Na počátku Zlatého věku, kdy je?tě neexistovaly zákony, ani soudci, sestoupila z nebes bohyně Astraia, Diova dcera a dcera Themidy (bohyně Spravedlnosti), aby učila, v ?erém a mnoha vzpomínkami opředeném čase, překvapené (?) lidstvo zlatého věku poznávat zákony, právo, řád a spravedlnost? I soudit po právu bezpráví.

(kráceno)

Nezávislá historie podivně závislé Evropy

Země Zlaté hvězdy MargityŠ Zdeněk Patrick - Praha 2011

Nedávno jsem se jen lehce zmínil o sporném původu Gadů (Gétů, či chcete-li pseudo "germánských" Gottů). Název, jen? se zdá být motivován vzpomínkou na jeden z nejstar?ích preslovanských kultů, jednoznačně směřujícímu k uctívání ochranného bo?stva někdej?ích zasvětitelů, či podmanitelů (?) lidstva. Přicházejících k nám z neurčitých dob (viz první Da?bogova ?ena, Maja Zlatogorka), dnes ji? zcela zapomenutého a zaniklého světa Slávů (Svávů, viz Svévi - Svoji):

Zcela zvlá?tními, a? podezřele tvrdo?íjně zdůraz�ovanými, tedy nepochybně velmi důle?itými indiciemi, k nim? patří nejen souhrnný název Slované (Slavjani, Vani), ale i prosté připojení slůvka "slav", které nebylo u slovanských jmen, pouhým výstřelkem (Jakkoliv i Nomen Omen se stal v časech úzkých a nepřejícných, součástí této utajené hry vzpomínek na Zlatý věk: BoleéSlávy, ViaceSlavy, RostiSlavy, StaniSlavy atd...). Ani? se hodlám zabývat bohatýrskými pitkami pravověrných Slovanů, kterým raději říkáme "slavení", oslavy, slavnosti, při kterých slavní oslavenci volají sláva, sláva... aby svoje rody odvozeně nazývali Slávy dcery. Kdy? i Slovo, přicházející ve Slávě (Jasu) k lidu této Země je slavného původu.

Dávno za?lé vzpomínky, které mohou být současně varováním. Vzpomínky snad na katastrofický konec Zlatého věku. Věku v něm? Matka Sláva (Matka Sva), v plné nebeské parádě - slávě (bo?ském jasu a záři) poprvé sestoupila k lidu jednotného jazyka, aby přilétala znovu a znovu, přiná?ejíc první slova poznání, ponaučení i "bo?ské" zvěsti, či varování do budoucnosti, aby se stala i předobrazem Diovy dcery(?) Astraji:

Ve zlatém věku, kdy je?tě neexistovaly zákony ani soudci, sestoupila z nebes bohyně Astraia, Diova dcera a dcera Themidy (bohyně Spravedlnosti) učila lidstvo zlatého věku znát zákony, právo, řád a spravedlnost?

Zatímco Matka Slava, je zahalena nicotou a? k nepoznání, jiná dosud nevyře?ená záhada, nepatrně mlad?ího data, se skrývá ve hvězdě v?ech Slávů. Hviezdoslavě - dnes pohádkové princezny se zlatou hvězdou na čele (Zákrytně Margyta - Sirius). Ačkoliv i Perun (Pěrucij - Opeřený bo?ský válečník), v?evládný a vá?ený přísedící a strá?ce slovanského Provi - Práva a pravého, tedy spravedlivého soudu, splynul v českých pohádkách se Sluncem: S dědem V?evědem a jeho zlatými vlasy.).

Tak?e, kým vlastně byly bo?ské bytosti, inspirující národ prastarých Slovanů, tak jako ?ádný jiný?

A to tak velmi, ?e vzpomínky dorazily, skrze vyprávění, a? do třetího tisíciletí...

Jsem Majka a vládkyně

odkojena za Starých časů

JednohlasnÄ› pozem??anĹŻ Bo?ica

V celém světě slavně proslavena

Ó (jak) bla?ená, sladká a čistá

Ve Zlaté době mých vítězství

ve které jsem lehce (moudře) vládla světu

a nazvala se Bohyní a Slavěnou

Byv?e Bohyní vý?e svrchu hvězd

Hospodine, nikdo mne nesvrhne

A ptají se, kde je moje sídlo (hvězda, hviezdno, hnízdo)

zkoumám okraje svého světa:

Z vůle jsem Slawanská Bo?ica

Stará Slava starého národa

Rozumíme-li příznakům, jedná se o bytosti se znaky připomínajícími jednak bo?ské vodní Vany, či naopak vzdu?né Asy, ale i Titány řecké mytologie. Bytosti mající vněj?í vzhled člověka, av?ak místo končetin - hadí podvozek.

Hbití ve vodním ?ivlu, s charakteristickou kolébavou chůzí na sou?i. Někteří navíc vybaveni ko?natými křídly. Kdy? i preslovanský Nij (Dyj), mohl být i předobrazem Titána Dia, jen? byl posléze, za nepříli? jasných okolností, odstraněn Zeusem (viz příznačná podvojnost). Aby Dyj (té? Nij), v časech post katastrofických, byl jednoznačně zaevidován, co zloduch: Djaus, Ďas (zbytkově Děs). Ani? bylo opomenuto přejmenovat jej na Nije, Nulu, Nijaký, Nicota - vlastně gospodin Nijan - Mr. Nikdo.

Měl to být toti? on, kdo se měl spolupodílet, po eliminaci zlatého vejce Kostějů, na zničení Zlatého věku. Snad, dle řecké mytologie, věku Kronovy (Saturnovy) vlády.

Zpět ke Gadům: První ?ena Pěrunova syna Da?boga a zárove� i předobraz bájné starozákonní Lilith, zdá se být Maja Zlatogorka, dcera Dyje/Nije. Narozena v hvězdném znamení Panny (Maji) a měsíci Srpnu (Serpe�, Sarp sanskrt - had, Sarpat - lézti. Plaziti se, odvozeně? srp, zbytkově Serpo�a). V měsíci plném hadů a zmijí (zmije - ?árka). Sama Nijovna, z otce hadoviče Nije (Dyje), schopného proměn skrze vnucené liché představy?

Je skutečně Maja Zlatogorka Astraiou (A?tarou) a zárove� bohyní a Matkou Slávy nejstar?ího z národů, který vstal, jak bájný Fénix z popele a zpoza trosek Starého světa. Je Dyj (Nij) - Diem/Zeusem? O to v?em pojednávají nejen umlčené starověrecké vzpomínky na?eho národa, ale i stejně cíleně a nevlídně odmítnuté technicko fyzikální jevy, související s mnohosti světů i forem ?ivota, které se celé desítky tisíciletí, se v?í pravděpodobností, tak jako dnes, silně vmě?oval do dnes utajovaného dění na této planetě.

Woronič w Lechiadě: Vstep: Sláwo, stare bo?yszcze Slawianúskiege rodu

Josef KermopotiÄŤ: Pjesmo Wojewodam z roku1789:

Sláwa

Ja som ona Majka i Carica

Kojena sam u stara vrjemena

Jednoglasno zemljaka Bo? ica

Od swjeg sweta slawno proslawljena

O bla?ena, sladka i ÄŤestita

Zlatna doba mojich witezowah

S kim som lasno sawladala swita

Nazwala se Bogi�a i Sláěa.

Bih Bogi�a, wiahse werch zwizdah

Gospodowah, nikto me nesmeta

A sada me, gdi je moja Gizda

Ispituju swi kraji od swěta:

Owoli ja Slawanska Bo? ica

Stara Slawa staroga naroda