Motto:

Neumělá kompilace několika nepřesností TV 666 ze dne 19. září 2002

Na téma Hrad Houska

Na konci 13 století na rozhraní dne?ních okresů Česká Lípa a Mělník a Mladá Boleslav byl v neprostupných a opu?těných hvozdech Dubské pahorkatiny postaven, v místě opevněné tvrze Houska, někdej?í nemovitosti p?ovského vojvody Slavibora, otce Svaté Ludmily, hrad Houska. S obrannými aspekty směřujícími nikoli proti vněj?ímu nepříteli, nýbr? zcela opačným a nelogickým směrem - do středu hradu.

Nejsou to v?ak hrady, nýbr? věznice. A věznicí hrad Houska nikdy nebyl..

Hrad Ouska zářící brána pekel? Aneb Ouska (kelt. zářící, třpytící, světélkující, ligotající)

Š Zdeněk Patrick - 1998 Praha

Š Zdeněk Patrick Země zářící Hvězdy v?ech Slávů

Š Zdeněk Patrick Cyklus Karel Hynek Mácha, cestovatel časem

Příli? mnoho legend, výmyslů a mo?ná i zlého úmyslu, či nechu? pojmenovat okolité skutečnosti se skrývá za nadiktovaným výkladem české historie.

Ne jinak to bude i v následujícím příběhu, potácejícím se mnohdy naučenou nevědomosti.

Jakkoliv pocházela česká kně?na Svatá Ludmila z Mielska, tedy ze stejného kmene Polabských Srbů, jako její snacha a matka svatého Václava, kně?na Drahomíra , kdosi účelově pozměnil v rámci dlouhodobého velkoprojektu, příslu?ná historická data. V rámci té?e doktríny proměnilo téměř k nepoznání i západosrbské Mielsko, či Mielčany za Velkochorvatské Mielnicko - dne?ní Mělník.

Slavibor, otec české kně?ny Ludmily nutně musel, v rámci této podivně zdeformované doktríny pocházet prý z Mělníka, jemu? se do té doby P?ovsko říkalo. Z tého? prostého důvodu musel být tento Polabský Srb Slavibor P?ovským nazýván!

A basta fidli!

A kupodivu... Povedlo se.

Pova?te jen, kdo z rodilých Čechů by dnes přistoupil na mo?nost, ?e český kmen pocházel z Chorvatska a českým kní?etem se stal Přemysl z kmene obřadních orátajů - Lemúzů a ?e na?í vlasti se ve starověreckých časech říkávalo Velké Chorvatsko (na rozdíl od Bílého Chorvatska).

Krátce po Husově diakritické intervenci byly, nikoli v?ak jeho vinou, stopy po příbuzenských vztazích mezi Svatou Ludmilou a českou kně?nou Drahomírou zameteny docela a dokonale (z Mielnicka se stává Mělník a z Mielska dokonce Der Drite Reich a je?tě později dokonce DDR, z Kamenice se stává Chemnitz a nakonec Karl Marx Stadt, z čistě slovanského Berlína Hitlerovo hnízdo)

Pohleďme nyní, plni blahosklonné tolerance, i na takového horlivce, jím? kněz Václava z Libočan nepochybně i byl. Zdá se, ?e i skrze jeho přesně nepřesné "historické" záznamy zahraniční příhraniční marka i nadále ?ongluje s českými dějinami!

Tentý? jednoduchý scénář, tatá? bravurní technika.

Jako za časů, kdy má být pravda opět umlácena k smrti!

Otec Ludmily (později zvané Svaté) Slavibor B?ovský (P?ovský) z Mělníka, kterému? proto, ?e byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě, jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mu?né postavy, velmi jej miloval, jemu? jméno bylo Housek. Proto? rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého jej Housek nebo Houskov kázal jmenovati.

Václav Hájek z Libočan
Kronika česká

Obyvatelé hradu prý puklé místo po čase uzavřeli a později nad ním kapli postavili!

V tomté? místě, v Dubské pahorkatině, pak byl ve 14. století vybudován hrad Houska v takové podobě, jak jej známe dnes.

S obrannými aspekty směřujícími prý nikoli proti vněj?ímu nepříteli, nýbr? zcela nelogickým!

Zcela opačným směrem - do středu hradu.

Ačkoliv jen pravý opak má svoji oprávněnou logiku.

Hrad - srdce kraje - musí toti? za ka?dých okolností chránit nejen zemské a obchodní cesty, ale i okolí hradu proti vněj?ímu nepříteli. Na mocné obraně a bezpečí, je? hrad skýtal, závisela ve?kerá následně i prosperita regionu.

Není od věci si nyní připomenout některá podobná místa, jejich? hrůzná záře dosahovala samot-ných vysokých nebes. Z ní? pak vystupovaly podivné nelidské bytosti.

Jsou kupodivu na trase exodu části na?ich slovanských předků z egyptského města On, skrze Chaldejsko, �ecko, Dalmacii a Ilýrii do Herčínského lesa.

Za časů pána chaldejských čarodějů Enkiho, mocného draka, jen? v Eridu stojí, jeho? stín pokrývá nebe i zemi, neomezený vládce Anunnaki(ů) (Nebe?tí na Zemi), Strá?ce pečetí mezi nebem a Zemí, byl celý Sumer (Chaldejsko) zahalen do hrůzostra?né záře. Kdy? zdaleka je?tě nebyl ustaven základní kámen nebes a země - Brány bohů (Babylonu).

Rovně? tak v pevnosti chaldejských čarodějů Uru se ji? od pradávných dob nalézala zářící brána Gin Zir vedoucí do Temné země nebytí a bezrozměrného podsvětí odkud nebylo pro smrtelníka návratu. Z ní? vystupovaly nelidské bytosti, aby ovládly lidstvo.

Jméno hradu Houska má být odvozeno, nejen podle Václava Hájka z Libočan, od jména Housek.

Dovolte mi prosĂ­m nesouhlasit!

Ouska je obvyklý keltský výraz pro "zářící", lesknoucí, třpytící se, světélkující. Tak jako mno?ství místních jmen v Čechách jsou čistě keltského původu (Jezerka, Radbuza, Otava, peklo, peherk, Ogarka, bubak atd. Je?tě nedávno se například jmenovala říčka Chomutovka - Uska (Ouska) - Zářící)

Zářící říčka.

Zářící hrad. Hrad Houska (té? Huska, Húska, ale i Hou?ka) je fantasticky spojen i s příběhem Karla Hynka Máchy v pekelné Praze roku 2006!

Poznámka pod čarou:

Hrad Houska, či Hou?ka (té? Huska, Húska). V tomto okam?iku se rozpome�me na řeku Chomutovku, je? se za časů keltských bohatýrů jmenovala

Ouska - Zářící. Zářila a? ?la z toho ouzkost!

Doufejme, ?e ji? není státním tajemstvím fakt, ?e na?i slovan?tí předkové převzali mnohé od na?ich keltských praprababiček. Včetně pohádek, legend a místních názvů, je? ctili, či alespo� ti?e respektovali.

hrad - srdce kraje chránil v?dy okolí proti vněj?ímu nepříteli. ?ivot byl závislý na mocné obraně, je? měl hrad skýtat.

hrd (sanskrt) - srdce

hrudya v(sanskrt) - srdce

hrdina - srdnatĂ˝

Necronomicon I.
Necronomicon II.
Karel Hynek Mácha - nedobrovolný cestovatel časem I.
Karel Hynek Mácha - nedobrovolný cestovatel časem II.
Hrad Ouska>
Zářící brána do pekelné Prahy roku 2006?