Změnit minulost, přítomnost, tedy i budoucnost, lze neobyčejně snadno. Mimo jiné i objednaným nuceným sjednocením názorů na historické události, kdy? fakta zamlčíme, některé zápisy podvrhneme, jiné budeme pálit, co prý nepříčetně kacířské. Jiné libovolně, dle přání Donátorů, popliveme.

Zkrátka lhát a lhát, mocní a ničím neomezeni si vynucovat poslu?nost ke L?i. Jsou i jiné mo?nosti? Snad ano. Skrze tuto otázku, pro mne zajímavým způsobem, reaguje jeden ze čtenářů, jeho? nick je: Vláďa.

Komentář ze dne: 20.12.2011 17:42:40

To? je přesně to, co já a dal?í vlastně také "děláme" v jiném levlu reality. Taky "ma?eme" ale trochu jinak, ne?-li pouhým smáznutím :-). Vemte komplexní realitu (viz. to, co jsem ji? dříve vysvětloval z času budoucího (pro někoho dosud marný boj) a přirovnejte k va?emu předchozímu příměru. Je to v podstatě to samé, av?ak u? nemusíme jen a pouze na rozdíl od vás v?eobecně věřit v úspěch. On se opravdu stal, jinak by toto zde nebylo mo?né. Nemohl bych Vám nyní psát, nemohl bych udělat pár vstupů a to zcela reálných např. o dva tři a více dní dříve atd. Maximum v nata?ení času je limitováno jen schopnostmi dát to zpětně do kupy.

Vá?ený pane Vláďo: Proto?e předpokládám, ?e mne pouze testujete a sem tam i vytě?ujete, dovolil jsem si recipročně vybrat z Va?eho komentáře, co se mi jen hodilo. Abych, v příhodném čase svého mo?ného vymazání, poznamenal:

Některé Va?e poznámky jsou pro mne příznakem, ?e Vy, či Va?i poradci, víte o čem hovoříte. Je to pro mne příjemným poznatkem, pokud nehovoříte jen o opravě matrixové sítě. Tě?ím se na odpověď.

NynĂ­:

Předpokládejme oba, ?e věřím Va?emu popisovanému úsilí eliminace ne?ádoucích postav a dějů v minulosti, či v přítomnosti. Vybral jsem tedy z historických postav Karla Velikého, která se zdá být přímo ideálním cílem Vámi popisovaných snah. Společně se svým synem Pipinem, vládcem Aquitanie. V prostoru, jen? má společného jmenovatele, souvisejícího se v?ím, co se odehrálo v časech a ve prospěch náčelníka Frankonie - Karla.

Závěrečnou otázku nechávám nevyslovenu do času blízce budoucích.

Zdeněk Patrick

PS.

Ačkoliv mohu přidat poznámky i o jiných zásadních technicko fyzikálních jevech, pracujících v?dy kupodivu ve prospěch ne?ádoucích osob a nelidského systému, v tomto článku se pozastavím jen u jediného příkladu. Jakkoliv tě?ce prokazatelného. Z tého? posledního poznatku vyplývá, ?e nechávám vá?enému čtenáři, ale i Vám i sám sobě, mo?nost vyklouznout z nastra?ené časové pasti. A návrat zpět. Do virtuální reality, právě pořádající, jasně ?e ve svůj temný a nekalý prospěch, zbo??tění nezbo?nými marně nezbo?ného.

...Prezident Akademie je dále povinen ze v?ech svých sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních ?ínek a bludiček...

Berlínská Akademie věd (18. století)

Vý�atek jmenovacího dekretu prezidenta akademie

"Celkový jeho vzhled byl nádherný a důstojný, a? ji? seděl, či stál: ?ivé oči, zlaté splývavé vlasy a jeho stále usměvavá tvář nádherně dopl�ující symetricky statnou a navíc velebnou postavu"

Koho máme právě na mysli? Otce a nav?dy sjednotitele, laskavého uvět?itele ?ir?í evropské velkovlasti - Velké Frankonie - Sv. Karle Magne.

Toho Velikého?

Ba právě?

Popis jeho osoby, jen? se jako jediný mohl dochovat, pochází z pera Karlem autorizovaného ?ivotopisce Einharda. Ten pečlivě a pod přímým dohledem svého donátora, zaznamenával v?echny skvěle vybavenosti, kdy? nedostatky i hrdinské činy KarlaMagne zkrá?lil k nepoznání, viz kronika Vita Caroli Magni:

"Pověstný svou chůzí více ne? mu?nou, hlasu jasného, i kdy? nikoli hlasitého. Celkový jeho vzhled byl nádherný a důstojný. a? ji? stál, či seděl."

Nejen tento výčet tedy vedl Svaté otce římsko katolické církve vyhlásit jej za svatého a dodatečně, v časech fa?istické instalace NWO, i za vzne?eného otce evropské velkovlasti?

Volně opsáno z Wikipedie

Autor: neznámý, ač zcela jistě nově naturalizovaný multi kulti Böhmen und Mähren, tě?ící na přímou volbu posledního prezidenta ří?sko německého léna (někdej?í tzv. ČR).

FRANCKÝ VL�DA�, Sv. KAREL ten VELIKÝ, druhý z vládců tzv. karolinské dynastie (748 - 814 n. l.)

Podivně závislý výklad dějin podivně závislé Evropy Š Zdeněk Patrick - Praha 1988

& smit.wz.cz Š Zdeněk Patrick Š autor: Zdeněk ?mitmajer /73. production Praha 2011

Karel byl prý vysoký (Prý 7 délek jeho chodidla, co? v přepočtu znamená, neměl-li malé botky - ctihodných 1, 96 m. Nenosil-li při proměřování své u?lechtilosti úmyslně botky o několik čísel vět?ích.). Kdy? naopak, a nelze to utajit: Vý?ka jiné nadprůměrné tzv. "germánsky plavé modrooké bestie", co modelu vzorové dokonalosti nadrasy, v těch časech nepřesahovala vý?ku 1,6 metrů. Karl hlavy kulovité, pevně sedící na krátkém tlustém krku, nadměrný břich symetrizován vysokou postavou. Očí ač velkých a ?ivých, neevropsky ?ikmých. Bohu?el, dodnes pečlivě utajené DNK.

Ani? uměl psát. Číst a malé počty se naučil a? v pokročilém věku.

Proč hovořím v souvislosti s českými a moravskými dějinami o Karlu Velikém? Je to stejný důvod, jako hovořit o Dagobertu II. a Samo_děr?aví. Také on dostane za vyučenou, jakkoliv se jeho "historické dokumenty" nikterak neli?í od jiných franko - nemeth fals, vyrobených na objednávku panovníka.

Av?ak nikoli jen kvůli listinným podvodům, nýbr? kvůli podivnostem, které provázely nejen jeho vládu: Podivnými, "z nebes" přicházejícími intervencemi, aby z pohledu pozděj?ího vývoje událostí, posuzujeme-li jejich dopady, pracovaly v?dy v neprospěch Y_chromozomu Hs R1a (Arij Slovanská), ale i při potlačení vědomí sounále?itosti nositelů bratrského Y_chromozomu Hs R1b (Čeltoi / Keltské). Nebo?, cokoliv bylo v minulosti i přítomnosti učiněno, nebylo dobré. Bylo zlé. Mnohdy s vněj?ími znaky pragmatické nelidskosti, je? mů?e být oslavována jen duchy sní?enými. A oslavuje-li duch sní?ený, nebo? přičinlivý hlupák, jiného ducha zlem sti?eného, jakkoliv by jej, před povinnými zraky ostatních, vyzdvihoval a? do nebes, je - li on sám stojícím nad zhovado.

Netajím se, ?e právě mapuji podezřelé okolnosti kolem svatosti KarlMagna, prý sjednotitele a otce námi nepo?adované velkoevropské vlasti. Spí? dodané podobně drze, jako přichází nevy?ádaný spam.

794 n. l. Breta� - Francie pozorování zvlá?tních světelných sloupů v Bretani" Angličan Roger z Wendoveru, vyjmenovává ve své knize "Květy historie" řadu neobvyklých nebeských úkazů, je? se vyskytly v letech 447 a? 1235 na?eho letopočtu. Dílo popisuje mimo dvou komet z roku 729, meteorického de?tě roku 747 i pozorování zvlá?tních světelných sloupů v Bretani roku 794.

Byli to zejména kronikáři klá?terů, opaté a biskupové, kteří shroma?ďovali takové informace. ji? za Karla Velikého byly pozorovány jevy, vymykající se bě?ným zvyklostem, a kupodivu byly zapsány s neobyčejnou otevřeností. Nebyly toti? určeny prostému lidu.

Byly zapsány mimořádné jevy umoř�ující vyhrát, pro Karla Magne, vnuka kralovraha Karla Martella, ji? prohrané válečné střety.

Byly zapsány i jiné příběhy, odehrávající se na samém konci Karlova ?ivota.

V několika spisech se nezávisle na sobě vypráví o události, která se přihodila kdysi v Lyonu, prý je?tě za panování Karla Velikého? Pravděpodobně na rozhraní roku 813- 814 n. l. V časovém intervalu, kdy byl jmenován Agobard arcibiskupem z Lionu a rokem úmrtí Karla Velikého.

Překvapivě se v nich hovoří o neznámých létajících bytostech i létajících lodích. Jedna z těchto vzdu?ných lodí jednoho dne přistála v polích poblí? města. A ti, co z ní vystoupili - tři mu?i a jedna ?ena - byli pova?ováni za démony. Obyvatelé města, kteří v?e zpovzdáli pozorovali, se seběhli kolem příchozích. Ti se chovali velmi neobvykle a podivně. Zdě?ení obyvatelé je pova?ovali za čaroděje a nepřátelské posly ?lechtice Grimaulda, kteří mají na jeho příkaz zničit jejich úrodu.

Na příkaz lyonského arcibiskupa Agobarda byli zatčeni, nebo? byl přesvědčen o tom, ?e je velmi nepravděpodobné to, co příchozí mu?ové a ?ena tvrdili.

Vyprávěli o zázracích, které jim ukázaly podivné létající bytosti z létající lodi. Tvrdili, ?e pocházejí té? z města Lyonu, kam se vracejí po krátké náv?těvě z neznámého prostoru, který nazývali zemí Magonia.

Nikdo z lyonských je v?ak nepoznával a ne??astníci se hájili tvrzením, ?e zatím co pobývali ve vzdu?né lodi, na Zemi uplynul dlouhý čas.

Arcibiskup Agobard dal příkaz k jejich výslechu a jednal s nimi tak, jak se postupuje s čaroději. Tři mu?i a jedna ?ena byli, v přítomnosti arcibiskupa Agobarda, obyvateli Lyonu ukamenováni. Pak přibiti na dřevo, posléze spáleni a odhozeni do řeky.

Jak dalece je tento příběh pravdivý? Odpověď prý dává sám lyonský arcibiskup Agobard (779 - 840 n. l.) ve svém spisu De Grandine et Tonitrua. O kroupách a blescích. Hledal jsem, av?ak takový úryvek jsem v ?ádném kloudně přelouskatelném jazyce nena?el.

Je to ze samé své podstaty (dodnes cenzory nepřípustné cestování časem) podivné tvrzení, nebo? Arcibiskup Agobard, ačkoliv nechal zadrřené příkladně mučit prý, světe div se, nebyl příznivcem honů na čarodějnice. A tak lze, při dokonale přivřeném "měsíčním oku", usuzovat, ?e "cestovatelům časem se nakonec podařilo, za vydatného přispění Agobarda (který se prý při mučení dozvěděl samu podstatu mise), uniknout ze spárů v?eho schopného tmářského davu."

Kam?

To? nebezpečná otázka směřující na pana Vláďu. Do ji? zotročené Evropy? Či snad o něco dále? Do podzemních rezervací banskterů - na téměř, hladomory, smrtícími nákazami skrze laboratorní viry a poslední potopou lidské krve - vylidněné planetě.

Tě?ím se na odpověď...

Druhá epi?tola obecná

Petra Apo?tola

Kap. 3./ ver? 8.

Ale jedna věc nebude před vámi skryta, ?e jeden den u Pána je jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.