Čas mého svítání, utkaného Rudou září

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Tma: Zeme zlate hvezdy Margity 1. dil, Vydno dne: 21. 08. 2011

Abych přede?el dal?ím nedorozuměním a vá?ený čtenář měl konečně jasno, kdo jsem a jaké ctím hodnoty a z čeho vyplývá má neústupnost, dovoluji si v následujícím článku poodhalit některé osobní údaje:

Kdo jsem, kam směřuji a s kým nehodlám dýchat stejný vzduch.

Abych jasněji, mo?ná jen sám sobě k upamatování, vyslovil, nebo jen lehce naznačil, co je vlastně ?ivotní energií mého, a netvrdím, ?e snového světa, jsem si dovolil sepsat malé Curriculum Vitae.



Zdeněk ?mitmajer (Toho jména druhý).

Narozen 14. 7. 1945 v Praze 2. u Apolináře. Tam i křtěn. Narozen v rodině Josefa a Emilie rozené Krizsanové, ze slovenského rodu Jána Krizsana, mého vzácného dědy Ambro?e Krizsana, z rodu Justíny rozené Remanárové, z rodu Patrick a ?tefanik.

Po otci z rodu Josefa ?mitmajera a Anny rozené Zemanové z Týnovltavska. Kdysi mírně kudrnatý, doposud modrých oči, vý?ka 182 cm, kdysi váhy velterové. Dnes snad polotě?ké, spí?e tě?ké. Po důkladném mikrovlném ataku na eliminaci běsných psů po mozkové mrtvici, s atrofii svalstva, okraden a rozkulačen tě?ce chodící a navíc zdě?en, nikoli úpornou odezvou fale?ných přátel, kvůli ní? jsem pro?el peklem beznaděje v bezzákonnosti duchovní nouze, při vzpomínce na geniálního WIESNERA A JEHO KNIHU "DO RÁJE PROJDE? PERKLEM". Poděkování patří primáři Fixovy JIP, ?e mou dlouhodobou pamě? zchránil i za cenu mého neporozumění s některými pro mne snovými praktikami vstupujícího Zla, kterému se nelíbila má poznámka "A to proto jen, ?e jsem měl svou zem tak rád".

Mateřský jazyk: sloven?tina

Rodný jazyk: če?tina

Rodná země: Velká, slovanská a celá, celičká moje. Navzdory hlupákům. Obdivuhodná svými dějinami a vírou v čestnost skrze vítězící pravdu, zaslepená i moudrá, ha?teřící se i radující.

Nábo?enství smí?ené: Skrze slovenské předky nejen řecko evangelické

Skrze české předky: protestantské a podobojí. Vzdělán v katolickém ritu.

Vlast, ke které se hlásím a na kterou jsem přísahal: Československo

Vyučen: Strojní zámečník

Střední vzdělání: SP?S Betlémská

Vysoko?kolské: PFUK Retigová, z části V? Strojní Dejvice, směr technické obory a dal?í přidru?ené: matematika, fyzika, mechanika (statika, dynamika, hydro a termo), psychologie, sociologie, pedagogika.

Dal?í obory: Elektronika a mikroelektronika.

Povolání: Do roku 1986: údr?bář, do 1989 vedoucí metodického oddělení. Od 1989 středo?kolský učitel.

Majitel 8 infarktů myokardu: řekli odborníci, pěti bypasů, dvou umělých čoček modré mutace, a několika obřích kamenů nevalné ceny.

Ostatní vzdělání: hudební (housle, foukací harmonika, kytara, kytarbasa, bicí nástroje), certifikovaný revizor tlakových nádob, certifikovaný poradce pro IT, státně zkou?ený svářeč autogen, el. oblouk, CO2, radista 1. třída, radiodálnopisec 1. třída, velitel radiostanice R118 a R121 - V1p/Wozduch, (dnes ji? neexistující) protivzdu?ná obrana státu, ve svém volném čase velitel čety nebo? vyučující morze (bez problému lapal 240 znaků/min tě?kého ?ifráku, při sly?itelnosti QSA 2), elektrotechniky a dálnopisného spojení (usma?il vajíčka na Daliboru více ne? 400 znaky tě?kého ?ifráku/min) a právě proto, tehdy v souladu s rozkazem velitele Praporu v poddůstojnické ?kole Vú 4453, na dnes dokonale vykradeném leti?ti ?atec, zvaném "Korea". Vegetující té? ve Větru?ících na odloučeném pracovi?ti - radiostanici R118. Nedegradovaný podvojín, kterému zadarmo půjčovali 1x týdně k sborce a rozborce, či vyčistění zaji?těný samopal vzor 24 a vzor 26 s ohnutou hlavní. A jednou dokonce z dálky ukázali vypreparovanou atrapu granátu. Podvojín, velitel stanice r118 aV1p v dnes neexistující záloze ČSLA.jen? měl 3 týdny před 21 srpnem povolávací rozkaz na 21. srpna 1968. V čase válečném určený moudrými soudruhy, co levný zku?ební vzorek, do prvních linií a minových polí, jemu? mělo být povoleno zpívat pouze v plynové masce a smát se jen s nohou na ná?lapné mině, při tě?ké fyzické námaze, nebo při nedalekém atomovém výbuchu.

Trestán: Jednou krát tatínkem. Líbám na stotisíckrát jeho upracovanou a laskavou ruku. A obě, za krásné dětství a nev?ední svět poznání, na?í statečné mamince.

Mé srdce radostí poskakuje a odhazuje by_pasy, při vzpomínce na tety Justinku, Ilonku, tetu Zemanovou původem z Vodňan a tetu Annu. A čas od času, k večeru, při Slunce západu, ti?e volám jejich jména do lesní ti?iny, aby při?ly, nebo? mi velmi chybí jejich neobyčejná laskavost a duchovní inspirace. A mo?ná, za vlahých nocí, kdy? je konstelace příznivá, na na?í pralesní mýtinku s chajdou i přicházejí a nesly?ně usedají kolem nás, aby trpělivě naslouchaly na?im stezkům i radostem.

Obviněn: Na fale?né a podlé udání. Dodnes se marně pokou?ím vzpamatovat ze sociálního ?oku z počátku puč samovlády pravdoláskovců Václava Havla.

Bezúhonný a ?enat 48 let.

Jazykové vybavenosti: mizerně několik (asi 6 jazyků, kdy? slovanské (ru?tinu, srbochorvat?tinu, slovin?tinu, pol?tinu) počítám za jeden, a u ostatních (chaldejský klínopis, francouz?tina, angličtina, němčina a sanskrt, se slo?itě přelamuji a na zvlá?? zajímavou staroru?tinu Velesovy knihy jsem motivován a připraven.).

Smím-li se pochlubit: Kdy? nedobrý v jazycích, alespoň solidně popojí?dím s parní i dieselelektrickou lokomotivou, ani? jsem kdy vyhloubil náhodně přidru?ený tunel pod Bohdalcem.

Od roku 1980 - 1985 poslanec v Praze 4, za tzv. nestraníky, pod podmínkou, ?e nechám při jednání s předsedou národního výboru, své stále na?havené kolty za dveřmi. ?ádný problém, nebo? to byl, na rozdíl od jiných komunistů, velmi hodný a vnímavý člověk.

Vztah k socialistickému táboru: Sychravě nevlídný, ač srdce na levém místě, mysl ovlivněna kriminalizaci a vězněním mého tatínka - strojního zámečníka, číslo vězně - mukla 20054, prý hor?í vraha, nebo? nebezpečný Bene?ovec. (Psal se rok 1958. Nezapomenu soudruzi.). Kriminalizovaného na podkladě závazku poslance ?tefana Bíly, který si dal na tehdej?í Praze 14 socialistický závazek: Do čtrnácti dnů zru?it v?echny tvrdohlavé, soukromě se ?ivící řemeslníky. Svůj socialistický závazek, na počest (co já vím) 61. výročí Velké Říjnové Socialistické Revoluce splnil na 150 procent.

Aby mohl dva dny po uvěznění mého tatínka neru?eně rozkrást stroje a vybavení dílny včetně kola, které jsem díl po dílu sestavil.

Přisti?en mnou při činu. Čest jeho práci - soudruzi trockisté a vykořeněnci.

?ivil jsem se, v bohatě rozvíjející se socialistické a ji?, věřte neveřte, beztřídní společnosti Antonína Novotného, abych nezemřel hladem, od svých 12 let tu a tam pohozenými chlebovými kůrkami, ale i jako samostatný sběrač ?rotu cca 30 - 50 Kč denně, navíc obohacen prodejem nálepek od zápalek za jednu housku. Při matčině socialisticky vlídné výplatě 300 Kč.

Od čtrnácti let tramp, kamarády nazývaný ?mí?a. S oblíbenými řekami vltavotýnskou Vltavou, Medníkovou Sázavou a ?loukovickou Berounkou. Obdivovatel barevného Dunaje, Tater a hvězdné oblohy pod ?irákem. Nezmínit se o svém nejlep?ím příteli z dětství, bych pokládat za vlastní selhání. Přítele, se kterým jsem se nestačil rozloučit, nebo? tak rychle komunisté spěchali s uvězněním mého tatínka. A poté, kdy? čas uběhl, mí rodiče přede mnou léta tajili, kde pobýval. Dnes vím, ?e u dobrých lidí, nedaleko od mne - na Libu?i. Jmenoval se Arga a dodnes ?ije alespoň v mém pěti bypasovém srdci a slza slz patří i jeho skvostné du?i. Nezapomenu.

Sporty: V průměrné i ní?e polo?ené úrovni: kopaná, hokej, box, vzpírání, cyklistika, kanoistika, ly?ování - sjezd i bě?ky, střelba z malorá?ky, a na stará kolena skvěle motivující lukostřelba, elektrocyklistika (ryze na sluneční energii).

Někdej?í člen hudební skupiny Truckers, Country&Expres, Rodeo&Ladislav Vodička (později Vodomilové) a Ohaři.

Podnikání: Po vyhození z práce, v souladu s černou listinou třídních nepřátel, aktivisty OF - podnikal v oblasti VT a správy sítí. Fotovoltaika a obnovitelné a na stávajícím fa?istickém systému nezávislé energie.

Postavil jsem s man?elkou Vlastou dva domky, zplodil syna a dceru, kterou zabily mirkovlnami, vyproutkařil a vyhloubil vodnatou studnu, zasadil několik stromků.

Půtkami s idioty - provokatéry, sám podstaty zhrublé, v?dy a okam?itě připraven k tvrdé odpovědi, mysli zlehka i přitroublé, nebo? prvotně v?dy důvěřivé a navíc tvrdohlavě sangvinicko cholerické. Nedarující nic, co bylo sprostou podpásovkou.

Star?í bratr Milan, alias velký ?mí?a (na cimpr campr ve Finsku převálcovaný komunistickou MK ULTRA a dopracovaný doma v?eho schopnými odborníky. Nezapomenu soudruzi.).

Nejlep?í přátelé z řad komunistů: Ano, také - někteří. nebo? čestní a přátelé do de?tě. Ani? kdy podrazili.

Nejlep?í přátelé z řad právě opačných, dýchajících stejný vzduch jako já: ano, nebo? podobných osudů. A navíc stejně spolehliví, jak očekávali ode mne a já od nich.

Nepřátelé: a? na několik zatvrzelých hou?evnatců, vět?inou mrtví, či trvale po?kozeni vlastním zlem.

Vztah k současnému EU zřícení: Zcela záporný, a? neslučitelný se ?ivotem, nebo? zhoubně infarktový.

Čas mého svítání utkaného Rudou září

Š Zdeněk Patrick - Praha 2011

Š All rights reserved.& smit.wz.cz Š Zdeněk Patrick

Co v?echno jsem věděl (pane Vláďo) při nástupu do ?ivota? Co jsem mohl vědět o své budoucnosti a národu, který se měl stát mým domovem. Pane Vláďo, ach... Vám to neřeknu ani náhodou.).

Abych v?ak dostál svému slovu, pokusím se, co nejpřesněji a bez obalu vypsat pro ostatní čtenáře své skutečné pocity a vize mo?né budoucnosti, skrze... A nyní si dovolím doslovně citovat paní Cibulkovou z článku "O Českém národě" (A hovoří-li se zde o Českém národě jedním dechem je hovořeno i o národě Moravském, Lu?icko Srbském, Slezském i Slovenském) cituji:

"Co přiná?í?, český národe, do mých cest - co mi klade? do kolébky, do vínku? Jsi nadán vzácnou, nev?ední a velmi silnou duchovní vlohou. S tebou se v tvém duchovním poslání spojuje Kristus.

Tebe inspiruje Bo?í moudrost a v du?i mluví láska. Co učiní? pro budoucnost, aby byla realizací Bo?skou?

Jak bude? myslet, mluvit i jednat, aby univerzální mír byl ?ivotem národů, od tebe začal jako dítě od svých rodičů?

Kristus odpovídá za národ s Ním spojený v utrpení poroby zlem i ve vítězství nad ním: "

Já si nyní dovolím, v mezivstupu glosovat (ZP): "Posly?te pape?ové, kteří jste nazvali Český národ kacíři a bezvěrci, jak Vám odpovídá, za Vámi poplivaný a vlastizrádci stále dehonestovaný, av?ak vědoucí i kdy? mlčící český národ, sám Kristus:"

"Já, národ český, duchovní České království, přijal jsem od Boha a v sobě nosím, a svým ?ivotem, činností, slu?bou a prací projevuji duchovní misi:

Bo?ské obrody ?ivota - Bo?ské osvěty ?ivota - Bo?ské slu?by ?ivotu, který je dnes i zítra, který je věčnou budoucností . . .

To je mé kratičké vyznání: Nikoli má slabost, mé nádherné dětství, mé dospívání, má cílevědomá síla, má mocná ochrana, mé ve?keré schopnosti, můj domov a vlast, čest mých předků, má v pokoře skloněná hlava, můj nedosti?ný sen, má stra?livá pomsta, má rodná zem a vlast, moji přátelé a bratři, má cesta, má slza slz, má sladká ti?ina ?alu, má vzpurnost i touha, mé radosti, mé hledání lidskosti, moje dobrodru?ná i nesdělitelná setkání, mé setrvání v lásce, zdroj víry v odpu?tění, má Naděje, můj sen a Pravda o jedině mo?né budoucnosti...

Zdeněk Patrick ?mitmajer