Mnozí badatelé kladou jednu z pradávných vysoce rozvinutých civilizací, je? nás na této planetě předcházela, do období konce druhohorní jury.

Uvězněná planeta

DruhohornĂ­ Reality Show>

Š Zdeněk Patrick 1998/2007

Š Dýmající zrcadlo II. 1998/2007

Uvá?íme-li "klasickou" teorii o vývoji současné civilizace, pak se lze domnívat, ?e inzerované miliony, respektive miliardy let pozemského vývoje jsou dostatečným časovým intervalem k vytvoření takových společenství dávno před tím, ne? povoluje idealistická věda.

Vzhledem k mnohanásobně vět?ímu časovému intervalu mo?ného vývoje, by se jednalo o vyspělou civilizaci, je? vyu?ívala čistou zemní, kosmickou i sluneční energii a technologií, které jim umo?nily pohybovat se nejen kosmem, ale pravděpodobně i časem. S vědou, vyspělými výrobními technologiemi, astronomii, i lékařstvím udivující úrovně.

A pokud dne?ní Měsíc je toto?ný s druhohorním Měsícem pak se v?í pravděpodobnosti nalezneme stopy této civilizace (pevnosti, budovy, konstrukce, či dokonce stopy bojů) na jeho povrchu!

Bojů s mimozemskou entitou, je? se vynořila z hlubokého kosmu?

Bojů, ve kterých pozemská civilizace, před 65 miliony let téměř beznadějně podlehla?

Civilizace z jejich? zbytkového fondu následně čerpaly nástupnické civilizační společenství, zejména pak Atlantské uskupení a následně předstarověký Egypt?

Nebo byla druhohorní civilizace inspirována dračí entitou legendárních pozděj?ích stavitelů Babylonské vě?e, pohybujících se časem, je? nakonec ovládla nejen celou Mezopotámii, respektive Chaldejsko, ale celý tehdej?í svět.

Právě té dračí entity, o ní? se relativně nedávno hovořilo v souvislosti s odůvodněním nesmyslného masakru religiozního ?iitského uskupení mesiánů "Strá?ců brány", speciálními americkými jednotkami (Irák 2007).

245 - 161, 5 milionů let - rozhraní permu a triasu (permo trias). Nejdříve si připome�me některá technická data týkající se období na rozhraní dvou horotvorných epoch - permu a triasu (apalačsko-kaledonsko-hercynské ).

Dosud vědecky nepojmenovaná katastrofa vybuzuje nebývalou sopečnou a horotvornou činnost a v přímém důsledku i klimatické změny. S mizející florou se zvy?uje i nedostatek vody a tak se mnohé oblasti mění v pou?tě. Počet ?ivočichů klesá o 25 %. Zárove� se sni?uje se i stav hmyzu.

Právě do tohoto období klade oficiální věda nástup obřích ?ivočichů a obrovitého hmyzu. Hörbirgerova fabulace uva?uje tyto změny jako důsledek zachycení druhohorního Měsíce. I v tomto případě bY Měsíc zářil na obloze téměř jako Slunce. Na planetu by dopadalo více světelného záření. Je otázkou, jak by v?e popisované prospívalo tvořící se floře. ¨

Druhohory dělíme na Trias Věk Dinosaurů 40 mil. let

Juru Obří sauropodi

Křídu Tyranosaurus rex.

Celých 100 milionů let patří planeta obřím saurům. Porovnáme-li ji s časovou linii Homo sapiens sapiens (necelé tři miliony let), více ne? dostatečně dlouhé období, je? by, čistě teoreticky, mohlo vést (alespo� dle vývojové teorie) k vyspělému druhu saura.

NenĂ­ v?ak ten nejmen?Ă­ dĹŻkaz, ?e se tak skuteÄŤnÄ› stalo.

Jakkoliv lze celou řadu podivností v historii na?í planety i legendách nástupnických etnik skutečně objevit.

Nejsou-li pouhou fabulací nad?ených badatelů inspirovaných příslu?nými odděleními pro desinformační explozi:

Epocha Times 31. květen 2005 .

Na Medvědím kameni, jen? byl nalezen v Guizhu (Čína - červen roku 2002) tento kacířský nápis Zhong Guo Gong Chan Dang Wang - "Komunistická strana Číny končí". Celý problém nespočívá pouze v obsahu textu, ale ze stáří nápisu, jen? má být 200 a? 270 milionů let starý.. Čínská media o nápisu veřejnost okam?itě informovala, nicméně skryla slovo "končí", jakkoliv přiřazená fotografii potvrzuje, ?e bylo dostatečně veliké.

Nicméně lze pova?ovat tuto zprávu za velmi problematickou.

Bájní cestovatelé časem, či jejich budoucí otroci z čínských provincií, zaslaní z na?í přítomnosti a bezprostřední budoucnosti do minulosti planety na otrocké práce, nám zasílají dvě zásadní informace? Znají budoucnost a ozývají se z dávné minulosti? Jistě neotřelý vtip, jen? v?ak plně koresponduje nejen s teorií relativity, ale i fabulací o dravčí entitě prastarých, je? zdávna okupuje na?í planetu.

250 mil. Let Turkmenie .- Jiný nález z tého? období jsou stopy tříprstých dinosaurů v jihovýchodní Turkmenii, je? byly objeveny společně s lidskými stopami. Kupodivu ve vrstvách pocházejících z dob před 250 mil. lety.

Jiná podivnost pochází z hory Vernon (Mount Vernon) ve Spojených státech. Opět se jedná o nález několika otisků lidských nohou, opatřených pěti prsty. Ve vrstvách starých 250 milionů let. Rozměry stop 24 x 10 mohou nepřímo hovořit o malém tvoru, dítěti, nebo ?eně.

250 -215 milionů let - Nevada (USA). - zkamenělá podrá?ka prehistorického střevíce.

Objevitel John Reid, důlní in?enýr a geolog, soukromý badatel pátrající po fosilích.

Ve vrstvách pocházejících z dob triasu (doba před 250 a? 215 milionů let) nalezl zkamenělý otisk podrá?ky obuvi na jejím? okraji bylo patrné pro?ití obuvi spojující vr?ek obuvi s podrá?kou. Po několika násobném zvět?ení (20x) bylo mo?no pozorovat i ohyby nití procházející pravidelnou performací po obvodu střevíce. Ručně ?ité boty.

Bohu?el jedna třetina otisku (přední část) chybí.

Pokud zavrhneme civilizaci z dob triasu, pak jaké okolnosti mohou vysvětlit procházky prokazatelně obutých lidských nohou v období před miliony let? Mimozemské civilizace procházející časem a únosy na?ich současníků do dávné minulosti.

Na otrocké práce?

Pro podobné úvahy se nabízí i legenda o třetí výprava Oga, kterou na na?í planetu uskutečnil, dle dogonské kosmologie bájný tvor Ogo. Tvor podobající se dračí entitě.

Tentokrát prý výprava nedopadla právě nejlépe a on sám je nucen na planetě setrvat déle, ne? měl původně v úmyslu. Stalo se to prý tehdy, kdy? končila výstavba univerza a Amma právě nechal vzniknout i na?e Slunce1 - pota?mo na?í sluneční soustavu. Připome�me si pseudokřes?anskou kosmologii, je? do tohoto období klade stvoření první duchovní bytosti - Lucifera. Stalo se tak prý v druhém dnu stvoření - snad v druhohorách. Také on byl za své nestoudné ambice stát se ?éfem kosmu - svr?en Zem.

Trias (165 - 125 milionĹŻ let). nejstar?Ă­ druhohornĂ­ Ăştvar trvajĂ­cĂ­ 40 milionĹŻ let

Vytváření mělkých moří příná?elo teplé klima. Oboj?ivelní krytolebci (Trernatosaurus) a plazi

Pangea prostírající od tropů k ji?nímu pólu pokryta ledovcem. Tající led zvy?oval hladinu oceánu.

Postupně se Pangea se rozpadá a vytvoří se dvě pevniny.

Peru "mluvící" kameny z Icy. Dr. Jevier (Jeronýmo) Cabrera z Icy, majitel 12000 andezitových kamenů s podivnými kresbami, je přesvědčen, ?e neznámá pozemská civilizace prováděla bě?ně pou?íval narkózu při operacích. Náročné operace i transplantace ?ivotně důle?itých orgánů jakým srdce nebo ledviny nepochybně jsou. Při těchto náročných projektech byli pacienti napojení na mimotělní krevní oběh. Mů?eme-li věřit dávným kresbám, umělé chrupy signalizují, ?e trpěli stejnými, či podobnými neduhy. Zobrazené hvězdářské dalekohledy signalizují, mimo astronomických vědomostí i osvojení si příslu?ných technologii nutnou pro výrobu kvalitních přístrojů a nástrojů. Jiné obrázky dokumentují jejich vědomostí o na?í planetě, blízkém okolí i Sluneční soustavě. Vývojová stádia stegosaura, porod císařským řezem, transfuzi krve, pozorování vesmíru mohutnými dalekohledy, podivné mapy, Třicet sedm druhů i nám známých saurů a dinosaurů z dob před 65 miliony let, na jejich? hřbetě se vozí zřejmě druhohorní jezdci atd...

Kameny byly postupně nalezeny na západním pobře?í Peru, nedaleko planiny Nazca. V?e zavinila rozvodněná Rio de Ica, je? v roce 1961 obna?ila podpovrchové vrstvy a zárove� vyplavila různě veliké zaoblené kameny zuhelnatělého andezitu s ?okujícími rytinami. Přičem? zoxidovaná povrchová vrstva na povrchu tzv. gravírování je stará přinejmen?ím celých 12 000 let. Měli jsme mo?nost spatřit práci neznámých optimistů, kteří v kritickém období, kdy byl ohro?en samotný lidský druh na na?í planetě, se sna?ili předat vzkaz mo?ným potomkům, jen? neměl upadnout v zapomnění. Tedy vyrytý do kamene: "Va?i předci ?ili ve vyspělé civilizaci!"

Ačkoli by se na první í pohled zdálo, ?e je ?ivot na této planete dostatečně zabezpečen poměrně slu?ným systémem, s mnoha důmyslnými variacemi, nejsou spokojeni v?ichni. Odborníci na ?íleno, společně s genetickými in?enýry, jsou zdávna přesvědčeni o nevyhnutelnosti napravit přírodě "hlavu"

Celá problematika byla vědecky řádně pro??etřena. Následně musí být vyvozeny patřičně razantní závěry.

Jasně, ?e na?ím jedinečným právem jsou pochyby. Jakkoliv jiné, nadmíru ?ivotně důle?ité "ostra?ité pochyby" kupodivu zcela absentují!

Jak ji? bylo řečeno způsob mno?ení na této planetě je (respektive donedávna byl) zabezpečen nejen mnoha variantami, ale i rozmanitými technikami, tak jak je příroda, postupem času přisoudila jednotlivým druhům.

Od hermafroditních pl?ů, a? po dokonalej?í způsob, jen? umo?nuje, do jisté míry, elimanaci ne?ádoucích genu - při vzájemné a spí?e dobrovolné spolupráci dvou jedinců různého pohlaví.

Za předpokladu, ?e je, minimálně jednomu z nich, povoleno sexuální hara?ení!

Systém, ve kterém se vět?inou samci, hnáni interními chemickými pochody, zúčast�ují pravidelných konkurzních řízení, kde movitý strýček vět?inou nemá hrát dominantní roli.

Přejdeme nyní mlčením nejen techniky početí, ale i zcela konkrétní snahy neznámých individuí vytlačit člověka mimo genezi a vlastní přirozenost.

Věnujme svoji pozornost způsobu zrození nového jedince.

Metamorfóza - proměna v ?ivotaschopného jedince mů?e probíhat zcela jednak uvnitř nositele ?ivota, či naopak vně. V prvním případě se rodí nový ?ivý tvor, jen? je vět?inou téměř věrnou kopii původního, v rámci své genové výbavy. Druhá alternativa má naopak dal?í variace, je? označujeme zhruba jako dokonalou a nedokonalou metamorfózu.

Při dokonalé se z vajíček líhnou larvy, či housenky, nikterak nepřipomínající dospělé jedince a vlastní přeměna se uskuteční a? v období zakuklení.

Při nedokonalé proměně se, z vajíček vylíhnuté larvy (nynfy), sice podobají svým bezprostředním předkům, nicméně jejich úplné podoby dosáhnou a? po několikerém "svlékání".

Jiným způsob zrození je přímé "vyklubání se" ?ivého a relativně hotového jedince z vejce. Ale i zde je mnoho variant, je? nás ponechají, pro tuto chvíli, v naprostém klidu.

Vědecký svět nás po celá desetiletí přesvědčoval o tom, ?e se dávní jur?tí saurové rodili z vejce, přesně tak, jak to dodnes činí například ?elvy, či krokodýlové. Nalezená obří vejce nehovořila, ani nemohla, i o jiné alternativě tého?. Metamorfóza, je? je tak charakteristická pro oboj?ivelníky, nepřicházela v?ak dle učenců v potaz..

A přesto se objevily jisté indicie, stejně tak překvapivé, jak jen mů?e obsahovat právě sbírka kamenů pana Cabrery.

Jeden z desetitisíce kamenné databáze toti? ukazuje celý cyklus zrození stegosaura - od páření, snesení vejce, vylíhnutí larválních plazů, a? postupnou přeměnu v dospělého jedince. Vývojový cyklus připomínající spí?e vývoj pulce v ?ábu byl "na?těstí" vědeckým světem razantně odmítnut, včetně ostatních nabídek Cabrerových kamenných archiválií, jako podvod. Prozíravým důvodem onoho odmítnutí je neexistence by? jediného očitého svědka komentujícího anglicky dávné událostí z před více ne? 65 miliony let. Zkrátka, některé nálezy jsou velmi vítány, jiné autoritativně, mnohdy a? hystericky naopak.

Pokračování pří?tě