...

V časech, kdy antivirové programy "nevirují", vyhledávače nevyhledávají a mikroprocesory mého PC pracují na plné obrátky, nikoli v?ak pro mne. A to hned v několika desítkách kamsi odesílaných kopií, skrze konspiraci mých klavesnicových počinů.

Aby ukrádali banskterům z na?eho "společného koláče" :=)), nebo uměle vymodelovaný prů?vih, s vizí servisních slu?eb Oceánie důkladně a protiústavně se nekonečně hrabajících v ryze soukromém majetku?

A při té my?lence jsem se, prodíraje se ba?inami a hou?tinami bodláčí Inetu, vydal za dobře utajeným hradi?těm v Divoké ?árce, sna?íce se zjistit, jakým způsobem probíhal archeologicky výzkum, o něm? padla letmá zmínka. A tu jsem si vzpomněl: I vydal jsem se nejen na stránky Inetu, abych zjistil za jaký konec tahá současný germánský ?ivel Ministerstva vnitra - skrze časopis "Veřejná správa", prý při vládě ČR:

A hle:

"Stopy germánského osídlení pra?ského území lze v archeologických nálezech sledovat a? do druhé poloviny 6. století, tj. - jimi? jsou avarsko-slovanská opasková kování ze ?áreckého hradi?tě a ze Smíchova a byzantská přezka z Ko?íř?.

Omdlel jsem z jedinečného přívalu nad?ení!

Ú?asný mentální skok a tak v krátkém čase? To by mne skutečně ani ve snu nenapadlo.

Začnu tedy servilně pátrat po neexistujícím germánském osídlení dokonale zprůměrovaných EU dějin slovanských národů? A navíc, nakolik avarsko tatarského, ne? slovanského podílu na opaskovém kování bylo vyrobeno v "avarsko ?áreckých" hutích?

Vzhledem k faktu, ?e tato lokalita úzce souvisí s čistě slovanskou R1a DNK, která nikoli, ?e by právě dorazila v Idioty povoleném 6. století, ale kvůli obraně země, zahájila fortifikací země v návaznosti na pevnosti bratrské R1b (Celtoi), skrze nedaleká osídlení v Pra?sku:

Levý Hradec, Budeč, Sedlec a jiné, ale i opevněné hradi?tě poblí? ordálního pole na Turče, tedy vesměs hradi?tě sehrávající dominantní roli při obraně před nevítanými franko-raketýry neurčitého Y chromozomu a hlavně neurčitelné Haplo skupiny.

Ač v čase tuhé rekatolizace a vymýtání mozků a usilovném poni?ování Českého národa, upadající v dobře utajeném zapomnění.

A? tu náhle, kdy? jsem, skrze vyspělý materiál MV, ji? zcela propadal trudnomyslné my?lence, ?e by ?árecké hradi?tě nemuselo být rodi?těm, či dokonce hlavním stanem samotného Vůdce (Vzácné krevní haplo skupiny E1b1b, je? je v Evropě velmi, velmi vzácná, a kterou se py?ní celých 50 - 80 procent obyvatel severní Afriky.), ale naopak avarsko mongolského Chublajchána Bajána zřejmě Y - DNK haplo skupiny Q, či T (kterou nikde v Evropě, v potřebném mno?ství a určeném čase vůbec nenaleznete, i kdyby jste se na hlavu postavili.), jsem konečně narazil na smysluplný web:

http://kramerius.mlp.cz/kramerius), jen? s Norskou pomocí buduje elektronickou knihovnu dobového studijního materiálu (ve formátu pdf), jen? mi laskavě dovoluje prozkoumat i prameny "O archeologickém výzkumu v Podbabě a ?árce", podniknutém Společností přátel staro?itnosti českých v Praze. Právě ty, které 11. 7. 1918 věnoval darem pan Josef Antonín Jíra obecnímu zastupitelství v Dejvicích.

Nyní nepatrně odbočím a připomenu méně frekventované detaily páně Ctiradova příběhu:

Nejbli??í přítel a chráněnec Přemysla, pan Ctirad z Přední Kopaniny (nedaleko Djěvic v Divoké ?árce) byl v tomté? čase, kdy dívky bojovnice ji? čile opev�ovaly zličínské Dívčí hrady (nedaleko Prokopského údolí), Přemyslem pověřen urovnat spor mezi sousedy v rodných Kopaninách. I vydal se okam?itě na cestu s několika svými druhy v ozbrojené dru?ině.

Promítneme-li si v?ak spojnici trasy Vy?ehrad - Přední Kopaniny je jasné, ?e Ctiradova ozbrojená dru?ina jistý čas brouzdala i Divokou ?árkou, nedaleko Děvína č. 1. Zřejmě s úkolem zjistit, kolik dívek je zde zálohou a v jaké bojové síle. Samotné setkání Ctirada se ?árkou je, jak ji? dříve řečeno, natolik notoricky známý příběh, ?e se spokojím jen s lamentací nad některými dal?ími nekalými bodíky příběhu:

Vyzbrojen mapou i man?elkou, nesen legendou o Ctiradovi a ?árce, jsem se vydal, za ojediněle slunečního dne, na druhý konec mého současného světa: do Divoké ?árky.

Zatím netu?e, kde vlastně le?í studnice nekonečného poznání MV + jednoho z kelto a germanologů, jen? naopak velmi přesně ví, ?e ?árka je zcela jasně kelto - germánské jméno, če?tí vlastenci naopak odvozovali od slovanského ?arý - ?erý. Já jsem na tvrdo přesvědčen a mohu dokázat i původem slečny ?árky, ?e hojný výskyt zmijí ve zmíněné lokalitě, se zdá být nakloněn mému názoru:

?arka - srbsky zmije. A ubezpečuji nevěřící, ?e českou kotlinu obývali v té době, mimo Nysů, Bo_janů typu Celtoi, Chorvatů (podřipských Chorvasků - neboli Chervsků.... To není prosím překlep, ale písmeno "V". Chudě o?etřená umělohmotná latina, ač drze protlačující své nekálé záměry, toti? neznala, či jednodu?e - zkrátka programově "nechtěla" znát mnohá slovansky jednoduché písmena: viz Ultava - Vltava, Chorvaski - pří?tí germán?tí Cheruski atd... ) i Srbové.

Varianta (1): Vlevo nahoře vidíme Přední Kopaniny, odkud vyrazil se svojí ozbrojenou skupinou pan Ctirad směrem dolů, kolem Nebu?ic a "Dívčího skoku" k ?áreckému potoku. A odtud po úzké cestě k soutěsce D?bán, kam ji? nedo?el. Hnán svých mrzkým chtíčem upadl do osidel krasavice ?árky.

My se vydáváme v protisměru. Výsledně přesně opačným, ne? pan Ctirad ve variantě č. 1

Je?tě letecké, či dru?icové snímečky tého? území (pramen: mapy - seznam.cz

Některé části soutěsky a Divoké ?árky a ?áreckého potoka jsou na pohled zkrátka uchvatné. Chvíli obdivujeme květenu v buli?níkových skalách. Chceme dojít k Dívčímu skoku. Není daleko...

Pokud se nemýlím a ?árecké hradi?tě bylo součástí slovanského rovnová?ného systému Budy, Děvíny, Vrá?e a Vy?ehrady. A jestli?e ano, pak s podhradím Djevice, musela svého času pilně komunikovat i soudkyně v?í země kně?na Libu?e. A přicházíte-li k bráně úzké skalní rozsedliny, či spí?e soutěsky, kterou protéká ?árecký potok a která se odedávna jmenuje D?bán, pak si připome�me, ?e dle pověsti byla soutěska překlenuta dřevěným mostem, po kterém prý budoucí legenda českých dějin, téměř ka?dý večer, přejí?děla z Djevic směrem na Přemyslovské Stadice.

Ty le?í na severovýchod od Divoké ?árky (Mezi Ústím nad Labem a Teplicemi) v Českém středohoří, kam směřuje i sám počátek české státnosti v starověreckých dobách. Perličkou mů?e být i poloha dvou skal soutěsky D?bán, přes kterou se prý klenul dřevěný most - protáhneme-li přímku protínající středy vrcholů obou protilehlých skalisek, pak prota?ená vzdu?ná čára směřuje do oblasti Stadic.

Soutěska D?bán... na tomto článku se stále průbě?ně, ač líně pracuje...aby byl průbě?ně dopl�ován o dal?í zajímavosti, tak aby byl vytvořen základ smyslupné a pou?itelné databáze

Ji? ji? vím, co rovně? hledám: Svrchní vrstvy s nálezy hutních pecí na výrobu oceli (slitina ?eleza a uhlíku), místní nalezi?tě ?elezné rudy, výskyt vápence nutného pro výrobu ji? zmíněných opasků, ?elezných nástrojů i hrotů ?ípů a lehkých o?těpů. Případně v?e, co úzce souvisí se zbrojní rukodělnou výrobou kovových odlitků a následovného kovárenského zpracování.

Pokud zde probíhal hojný směnný obchod, pak mne zajímá, co mohli na?i předci, přesněji dévy, mimo zlata, stříbra, cínu, medu a ko?ek, "náročným" kupcům nabídnout. Mimo prostor - k zaparkování příslu?né karavany. Poblí? ?áreckého potoka. A nejen Divoká ?árka byla k takovému účelu jako stvořená.

Poznámky pod čarou:

13. prosince 1898 rozhodl výbor Společností přátel staro?itnosti českých v Praze věnovat 300 zlatých na archeologický výzkumu v Levohradecka (prováděl p. Jan Soukup), Podbaby a ?árce (v péči M. U. C. Josefa Antonína Jíry), Tého?, jen? 11. 7. 1918 věnoval darem výsledky svých výzkumů jednak zemskému muzeu, druhým dílem obecnímu zastupitelství v Dejvicích. Archeologický výzkum při?el v hodině dvanácté, kdy se zdálo, ?e skrze intenzivní výstavbu, provozování soukromých továren a lomů, ?e bude ?árecké údolí zcela zničeno. Ani? bylo mo?no intenzivněji probádat některá bohatě artefakty dotovaná nalezi?tě.

Také nalezené bronzové předměty byly jen v nepatrném mno?ství, společně s hliněnými střepy, předány do zemského muzea, nebo? z vět?í části se staly soukromým majetkem.

U hřbitovní zdi, při kopání hrobů na ?áreckém hřbitově byly nalezeny v červeně a? rumělkovité, za vysokého ?áru vypálené půdě se zbytky uhlí, mimo bronzových střepů i bronzové odlitky: dosud nepou?itá bronzová sekyrka s laloky, zlomky srpů, zlomená bronzová jehlice s hlavicí, část krátkého bronzového meče.

Nedaleko pak, mezi hliněnými střepy a kamennými klíny i bronzová jehlice na konci spiralovitě zkroucená. A pod nálezem kamenné dla?by i několik dal?ích klínů a hliněný přeslen.

Při výzkumech v Podbabě byly, mimo ornamentovaných střepů (na padesát pytlů), nalezeno několik nádob celých i částečně poru?ených, vět?í počet ?ídel, spony, klíč, krou?ek bronzový řetízek, a mno?ství ?elezných artefaktů, řezané parohy, kamenných klínů, mlatů a mlýnský kámen.

V Podbabě bylo, v hloubce 2 m pod rostlým terénem, nalezeno sídli?tě z doby kamenné, aby z vět?í části zůstalo neodkryto. Mno?ství zvířecích kostí, o nich? se neustále a neoprávněně hovoří v souvislosti se ?áreckým hradi?těm na Kozákově, naopak pocházelo z nalezi?tě neolitického osídlení v Podbabě.

Zastavme se nyní u místních názvů: Podbaba je bě?ný slovanský název z dob nejdávněj?ích starověrců, předcházejících Přemysla Arije i Českou kně?nu Libu?i. Z éry končící "dívčí válkou" V časech raného křes?anství sice je?tě tu a tam pře?ívající. Nicméně fanatickým útokem Sv. Adalberta (Sv. Vojtěcha) a římsko katolické církve na jednotný slovanský a jazyk a slovanské písemnictví, posléze zanikající zcela. Je to pojem označující místo pod blízkým vrchem Babou, Holou, Homolí (mo?ného sídlo Ma Holeny, Velké matky Holeny, či Huleny), zákonité man?elky Striboga panujícího povět?inou v protilehlé Dmiechle, či Smiechle). Viz např. název současné čtvrti Michle, či Smíchova.), kde bývaly Baby babící = čarovné a čarující dévy (děvy).

Podbaba (na Praze 6) bývala součástí východněji polo?eného osídlení (východně polo?eného od Divoké a Tiché ?árky), zárove� ji?ním směrem od Levého Hradce, Sedlce a Turče (Turské ordální pole ze starověreckých časů .). Podbaba je rovně? dne?ní, a řekněme rovnou: Zavádějící název skalnatého vrchu původně, ale i dodnes nazvaného Baba, jen? se vypíná nad levým břehem Vltavy, jen? se objevil a? v 15. století.

Mám dojem, ?e právě hledaný vrch Baba dal, v dávných starověreckých časech na?ich slovanských předků, naopak název "Podbaba" ?iroké oblasti dne?ních Dejvic a úzce souvisí s vý?e popsaným archeologickým výzkumem. Rozhodně jsou babící Baby, v přímo spjaty i s posledními aktivitami zasvěcených dév, někdej?ích dru?ek kně?ny Libu?e a Vlasty, které nutně musely rovně? projít nedalekou Budečskou ?kolou, le?ící opět na severovýchod od Divoké ?árky.

Jiná Podbaba se nalézá na Berounsku, či u Semil atd...

Písemný záznam archeologického průzkumu pana Antonína Jíry, z něho? rovně? čerpám, byl zpracován do elektronické podoby (formátu pdf) díky pomoci Norské nadace.

Odkaz:

https://kramerius.mlp.cz/kramerius

Městská knihovna v Praze

Mariánské náměstí 1

115 72 Praha 1

knihovna@mlp.cz