Hledám jen rozcestné časové body, kde se stala, při dosud nevysvětlených okolnostech, úhlavní chyba. Nikoli proto, ?e bych kdy hodlal směnit svoji Víru za starověrectví, nýbr? kvůli nápravě věcí obecných i celospolečenských. ZP

Stalo se právě za panování římského císaře Konstantina I., který ač sám vyznavač magie a asyrského "Slunečního kultu" umo?ní záhy po roku 312 n. l. nebývalý start nového nábo?enského směru, je? má nově sjednotit jeho nadmíru rozpínající se ří?i.

Je jim cizĂ­ pravda i dobroÄŤinĂ­...

Víme vůbec odkud vítr fouká? Š Zdeněk Patrick - Praha 2011

Nezávislé dějiny slezského, českého, moravského a slovenského národa v podivně závislé Evropě...

Stalo se 28. října roku 312 n. l. V poledne před zahájením krvavé bitvy u Milvijského mostu (pontový most přes římskou Tiberu postavený jeho protivníkem Maxiánem) byly ?títy některých Konstantinových bojovníků opatřeny znakem X/P (Christos). Podle některých, nepříli? upřesněných mýtů, se Slavius Konstantin I. stal v předvečer bitvy svědkem přeletu ohnivě zářícího kosmického objektu, či pádu ohnivého meteoritu s přidru?enými světelnými jevy. Podle Eusebia měl Konstantin v poledne před bitvou spatřit nad Sluncem světelný kří? s nápisem:

"V tomto znamení zvítězí?" (In hoc signo vinces.). Podle jiné verze se mu ve snovém setkání měl zjevit Kristus, který prý radil opatřit bojovníky znamením písmeny Chí protnuté písmenem P. (CHPistos). Mnozí se domnívají, ?e byl svědkem meterologického úkazu (Halový jev.). Ottův naučný slovník naopak velmi zasvěceně tvrdí, ?e:

"Obratně u?iv nábo?enského nad?ení svých křes?anských legionářů, dobyl úplného vítězství" (28. října 312 n. l.).

V souvislosti s obrazeným znamením Krista si připome�me, podobné události, kdy se litery objevovaly nejen v příbytcích lidských, na jejich domech i na oblecích:

Jeden příklad za v?echny mů?ene objevit v kronice nazvané "Svět za tří českých králů" (autor Marek Byd?ovský z Florentína)

Nowiny prawdivé o welikých a hrozných Zázracích a Diwíjch, které se staly w Polské Zemi, w Russých y ginde. Spatřenijm Osob i rozličných znamenij na Dweřijch , w Pokogich, na Střechách y Oblecých Lidských, 5. dne Měsíce Června Léta pominulého 1698.

Zkrátka: 5. Června 1698 se na několika místech východní Evropy vyskytovaly dokonce blí?e nepopsané bytosti, ale i jevy, které se vymykaly v?eobecným zvyklostem. Jednu z takových událostí ukazuje i dobová kresba (viz ní?e).

Znázor�uje vzru?ené mě??any ukazující si na rozličná znamení, připomínající prastaré písmo. Podivné znaky se objevují na oblecích, zdech i střechách domů. Ano i v příbytcích uvnitř stavení.

Tak stra?livĂ˝ to byl prĂ˝ Ăşkaz.

Dodnes nezodpovězenou otázkou, kdo a za jakým účelem má potřebu promítat poměrně i dnes poměrně technicky slo?itou mikrovlnnou holografii, pronikající i skrze zdi, či přesně směřující na vybrané a pohybující se objekty?

Odpověď se mo?ná objeví seskupíme-li znaky, je? by mohly být čitelné, mo?ná nejen jako písmena: CHRSTS?

V této souvislosti si připome�me prastarou legendou z čas Starého světa, kdy ?títy bojovníků byly vlastně slo?itými přístroji, které mimo ochrannou funkci, v přední části průbě?ně zobrazovaly budoucí děje, tedy i vítězství majitelů ?títů. A Slavius Konstantin I., co Slovan znalý těchto legend z dávných časů Severije nepochybně znal a zřejmě i "obratně vyu?il" a nechal několik ?títů pokreslit znamením Krista.

Jiná mo?nost: Konstantin byl skutečně svědkem pádu neznámého objektu (tak jak tvrdí někteří doboví autoři) do ba?in nedaleko �íma, nedaleko Milvejského mostu.

Aby po vítězné bitvě a poradě "s odborníky" nechal avizovaný "Halový jev", či chcete-li neznámý objekt, včetně jeho obsahu, obezdít tak solidně, ?e se v budoucnosti se stavba v někdej?í ba?ině stane nedílnou součástí rozsáhlého sklepení a katakomb Vatikánu.

Ka?dopádně vrcholní církevní zasvěcenci o několik staletí později prozrazují, ?e vědí podstatně více:

rok 1233 n. l.

V pape?ské Bule �ehoře IX., vydané roku 1233 n. l., se hovoří o bytosti, je? se zjevuje jako ?edý mu?, s výraznýma a velkýma očima, hubený a? vychrtlý, tělo prakticky bezmasé a chladné poko?ky. V mnohých případech jeho horní polovina září a to tak intenzivně, ?e osvítí celou okolní prostoru. Ona bytost, nazývaná "průvodce" posléze mizí a stává se neviditelnou.

Zcela evidentně se jedná o démonskou, či ďábelskou bytost, která mů?e měnit dle libosti těla, mizet, překonávat obrovské vzdálenosti nezávisle na čase, číst my?lenky lidí a přemis?ovat jejich těla na libovolné místo.

Mimo jiné byla tato bytost v průběhu času obviněna, ?e plodí s pozemskými ?enami lidem nepodobné nestvůry.

Roku 1484 vydal pape? Innocenc VIII. (Neposkvrněný VIII.) bulu Summis desiderantes affectbus, obsahující teze boje proti herezi a čarodějnictví.

Ji? o tři roky později (1487 n. l.) tyto téze podrobně rozpracují dva německo římsko katoličtí mni?i (Iacobus Sprenger a Henricus Kramer Institoris. A jak jsem po přečtení některých částí "Smolných knih" skálopevně přesvědčen, jistě i nejbli??í slu?ebníci samotného Satana.). Pečlivě a do nejmen?ích detailů. Se v?í proslavenou "německou" důkladností!

Světlo světa tak spatřil nebývale "pokrokový" návod, "jak nenápadně sledovat, provokovat, stíhat a následně eliminovat v?echny vytypované mo?ná mo?né nepřátelské osoby, dodatečně podezřelé ze zlých úmyslů, čarodějnictví, magie a spolupráce se Satanem".

Vzhledem k mnoha věrohodným příznakům je stále nezodpovězena otázka, kdo se Satanem (rozuměj nepřítelem lidstva) úzce spolupracoval.

Nebyly to v?ak, a to v ?ádném případě, jejich nebohé oběti.

Kladivo na čarodějnice - tento zcela vyjimečně hanebný spis se stal výchozím materiálem a rukojetí nejen Velkých, ale i těch úplně malých fanatiků v podobě svatých inkvizitorů, při následném běsnění. Ale mnohem pozděj poslou?il "výcuc nasbíraných zku?eností" i k odhalení třídního nepřítele, či mo?ná mo?ného teroristy. Ani? podezřelý vůbec, kdy tu?il, ?e cosi podobného, po čem "na tvrdo" pátrá příslu?ný servis, vůbec existuje.

Miliony čarodějnic, heretiků a nevinných osob bylo vyhlazeno z tohoto světa. A to s příslovečnou krutostí (Jakkoli se v čase v?eobecného zapomnění lidskosti "psi obranáři" nestydí tvrdit, ?e v?e pocházelo prý jen "z čistého milosrdenství Svatých Otců" a ?e počet obětí je přemr?těn.).

"Očistným" plamenům slavnostního autodafé pak v?dy předcházelo nemilosrdné mučení inspirované Svatou Inkvizicí a svatými otci, kteří ani náhodou nebyli "svatí".

Tak kruté, ?e mnohdy přítomní přísedící a zapisující písaři omdlévali skrze děsivou hrůzu. Pokud mučitelé, svatí otcové a římsko katolický kněz pověřený činnostmi v zastoupení Velkého inkvizitora, naopak neřičeli ničemnou slastí!

Jakoby zlé síly opustily samo peklo a Satan sám konvertoval ke katolické církvi, aby se stal Velkým Inkvizitorem. Zůstala bolest a nezměnitelná jistota: Děti upálených, ale i děti jejich dětí se ji? nikdy nenarodily. Celé dobré rody byly nav?dy vymazány z planety.

Přicházejí zplozenci temnot

Mimozemci ve vatikánských kasematech? ...1/3. část
Mimozemci ve vatikánských kasematech? ...2/3. část...Právě čtete
Kdy? nikoli ve vatikánských kasematech, tak určitě na Inetu ... 3. část/3
Mávnutí motýlím křídlem... Zde naleznete sice nikoli v?e, ale mnohé z toho, co jsem kdy viděl na vlastní oči