Dobře střežené tajemství Karla IV., Otce vlasti, po svém statečném otci Janovi, posledním ze slavných rytířů z rodu Lucemburků a po matce Elišce Přemyslovně, někdejším potomkem bájného rodu České kněžny Libuše...
pro všechny zbývající časy Otec vlasti
Vážené čtenářky a stejně tak vážení čtenáři, dovoluji si upozornit na velmi zajímavou knihu autora Jiřího Ramba: "Slavné české lebky" s podtitulkem "Antropologicko lékařské nálezy, jako pomocníci historie." (Vydalo nakladatelství Galen roku 2005) Mám tu knihu již několik roků v knihovně a vracím se k ní nejen kvůli zamyšlení se nad nízkostí pravdoláskovců, kteří osedlali své ničemnosti, aby vyrazili do širého světa s pomluvami posmrtně opepřit a v naších očích znehodnotit život obrozenců, aniž by se štítili vnutit nám lživou představu o pohlavními chorobami prolezlém Bedřichu Smetanovi, který vykořeněncům vadí skrze svůj velký talent, beze zbytku věnovaný na oltář rodné vlasti.
K knize pana Jiřího Ramba se vracím v zamyšlení se i nad jedním ze zvláštních Boshovým výjevů, tolik podobnému obrazu, který se naskytl archeologům 13. srpna 1986 při odkrytí trojhrobů a kosterních pozůstatků v Dolních Věstonicích. Vlastně jsem na knížku narazil až při pátrání po díle pana profesora Vlčka, který se podílel na většině výzkumů slavných postav české historie, literatury, hudby i umění.
Byl jsem navíc velmi překvapen zcela neznámými osudy, do těchto dob nejslavnějšího panovníka, českého krále a římského císaře Karla IV. blahé paměti, které vyplynuly ze zkoumání jeho kosterních pozůstatků.
Atletického rytíře, který tajně, neboť již římským císařem, pod cizím jménem objížděl proslulé adrenalinové turnaje.
Je-li vůbec možné, že nám cosi tak velmi důležitého ze života Karla IV. důkladně uniká?
Jakkoliv jsme se mohli tiše podivovat, co atletického by mohlo být na shrbeném českém králi, pro všechny naše časy Otce vlasti.
Jen v pověstech českých částečně zachovaná vzpomínka na dočasné ochrnutí Karla IV., způsobené prý podstrčeným elixírem lásky.
Autor Jiří Rambo, odhaluje nejen překvapivé výsledky antropologického zkoumání nejen pana profesora Vlčka, či přesné stanovené diagnózy zranění páteře a lebky, včetně upřesněné objektivní příčiny velmi těžkého a v té době i smrtelného úrazu. Navíc nás autor seznámí s metodami a lečebnou procedurou, ale i pravděpodobným místem, kde a jakým způsobem byl léčen.
Neuvěřitelný příběh českého krále z potomků České kněžny Libuše. Osudný turnaj, nepříliš anatomicky propracovaná, jednoduchá středověká přilbice a turnajový dřevec soupeře narážející na její spodní část: Zlomená a do úst vražená část spodní čelisti, aby i přilbice dokonala dílo zkázy: Páteř nic moc, český král Karel téměř mrtev. Následná velmi bolestivá chirurgie, napínavé a velmi bolestivé císařovy zážitky při natahování "na skřipec, aby kůstky a kosti byly přiblíženy k svému původnímu místu", nehybnost, později snížená pohyblivost i následné mírné nahrbení bylo tak mistrně, na přímý příkaz krále a císaře, před světem navždy utajeno. Zůstalo by i nadále, nebýt mužů kolem profesora Vlčka a štědré ruky umožňující výzkum.
Mně nezbývá než za knihu poděkovat a doporučit neobyčejný zážitek z prostředí odhalující mnohá, dosud skrytá tajemství příčin a logických důsledků. O to s větším obdivem, nejen skrze tuto zásadní informaci, vzhlížím k dílu Otce vlasti, neboť pocházející z pozdního období krajní zkušenosti hranice života a smrti. I jinak čilého Imperátora a věčného rozmnožitele skvostů rodné země.