Motto:

Koledův (Kolodějův) v?eobecný zákon Pravdy vyjevil prý roku 6400 př. n. l. bo?ský Koleda mudrcům čtyřiceti národů.

Koleda, Koloděj

Š Zdeněk Patrick - 1999 Praha

Š Země Zlaté hvězdy Margity

ŠKdo je kdo v českých dějinách

Svarod?ic Koleda, svatý mu? posvátného panteonu starých Slovanů, syn Da?boga a Maji Zlatogorky.

Legenda starověreckých Slávů: Tak, jako Koleda otáčí Svargovým kolem a na?e planeta kolotá - otáčí se kolem Slunce, tak Koleda otáčí oblohou a posunuje Slunce k jaru.

Koleda (Kolada), v ji?ních Čechách té? nazývaný Koloděj, otáčí svargou - nebeskou kupolí a v přeneseném smyslu tak ?otáčí kolem dějin?.

Nelze jinak, ne? připomenout fakt, ?e če?tí Slávové se řídili ve svých úradcích velmi přesnýcm hvězdným kalendářem. Podobně, jako egypt?tí kně?í pou?ívali rovně? i kalendář Siria.

Byl to právě Sirius odkud, dle dávných legend, pocházeli nejen egypt?tí bohové (Usirev), ale i někteří slovan?tí svarod?icové.

Snad není ?ádným tajemstvím, ?e Sirius v českém zákrytném podání byl oslavován i jako Bogy�ja se zlatou hvězdou na čele...

Rovně? vzdálená vzpomínka na někdej?ího z mocných svarod?iců. uctívaných na?imi starověreckými předky, dodnes zaznívá nejen z dávných legend, ale i ve slovu ?koleda?, ale i ve jménu ?Koloděj?, pota?mo Koloděje (obec v ji?ních Čechách).

Svátky Koledy se slavili v čase zimního slunovratu. Od 21/22 prosince a slavili se celých čtrnáct dnů.

Jak jsem ji? vypsal, jméno Koleda zaznívá dodnes i ve slově ?koledování?. Jakkoliv dne?ní význam vnímame ji? jen jako místní folklór.

Starověrecké (rozuměj pohanské), a později i křes?anské "vánoční" koledování začínalo tedy ji? na ?tědrý den, jen? byl k tomuto účelu pragmatickými církevními otci vybrán. Pokračovalo na sv. ?těpána a v různé podobě trvalo a? do sv. Tří králů.

Je?tě v 19. století chodívali koledníci s velikou zlatou ?esticípou hvězdou na hůlce (Margita ?Sirius, viz hvězdný a Siriuv kalendář českých Slovanů)) a roztáčeli své taneční Svargovo kolečko kolem objektu, je? měl být po celý rok ochráněn od pohrom.

Jak ji? řečeno někdej?í starověrecké oslavy Koledy nahradila christianizační éra nejen ?tědrým dnem, ale ob??astnila starověreckými atributy staroslovanského svarod?ice Koledy nic netu?ícího sv. ?těpána.

V dobách, kdy byly masově ru?eny v Perunových hájích ma?tale s bruny - bělou?i, bylo dokonce katolickou oligarchií přísně doporučeno pova?ovát sv. ?těpána za patrona koní. A tak byly z prozaického důvodu překlenutí starověreckých praktik ?křestanskými? oslavami, zachovány paradoxně i starověrecké zvyky: Toho dne se před východem slunce (Svatého světla) nechávalo koním pou?tět ?ilou, aby byli celý rok zdraví a čilí.

Světil se oves, ale i dal?í obilniny. Na koně se házel hrstmi oves.