Nedílné součásti globálního Satanistanu
Janova Apokalypsa.© Zdeněk Patrick 1973 / 2008
Po dlouhém čase (operací vyléčen ze slepoty) jsem se vydal do vnitřní Prahy, kde, jak jsem zjistil, skutečně úspěšně probíhá další etapa úporné dečechizace, kombinovaná s likvidací drobných podnikatelů.
Mým prvotním nedostatkem, vedle mé přirozené naivity bylo, jak jsem se brzy dovtípil, čipovou parkovací kartou nevybavené auto, jimž jsem hodlal, tak jako kdysi, zaparkovat kdesi v boční ulici, poblíž výstaviště. Kde bývají slaveny povolené Matějské poutě.
Jakkoliv mým cílem byla výstava motocyklů, přesněji: pouze jeden jediný exponát: elektrický Maxi scooter americké firmy Vetrix (100 km /hod, nejvyšší výkon 20 kW/3000 ot, max Mk 65 Nm, dojezd 110 km při rychlosti cca 50 km/hod).
Zkrátka skvělý ekologický stroj, bez emisí, olejů a pohonných hmot, jež ve spojení s voltaickými články, či větrnou energii, připomíná naše někdejší klukovské vize z dob, kdy komunisté ještě zdaleka nebyli u moci.
Od celkového nadšení mi chyběl pytel, prý bezcenného zlata, za nějž může být "elektrický zázrak" směněn.
Opomenu-li fakt, že nalézt jehlu v kupce hnoje starobylých technologii a "Moto Hadrů v Hell Angels Paradais" (jak jsem se dočetl na rohatém plakátu, umělecky vyzdobeném někdejšími říšskoněmeckými kříži), byl téměř beznadějně naivní.
Vrcholovým zážitkem (při hledání místa pro parkování) pro mne bylo tisíce výstražných tabulek, upozorňujících, že parkování je "for White only".
Pouze pro majitele pražských integrovaných parkovacích čipových karet. Bez možnosti vykoupení se z netuženého otroctví, krátkodobým pobytem. Jasně že za příslušný poplatek v hotovosti!
Místa byla rezervována pouze pro abonenty čipových karet, tedy for čipizant only"!
Do té doby jsem se domníval, že platit drobnými domorodými "pesos" stále ještě není trestnou činností!
Segregace neočipovaných občanů, jež byla nastartovaná konkrétními "zástupci lidu" z pražského magistrátu se, jak vidno, šíří po Praze jako smrtící mor. A je víc než jasné, že nás brzy dostihne a postupně vytlačí mimo "reálně myslící menšinu", tedy na okraj právě vznikajícího Satanátu.
Podle mého jde o nezákonnou Segregaci občanů, kteří dost čile nespěchají do Zlatých zítřků New Age a do připravené smrtící Velko náruče global Satanistanu...
Integrovaný systém očividně vstupuje do své další etapy i v podobě integrovaného systému příměstské a městské hromadné dopravy a tak v brzké době budou domorodí bezčipoví neotesanci postupně vytlačováni do dočasných rezervací svých perníkových chaloupek.
Ale i tam, čipové hospodářství, právě budovaného čipového Satanistanu, na nás dosáhne v dohledném časovém horizontu. Dosahujíce světových parametrů hodných příslušné pochvaly.
Aby se, krátce po umenšení početního stavu domorodců, propojil s ostatními čipovými integrovanými systémy.
A vezmu-li v úvahu rozdělování dědičných stranických prebend (včetně několika bytů, garáží a parkovacích prostor) před prasečí revolucí, zejména pak po ní, tak mne současné, v gangy sdružené "pažravé chrochtání", neudivuje. Bylo součásti kalkulu při načasování proměn v budování vyspělého Satanistanu.
Aby mi bylo rozuměno, výpočetní technika a elektronika je ve vyspělé společnosti, solidním počinem. Mám na mysli demokratické společenství založené na pravdě, svobodné výměně informací, vyspělé eticky a zejména lidsky.
Je-li možná započítat mezi taková společenství to, jež usiluje zaměnit vyspělou lékařskou péči za euthanázii, jež s asociální péčí likviduje méně odolné spoluobčany, jež v nadnárodní machinací mediálně manipuluje se záměrně neinformovanými občany, jež se neštítí pošlapat mezinárodní právo nejen tzv. humanitárním bombardováním, ale neštítí se dokonce budovat koncentrační tábory a ve třetím tisíciletí mučit a preventivně vraždit své možná možné odpůrce!
Jak jsem již řekl, po čase vygenerované slepoty opět vidím a doslova zírám.
Špína v ulicích a očividná bída a tisíce varovných tabulek! Modrý, neklamně automobilový smog, z vozů marně hledajících parkoviště a v konečné zácpě slibně utrácejících skrze marně vynaložené pohonné hmoty, se misí nejen se splodinami nasílené kamionové dopravy, ale i chemtrails spadem v radostně nedýchatelnou, kyslíku prostou otravující směs.
V údivu se prodírám sem tam pulzujícím davem, očividně putujícím (ač zadlužen až po uši) do pěti tisícových matějských radovánek, jež budou určitě slaveny do příštího Matěje.
A jak jsem již řekl, díky vygenerované slepotě, jsem dlouho neviděl takové množství lidu.
Cosi mne však na nich upoutalo.
Do očí bijící nuzné a barevně jednotné (šedivé), nicméně pitoreskní oblečení. Jakoby, kdosi mne neznámý, skrze návrháře a výrobce oblečení, právě pořádal smutnou šaškovskou taškařici.
Bledé a šedivé tváře, tučnost a přetučnělost, líně spěchají, zcela vystresovaní a bez úsměvu.
I jejich chůze je podivná.
Jakoby všichni byli postiženi svalovým úbytkem, se na svých nohách podivně kolébají. Snad jako římští otroci, jimž byla přeříznuta jedna šlacha na noze, aby nemohli svému majiteli utéci.
Brzy jsem seznal, že vinou jejich vadné chůze jsou jakási bagančata ve stylu disneyovských grotesek. Mohutná, těžká a v přední části až směšně rozšířena do neuvěřitelně kulaté placky!
Disneyovský psík Pluto by bledl závistí!
Zřejmě od jednoho výrobce Walt Disneye, usoudil jsem.
Jak jsem později zjistil, zajímavě laděny jsou i cenové relace: co jedna botka, podle váhy, za téměř prý zcela bezcenný zlatý valoun, nebo dva pytlíky stejně bezcenného zlatého prachu. Nicméně se zdá, že čím těžší bagančata, tím zřejmě cennější).
A to byla ta pravá příčina podivné chůze, odkudsi dopravených domorodců.
A ještě jedna podivnost bije do očí: Nikde žádné děti, jakkoliv se jedná v případě matějských radovánek, o ryze jejich záležitost.
Napadá mne: Jiní páni, jiný kraj, jiný mrav?
Jakkoliv to byl, ještě nedávno, náš domov?
Vyjíždím z vnitřní Prahy do známých míst, po zdávna úzkých silnicích, dnes ještě více zúžených podivnými betonovými kvádry.
Nicméně rozumím! Lehce (betonovými kvádry) uzavíratelné únikové komunikace zamezující neorganizovanému prchání domorodců (možných nesvéprávných důchodců, rebelů a buřičů) před spravedlivě rozhněvanými čipizovanými deprivanty.
A tak až zazvoní zvonec? milí budoucí čipizanti? los los - zpátky do perníkových chaloupek...
Začne naše závěrečná Reality Show?
A se vší pravděpodobností dozajista nikdo nezmešká?
Neboť i mrtví prý vstanou ze svých hrobů.
Nikoli však, aby se pobavili...
Jakkoliv nevědecká predikce, zní velmi hezky...
Není-liž pravda vzácná chrochtající zvěři, hojní deprivanté a cizokrajní i místní zemští škůdci!