Pamatujte si tyto dny a pozornÄ› naslouchejte:
Kosovo = Srbsko

Mládí kně?ny Libu?e II.

Š Zdeněk Patrick 1994/2006

Země Zlaté hvězdy Margity 1. díl

A pokud zůstanu věren svému (z Nomen Omen) odvozenému časování starověreckého období na úsvitu na?ich národních dějin, pak kně?na Libu?e, "vládkyně nad celými Čechami" odjí?dí z opevnění na ?ďáru a Rokytanska v roce konce vlády vojvody Soroki, tedy v roce 490 n. l.

Ve věku 14 let.

Předpokládejme, ?e v doprovodu ostatních dév a svých ochrá�ky�, star?ích sester Tety a Ka?i. Její aktivity během osmiletého pobytu ve ?ďárském opevnění, byly nejspí?e tého? zaměření, jakého bylo mo?no očekávat v Budach (pota?mo v Budči).

Základní znalosti geomantie, vodopisectví, orientace v krajině, určování polohy podle hvězd, či Slunce, ale i dal?ích příznaků, znalost hvězdného, pota?mo Slunečního kalendáře, osvojení si jednoduchých zápisů, signální soustavu (hlas rohů, pí??al, ohně, kouř), znalosti bylin a kořínků, vaření lektvarů, léčení nemocí, ti?ení bolestí, porodnictví, oslávné, či spí?e světící tance přivádějící lidského ducha na hranice bytí, seznamování se z krajinou. Včetně nácviku pře?ití v přírodě.

Lze tedy předpokládat časté "výlety" nejen do okolí, ale i do ?iré a neznámé divočiny

Do tohoto a je?ě raněj?ího období Libu?ina ?ivota mů?e být zahrnuto objevování krajiny na dne?ním Teplicku. Přesněji ke Krupce (Jakkoliv Krupku zalo?ila Libu?e o několik let později. Pradvděpodbně znalá souvislostí.) a její mladistvé aktivity se prozatím vztahují spí?e k pahorku (viz) "Libu?in tanec.".

Kolem roku 500 n. l.

Období usilovné obnovy opu?těných keltských peherků a vyhledávání dal?ích, pro ostrahu a obranu vhodných lokalit, kde jsou budovány nové tvrze a hrady.

Do této činnosti zapojuje kně?na Libu?e i své ochránkyně, star?í sestry Tetu a Ka?i.

Obnovení někdej?ího posvátného vrchu Keltů Závje?tí nad Zbraslaví.

Očividně jde o cílenou a nasílenou snahu o vybudování obranného systému opevněných hradi??.

Z tohoto pohledu jsou mnohá, ji? opu?těná keltská opidia nejvhodněj?í.

Jaké informace kně?na Libu?e měla, respektive jaké nebezpečí hrozilo kolem roku 500 n.l. stávajícímu obyvatelstvu?

V tomté? čase nechává na Poděbradsku, jedno ze z opevnění chráněné řekou a lu?ními lesy. Místo důvěrně zná..Má toti? na nedalekém vrchu O?kobrhu jedno ze svých sídel.

A právě na O?kobrk za ní z Ka�ku ko�mo dojí?dí Ka?i, čarodějnice z legend doprovázena černým psem. První staroslovanské osídlení Libice lze skutečně rovně? datovat rokem 500 n. l.. Respektive počátkem 6. století.

Jiné, Libu?í budované opevnění (gorod - hrad) Mydlovar, se nachází na pravém břehu Labe, Skryté v lesích mezi Kostomlaty a Lysou, U opevnění rostly mohutné duby, pod nimi? Libu?e soudívala rozepře a spory mezi rody. Součástí legendy je i vzpomínka na "Libu?inu zahrádku" se vzácnými bylinami, je? rostly jen v tomto kraji. V nedalekém potoce prováděla Libu?e očistné koupele, aby na Holi,(dne?ní Lysá), v sídle Velké Matky Holeny (Ma Holeny), dru?ky boha větru Striboga, prováděla příslu?né oběti.

Později na posvátných místech na?ich starověrecký předků pak mni?i latinského ritu vystavěly klá?ter a v místě oběti?tě pak dokonce kapli, aby tak nav?dy vymazali jakoukoliv vzpomínku na za?lé časy na?ich národních dějin. Nicméně legendu o Libu?i mni?i Lysého klá?tera své své klá?terní kronice pro své potřeby zaznamenali. Nezbývá ne? dodat, ?e na a vzácné byliny chodily kně?ky odbornice za jasných nocí, na rozhraní dnů (o půlnoci) , kdy? Měsíc byl v úpl�ku. nebo? jedině tak měly byliny a kořínky největ?í sílu a léčebnou moc. Právě polarizované světlo Měsíce mohlo tuto čarovnou transmutaci bylin uskutečnit, respektive nasílit.. V jistém ročním období, měsíci, dni i čase!

Cosi z tohoto sběratelského kultu bylin, zaznívá i v pověsti o zalo?ení Krupky I dnes lze nedaleko zříceniny hradu Krupka (poblí? Teplic) spatřit peherk nazývaný "Libu?in tanec", k němu? se vá?e pověst o světlé postavě kně?ny Libu?e, vycházející za úpl�ku z lesa nad městem, aby nejdříve po?ehnala České zemi a zatančila s lesními dévami své mystické tance. Mo?ná tance k rozproudění krevního oběhu za jasné a chladné noci, nebo určení přesného času zbývajícího ke sběru bylin. V souladu s pohybem hvězd na noční obloze, Respektive hvězdným či Slunečním kalendářem.

Jedním, ze základních poznatků, je? vyplývají z pověstí a legend o kně?ně Libu?i (Z období horečnatého obnovování opu?těných keltských opidií a budování nových, je skutečnost, ?e ka?dé takové opevnění, či chcete-li "hrad" (gorod) osadila zku?enou a oddannou, zřejmě vyslou?ilou kně?kou, a příslu?ným doprovodem.

Typickým příkladem je nejen Ka?i, ale i dal?í její slu?ebnice.

Na staré ji?ní obchodní cestě, vedoucí skrze Rakotnicko směrem na Vltavotýnsko, zalo?ila Libu?e por své kně?ky Veselou, Bogyni a Týnu tři hrady. Veselí (nad Lu?nicí), Bechyni a Týn (nad Vlatavou). Mimochodem v kraji s velkým mno?stvím keltských oppidií, popelnicových hájů a zejména s velkým mno?stvím mohylových pohřbů. Z čeho? vyplývá, ?e se jedná o kraj kdysi osídlený nejen laténskými Kelty, ale zejména jejich bojskými vladaři pozdně laténského osídlení.

Snaha kně?ny Libu?e i v tomto případě směřovala k zabezpečení obchodních a přístupových cest do vnitrozemí. Pravděpodobně i proto, ?e původní obyvatelé na tuto činnost, vzhledem k bójské tragedii, jednak rezignovali, jednak neměli dostatek sil.

Zatímco Libu?ina sestra Ka?i obstarávala kontrolu vltavského komunikačního systému od soutoku Vltavy se zlatonosnou Otavou (s nedalekým a kdysi slavným keltským Nevězickýmoppidiiem) a? po Zbraslavskou Závjě??.

Obnova kontroly těchto cest se promítla i v místních legendách jakkoliv cíkví jemně poupravených.

S pověstmi o osazování nově zakládaných hradů Libu?inými vyslou?ilými kně?kami koresponduje i pověst o slu?ebnicích kně?ny Libu?e,, sídlících na hradu Mydlovat, odkud vycházely Na Rozko?, kde při cestě směřující na Lyský hrad přepadaly karavany i osamělé cestující mu?e.

Dříve, ne? vyřkneme pointu onoho příběhu, si nejdříve připome�me, ?e kně?ka mohla ukončit své panenské zasvěcení, ani? ji postihl přísný trest, a? ve věku 36 let. Právě těmito ?enami osadila své nově zalo?ené hrady rafinovaná kně?na Libu?e.

Obnova vymáhání mýtného nebyl dozajista snadný úkol. Zvlá?tě kdy putující cizozemci a místní zpupní mu?i odmítali platit poplatky.

Jak to v?e, skonÄŤilo?

Informační kanál z Rozko?e, nedaleko hradu Mydlovaru, v místní legendě potvrzuje, ?e.se neukojené Libu?iny vyslou?ilé kně?ky se zajatými mu?i - Na rozko?i v rozko?i oddávaly divokým milostným hrám s nebohými insolventními, či lakomými zajatci.

A dál? To je prozatím mé tajemství, jakkoliv jsem mnohé naznačil v dřívěj?ích článcích