"..osm mu?ův ?lo, velkých stra?livých, nebo? v?ickni a jeden ka?dý z nich byl bez hlavy, majíce na nohou boty tě?ké a ostruhy a ti svou chůzí vět?í třeskot činili ne?li celé předcházející vojsko jízdné...?

Akce "Dobytčí trh" 3. část

MAIN_UFO Š Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha

Nicméně ná? příběh je?tě zdaleka nekončí. Za kavalerií seřazenou "v pěkném pořádku" a pravděpodobně samohybným obrněncem.

"..osm mu?ův ?lo, velkých stra?livých, nebo? v?ickni a jeden ka?dý z nich byl bez hlavy, majíce na nohou boty tě?ké a ostruhy a ti svou chůzí vět?í třeskot činili ne?li celé předcházející vojsko jízdné..."

Sny generálů typu Sodoma Gomora o geneticky vy?lechtěné profesionální techno armádě kyborgů, (biorobotů, kdy? základním materiálem je lidský fenomén), jakoby se cvičně zhmotnili právě ve středověké Praze.

Právě zde je mo?ná jedna z mo?ných dominant příběhu. Snad i proto, ?e má svoji nezávislou paralelu i v jiných historických dobách. Přičem? lze s úspěchem pochybovat o dodatečné úpravě zainteresovanými desinformačními agenturami, je? "s nikým nekamarádí".

Praha 30. ÄŤervna 2003 ÄŚTK

Armáda USA se netají vizemi o propojení lidského mozku s řídícími systémy bojových strojů, například letadla. Alan Rudolph je koordinátorem dvouletého výzkumného projektu Brain Machine Interface (rozhraní mozek-stroj).

DARPA na něj loni vyčlenila 24 milionů dolarů, téměř 10 procent svého rozpočtu. "Mů?e přijít den, kdy spolu budou na dálku komunikovat dva lidské mozky," cituje Rudolpha presti?ní vědecký časopis Nature.

Výzkumné laboratoře vyvíjí rozhraní člověk_člověk, člověk _stroj, stroj_člověk umo?�ující přenos obrazu, povelů, zvuků a signálů. Filmový terminátor kří?ený s robo_copem a cvičeným potkanem. S pamě?ovým čipem v mozku, umělým hypokampem, jemu? lze snadno obměnit ve?kerý databázový systém příkazovými elektrodami pevně zabudovanými v lebce, respektive v mozku.

Co záva?ného se přihodilo, ?e vedoucí projektu DARPA Alan Rudolph, pod?éf a mluvčí hlavní výzkumné a vývojové organizace amerického ministerstva obrany, se ji? nikterak netají odpornými vizemi padouchů?

Nebo snad provádí pouze rekognizaci terénu pro je?tě zrůdněj?í systémové zhovadilosti?

Humornou argumentaci o etických zábranách mů?eme ji? dávno zcela zanedbat.

Nic takového, mimo zarytého mlčení, ji? neexistuje.

"Roku 1559 v zemi markraběte brandenburského v čas ?ní, kdy? oves od dělníkův ji? sekán býti měl, prve ne? na pole do?li, spatřili patnácte mu?ův neobyčejné a hrozné velikosti, bez hlav v?ichni, jako by kosíce obilí. Jeden přes druhého sekajíc, hřmot a skřípění kos do daleka sly?án byl, av?ak ani jedno stéblo ovsa pora?eno nebylo.

Zdaleka, ze zámku i města se seběhlo mno?ství lidí a ti smělej?í se těch zázračných sekáčů vyptávali, ale ti neodpovídajíc své dílo konali.

Ano, jsouce některými odvá?livci rukama chytáni, vytrhujíc se, dále oves jakoby sekali..."

Marek Byd?ovskĂ˝ z FlorentĂ­na

Svět za tří českých králů

Jakkoliv mezi oběma příběhy le?í dvanáct let a dostatečně velký lán země, je zřejmé, ?e protagonisté obou příběhů mají společného jmenovatele - bezhlavé bytosti neobyčejné a hrozné velikosti.

Podobné bytosti se v minulosti objevily i na mnoha jiných místech i dobách. Jedním z takových míst je deta?ované pracovi?tě Blanických rytířů v hoře zvané Čistá u Svitav.

Jedná se očividně o bezproblémovou samostatnou jednotku bezhlavých rytířů ohromné velikosti, kteří přispěchají na pomoc Svatováclavskému vojsku, je? bude v kritických dobách "Počátku konce časů" ji? operovat v Praze. Společně s dal?ími horskými slovansko-keltskými útvary. Kdy? zázračná zbra� svatého Prokopa - jeho svatá berla, vymete poslední zbytky nepřátel a německých hord, skrývajících se v sázavských skalách, mimo ná? reálný čas.

Kdy? celý rynk pře?li, velký ohe� v prostřed toho rynku před kostelem Bo? ího těla v jednom okam?ení povstal. Z jedné strany toho ohně velká hromada truhel a z druhé strany mnoho sudův, v jakých obyčejně do le?ení prach ručniční se vozí stálo i le?elo.

Nic není děláno tajně - ve skrytu temnot.

Naopak. Domorodci musí sakra vidět, ?e protagonisté časového průniku mají v?e spolehlivě pod kontrolou! Celý prostor, zejména Kaple Bo?ího těla, je ozářen dostatečně jasným a velkým světlem v podobě ohně. Neznámí vetřelci "obezřetně" neporu?ili ?ádný "vládní výnos o povinném osvětlení vozidel". První takový, je? se zabývá touto tematikou, ve?el ve v?eobecnou známost ji? ve 12. stoletím.

V nočním čase musel toti? v Českých zemích před ka?dým povozem kráčet sluha s dostatečně planoucí, nicméně bezpečnou, jiskry neprskající pochodní (Po roce 1613 Rudolf II. vydal závazný pokyn pro povinné noční osvětlení ve v?ech městech.).

K tomu ohni nenadále přijel velký vůz, do něho? byly ty truhly i sudy naházeny a ten ale nebyl vozen za tím vojskem jízdním, ale zpátkem se obrátil k novopra?skému domu radnímu do ?iroké ulice.

ZatĂ­mco vojsko jĂ­zdnĂ© neurÄŤitĂ©ho poÄŤtu směřovalo pĹ™ekvapivÄ› smÄ›rem ke klá?teru na Slovanech (simultánnÄ› smÄ›rem na Slupi a mÄ›stskou bránou dále na Nov sьelo - NovĂ© sĂ­dlo - zkrátka do NuslĂ­, ÄŤi pĹ™es Vy?ehrad na Pankrác), ji? dříve avizovanĂ˝ velkĂ˝ obrnÄ›nĂ˝ vĹŻz byl u Kaple Bo? Ă­ho tÄ›la spÄ›?nÄ› nalo?en materiálem, je? stĹ™edovÄ›kĂ˝m pozorovatelĹŻm pĹ™ipomĂ­nal truhly a sudy, aby se okam?itÄ› otoÄŤil a uhánÄ›l zpÄ›t smÄ›rem k NovomÄ›stskĂ© radnici. Respektive, aby zmizel kdesi "v ?irokĂ© ulici" (?irokĂ© ulici?). Snad nÄ›kde v mĂ­stech, kde v budoucnosti bude NárodnĂ­ třída.

Dal?í osudy jízdného vojska, bezhlavých rytířů a "něčím" ta?eného obrněnce není zřejmě z pohledu radních pánů, radno více vzpomínat. A tak nebýt pana Slavaty, odnesli by si mnohé utajované skutečnosti páni radní do hrobu.

Někteří výtečníci mo?ná i do pekel.

Rozhodně se mnoho ze zásadních informací stejně vytratilo beze stopy do ?ádoucího ztracena, nebo? svědectví "méně" hodnotných svědků nebyla brána v potaz.

Včetně nejdůle?itěj?ích svědectví bezprostředně očitých svědků - druhých a zejména třetích nočních hlídek.

Ponocným i strá?cům u nedalekých městských bran bych naopak bez váhání polo?il mno?ství dotěrných otázek. A pátral bych dále. Nebo? z přítmí zpovědnic by...

Pokračování pří?tě