Z produkce "Bylo nebylo" ... Kdo si již vzpomene!
...Bohužel i letos příliš plaší, tak že si možná klientela příliš nezastřílí?
glosy © Zdeněl Patrick - 2010 Praha
Bylo nebylo, snad za starých a dobrých časů panování svobodných pánů z Magistrátu, v časech blahoslavené panny Biomasy, masivní kamerizace a čipizace v programu sloužít a pomáhat zločincům na just. Ale též v čase možných několika set milionových (v konečném součtu možná i dvou miliardových) "investic" do "pražské" OpenCard a tajuplných výletů na nejvyšší vrcholky světa.
Bláhově mne napadá, myšlenku okamžitě odhazuji jako nebezpečný dotyk zločinného myšlení, zda nevyužít stamiliardové investice spíše ve prospěch pracovitých Slezanů, Moravanů, Čechů i nás Pražanů (sestávajících se povětšinou z cizokrajné, moravské, slezské, slovenské a československé provenience.). I když instiktivně převládá soukromý, tedy nevyjasněný dojem, že v Praze se nám konečně podařilo Čechy, společně s posledními molekulami jedovatého kyslíku, až na nepatrný počet starců a stařen, strádajících v žižkovské rezervaci, již zcela úspěšně vyhubit.
Ač se podzemními informačními kanály šíří neurčité zprávy, že někteří zbytkoví domorodci byli magistrátem pouze vytlačeni, nebo vymeteni pracovitým koštětem pana Béma, směrem pryč od již čistého centra Staré Prahy, do mnohem vzdálenější periferie.
Dočasnost pobytu v Praze rodilých Čechů se však jednoho krásného dne dočkala zajímavého řešení: Svobodní páni z Magistrátu. chtějíce čile vyjítí vstříc stěžujícím si cizincům, postrádajících v Praze nejen ryze české, tedy i přesné, ale i výtečně ozvučené ukazatele příhodných cest po Praze, ale i příslovečný domorodý folklor.
Protože umožnili již zmínění pánové, byť jen v omezeném rozsahu a počtu, za příslušný poplatek, domorodcům ukazovat se, co atrakce na Staroměstském náměstí.
Zpívající a tančící povětšinou zpěvy i tance neznámé provenience, aniž by nevrlý cizinec, neznalý procesu dečechizace, poznal prostou záměnu. Doplněnou částečně dovozem z blízkého příhraničí, s uměleckým pořadem prý ryze české masopustní veselice, pořádané průběžně po celý boží rok.
Přičemž využitelnost českých domorodců, při vytváření typicky českého ruchu a veselí, z někdejšího václavského Václaváku (Předaného k plnému využívání UCK odborníkům na drogy a odnímaní lidských orgánů.), v typicky česko pražském folklóru byla seznána jako neprůchozí, aniž bylo možno využít služeb strádajících menšin v poslední české rezervaci na Žižkově. Vzhledem k potřebnému množství protagonistů domorodého ruchu, bylo seznáno, že i těch bylo totiž žalostně málo.
A navíc ani ke všemu ochotní pražští zástupci Sudeten Deutche bundes, či nežádoucí Čechoslováci, ale i bratři pražští Slezané, bratři pražští Moravané, ač zastoupeni v hojném počtu, povětšinou pracující ve vysokých stranických, státních funkcích i rozsáhlých bankovních sektorech, či mocní bossové mocných uskupení, posíleni o své zákonité milence, se vzhledem k jazykové odlišnosti i cizímu přízvuku, i jakožto i rodilí cizinci, nehodili.
Tehdy svobodní Páni z Magistrátu vymysleli, společně s zainteresovanými EU poradci, další lest na cizince: Každým druhým rokem byla Jeho milostí nejvrchnější z vrchností nařízena povinná výměna občanských průkazů. Za stále lepší a lepší. A ještě jednou ty nejlepší. Podobně tak výhodně bylo nakládáno i s průkazy řidičskými. Neuposlechnutí trestáno pokutováním provinilců nasílené následnými penále z penále. A tak se někdejší pražští rodáci, ve svých typicky zašmouraně šedivých a černých krojích, sjížděli z daleka. Mnohdy prý až z Emeriky.
K témuž účelu nechali svobodní páni z Magistrátu dostatečně draze, za státní peníze, blízko MHD a Metra zrenovovat jednu z budov. Aby ji vzápětí, o to levněji, pronajali spřátelené instituci a ta zase jiné: A možná i právě té, praktikující pravidelné výměny nepostradatelných průkazů. S čekacími dobami kolem čtyř hodin. A to vždy minimálně při dvojí návštěvě téhož zařízení.
Vtip celé akce "Češi opět v Praze" spočíval v nutnosti opatřit si takový průkaz a navíc přijíždět metrem z velkých periferních dálav, kde naopak byly, na příkaz horních deseti nejchytřejších, prozíravě tyto instituce zrušeny.
A parkování v centru? Zhola nemožné, neboť magistrát prý tenkrát uspořádal a ošetřil užívání parkovišť systémem "For čipizant only".
Čtyři hodiny čekání, nervozní poposkakování, rozvláté postavy procházející sem a tam, vše nasílené o standardní české nadávání v domorodém sexistickém jazyce, pak vytvářelo cizincům jednoznačný dojem typicky českého ruchu.
Nevrlý cizinec, požadující dostatečně typicky český folklor, byl navýsost spokojen. Tyto jeho výhody, byly navíc vyváženy povinnými poplatky samojedoucího českého materiálu. Vše navýšeno o příznačně zvýšené zisky MHD a Metra, jež rovněž chytře patřily pod přímou správu téhož podnikatelsky zdatného Magistrátu.
Jak jednoduché, tak vtipné! Vše ke spokojenosti občanů!
Vize široce usmívajícího se svobodného pána již jmenované nedobytné pevnosti, vystupujícího na nejvyšší vrcholky Antarktidy, jsou tak nádherně podnětné a inspirující?
Takže... Houšť a větší kapky?