Prosím, aby následující články nebyly pova?ovány za nic jiného ne? amatérské postřehy. Nemám, mimo svá soukromá historická bádání, ?ádných vědeckých důkazů pro jednotlivá tvrzení. Je na čtenáři, zda mu jsou mé úvahy názorově blízké, kdy? tu?ím, jak je to obtí?né.

...a doktrĂ­na paulinizmu...

Š Zdeněk Patrick - 2009 Praha

Kdo pozoroval jedinečnou spolupráci ochranky Baracka Obamy, jen? se vydal po svém projevu na neformální setkání s pozvanými hosty, muselo mu zatrnout.

Zvlá?tě vychrtlý terminátor po levici hlavního protagonisty pra?ského setkání, s pohyby a mimikou dravce, jen? postřehne jakýkoliv nepovolený pohyb, jakékoliv hnutí mysli, pracoval způsobem, je? dával jasně najevo automatizovanou profesionalitu, jakoby z oblasti biorobotiky. "Uka?te okam?itě ruce, chci vidět va?e ruce?" nebo následuje okam?ité u?tknutí?

Jako ze známé fa?istické sci-fi: "Dejte okam?itě ruce do "?lutých kruhů" Buďte dobrý!?

Kdy? i ostatní "Mans in Black" spl�ovali v?echny mé představy o filmové přátelské náv?těvě "Vládce světa".

Nicméně i to chápu: Zkrátka jiná země jiný mrav.

Nicméně pravdivý odraz obrázku mo?ného budoucího světa, v něm? asi nebude a? tak lehké si beztrestně a neočipován vyrazit, nedej Bo?e - bez povolení - "na pivo".

Je jen otázkou času, kdy se ministři státní nebezpečnosti mnohem bezvýznamněj?ích státečků rovně? shlédnou v podobně zpupném, ale velmi disciplinovaném barbarizmu a nastolí nám, mimo tuhý re?im, i jiné vymo?enosti Zlatého věku lidstva.

Jakoby spirit Adolfa Hitlera vítězně pochodoval v semknutých řadách s bývalými nepřáteli. je? ve skutečnosti nebyli zřejmě jeho nepřátelé.

Tehdy nás mů?e pronásledovat neodbytná my?lenka: Kde sakra? se stala ta stra?livá chyba?

A kdy? po čase nabýváte dojmu, ?e svět je jakoby vytr?en ze svých základů a časové kauzality, začnete pátrat po příčinách. Čas rozbitý na tisíce a tisíce střípků poslepovaný amatérskými břídily?

Nebo si naopak nemyslíte vůbec nic a je vám to jedno. Nic si z toho nedělejte. Vá? svět má dozajista jiné hodnoty, které vám závidím.

Pokud v?ak začnete přemý?let o relativitě, o prostupu časem, či vzájemně zaměnitelné shodnosti časových linii, či i o mo?ných přidru?ených paralelních dimenzích, o cestách s časem - s cílem vykolejit svět na jinou časovou linii, jste ztracen. To je toti? zatraceně nepřehledné bludi?tě, v něm? si matrix systém zejména lebedí. Nasílen vizí TV seriálu typu "Náv?těvníci", jeho? nevyzpytatelnosti jsou mo?ná mo?ným zdrojem nyněj?ích problémů. Přičem? jakákoliv oprava minulosti má katastrofální následky v budoucnosti. Odkud prý mo?ní náv?těvníci přicházejí s cílem napravit chybu, kterou nelze beztrestně napravit.

Ale proto?e jsme ve vývoji lidské společnosti dospěli a? do těchto konců a některé z nás napadají, v docela ?íleném světě, i ?ílené my?lenky, není jiného zbytí, ne? sledovat vývoj ve kterém, mimo tisíce dezinformací, nejsou pravdivé zprávy povoleny.

Divné?

Nikoli v?ak skutečnost, ?e vývoj lidského společenství, v jakékoliv historické konstelaci, je záměrně vykládán účelově nepřesně s horečnatou snahou přetvářet fakta v?dy a jen v neprospěch lidství a skutečné historické reality.

Kdy? v?e velmi zjednodu?ím: Oslavované mno?ství surově vyvra?děných a vyvra?ďovaných národů dosahuje k dne?nímu dni neobyčejných, pro někoho i chlubných rozměrů.

Jinými slovy: Byla to skutečně jen hra o moc k potě?e vítězů a jejich válečných her? Funkční doktrína o dětech, je? se ji? nikdy nesmí narodit z těch, kteří byli usmrceni ve vyvolaných válkách, honech na čarodějnice, kří?ových výpravách, hladomorech i smrtících nákazách? Ji? nikdo z nich prý nikdy nesmí, v souladu s vítěznými plány bezmezného loupení, cokoliv ovlivnit. Vyjma smutných vzpomínek vlekoucích se kosmickým prostorem za touto planetou, jako smutný ohon nepodařené komety. Podivné, imaginární, av?ak v?e inspirující nefyzikální pole.

A nedělejme si velké iluze o kvalitě vítězného a přisluhujícího zbytku. Mo?ná právě proto se v?dy, po řádně vydařeném masakru, řítíme po zcela jiných časových liniích, ne? bychom mohli a chtěli. A očividně s narůstajícími pasivy.

A tak, jak se lokální a individuální časové linie propojují v jedinečné planetární imaginární planetární pole, ji? nikdy nepochopíme, jaká jedinečnost propojení návazností jednotlivých časových fraktálů byla skutečně ta optimální a správná. Zbyla jen marná, či planá naděje, ?e to ji? nemů?e být hor?í.

Mnohdy postačí i nenadálá smrt dominantní postavy, ?ijící v lokálním časovém fraktálu, z pohledu světové časové linie, zcela zanedbatelného významu? Viz Václav III.

Jakkoliv nepříjemná událost, zapříčiněná zájmovým uskupením, vynesla do řad na?ich předků, ale i ?ir?ímu okolí, nejen výjimečnou osobnost Karla IV, ale i Jana Husa. Se v?emi následnými ději, je? se staly součástí nejen na?í národní karmy, ale skrze vyhlá?ené kří?ové výpravy i osudem velké části Evropy. A ji? se řítíme po linii, její? shodnost se směrem předchozí linie je nanejvý? sporná a zaměnitelnost očividně nemo?ná!

Kdy? opětný průnik dvou časových fraktálů s rozdílnými hodnotami (Staroměstské náměstí v roce 21. 6. 1621) byl v jasné konvergenci z jedním z průniků té?e kadence odehrávající se na Moravském poli. Nám zbývá stále tatá? zhola zbytečná otázka: "Co kdyby?"

Měly bychom zjistit kdo s kým. Proto?e stav trvá. Otázka "proč" je toti? zcela jasná: Někdo je ve své nejvlastněj?í přirozeností nucen "stále pochodovat směrem na východ".

Otázkou je, zda to není součást rafinovaného IQ testu.

Resumé i této úvahy spočívá v domněnce, ?e ?ádný časový fraktál není méně významný, ne? ostatní. Stručně shrnuto: ?ádná lidská bytost, v určeném čase a prostoru, není zanedbatelná. Její naplněný, či naopak nenaplněný osud se projeví v rovnováze, či naopak v nerovnováze průniku v?ech časových linií, je? od počátku věků provázely tuto planetu.

Nevá?ení si lidské bytosti navy?ováním nerovnováhy (mučením, zabíjením, pronásledováním, vykořeněním, poni?ováním atd.) ve prospěch druhé spěje k navy?ování nerovnováhy. a? nastává ten čas, kdy v?e je ji? tak divné, ?e to není vůbec divné.

Přesto nemusí být pravdivé mé původní úvahy, ?e ji? nikdo, kdo se?el násilnou smrtí při masovém vyvra?ďování, či jen jako odhozený bezdomovec, ji? nemů?e, včetně ji? nenarozených děti, zasahovat do dal?ího vývoje lidského společenství.

Co? je naopak pole pro působnosti paulinistické doktríny, je? v?ak platí pouze v případě, ?e lidský duch neexistuje a nemů?e být tudí? součástí vy??ích dimenzí. Ani? ?ije v symbióze z materiální lidskou podstatou v tří rozměrném časoprostoru.

A proto?e naděje umírá v?dy poslední, objevují se mezi námi ti, kteří hovoří o ?ivotě před ?ivotem, o ?ivotě před zrozením, i o událostech mezi zrozením a smrtí, ale i o ?ivotě po smrti. Co? je v časech v?eobecného očekávání konce konců zajímavý jev.

Kdy? nic jiného.

Kdosi nazval fraktálové průniky časových linií - kři?ovatkami dějin. Tyto průniky jsou bodem setkávání se individuálních časových cest a setkávání se v?ech zúčastněných v daném časoprostoru. A proto?e s jídlem roste chu?, původní devastační program a přetrvávající zájmy, počítá ?e z bodu setkání zaměnitelných časových linií vyjdou jedni, zatímco druzí naopak nemají jiného pokračování. Ani v dětech, či dětech jejich dětí. Jejich jména (sémě) budou vymazána

Velkou slabinou, ale té? jedinečnou vymo?eností lidstva jsou tedy zdravé vzdělané děti. A právě tam zaútočili ti, kteří v závěrečném časovém průniku hodlají odejít z bodu setkávání se, jako vítězi.

A odvozeně od tohoto poznání mů?e být ji? jasné, ?e tím vítězem nemá být celé lidstvo. Právě tehdy v?e směřující k tomuto bodu netětí zbývající čekatele a dávají to jednoznačně najevo.

Jakkoliv máme dvě, mo?ná tři tajemství. Z části pesimistická, nebo? praktickými vítězi závěrečného bodu setkání, nejsou ani pomyslní vítězi.

Nebo? sám počátek v?eho na?eho konání i samotný průběh byl vadný.