Pamatujte si tyto dny a pozorně naslouchejte:
Kosovo = Srbsko
První pozorování
main_U.F.O.© Zdeněk Patrick 1973 / 2008
Jednoho říjnového dne roku 1973, Praha - Československo.
17:30 hod. - při náhodném pohledu na modrou bezoblačnou oblohu mohli obyvatelé na jižní periferii hlavního města spatřit zajímavý úkaz. Právě ten, který hovoří o mezerách naší fyziky i naší filozofie. Mezerách, o nichž lze prohlásit, že nejméně od tohoto dne jsou nenáhodným zlým úmyslem. Jeden ze vzácných důkazů, že "vládci našeho světa" dosahují úrovně hodné gangsterských vůdců. Zdánlivě tvrdá slova se proměňují dalším lhaním ve "Velké utajované Zlo z nebes", o kterém byla již řeč i v předchozích dílech.
A přesto jednoho krásného dne použijí teze o ohrožení z kosmu jako bezpříkladný argument svých snah o další umenšení našich základních práv a svobod.
Toho dne se na obloze objevil útvar o velikosti (nejméně) 2/3 měsíčního kotouče (nebo velikosti palce natažené ruky), který lze též, čas od času, pozorovat na nebeské báni - mdle zářící.
Neznámý útvar odrážel paprsky říjnového Slunce, ležícího nízko u horizontu. Tvar byl tak nepravidelný, jak si jen lze představit. Přesto by jej bylo možno s jistým sebezapřením označit jako mírně kulový. Některé jakoby kráterovité útvary na jeho povrchu se vy-značovaly jasnějším svitem než jeho méně "hrbolaté" okolí.
Po celých deset minut objekt setrval v trpělivé kamufláži, tvářící se vzdáleně jako Měsíc. Jeho svit byl však o poznání jasnější než označení - mdle zářící.
Nebyl to však Měsíc. Ale ani nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo jakýkoliv balon - včetně meteorologického.
Zkrátka nic, co se kdy beztrestně pohybovalo v oblasti, za kterou i v těch dobách odpovídala protiletecká obrana státu. Komunistického státu, který ani náhodou neponechával svůj vzdužný prostor bez kontroly.
Příští okamžiky daly za pravdu předchozí úvaze. Od jihu (Českých Budějovic) se pomalým obchvatem blížila dvě bojová letadla - Mig 21.
A právě v tomto okamžiku se pro pozorovatele začal hroutit náš propracovaný svět fyziky jako pomyslný domeček z karet.
Nehlučně, ale jistě.
Kolem tělesa, nehybně visícího na modrém nebi, se začalo dít cosi, co lze nazvat i dnes nepochopitelnem. Původně nepravidelný útvar se postupně transformoval v typický doutníkový tvar. Zkrátka změnil svůj tvar k nepoznání a nepotřeboval k tomu více než šest vteřin. Filmoví animátoři by to nezvládli lépe.
Objekt se začal viditelně otáčet kolem své podélné osy, přičemž se zcela vytrácely, zpočátku zřetelné, krátery na jeho povrchu. Byl nyní dočista "hladký" a zářil perleťovou duhou.
Pohyb kolem osy byl ukončen a objekt zcela nehlučně očekával pomalu se blížící letouny, řítící se jinak jistě nejvyššími rychlostmi -kolem 3000 km/hod.
Velikost objektu (úmyslně je brána nišší hranice) byla 300 x 600 metrů a migy (cca 9 metrů dlouhé) se jevily na obloze jako dvě nepatrné mužky.
Celý manévr probíhal ve výšce cca 8 - 10 kilometrů.
Během další vteřiny, v okamžiku, kdy migy dosáhly úrovně ob-rovského objektu (jeho velikost mohla být i celý kilometr), zahájily stroje boční útok. Každý zvlášť ze svého směru, ve stejný okamžik. Bylo jasné, že manévr byl koordinován ze střediska protivzdušná obrany (PVOS - Protiletecká obrana státu).
První myšlenka, že se jedná o cvičné bojové střelby nad hlavním městem, byla jen únikovou lží, chtějící vysvětlit nepochopitelnost celé záležitosti, která se v příštích okamžicích změnila ve sci-fi. Tehdy se na "jižní zádi" objektu zablesklo. Následně vytryskly tři rozeklané praménky, vějířovitě rozprostřené, do vzdálenosti asi dvě stě metrů.
Ostře ohraničený černý hustý dým v rozeklané podobě blesku.
Kouřové praménky se okamžitě "vypařily" a nic v okolí nenasvědčovalo předchozímu "elektrickému výboji", ne nepodobnému výboji při elektrickém zkratu.
Následovala fáze prodlevy, ne delší než jednu vteřinu. Vzápětí nato vzácný okamžik, kdy mi bylo náhodou umožněno pozorovat zcela fantastickou podívanou.
Objekt dosahující přímo obřích rozměrů "prolétl" během další půl vteřiny nejméně 600 nebeského kvadrantu.
Během první poloviny vteřiny dosáhl z nulové rychlosti neuvěřitelného zrychlení a v okamžiku svého "zmizení" dosahoval rychlosti 60 000 až 80 000 km/hod.
Chci váženého čtenáře jemně upozornit na holý fakt, že cosi podobného oficiální věda nepřipouští a ani nemůže. Nemá na to platné zákony. A ještě dlouho mít pravděpodobně nebude. Zvláště tehdy, zmocní-li se jich ti, kteří touží po moci (sepsáno roku 1973).
Objekt zmizel jako když sfoukneme plamének svíčky, nebo vypneme televizní obrazovku. Objekt dosahující velikosti několika stovek metrů!
Zmizel nehlučně, jako by neexistovala žádná vzduchová bariéra. Bez žádoucího zvukového efektu provázejícího každé, v tomto případě mnohonásobné, překonání rychlosti zvuku.
Nekonaly se pravděpodobně ani dostředivé a odstředivé síly, které by v opačném případě připomínaly svými parametry obří lis.
Tímto zdravím oba zúčastněné letce, kteří si jistě v příštích okamžicích oddechli tak, jak se jim to již dlouho nepodařilo.