Chronologie

Š Zdeněk Patrick - 1994/2008 Praha

V minulých článcích jsem spojil nespojitelné: Obraz dávno zaniklého světa o?iveného legendami, romantickou archeologií, údaji biblických textů, ale i posledními výdobytky vědeckých poznatků. Teorií o vývoji vesmíru, vzniku ?ivota na této planetě, s přiměřeně odpovídající datací, za ní? je odpovědná velmi přesně nepřesná uhlíková metoda. Je-li tomu tak jak si myslím, tak bychom si mohli ve?kerou vědecky fundovanou dataci strčit za klobouk. Co? mů?e být i velmi pravděpodobný úkon, nebo? tvrdé záření dopadající na na?i planetu doznalo nejen v průběhu věků, ale i velmi krátkých časových intervalech, pro tento způsob poměřování, nepříjemně obrovských výkyvů.

Přičem? z neznámého důvodu, rovně? tvrdohlavě, uva?ujeme čas poměřovaný budíkovou newtonovskou fyzikou, ačkoliv v Univerzu v?e probíhá na základě relativistických jevů

A proto?e si idealistická pseudověda ani s tímto fenoménem hlavu nikterak neláme, spáchal jsem hybrid, jemu? jsem umo?nil (zřejmě ve své nezměrné pý?e a pouze pro tuto krátkou chvíli) setrvat v jisté úrovni poznávání. Vznikl spojením různých, obzvlá?tě nesourodých názorových rovin. A proto mů?e pouze naznačit mo?né anomálie ve vývoji lidského společenství, nikoli v?ak vysvětlit. A to nemů?e ani v?espásná "uhlíková metoda".

Právě ta, je? uva?uje celkem pragmaticky o tvrdém záření, jako o neměnné konstantě.

Miliardy let neměnné konstantě.

Co? je samo osobě sice velmi "prozíravé" a velmi poučné. Nic méně k ničemu.

Snad i proto, ?e ve?keré na?e poznání je, i pro romantickou archeologii, přímo závislé na zvůli vědeckého světa zveřejnit, či nezveřejnit poslední výsledky vědeckého výzkumu. A to i ty, je? se vymykají za?itým dogmatům, či přesahují rámec zájmů současné politické sie na této planetě.

Za onoho dne, onoho dávného dne,

za oné noci, oné vzdálené noci,

onoho roku, onoho dávného roku,

kdy se květy rozvily dle bo?ského plánu,

kdy nebe se od Země vzdálilo

kdy od nebe se Země oddělila...

Strom Chuluppu

sumerskĂ˝ epos