Mezi romantickými zasvěcenci panuje názor, ?e úlomky někdej?ích dru?ic Země, mohou stále krou?it kolem Země. Přesněji: V libračních bodech Země, ale i v libračních bodech nejbli??ích planet. Tyto objekty jsou nazývány vesměs Trojany, ani? jsem se kdy dopídil proč název připomínající cokoliv.

Z tého? směru podzemního nezávislého zdroje pochází i názor, ?e současný Měsíc je více ne? zdařilou kamuflá?í mimozemského invazního plavidla, vyrobeného neobyčejně vyspělými technologiemi.

140 991 pĹ™. n. l.

LĂ©to (Лѣто) 143 001 (poÄŤĂ­táno k roku 2010 n. l.)

Čas svítání lidstva utkaný z jemného svitu tří lun

Země Zlaté hvězdy MargityŠ Zdeněk Patrick - Praha 2011

Š All rights reserved.& smit.wz.cz Š Zdeněk Patrick

V?eobecně se, v pečlivě vymezeném kruhu zasvěcených, má zato, ?e za právoplatné majitele Měsíce lze pova?ovat děsivě vyspělý válečný komplex Ciakar ze souhvězdí Draconis. Zárove� by měl být současný Měsíc, soudím-li podle uměle protichůdných zpráv, vypou?těných antikonspiračními a konspiračními slu?bami, slou?it jako základna vazalských entit hadičů, které se nepřátelsky vmě?ují do dění na Zemi v předlouhé časové linii dějin. A nemám proč nevěřit. Rozhlédnu-li se kolem sebe.

Na otázku, proč by to servisní slu?by dělaly, lze odpovědět podobným zaklínadlem:

"Teorie konspiračních teorií o spiknutí slou?í k zásadnímu potírání v?ech informací o skutečném průběhu spiknutí".

Součástí mocenské agrese mají být, mimo jiné i genetické laboratoře, na ně? jsou napojeny tajné koncentrační tábory. Obchodovatelnou polo?kou má být lidská bolest a lidský genom získávaný těmi nejsurověj?ími technikami a technologiemi.

Z tohoto krajně nepříznivého pohledu nemů?e být Měsíc pova?ován za přirozenou dru?ici Země. Obavy, které vzbuzuje v potemnělé paměti Vanů, mohou vyplývat z prazákladu vzpomínek na dramatické období ukončení tří někdej?ích obě?nic Země. Z nich? jedna mohla být stacionárně "zabodnutá" na obloze Severije (Boreje, Hyper Boreje.).

Jen má troufalost, nikoli prostá a rozumná analýza informací, mi prozatím dovoluje časovat děje v logické posloupnosti časových linií podle eposů, legend a pohádek. Jiná cesta toti? stále není mo?ná. Se v?ím přidru?eným rizikem.

Předev?ím mne ?ene vpřed předpoklad, ?e kdesi musí být zaznamenán čas neexistence dne?ního Měsíce, přičem? jednu ze dvou Lun musím pova?ovat pracovně za za umělý objekt. Mo?ná podobný jednomu z měsíců Marsu. Mo?ná uzpůsobený technologiemi domácí provenience. Tím měsícem by mohla být stacionární Luna, která bývá vzpomínána v souvislosti se vzpomínkami na Hyperboreju - Severijí.

Nejsem přívr?encem této hypotézy, nicméně musel bych se pova?ovat za hlupáka, neprozkoumat do detailu v?echna pro i proti.

Jedním ze zastánců prazvlá?tního původu současného Měsíce je i Ivo Wiesner, který se zdá být na tvrdo přesvědčen, ?e Měsíc je mimozemci uzpůsobené kosmické plavidlo, vybavené válečnou kamuflá?í do podoby okolních kosmických těles, v jeho? útrobách snila svůj zmra?ený sen několika set tisícová invazní armáda Greys saturovaná mocnými Drakony.

Vzhledem k mnohým podivnostem souvisejících jednak se samou Měsíční podstatou i jeho neukončeným průzkumem a nikoli zcela vyjasněnými mezerami v jeho dobývání, se ve slabých chvílích rovně? přikláním k této prapodivné variantě mo?ného.

A proto?e nic bláznivěj?ího není prozatím k mání, uva?uji i tuto variantu za jedinečně schůdnou: Odpovídající potřebám vedení mo?né nízkoenergetické invaze dravých mimozemských generálů, s admirálskými tykadélky ve vojenské torbě. Jediné, co dr?í na uzdě můj rozlet, je pomy?lení na nevyvá?enost sci-fi projektu "hybernace", nebo? podstaty mo?ná i záměrně zcestné. Uvá?ím-li kolik vynalo?eného úsilí je třeba k zaml?ení výhod relativity času.

Mů?eme-li vůbec poklesnou v očích cíleně sní?ených, zahájíme-li pátrání, směřující k prověření hypotézy o podivuhodném původu Měsíce: Kdy? mnohé podivnosti z posledních let, nám nejsou neznámy.

Ve středoamerických kulturách (Mexiko, Honduras, Guetamala, Salvador) byl Měsíc spojován s přívalovými potopami. Přesněji skrze perzonifikaci dvojjediné bohyně: Černovlasé krasavicie Ix Chel (I?čel) (ochránkyni těhotenství a porodů) a ohyzdy Chac Chel (Čak Čel). V drá?ďanském iluminovaném kodexu ztoto?něna, co jeden z hlavních původců katastrofy přicházející v podobě světové potopy, je? zahubila v posledním věku lidstva vět?inu ?ivých tvorů..

Tzv. Popol Vuh (římsko katolickým knězem přetlumočený mayský kodex z provenience mayského kmene Quiche - Kvíčů) hovoří o boji v bezrozměrném podsvětí, z něho? jako vítěz vychází Hunahpú (Střelec), aby vzápětí vystoupil v podobě Slunce na oblohu.

Ani? jsme schopni určit, jak a kdy byla na?e ústřední hvězda za?ehnuta, Popol Vuh tvrdí ?e se tak stalo krátce před tím, ne? z bezrozměrného podsvětí vystoupil jeho bratr Ixbalanqué (I?balanké - Malý Jaguár), označený znamením smrti a bezrozměrného podsvětí.), vzápětí proměněn v Měsíc. Bývá té? ztoto?něn s Yac Balamem - Zeleným Jaguárem, od něho? vedou nejasné stopy k obrovskému draku, přesněji hadu s jaguáří mordou - Chicchanovi (Čikčan, Čikkan, chcete-li mezopotamský ?akan, čteno pozpátku Nacha? - hadič, had), funkčně zařazen, co strá?ce sladkovodních nádr?í a jezer. Jeho? znamením je voda, zmar a smrt...

OdvozenÄ› smrtĂ­cĂ­ potopa.

Která postihla planetu v okam?iku, kdy se Chicchan mění v Měsíc. Jinými slovy, v důsledku objevení Měsíce přichází planetární katastrofa. Příčina války mezi mocnými Daémony v bezrozměrném podsvětí je nejasná, pokud neuvá?íme slovanskou legendu o třetím příchodu Pěrunice.

Víme jen tolik, ?e dcera jednoho z bojujících podsvětních bo?stev, zvaná Ix Quic (I? Kvik - Krvavá ?ena), je matkou dvojčat Hunaphúa a Ixbalanqué. Její man?el Hun Hunahpú (Střelec) byl vládcem podzemí pora?en a jeho useknutá hlava vzápětí zakořenila a vyrostla v kukuřici.

Slinou této hlavy byla Ix Quic oplodněna, aby u matky Hun Hunahpúa - Ixmucané porodila ji? zmíněná dvojčata.

Z kukuřice, těsta a krve bohů bylo pak stvořeno lidstvo.

Připome�me si naopak pána podsvětního světa Slovanů - Nije (Dyje) a posuďme příběh jeho dcery Mají Zlatogorky, první ?eny Da?boga, syna Ros a Pěrunice. Dyj, jak ji? víme se zúčastnil bojů v bezrozměrném podsvětí na straně dračích hadičů a svoji měrou se zaslou?il o zánik Starého světa. Ačkoliv v první invazi do bezrozměrného podsvětí byl vítězem Pěrun, který z Hádu vysvobodil velké mno?ství unesených lidí Rasy.

Naproti tomu řecká bohyně Měsíc Selené (otec Titán Hyperión, matka Titánka Theia) vystupuje z Okeánu. Co? je velmi zajímavé tvrzení, uvá?íme-li neuvá?ené teorie o odtr?ení Měsíce od Země, aby se později gravitačními silami na obě?né dráze kolem Země poskládal do dne?ní polohy. Tato teorie, ač ideovědci velmi oblíbená, nebo? jednoduchá k pochopení, zcela z mnoha důvodu ne?ivotná. Pozastavme se je?tě na malou chvíli u vystoupení Měsíce z Okeánu a pohlédněme vlídným okem na jinou verzi, tentokráte obsa?enou v mezopotámských mýtech. nebo? Absů - pán světového praoceánu, mů?e být lehce zaměnitelný za kosmický praoceán, tedy preOkeán. V souladu s prvotní pracovní verzí, či spí?e kompilacemi legend, by Měsíc měl vystoupil z kosmického prostoru, krátce poté, co bylo za?ehnuto Slunce. Mů?eme-li započítat negravitační vesmír (bezrozměrné podsvětí v Chaldejsku naopak zvané Gin Zir), co nedílnou součást ji? zmíněného věčného praoceánu Abzú? Jestli?e ano, a nic, ne? ustra?ená předpojatost tomu nebrání, pak středoamerické kodexy vlastně hovoří o tomté? fenoménu:

Měsíc se, a? k nepochopení, vyloupl z bezrozměrného podsvětí negravitačního vesmíru (s minimem hmoty, tedy objekt o třídu vy??í dimenze, ne? v jaké se pohybujeme a vnímáme okolitý trojrozměrný svět. Jeho? duch naopak komunikuje, či spí?e mohl by komunikovat s dimenzemi pravděpodobně nejméně o dvě třídy vy??ími. A to bude ten problém, na něm? nakonec usnou, jak na vavřínech vítězů, snahy duchů sní?ených a nesličných. Z nich? se vyloupli Greys i Draconi. Nebo tomu bylo obráceně?

Problém tak, jako tak, zůstává stále tentý? a zní: Pokud se tak stalo, kdy se tak stalo.

Mo?ná roku 140 991 př. n. l.

LĂ©to (Лѣто) 143 001 (poÄŤĂ­táno k roku 2010 n. l.). Mo?ná 40 000, mo?ná 22 300, mo?ná 10 500 pĹ™. n. l.

Mezi romantickými zasvěcenci panuje názor, ?e úlomky někdej?ích dru?ic Země, mohou stále krou?it kolem Země, přesněji:

V libračních bodech planety Země, ale i v libračních bodech nejbli??ích planet. Tyto objekty jsou nazývány vesměs Trojany, ani? jsem se kdy dopídil proč název připomínající cokoliv.

Měsíc
Měsíc: příčinnosti a příznaky
KoneÄŤnÄ› vyzrazen
Strach a Hrůza, či prehistorické invazní vesmírné plavidlo?
Výzkum Měsíce a fikce Apollo 20?
Měsíc opět třetí den v úpl�ku
Uroboros...
Čas tří Sluncí...
V ÄŤasech Astraii a Maji Zlatogorky