Nedávno jsem tvrdil, že přeplněné peklo si vybudovalo na naší planetě dobře prosperující filiálku.
Mohl jsem se ve svých úvahách cíleně mýlit.
Je totiž možné, že to, co jsem jsem ve své nevědomosti považoval za pekelné příznaky, jsou povětšinou jen sofistikovaně propracované projevy silně retardovaných idiotů.
Nicméně...
Peklo a zjevení ve Fatimě
Janova Apokalypsa© Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha
Nedávno jsem tvrdil, že přeplněné peklo si vybudovalo na naší planetě dobře prosperující filiálku. Mohl jsem se ve svých úvahách cíleně mýlit.
Je totiž možné, že to, co jsem jsem, možná ve své naučené nevědomosti považoval za pekelné příznaky, jsou povětšinou jen sofistikovaně propracované projevy silně retardovaných idiotů.
Nicméně... Považuji za účelné, i tyto rozsáhlé teamy "odborníků" seznámit s možnou pekelnou alternativou, jež se nám zajímavým způsobem vykreslí, byť v mírné pohádkové verzi sestry Lucie, někdejší pasačky a zároveň protagonistky zjevení ve Fatimě.
Téhož zjevení, jehož poselství bylo více než 80 let úspěšně tajeno a jehož poslední část byla mediálně přetlumočena široké veřejnosti ve velice úsporné formě.
V souvislosti s pekelných vymožeností v perzonifikaci Mr. Satana si připomeňme, že nejen Sv. Petr, ale i apokryfní Enochova kniha poměrně přesně popisuje pekelné hlubiny kdesi v jícnu černé díry.
Toto zajímavé téma z oblasti církevního sci-fi, jsem si dovolil vybrat nikoli proto, že by mi pekelné jistoty v každodenní virtuální realitě až tolik scházely, jako spíše zajímavou alternativu našich snových tužeb, aby konečně konkrétní chasníci šli do těch, našimi předky přesně určených míst, které zákrytně nazýváme horoucími pekly.
Někdy i peprněji.
První část "Tajemství z Fatimy" obsahuje i vizi pekla (podle zápisu sestry Lucie).
Panna Marie během hovoru rozevřela dlaně stejně jako při obou minulých zjeveních. Proud světla z jejich dlaní jakoby pronikal zemí. I viděli jsme veliké moře ohně, které se zdálo být v podzemí. V tomto ohni byli ponořeni démonové a ubohé duše v lidském podobě, celé průhledné jakoby v hoření žhavého popele, všechny zčernaly. Jiné v podobě leštěné bronzi plavali v požáru, nyní vyvýšeného do povětří plameny, vystupující zevnitř, spolu s velikými mraky kouře. Vznášejíce se bezmocně v ohromném ohni, bez váhy nebo rovnováhy. Uprostřed ječeli, či vzdychali bolestí a zoufalstvím.
Hrůza nás obešla a třásli jsme se strachem. Démonové, kteří nás poděsili odpuzujícím a hrozným zjevem, byli podobni neznámým zvířatům. Všechna černá, avšak zcela průhledná. Vize trvala jen okamžik. Můžeme být vděční naši nebeské matce, která, jak dříve slíbila (v prvním zjevení), vzala nás do nebe. Jinak myslím, že bychom zemřeli strachem a hrůzou.
Pak jsme vzhlédli k Panně Marii, která nám s laskavou péčí sdělila:
"Viděli jste peklo, kde jsou duše ubohých hříšníků. Ochránit je, že přání Hospodinovo. Zasvětit svět mému neposkvrněnému srdci. Jestliže se bude dít tak, jak vám říkám, mnohé duše se zachrání a bude mír."
V této části je nutné upozornit na nesporný fakt, že rovněž scénář v Medžugorji počítal nejen s přesvědčivou ukázkou "pekelných muk", ale i nebeského kůru. Rovněž v tomto případě byla prý podívaná na pekelné prostory pro děti tak šokující, že jedině bezprostřední ochrana hlavní protagonistky Zjevení zabránila smrtelnému strachu a neúnosné hrůze.
Příznaky světového vývoje samovolně potvrzují skvělý informační systém hlavní protagonistky Zjevení, o jehož věrohodnosti můžeme sice pochybovat, ale to je tak vše.
Peklo, jako církevní instituce?
Peklo, jako výsledek intrik specialistů, jež zásadně s nikým nekamarádí?
Nebo spíše integrace snového systému, jenž se nevymyká fyzikálním zákonům Univerza.
Místo, kde zřejmě neplatí: "Nevěděl jsem"!