Následující i předchozí texty, datace nutno brát s rezervou. Jedná se databázovou studii slou?ící pouze autorovi.

Nomen omen /3. část

Š Zdeněk Patrick 2006

5. Vojen 678 - 718

Není prozatím zpracován. Jméno odvozeno z keltského slovního základu.

6. Uni Slave 718 - 758 n. l - Slávové spojeni(?). To, ?e v?ichni Slávové, od Polabských Srbů, českých kmenů, a v?ech Slovanů na pozděj?ím území Velké Moravy, byli spojeni od dob Samo děr?aví, tedy ve volném svazku, nebylo nikdy zpochybněno dob Samo děr?aví. udr?ovalo v závislosti na vněj?ích tlacích franské ří?e, a? do oficiálně povoleného vzniku Velké Moravy. Kdy? hlavním spojujícícm faktorem byl společný jazyk a mnohdy i společný nepřítel.

7. období Kreso My Sláve cca 758 - 798 n. l. se sidlem na Vy?ehradě. (Christ, pota?mo Krest med?u námi Slávy). Období prvních křes?anských misionářů. V tomto případě pravděpodobně příchod sv. Martina a jeho ?áků mezi Slovany.

Neuva?ujeme-li pozděj?í příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu r. 863 a nepočítaje divoké misie pasovských a řezenských agenty glaubebringerství, pak zbývá je?tě Sv. Martin (* 316 n. l., otec římský legionář, matka Slovanka) se vrací do rodné římské Sambarie v Pannonii, ze své misijní cesty mezi Slovany roku 350 n. l. Do?el prý a? do východních Čech. Jeho ?áci pokračují v misii snad a? do roku 380 n.l.

Tuto raněkřes?anskou misi potvrzuje i nápis na náhrobku tourského biskupa sv. Martina, jen? k roku 397 n. l. uvádí Slovany ve výčtu národů na středním Podunají, které byly jeho přičiněním pojaty ve zbo?nou Kristovu smlouvu.

Pokud bychom toto období spojili s misí Sv. Martina a jeho ?áků, pak bychom bájného kní?ete Křesomysla vročili a? do roku cca 380 - 420 n.l.

Co? nelze. Zprávu o keltských obyvatelích, pře?ívajících v bídě ve východních Čechách, lze pova?ovat následující text kroniky Václava Hájka z Libočan (?)

Někteří z Čechuov těch, kteří? se byli osadili v krajinách východních, oznamovali sú Křezomyslovi, kní?eti vy?ehradskému, pravíce, ?e by v tých? krajích nalezli na mnohých místech města dosti veliká, která? někdy pevná byla, která? také pro dávní staro?itnost a pro nepřítomnost obyvateluov velmi zpustla. Vsi také, ?e se mnohé nalézají, které? ?iroké někdy byly, ale na ten čas málo obyvateluov v nich se nalézá a ti sú lidé jako divocí a svú řeč mají jako obzvlá?tní, které? ?ádný z Čechuov nic nemuo? porozuměti. Kní?e s svými radami to vysly?av odpoveďal: "Poněvad? sú tu města ji? se zbořila a lesové, jak? pravíte, velicí v nich rostú, vsi také na vět?ím díle ?e sú zpustly, nechte lidu toho pozuostalého, nebo? sami do konce vyhynú, aneb se k nám přihrnú?"

Zpustlá a zarostlá hradi?tě v Čechách? Tento text lze, při hledání příslu?ných skrytých dat z historie na?í vlasti, jako zprávu, ?e zbytky keltských kmenů ?ili, nejen za dob kně?ny Libu?e, ale i za časů Křesomysla.

V souladu s datací ranných křes?anských misí Sv. Martina a jeho ?áků.

Mo?ná naopak v souladu s datací příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jim? předcházely i divoké mise jejich? cílem rozhodně nebyla christianizace, či nedej bo?e dokonce láska k bli?nímu.

8. Neklanova éra 798 - 838, mo?ný otec Kostějvida se sídlem na Budči(?)

Počátky osídlení někdej?ího keltského opidia Slovany je archeology datováno rokem 798/802.

Jeho jméno odvodil kdosi (Bohu?el nemám podklady, či je původní my?lenka) od jeho nebojovného ducha Ne kláti. V této souvislosti si připome�me okolnosti kolem Lucké války.

Pro úplnost si připome�me, ?e Slávové souhrně nazývali v?echny Kelty - Keli (pravděpodobně mírně pohrdavě Kapust�áci, Zelnáči. Pojídačí kapusty (zelí). V na?ich zemích bě?ně vyskytující se jméno Kelian, Kilián hovoří o nositeli jména, ?e je z Kelů. Tedy z keltských nebojských kmenů. Stejný

význam mají i jména Koler a Keler.

Bojové, o jejich? keltském původu pochybuje Velesova kniha (je? tvrdí ?e se jedná spí?e o kmen s převahou Slovanů a jejich? jméno je naopak symbolem bojovnosti.

Ne Kelian mů?e znamenat buď období, kdy mezi Slávy ji? Keltové ne?ili, či naopak vládce nebyl Keli, nebo skutečně odvozeně jako nebojovný kní?e.

Ka?dopádnÄ› nesĂ­dlil Neklьan na Vy?ehradÄ›, ale na LevĂ©m Hradci a vedl válku Lu?ickĂ˝m Vlastislavem (Viz válka s LuÄŤany).

Jedná-li se o Budeč, mo?né rodi?tě kní?ete Bořivoje, pak se informace o zdi tlusté jsou pravdivé. Jejich tlou??ka dosahovala sedmi metrů, je? byly později po po?áru zesíleny na 13 metrů.

Přičem? počátky osídlení někdej?ího keltského opidia Slovany je archeology datováno rokem 798/802.

Hostivít je jméno, dodnes mírně znějící. Hosty vítá, tak nějak máme poci?ovat jméno otce prvního křes?anského kní?ete. Ve skutečnosti Hostivít vznikl účelovým přepisem jména Gostěj - vid,

Gosti - kupci, vid - světlo. Světlo kupců?

Nikoli. Gostěj vid má jediný mo?ný význam - Kostějovo světlo.

Kostěj Nesmrtelný, někdej?í nositel smrti byl velkomoravskými, pota?mo českými Slávy vytěsněn jeho milenkou a někdej?í man?elkou Da?boga - Moranou.

Období, je? předcházelo vládě Bořivoje a Ludmily, tedy období v něm? ?il Bořivojův otec, se vyznačovalo obdobím stra?idelné Kostějovy záře.

Lze navíc s úspěchem pochybovat, ?e by v rámci sudby systému Nomen Omen dal otec, v tomto případě Neklan, do vínku právě narozeného syna smrtící Kostějova záře.

Jakkoliv se ono období, zejména na Velké Moravě, koncem starověrectví a tedy i Kostěje Nesmrtelného. A vzhledem dodnes přetrvávajícímu kultu Morany.

Nicméně?

Pátrejme po indicii, je? by byla ve shodě se jménem Kostějvid - (smrtící) Kostějovo světlo (záře)

794 Breta� - Francie

Angličan Roger z Wendoveru, vyjmenovává ve své knize "Květy historie" řadu neobvyklých nebeských úkazů, je? se údajně vyskytly v letech 447 a? 1235 na?eho letopočtu. Dílo popisuje mimo dvou komet z roku 729, meteorického de?tě roku 747 i pozorování zvlá?tních světelných sloupů ve francouzské Bretani roku 794, ale i jinde v Evropě.

Tedy nikoli v éře Gostějvida, ale časech jeho otce Neklana.

Poznámky pod čarou: Budeč 798/802- staroslovanské hradi?tě (poblí? Zákolan, mezi potoky zakolanským a Týnickým) - centrum staroslovanské vzdělanosti. Hradi?tě patří svými 22 ha rozlohou k největ?ím v Čechách (celková délka hradeb 2 km, vý?ka 5 m a ?ířka po po?áru roz?ířena ze 3 metrů na plných 13 metrů byly vybudovány zřejmě na přelomu století v letech 798/802). Budeč měla ve skutečnosti , v jistém časovém intervalu, dokonce dva kní?ecí dvorce.

Opevnění hradi?tě zaji??ovaly hradby o délce cca 2 000 metrů a vý?ce a? 5 metrů, ?ířka 7 metrů.

Keli - české označení keltských kmenů. ¨

Bojové (Bonové) stojí v Čechách mimo toto označení. Podle Velesovy knihy jedinými Kelči (Kelty) byli toti? Rakotové viz Rakousko a Rokytansko (Rökycansko) a Kotíni (Kotetýni). Zatímco Bojové patřili ke prastarým slovanským kmenům. Co? je překvapivé, ale i celkem mo?né tvrzení. Uvá?íme-li plynulé prolínaní těchto entit. Vala?i (Vel?ané, Volskové) přicházejí ji? v křes?anské éře.

A naopak Marko mani, v překladu Mu?i hraničáři, jsou typičtí Keltové, strá?ící za úplatu hranice římského imperia.

Pokračování mo?ná jindy.