Gótština

Upozornění:

Tento článek, je volně šířitelný. Včetně dvou kratičkých audio záznamů ve formátu MP3, neboť prozatím ochuzen o analýzy zpětného (reverzního) rozboru, o pracovní postupy při zkoumání textu, ale i o důkazové příznaky, neboť jsem usoudil, že výsledný dokument je tak závažného charakteru, že si zaslouží ode mne ještě hlubšího poznání příčinnosti. Váženému čtenáři předkládám k posouzení dva zcela a nesmiřitelně rozdílné audio záznamy téhož.

Co říká Wikipedie o plemeni Gadů:

"Gótština (gutiska radza,) гŋTISKa Razәa je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Thervingové. První zmínky o něm přináší Codex Argenteus (6. století), kopie překladu Bible ze 4. století. Zároveň se jedná o jediný dochovaný východogermánský jazyk. Ostatní východogermánské jazyky, burgundština a vandalština, se nám dochovaly pouze ve formě několika názvů a jmen".

Audio snímek záznamu gótského jazyka, verze původní...

audio MP3 (474 kb) celkový čas snímku: 01:07

Nenechte se odradit nesrozumitelností prvního snímku, neboť na samém konci tohoto článku naleznete audio téhož jazyka Gadů, ač již v takové podobě, jak s ním bylo ve čtvrtém století pravděpodobně i hovořeno.

Nezávislá historie podivně na podvodech závislé Evropy

Země Zlaté hvězdy Margity © Zdeněk Patrick - Praha 2011

© All rights reserved.& smit.wz.cz © Zdeněk Patrick © autor: Zdeněk Šmitmajer /73 production - Praha 2011

Z jakých poznatku vlastně ideo dějepisná "západní" věda vychází, jestliže odvážně tvrdí, že Stříbrná Gótská bible (Codex Argenteus) je pokládána za jedinečný poklad germánské vzdělanosti ve smyslu němectví. A pokud se prokáže, že tomu tak, ale ani náhodou - není?

Hovořím stále o kopii překladu Góttské Bible ze čtvrtého století. Jedná se prý o jediný dochovaný východogermánský jazyk (V této chvíli rozumějme:

Ve smyslu "němectví"). Ostatní východogermánské jazyky burgundština a vandalština se dochovala, prý jen v několika názvech a jménech. Stojí si tento text přečíst hned několikrát, abychom pochopili nikoli smysl, nýbrž úžasnou hloubku evropských skrumáží, odehrávajících se i dnes přímo před našima očima. Thervingy a burgundštinu prozatím ponecháme bez povšimnutí, ačkoliv Thervingove jsou poblíž slovansky dobře znějících Červinků.

Gutijska Ražda, Gatjska roždя

Co říká Wikipedie, která vlastně vždy a jednoznačně kopíruje názory náhodných vzdělanců, vytvářejících tzv. sjednocený pohled na multi kulti sjednocenou Novou Evropu. Kteří naopak věrně zrcadlí mediálně prosazované náhledy stále více žádaného "ideovědeckého" rozsahu. Nikoli však více. Zdávna pěstovaného skrze římsko katolickou církev (po více než 1500 let). A opět je velmi potřebné číst velmi důsledně následující doslovné texty, vybrané z Wikipedie pod heslem "gótština". Cituji:

Gótština patří do skupiny germánských jazyků a je tedy částí indoevropské jazykové rodiny. V 6. století docházelo k postupnému vytlačování jazyka, zřejmě důsledkem vojenských neúspěchů gótských kmenů a také útlaku ze strany Franků. Gótové nakonec úplně vymizeli z Italie, jedné z tradičních bašt gótské kultury. Zde byla gótština tvrdě asimilována latinou užívanou římskokatolickými obyvateli. Navíc byly zdejší kmeny geograficky izolovány od zbytku etnika.

Jazyk poté přežíval zejména na Pyrejenjské poloostrově, a to až do 8. století.

Francký autor Walafrid Strabo uvádí, že existovaly gótsky hovořící skupiny také na dolním toku Dunaje, začátkem 9. století, také na Krymu (krymská gótština - v několika izolovaných enklávách až do pozdního 18. století.

Wulfilova Bible

Povšimněme si nyní dalšího věrohodného příznaku. Cituji nyní účelově směrované glosování, neboť i autoři onoho výjimečného díla cítí, že nikoli vše kolem Gótu / Gadů je vyjasněno. A já si dovolím doplnit: Nikoli vše kolem programového vyvražďování Slovanů není ještě až tak velmi temné.

Cituji poznámku připojenou k heslu "gótština":

"Slova, podobná gótštině, která byla objevena po 9. století pravděpodobně k této řeči nenáleží".

Odvozeně: Objevila slova, která se nehodila do rozjetého projektu! Aniž bylo řečeno jaká slova a kterého etnika. Prosím, aby vážený čtenář vzal v potaz, že jsem odpůrce indo evropského prajazyka, či indo evropského etnika. Stářím povrzávajícími berličkami, majícími neviditelným pláštíkem skrýt, všech sto nožiček podivně uspořádané housenky, kulhající mezerami projektu nikoli Božího, nýbrž zcela rukodělného "spletení jazyků". Téze, které pod trestem nasíleného asistovaného mučení a následného upálení, společně s dogmaty o středo zeměplacce, usilovně šířila a prosazovala nejen nesvatá Svatá inkvizice stejně nesvaté římsko - katolické církve, ale vždy a všemu nedobrému poplatní scholastičtí papagajové. Vzpomeňme jen na mírně pootáčenou ptolemájovskou verzi kolem Země uspořádané planetární soustavy, když i nejen Slunce, ale i mnohosti světů, stály "na hanbě" Svaté inkvizice. Aby i mnohosti životních a duchovních forem dodnes zaměstnávaly snížené duchy. Nadité chrchlajícími fašistickými doktrínami pravdo - láskovského hadího hnízda, s výhružnými a zároveň i nadmíru směšně středověkými negacemi téhož.

Jsem naopak "na tvrdo" přesvědčen, že původní autochtonní, tedy veškeré neolitické obyvatelstvo Evropy? Říkám Evropy, neboť jsem v tuto chvíli minimalista, bylo nikoli indo indické, ale praslovanské. S téměř jednotným jazykem. Ale i nově příchozí, v různých časových obdobích, nositelé Chromozomu Hs (R1), hovořili přibližně stejným jazykem v odlišnosti dialektů. Přičemž si dovolím tvrdit, že slovenština a čeština jsou, v pořadí tak, jak napsány, nejstaršími slovanskými klenoty, nicméně jazykem nově příchozích. Avšak i po napsání i pochopení nevysloveného obsahu této kapitoly, stále ještě nebude vyjasněna sama podstata a účel útlaku a smysl programového masového vyvražďování Slovanů. Lhostejno, zda potomků neolitických praslovanů, či nově příchozích. Když jediný věrohodný příznak tiše dokumentující organizovaně páchané obludností, je úroveň nenávisti se kterou strana protivná (protější) vymazávala jakékoliv slovanské starožitnosti a skrze snížené duchy pálila veškeré slovanské písemnosti. Neboť hovořili o samé podstatě událostí, které tutu planetu postihly.

Takže jaký div, že texty Wikipedie hovoří i o skrytém franckém útlaku Gadů. Když i sami Frankové, podivně do reálného prostoru sublimující speciálita "spletení jazyků", jsou samostatnou kapitolou. Sami o sobě zřejmě součástí téhož černého díla. Jemuž věnuji i na příště zvýšenou pozornost, co dílčímu vítězství projektu rukodělného "Spletení jazyků".

"Gótština prý zachovává mnoho archaických indoevropských rysů, které se vždy nenacházejí v moderních germánských jazycích, především bohatější systém skloňování".

Bohužel musím opět konstatovat, že odvolávání se na archaické indo evropské jazyky je prosté farizejské odvolávání se na praslovanštinu. Přesněji na několik slovanských dialektů, které se staly podkladem pro jednotný slovanský jazyk - "staroslověnštinu". Trnem v nepříčetném oku kněží římsko katolické církve německého jazyka. A to v celé časové linii od samého svého počátku až prakticky do současnosti.

Mimochodem: Marně hledám v moderní němčině hlásanou pružnost skloňování podstatných slov, jakou lze pozorovat ve slovanském světě. Měl jsem vždy ten dojem, že je naopak jazykem toporným a velmi neohebným.Ač zdá se, že skrze slovanštinu, poskládaným. Podobně jako latina a z ní odvozené jazyky. Pokud se pokračovatelé "Spletení jazyků" zároveň odvolávají na podobnost se sanskrtem, pak upozorňuji na závažný příznak: Tento jazyk byl uměle seškrtaným (zoškrtaným) v městě praslovanských bohů (sankrt bhaša nagara). Tím byl jedinečný Altyn gorod (Zlaté město) na Slunečním ostrově Severije (Hyper Boreje). A každý slovanský jazyk, od ruského, slovenského, svevi rici, češtiny, mají na rozdíl od jiných, ve své slovní zásobě slůvko "skrt" - škrt, zoškrt, které jednoznačně určuje i význam slova sanskrt seškrtan (slov. zoškrtan).

Pokud se autoři domnívají, že by tím německým slovem bylo "Schreiben" - psát, musím říci opět bohužel. Jak vám zní např. "škrajben" škrabat, vyškrabovat. Jedna ze slovanských metod jak zaznamenat bukvami (str.č. buki) myšlenku. Mohu vyjmenovat celou škálu jiných stejně slovanských metod. Tuto metodu používali Slované i jejich předci při vyškrabání písma do hliněných nádob (Nejedná se o metodu vrysu - vrýsovat, rýsovat.). A dodnes Slované označují jedince, který skřípe perem, či nehezky píše slůvkem "škrábe" odvozeně "škrabák".

Ani se neptám, kde vzali Němci typicky slovansky měkkou souhlásku Š (Sch). Pokud by byli svérázným a jednoznačně self made etnikem, s jednoznačně jedinečným jazykem, s přesně určenou Haplo skupinou, podtvrženou nezávislou evropskou studii Y_ chromozomu Hs - "Origins", a navíc nebyli Slovany, nepotřebovali by ji. Mají snad měkké "Ь" a tvrdé jery "Ъ" , odvozeně, měkké I, tvrdé Ы, měkkké legatury (Я, Е, Ю, I) a s těmi i jinými pravidly pravopisných spojitosti? Právě ta, proti kterým postupující zaprodanci se svojí nepříčetnou gender čistotou českého jazyka. Řízeni příkazy specialistů Velké Frankonie (EU). Jsou snad i Němci potomci starých Slovanů?

A pamatujte nikdy obráceně.

Znáte-li své dějiny i dějiny Evropy i Světa. A nakonec i vlastní EU studii Y_DNK chromozómu.

Nyní se podívejme, jak se církví pověření pracovití mniši... i skrze Wikipedii dopracovali potřebného výsledku. Cituji:

Gotské písmo:

Wulfilova gótština byla zapisována písmem, které si on sám upravil pravděpodobně prý z písma řeckého. Existují také vědecké kruhy, které původní gotské písmo odvozují od písma runového, či latiny. Tato abeceda ovšem nemá nic společného s písmem, které bylo užíváno k zápisu římské abecedy mezi 12. a 14. stoletím a které dále mutovalo do německé fraktury.

Pozoruhodné tvrzení, kterému, kterému je nutné občas věnovat pozornost. Nyní nás velmi zajímá autor pověřený přepisem gótštiny do "srozumitelného" jazyka - Wulfil. Z pozdějších dob víme, že římsko katoličtí specialisté na proklínaní mé rodné země, ale i mého rodného slovanského jazyka, tisíckrát prokleli jazyk, který skrze Moravského arcibiskupa byl, jazykem liturgickým. Prokleli jej jako odporný a zatracený jazyk Satana. Rozhodli, aniž dali vědět papeži? Jazyk, který byl i dle pí. Cibulkové nazván andělskými bytostmi, doprovázejícími, v její vizi Krista, andělskolidským jazykem, jimž budou hovořit bytosti jsoucí na vyšším stupni bytí.

Děkuji Ti Pane? Za tak velkou čest, že mohu tento jazyk dvakrát nazvat jazykem rodným a mateřským. Neboť i slovenský. Skrze moji maminku jazykem mateřským.

Zde hlavní verze audia, kterou jsem zpracoval dle stejného textu z předchozí ukázky překladu téže bible.

Téhož "germánského" gotijského jazyka, avšak značně, až zásadně se lišícího od oficiální verze. Asi jsem někde udělal chybu. Kdo je ochoten a mocen mi poradit?

audio MP3 (474 kb)

celkový čas snímku: 01:07 min

Český jazyk

Úradkem Božské lásky, moudrosti a pravdy - Vůlí nejvyššího Tvůrce zákonů života - Je učiněno, dáno a uzákoněno:

Jazyk český, požehnaný hned při vložení jej do dětské kolébky, od počátku určený k tomu být libozvučný, bohatý jemnými výrazy, tvárný a beze znaků negací - je vyzvednut do prvenství a vložen do nadčasové působnosti, s níž jednou přestoupí s lidem, jemuž je mateřským, přes prahy hmoty dál, vyjadřovat jeho duši, myšlenky a city, poznání a vědění.

Je mu dáno být jazykem nebeským, neboť andělé připojili k němu své hlasy a nazvali jej andělskolidskou řečí.

Je bránou, přes niž vchází Kristus k vesmíru se svou láskou, se Slovem milosti. Tak je stanoveno - tak je Boží pravdou.

(Dekret první, Den národů 17, 1989)

Božena Cibulková

© Zdeněk Šín & Ludmila Kozáčková, 2010

Poznámka pod čarou:

Wulfilas nebo Ulfilas (cca 310 - 383 n. l. v Konstantinopoli),biskup, misionář a překladatel. Misionář šířící mezi Gady arianizmus (ariánství bylo později prohlášeno za kacířství).Podle Wikipedie měl být Got, či poloviční Got, který žil v Byzantinské říši, v době, kdy převládal arianizmus. Na biskupa vysvěcen Eusebiem z Nikomedie roku 340 n. l. Wulfila, tehdy třiceti letý, odešel jako misionář mezi Góty sídlící v severním Černomoří. Aniž jsme se dověděli, kdo jej pronásledoval, víme, že se před pronásledovateli uchýlil do římské Nikopolis ad Istrum (30 km od Veliko Tarnova v Dračii (Bulharslku), kde přeložil velkou část Bible z Řečtiny do Gótštiny.

Zatím účelem sestavil i runové gótské písmo. Jeho překlad je prý dokonalým a unikátním dokladem starogermánského jazyka. Dochované části se pak staly podkladovým materiálem pro již zmíněný "Stříbrný kodex". Pokladnici němectví!

výběr z Wikipedie, heslo "Gotština"

Kopie Codex Argenteus je deponován v knihovně americké univerzity v Pensylvanii a je povoleno si jej na Inetu jen prohlédnout. Avšak z původních 336 listů textů gótským písmem se podařilo zrestaurovat pouze 188 listů, obsahující části čtyř evangelií a jsou vystaveny v knihovně Carolina redivivy v Upsale Sverije (Švédsko).

Do Švédska se dostala z Rudolfových sbírek v Praze na konci třicetileté války, co s protivnou stranou předem dohodnutá krádež za bílého dne, zvaná válečná kořist. V čase příprav na nové dělení světa zvaného "Vestfálský mír". Kdy se vítězové překvapivě chovali, ve vidině společně (s protivnou stranou) nasílené kořisti, jako na hlavu poražení. A to byl konec nejen nadějím Čechů, či moravských bratří Amose Komenského, ale i počátek konce slovanského plemene ve Sveriji (Švédsku).