Jakkoliv je to mrzuté, nevidím jiné cesty, ne? zopakovat:

Autor Zdeněk Patrick si jednou pro v?dy vymi�uje bezpodmínečný zákaz překladů svého díla do neslovanských jazyků. Tato vyjímka je součástí autorských práv a platí na v?echna ji? vydaná, ale i připravovaná díla. Včetně citací a článků zveřejněných v minulosti kdekoli, tedy i na tomto webu (Dýmající zrcadlo - smit.wz.cz). Tato vyjimka se vztahuje i na český text, účelově vytr?ený ze souvislostí, s nekalým úmyslem pomluvy a po?kození autorských práv v?ech zůčastných majitelů autorských práv a po?kození občanské pověsti autora.

nemajĂ­cĂ­ pokory, ani? mravnĂ­ soudnosti.

Země Zlaté hvězdy MargityŠ Zdeněk Patrick - Praha 2012

Nedávno jsem si přečetl článek o jakémsi zázračném Pěrunově meči, korespondující ve své podstatě z mnoha jinými názorově vyrovnanými tezemi, majícími jednostejné navyky naučené nevědomosti: Do omrzení opakující svá průměrná zaklínadla, kupodivu v?dy ve prospěch svých tézí sesbíraných tak, aby ztučnělý a nesouměrný Moloch, je?tě více sjednoceně kypěl.

Jakkoliv sna?ivý článek o pravém původu páně Bruncvíka (na Karlově mostu), či názoru na původ "Českého královského lva" nepřiná?í nic, vyjma novinek příkazového procentuálního zastoupení sjednocujících celoevropských "poznatků", dovolím si zopakovat, ?e české dějiny nezačaly křes?anským věkem. A ?e na?i sebevědomí starověrečtí předkové věděli, ?e pocházejí z velkého slovanského národa, který zde existoval tisíce let před těmi, kteří dodnes drze tvrdí, ?e jejich neexistující germánské zvony zoufale bily na poplach, kdy? Slované vysublimovali z ničeho? nic (říkají tu?ím, ?e v 6. století). Nejděsivěj?ím projevem naučené absolutní ignorace reality, se zcela zjevně projevuje ve slovním spojení "germánské zvony".

Kde v?ak vzali svůj starověrecký počátek státní znaky v podobě orlice moravské, svatováclavské, či slezské? A proč tu náhle stra?í... fíha... Opelichaný kocúr... Prefíkaný Čehuni a naničhodný Prajzi zrazu... s geneticky ucabrtanou potvorou, ktorej miesto jednoho, hned dva ocasy naničhodní chrapuni do zadku zapichli. A tým ?e vypelichaným kocúrom neslobno vo velkom svete zavádzajú. Vyhrabaným kdesi na starom povale mezi drevokocúriky a ostatným čehunstvom. Takto s námi sprosto vybabrali. A k tomu, ?e aj zlatu korunku nanič hodného kocúra Prajzi vybavili. Boh vie, kým?e ten osedlaný kocúr, naviac vexlem od velmi vysokého německého ?lachtica, vojvodu z Braunschweigu (staroněmecky Bruneczwig) dozajista Čehuni vyvexlovali...

Tak?e milí ideopopletové:

a) vévoda je ryze slovanský titul, pou?ívaný starověreckými Slovany. Byl jím v?dy volený mu?: přímý (první) mezi rovnými a to na dobu určitou: Znalý slovanského práva, vojenské taktiky, umění fortifikačního, znalý geomantie, léčitelství a... mírných kouzel.

Nepočítaje u českých Slávů, od tého? dočasného vojvody očekávanou: výtečně propracovanou signalizací a komunikaci s Bo_jany, později Boga stýry ze Sedlce. Dobou určitou měli če?tí, morav?tí i polab?tí Slované na mysli trvající stav ohro?ení.

Stejnou taktiku zaujímali, skrze nepříjemné vněj?í tlaky i starověrečtí staře?inové rodu a lechové Staré (starověrecké) Moravy a částečně i Moravy Velké (po hříchu ji? křes?anské, dr?ící si sice své starověrecké tradice... a dovolím si tvrdit: ani? mnohdy tu?í pravé souvislosti s původním obsahem inspirace.).

b) Braunscheig, staroněmecky Bruneczvig: připomínám ideopopletům, ?e území v dr?ení SRN, bylo tak málo německé, jako staroněmecké. Jako? i v Praze uměle spletenou "vysokou němčinu", nebo? nebylo nízké. Připomínám, ?e úřední řečí na dvorech "německých" panovníků byla ryze umělohmotná a teprve se tvořící latina. Navíc: Slovo ?lechtic je důsledně odvozeno od slova ?lechetný! Ani? jeden z raketýrů a vymahačských a vypalovačských band vůbec kdy tu?il, co ?lechetnost obná?í (mimochodem Lech, ?lech je slovanského původu.).

Socha Bruncvíka a jeho zázračný meč, byl prý dozajista získán od krále Olibruse, prý v časech romantických příběhů o rytíři Rolandovi, kterého prý Čehuni také ukradli pracovitým sousedům.

V místech dne?ního Karlova mostu (před tím Juditina) byly stáje brunů (bílých koní zvlá?tní rasy zvaných té? prusí - čistí, bílí.), o ně? pečovali, mimo osob přímo pověřených, i vzdělaní črtové (Vlchevci znalí zářezového písma). Ti pak, s časem příchozích křes?anů, zmizeli v českých pohádkách, co přihlouplí čertové. Schopní maximálně o?etřovat a kovat koně, či vyorávat, s pomocí biče hromotluka Svatého Prokopa, brázdy na poli. Mimo stra?ení a kvůli své zoufalé zaostalosti (ani? je stejným metrem povoleno měřit jiným borcům zoufale němého jazyka.), uná?ející v?dy do pekla, jen ty nesprávné. A to a? do dne?ních dní.

Bruncvík (odvozeno od slovanského brůna - bílý ků�.) skrývá je?tě dal?í tajemství: původ českého královského lva. Nedaleko stájí, v místech dne?ního Karlova mostu (právě v místě Bruncvíkovi sochy) stávala Perunova svatyně i jeho symbol.

Nedaleko stáje brunů, co Perunových a Svantovidových obřadních a vě?tících, ale i erbovních tvorů. Kdy? ohnivě opeřený (říkáte, ?e galský?) kohout a sekyra jsou dal?ím ezotorickým symbolem. Tak jako Hvězda v?ech Slávů (Hviezdoslava, Pěrunica (PeRYNCa, princ,Princes, odvozeně princezna) se zlatou hvězdou na čele, byla dcerou Zarji (Lady) a zlatovlasého Pěruna, strá?ce v?dy vítězící pravdy a slovanského Provi, jen? v podobě mohutného orla, z nejvy??í větve stromu ?ivota (symbolického posvátného dubu) stře?il bezpečnost Slovanů a jejich Provi (Práva), co opeřený archanděl boru - boje. A Slované jej vnímali, jako samo zpodobnění Slunce zářící na denní obloze, skrze svoji Korunu (Koronu), svoji cho? Zarju (Záři).

Hallo Friends, dear Prince and Princes (... around whole the world). Do you know it? You are Pěrunič (son of the slavonic Bog Pěrun) and Pěrunica a daughter of the great slavonic Spirit and Arch_Angelo of the graet slavonic (y chromozom Haplo group R1a Arij and Hg R1b Čeltoi, that means the Celtic) God of Rights and Wars - Pěrun? Yes or no? Ask yourself: What is it for a bullshit? May be...

V čase, kdy surové houfy raketýrů a barbarů s kří?i na prsou, zkrvavenými zbraněmi, s otrokáři s výběrčími vymy?lených poplatků a daní v závěsu, ?ířili slovo svého, obětmi zakrvaceného bo?stva a na svých prolhaných rtech l?ivý slogan, ?e: - pro lásku k bli?nímu svému?... tak v těch dobách byla Perunova svatyně rozmetána na prach, Perunova socha hozena do Vltavy, jeho meč skryt. Aby byl i Perun nepoznán ukryt v českých pohádkách, jako Děd V?evěd se zlatými vlasy.

Zbyla vzpomínka, kterou měl vymazat skrze "morovou ránu vzdělanosti" jakýsi Braunschweig (staroněmecky Bruneczwig) a nalakované ?vásty nezničitelných ideopopletenců, či neposedných Jau_Ďauro nácků, nazývajících esotorická tajemství svých někdej?ích starověreckých předků, opelichaným "čehunským kocúrom"...

Dovolím si na toto téma su?e poznamenat: Jedná se o celoslovanský ezoterický symbol Peruna, ochránce slovanského práva a slovanského lidu.

Obličej lva, samo zlaté Slunce, jeho hříva - Zlaté vlasy slunečních paprsků, jeho čiré světlo, jak ranní rosa, jeho okrasa a průvodkyně, jeho Lada a sluneční Záře (Zarja). Sluneční Koruna Pěrunova. Plodný, nikoli pravdoláskovci vykastrovaný lev, jeho? zvednutá tlapa s vytrčenými drápy, připravena k okam?ité obraně slovanského Provi (Práva). Kdy? i druhá tlapa má moc léčitelskou, skrze ?ivotadárné kouzlo ničím nezkaleného slunečního svitu. Perun - symbol čistoty jasného a zlatého Slunce, modrá obloha nad hlavou, rodná země s meandry rybných řek, potoků s ?ivou vodou, s bory ?umícími v kři??álově čistém vánku. To je rodná země s pitnými studánkami. Nikoli odkalovými ?umpami cizích nadnárodních spolků. Nikoli nesvéprávná EU kolonie, plná tunelářů a idiotských dluhů, dovozených jedů a zahnívajícího svinstva.

A původní starověrecká inspirace moravské, svatováclavské i slezské orlice? Jako v?echny orlice slovanských rodů: původem příměru je: Lada, ?ena Perunova - sluneční Záře, matka a ochránkyně slovanské země, rodů a jejich provi, navi a javi. Ochránkyně i zastupující matku Zemlji.

Nad v?ím Perun strá?ce a obránce, v podobě strá?ícího orla (A plamínky na Václavově orlici? Německé právo vypalovat vesnice, aby bylo zřejmé, ?e se vazal německého náčelníka ji? blí?í ke dvoru náčelníka?). Český kní?e Václav nebyl, ani nemohl, z pohledu platného slovanského práva, být vazalem někoho.

Odvozeně v?ichni neslovan?tí orlové (symbol Peruna), gal?tí kohouté i v?eliké vyzáble rozta?ené ří?ské GM holubice, či jinak zakamuflování holubi války, jsou podvodem, nebo? se zcela prokazatelně chlubí cizím peřím. Ani? jim nebylo stydno chlubit se i dal?í symboly slovanského a českého starověrectví.

Tak to je v?e, morová ráno obecné vzdělanosti: To je ten pravý význam bruna a Českého královského lva. Lev bojující s drakem. Slunce za vás bojující a vítězící.