Motto:
"Kdo sám jsi hvězdu ztratil, staň se hvězdou pro jiné"
Hvězdoslava - Bohyně se zlatou hvězdou na čele
© Zdeněk Patrick - 1999 Praha
© Země Zlaté hvězdy Margity
©Kdo je kdo v českých dějinách
Jakkoliv bude pro mnohé překvapením, starověrečtí čeští Slávové používali Siriův (egyptský) kalendář a vzývali zákrytně Siria též jako Hvězdoslavu - hvězdu všech Slávů.
Ta se pak stala, společně Perunovými atributy, starověreckým symbolem, jež nakonec vyústil, jakkoliv se to zdá být neuvěřitelné, do podoby současných českých státních a městských znaků
Nebude na škodu připomenout si, že slovanská (česká) bogynja se zlatou (šesticípou) hvězdou na čele se později proměnila do podoby neškodné pohádkové princezny se zlatou hvězdou na čele.
Jakkoliv rovněž představuje zákrytně Siria - Margitu.
Přičemž Svatá Markéta je jen účelovým trikem latinské církve německého jazyka, jak odstranit původní zvyky domorodého obyvatelstva, lpícího tvrdohlavě na starověrectví - údajném paganizmu.
Nebyl to ostatně trik osamocený. Jednalo se promyšlený systém záměn starověreckých slovanských názvů za podobně znějící církevní hodnoty. Např. podobnost Svantovid - Svatý Vít. Zvláště pak, když Svantovidský, či chcete-li svantovitský kult byl ke spokojenosti samozvaných šiřitelů víry nahrazen kultem protoněmeckého patrona, jehož jméno znělo tak výhodně.
O Margitě (Hviezdoslavě - bohyni se zlatou hvězdou na čele) lze hovořit i v souvislosti s prý půvabnou egyptskou bohyni Esetou (řecky a latinsky Isis), jež byla sestrou a později zároveň i božskou manželkou egyptského vládce Usireva.
Povýšeného později i na egyptské božstvo.
Egyptská Eseta byla rovněž zobrazována se zlatou hvězdou na čele (představující i v tomto případě Siria - Margitu). Byla obrazně popisována "jezdící na psu" (viz souhvězdí Velkého psa - Kanopus).
Bohyně se zlatou hvězdou na čele někdy splývá i s egyptskou bohyní Sopdetou - Siriem, ústřední a nejjasnější hvězdu v souhvězdí Velkého psa. Ze které přišli dávní bohové na naši planetu.
Poznámka pod čarou:
Sirius je nejjasnější hvězda v souhvězdí Velkého psa vzdálená 8,7 světelných roků (je 2,5x větší než naše Slunce). Roku 1862 byl objeven průvodce Síria - Sírius B s pravděpodobnou dobou oběhu 52 let. Bílý trpaslík, malá hvězda viditelná pouze silnými dalekohledy. Jeden krychlový centimetr váží 40 tun.
Dogonové tvrdí, že Sirius byl trojhvězdou.
Třetí hvězda nebyla však doposud nalezena. V této souvislosti si připomeňme název jedné z pražských (malostranských) nemovitostí "U dvou slunců".