Narazil jsem nedávno na web, kde náčelník místního kmene velmi krutých Keltů, v souladu s tézemi Adolfa Hitlera a jeho sudet soudruhů, ale i pana Rompucha (viz projev předsedy rady ministrů nejvyššího sovětu EU z 1. 1. 2011) o nutnosti neexistence státních a národních útvarů, deklamuje svoje povídánky o neoKeltech, kteří konečně:
"Rozdrtí Česko, rozpustí Moravu a sežerou Slezsko". Aniž ubožák vlastně vůbec tuší, co to obnáší a jakým dialektem jeho stateční Bojové z kmene Celtoi vlastně dodnes hovoří.
Zajímavější a bližší pravdě, ve světle dosavadních poznatků, je tvrzení Pluskala Moravičanského: V jeho případě a pro lepší názornost, budeme používat někdejšího řeckého přepisu Celtoi - Celtové, jež má být odvozeno...
...odvozeno od slovanského slova Čeledoi, Čeledoj - "Čeledové", tedy "Čeleď", totéž, co "oti", když pozdější moravští "lopatové" (lop_oti - lopotové) a jejich rodová čeleď, zcela poplatná, co nomenklatura starověreckému moravskému knížeti, odvozeně kterémukoliv vojvodovi Vanů a Celtoi, zvolenému v čase nebezpečenství, mohou být téže úrovně jako skotský (skýtský) rodinný clan.
František Pluskal - Moravičanský z Moravičan
Lékař, archeolog, přírodovědec, historik a spisovatel
* 29. 01. 1811 Moravičany, okr. Šumperk
+ 29. 03. 1900 Brumov, okr. Zlín.
a jejich rodný jazyk...
Víme vůbec odkud vítr fouká? © Zdeněk Patrick - Praha 2011
Nezávislé dějiny českého, moravského a slovenského národa v podivně závislé Evropě...
Dříve než si začneme vyprávět o rodném jazyku, či nářečí, kterým hovořili Bojové i ostatní Celtoi (nositelé bratrského Y-chromozómu haplo skupiny R1b) a zejména pak čeští Arij Bojové, bylo by zdravé popovídat si o jednom z umělých jazyků, který dopomohl jednomu z největších podvodů všech dob existence lidstva. V účelově jednostranném scholastickém výkladu světových dějin a naučené nevědomosti směrem ke všemu slovanskému. Skrze neupřímná dogmata zasluhující si spíše pohrdání, než nezaslouženou posvátnou úctu.
Tím jazykem, který obhospodařil zatemnění informací dob dávno minulých, byla nepochybně latina. Vznikla, co umělý jazyk pro styk s právě tehdy budovaným multi kulti. Jako informační kanál filtrující řecké zkušenosti z nedávné i dávné historie lidstva i nabitých vědomostí.
Velmi zjednodušeně:
Během několika málo staletí se z kulaté Země se stala povinná zeměplacka, a kdo nesouhlasil byl okamžitě pompézně upálen.
"Latina" se, ve své nejprimitivnější podobě, poprvé objevila v okolí Říma, někdy v 7. století před naším letopočtem.
Do okolního světa se začala šířit společně s římskou expanzí a není pochyb, že skrze latinu vlastně vznikla i oficiální francouzština (skrze průnik languedoc - nářečí v Prováns), italština, španělština portugalština, rumunština a později zčásti i základy neumělé němčiny, přičemž velmi slibně později asistovala na někdejších slovanských územích, jako úřední jazyk. Při zákazu a pod trestem smrti používat svůj jazyk mateřský. Posloužila podobně i na Staré Moravě. Při potlačování slovanského jazyka i přidružených dialektů. Zejména v čase, před usilovnou výrobou "moderní" maďarštiny, na které odborníci horečně pracovali a která se ujala v U_horsku zejména po roce 1848 n. l. Když ještě kolem roku 1621 byl lid, obývající tuto oblast považován za převážně slovanský. Hovořící slovanskými dialekty. Jakkoliv s kutáním zlata, mincovnictvím přibyl jidiš a němčina.
Latina byla nespornou kolébkou i tzv. románských jazyků a tzv. románského a latinského etnika. Do časů výroby umělohmotné latiny, tedy do sedmého století př. n. l. nikdy neexistujícího. Vznik francouzštiny, ale i sama římská okupace Bratánie (Anglie), tak jako i později pronikání římsko katolické církve, silně ovlivnil "anglický" jazyk používaný v Bratanii, jakkoliv s významy slov přibližně, nebo i zcela odlišnými. Aniž hovoříme o zcela specifické výslovnosti.
Zkrátka? Celkem vydařené umělé spletení jazyků skrze zhola umělo hmotnou latinu. jež se po pádu Římské říše a nástupnictví Svaté říše římské německého národa zázračně proměnila v latinu spisovnou, která byla v jisté obměně používána již jen církví, někdejšími vzdělanci, či evropskými panovníky.
Ponechme prozatím zcela stranou důvody, jež vedly neznámé iniciátory k vytvoření nového jazyka, kterým nikdo před tím, v celé předchozí historii lidstva nikdy nehovořil, abychom se do budoucnosti mohli věrohodně tvářit, jako že vždy existovalo jakési, nikdy před tím neexistující románské, latinské, či německé etnikum.
Při pečlivějším zkoumání se však zjeví překvapivý obraz, jenž nabízí zcela jiný a ucelenější pohled na jednoznačný smysl soustavného a stále nasílenějšího falšovaní dějin. Vždy v neprospěch autochtonního a zejména slovanského obyvatelstva, neobyčejně jednotného a jedinečného jazyka. Které skrze falšování a překrucování informací muselo a bohužel stále je povinno, v Evropě vysublimovat až v 6. století. Když? A nyní cituji jednu z mnoha zásadních bezzásadovostí:
Vymyšlených neobyčejnou drzostí:
"Germánské zvony prý bily zoufale na poplach?. Nikdy neexistující svět slabomyslné virtuální reality, díky latině a lžím, se konečně stál za našich dnů realitou hemžící se stovkami nikdy neexistujících pragermánských a kelto - germánských kmenů.
Jen si ještě připomeňme málo mediálně frekventovanou skutečnost, že se latina stala hovorovou řečí až o mnoho století později po svém vzniku. Většinou, co povinný úřední jazyk pro styk římských okupantů s obyvatelstvem. Později, jak sílila moc římsko katolických kněží jako povinný jazyk liturgický (vedle hebrejštiny a povolené řečtiny). A ještě později, co jazyk franckých vládců při styku s okolním světem. S nepříčetnou nenávistí németh kléru římsko katolické církve k prokletému slovanskému jazyku. Jenž se nakonec stal předním liturgickým jazykem prvním ze tří - čtyř.. Díky skvělé taktice a vytrvalosti věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Dnes je latina zcela mrtvým a nepoužitelným jazykem, který v jisté podobě přežívá, používán kněžími římsko katolické církve, s jistou setrvačností i v odborných termínech některých oborů, např. ve zdravotnictví, částečně v právní oblasti a hlavně? Znalosti středověké latiny nesmí chybět i při zkoumání historických záznamů a někdy i starodávných legend.
V tomtéž mrtvém jazyku byly ve dvanáctém století našeho století sepsány i prastaré irské a waleské legendy kmenů Celtoi. šířené do té doby jen lidovou slovesností, neboť kmeny Celtoi prý neměli písmo. Jako ostatní barbaři, nezávislí na římském protektorství, byli prý vzorně negramotní.
Což naopak neodpovídá zprávám od Gaye Julia Césara, neboť ten si při svém "galském" tažení naopak povšiml, že Celtoi v Galii používají písmo podobné řeckému. Buď Celtoi a Celtoi, nejsou všichni Celtoi, nebo známá "tolerance" římsko katolického kléru k prastarému písemnictví jiných národů, spočívající zejména v oblíbeném pálení možných důkazů o skutečné minulosti lidstva, nebyla náhodná. Aby přepisem původních legend bylo, většinou jen pro potřeby církve, tu cosi vynecháno, tam přidáno, či pozměněno.
Nepočítaje jinak, než s dobrou vůlí, ale z přirozeného neumění zapsat latinou a v latince cokoliv správně (např. jakékoliv slovanské slovo, topografický titul, či jen jména protagonistů příběhů.).
Neřešitelný problém.
A tak, jakkoliv Římané (před nimi Řekové) nová jména pro obsazené oblasti nevymýšleli, nýbrž většinou neuměle přepisovali latinkou, nepříliš zdatným latiníkem provedený zápis byl mnohdy tak zoufale nedokonalý, že si s jeho šifrováním nedělali hlavu ani jejich franko nemeth pokračovatelé. Jak, kdy.
Takže jediné dochované mýty a legendy z oblasti Celtoi pocházejí z Irska, Anglie a částečně i Walesu. A to jen díky skutečnosti, že ve čtvrtém století n. l. vznikla křesťanská církev kmene Celtoi a pokud mne paměť nezradila, byl to patron Irska Svatý Patrick, který zuřivě zničil veškeré záznamy o dávné minulosti lidu Irska. Zbyla pouze katolickou církví ve 12. století přepracovaná kniha nájezdů. Sepsaná dle zbytků klášterních záznamů pocházejících ze 6. století n. l.
Jedná se zejména o:
Lebor Gabala Erenn - (Spis o dobývání Irska, též kniha Invazí).
Táin Bó Cuailnage (Válka dobytku v Cooley, či chcete-li "Nájezd dobytka na Cooley")
Roku 899 n. l.
Římská církev dochází na na konci 9. století k naprosto jasnému závěru, že evropské keltské křesťanství je velmi nebezpečně motivačně silné a s okamžitou platností jej vyobcuje mimo povolený církevní rámec. A zahladí veškeré vzpomínky. A tak dějiny i v našich zemích začínají tam, kde končí vymazaná vzpomínka na starověrecké a Celtoi předky.
Je to vlastně řecky historik a cestovatel Herodotos z Halikarnasu (484 - 420 před naším letopočtem), který poprvé zaznamenává ve svých zápisech lid zvaný "Celtoi". Ϛ ε λ τ ο ι - Ϛ ε λ ε τ ο ι.
Písmeno Ϛ je jedno ze starých řeckých písmen, jež se nazývá Stigma, jakkoliv je podobné řeckému "S" - Σ σ, je funkce "ς" zcela odlišná. Jinak bychom museli Celtoi, číst jako "Seltoi".
"Ϛ" je vlastně ligaturou - spojením dvou písmen "C" a "T". Proč by to Řekové dělali, kdyby chtěli psát Κ ε λ τ ο ι - A přesto? Nepsali!
Proč?
Z prostého důvoduž Řecký historik a cestovatel Herodotos z Halikarnasu a Řekové vesměs, zapisovali cizí jména, co nejvěrněji. Nepochybně se skutečně jedná o přepis slovanského "Č" - Čeldoi. Чэлъдь - Čeleď.
Proč ale nenapsali místo "τ" písmeno "δ", tedy "d"? Poslechněme si, jak čteme slovo čeleď my: čeleď? V prvním pádu jednotného čísla ď jako ž!
A nyní si pro úplnost připomeňme, jak se jinak říká Českému národu: Čeleď Sv. Václava. Lid svatého Václava? Odvozeně tedy slovo čeleď v pravém smyslu hovoří o lidu a člověku.
A nyní konečně přichází čas umělohmotné latiny, která nemá písmeno "C", jež by se četlo jinak než jak "K". A proto přepis řeckého Ϛ ε λ τ ο ι obohatí o další slovo Galoid, či Galatae. A již zde máme římské Gally, prý odvozené od "keltského" symbolu - kohouta.
Bohužel i pro tuto teorii připomínám: Kohout je erbovní tvor slovanského Peruna a zároveň symbolem prvního svatého světla (Svantovíta), jež v podobě prvního slunečního paprsku, se dotkne Země při svítání každého 28. září. V těch místech pak obřadní žreci vykonají krvavou oběť. Obětním tvorem jež červenoperý kohout.
A jednou i dobrovolná oběť:
Kníže Václav. Jenž se stal pro křesťany Svatým, pro starověrce druhým vtělením Svatého světla - Svantovíta. Aby byl navždy umístěn ve Chrámu Svatého Víta, pro starověrce ve svatyní Svantovíta...
Když se řekne Morava......
Jak Němci lehce o své germánství přišli...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (džermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Celtoi - Keltové...
Vysněná a nikdy neexistující Velká Germánie...
Raetie...
Saturace projektu...
Legenda o SjegoVjesu a Bjelovjesu
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 1část/3
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 2. část/3
Jak skrze Babu Jagu dojíti až do Picardie?