Kyjar, neboli Země Jarova. Oblasti i hory zasvěcené bájnému knížeti i praotci všech Arij /Venedů / Slávů (Y_chromozóm Hs (R1). Jeho? jméno Jarý, neboli životný, je obsaženo nejen ve slovanských jménech (mnohdy nesprávně pochopených, co oslava ročního období, Ale i ve slovech, jako je angl. "Year", či něm. "Jahre" atd.... "=)) Slavný bijec Černého Idola - Drakona, zvaný též Jura, či Jarila (cca 20300 př. n. l.).

Ruští učenci se skrze článek Jeleny Gimadijevy (Елена Гимадиева) uveřejněný v Pravda.ru (Věda a technika), domnívají, že Slované pocházejí z Kavkazu. Názor v časech nepřízně sice dostatečně odvá?ný, přínosný i pro časné české dějiny, nikoli však zcela, z mého pohledu, stoprocentní. Nicméně potvrzující úspěšné archeologické výzkumy kolem El_brusu zkoumající jednu z velmi důležitých etap migrace a aktivit slovanských rodů. Zároveň potvrzující zásadní shodu s údaji Velesovy Knihy, výzkumy pana Asova, ale i českými legendami. Jakkoliv soudobá scholastická hladina nálad, s tuhými klapkami na očích, poslužná jak kočárové kobylky, nedbá a snad ani netuší význam onoho úspěšného archeologického nálezu, spěchám do dalšího velkého dobrodružství, které se netýká jen jednoho a již vůbec prvotního časového intervalu, ze kterého pocházejí slovanské rody. Z téhož důvodu, jsa jiného názoru, dovolím si článek Jeleny Gimadievy glosovat, neboť nikoli vždy a zcela souhlasím.

V originále: Наука и техника Ученые: славяне родом с Кавказа Елена Гимадиева Откуда пошла славянская цивилизация?

Pravda.ru

Откуда пошла славянская цивилизация?

Odkud vze?la slovanská civilizace? Z téhož ideově vyladěného slůvka "civilizace" mám husí ků?i snad i na chodidlech. Chci-li poměřovat slovanské společenství nemohu jinak, než skrze odpovídající jazyk, Javi, Navi, Provi. Od téhož se pak odvíjí má polemika o pravém původu a mnohem časnější dějinné akceleraci Slovanů. Jedinečně sjednocených lidovou slovesností i společným jazykem (Lingua Slavica - jazyk slovanský). Leč... Nemám vůbec na mysli ideovědecky smy?lené Indo_Evropany souvisle rozparcelované, dle hesla rozděl a opanuj, do provázkových, jamových a bůhví jak pojmenovaných, "kultur".

Paní Jelena Gimadijeva píše: "Именно там, по заключению ряда специалистов, находился легендарный город Кияр, столица Русколани - древнего государства, существовавшего задолго до Киевской Руси..."

"Jmenovitě právě tam, po prozkoumání a potvrzení řadou specialistů, se nacházelo legendární město Kijar, stoliční hrad Ruskolanie, dřevního (dávného) vladařství, které existovalo velmi dávno. Dávno před Kyjevskou Rusí."

Autorka článku, se kterou bych polemizoval i na téma pojmu "gosudárstvo".... pokud uvažujeme veškeré starověrecké slovanské PROVI (PRA_VI : Zdávna viděné slovanské Právo), pak jako rovný mezi rovnými Slávy, lze uvažovat nikoli государствo, nýbrž volný rodový a kmenový svazek nazvaný samoděr?aví (samo_dršící, děr?ava, neboli "v dr?ení". Státní útvar mocný navenek, střídmý směrem k vjes řízenému rodovému společenství.).

"Так, в 2002 году проводилась экспедиция в Приэльбрусье под руководством Государственного Астрономического Института имени Штернберга (ГАИШ), которую курировал директор института Анатолий Черепащук..."

"Roku 2002 byla uskutečněna expedice zkoumající, pod vedením vládního astronomického institutu (Institut ?tenberga), oblasti při Elbrusu, kterou zaštítil svým vědeckým dohledem (kurátor) ředitel Institutu Anatolij Čerepa?čuk.

V dokladu, jenž byl představen po výsledném archeologickém, geodézním a topografickém výzkumu se hovoří: "U hory Karakaja, ve skalistém hřbetu, ve výšce 3646 metrů nad úrovní moře, mezi Vrchním Čegem a Bezengi, z východní strany Elbrusu, byly nalezeny pozůstatky stoličního gradu bájné Ruskolanie Kijar I., který jestvoval dávno před narozením Krista, tedy i dávno vznikem Kijevské Rusi (Kyjev; též Kijev = Kijar III.). Jedno z nejstarších měst vzpomínané v pověstech i bylinách mnohých (slovanských) národů. Tak, jako jedna z nejstarších astronomických observatoří - Chrám Slunce, opisovaný špionem, cestovatelem, otrokářem i historikem Al Masudím".

Glosuji: Abu I Hasan Alí Al Masudi:

Jeden z nejnádhernějších chrámových komplexů byl postaven Slovany na jedné z nejvyšších hor světa (Alatyru). Vědění o architektuře, účelném uspořádání kamenů a použití barev byly zcela zastíněny pohyblivým strojem, jenž byl umístěn na samém vrcholu Slunečního chrámu. Do chodu byl uváděn paprsky vycházejícího Slunce!

V chrámu byla umístěna i taková umělecká díla a drahokamy, které zvěstují budoucnost a varují před obraty osudu ještě dříve, než se kdy mohla uskutečnit. Ze samého vrcholu chrámu pak zaznívaly do všech přiléhajících částí hlasy, mající pro posluchače silný emoční náboj.

Tam v posvátných horách Alatyru, v někdejších dobách Starého světa, bylo zalo?eno zlaté město Altyn Gorod I. (Velká zlatá pevnost, As Gard) se slunečními chrámy, na jejichž vrcholcích samo Slunce pohybovalo celým zařízením.

Město plné Slunečních chrámů se zlatými a diamantovými kupolemi bylo místem všeobecného míru a klidu. Ten, kdo překročil ohnivou řeku, mohl spatřit na nebesích otáčející se zlatý, stříbrný či diamantový zámek..

Když konečně mnohé dávné bídy pominuly, vydali se naši předkové dále na východ, jiní podél Ripejských hor (Uralu) na jih směrem na Kavkaz, jenž se táhne od východních břehů Černého moře až k jihozápadním břehům jezera Kaspického. Tam u nejvyšší hory El_brusu, připomínající vysoká pohoří někdejšího Alatyru, vystavěl kouzelník Čitto_vra? Zlaté město Altyn gorod II. zasvěcené Bílému Vidovi.

Na úpatí hory nazvané podle posledního z vládců před katastrofou - Alatyr II. (Elbrus), se kdysi rozkládalo i zázračné město Bílý Car Gorod (Sar_grad).

Na úpatí nejvyšší hory Kavkazu El_brusu (Alatýrské hoře II.), vystavěl kdysi pro boha Chorse (Belo_boga) kouzelník Čittovra? (rusky Kitovras) starobylé svaté město Bel(o)_grad).

"Slované připisují zalo?ení tohoto chrámu jednomu ze svých mudrců, jenž žil v dávných dobách. Ve svých předchozích dílech jsem přinesl zprávy o něm i o jeho historii v zemi Slovanů. I o tom, jaké čáry a lsti jim přinesl. Jaké přístroje, jimiž si získal jejich srdce a ovládl jejich duše a zotročil jejich rozum. Navzdory jejich divokým mravům a rozdílnostem povah."

Při úpatí Elbrusu žil i hrdina kavkazských legend "Soslan". Tam kdesi je pohřbeno i jeho tělo, po marném boji s myslícím kotoučem. Zde, ve skalách Kavkazu byl přikován účinnými bylinnými odvary své druhé choti Morany Svarogovny i Pěrunův syn, Pěrunič Dažbog (Dajboh, Boh_dal), jehož osud i způsob zrození byl až k nevíře tak podoben údělu kavkazského hrdiny Soslana.

I byla poražena Roxolanie Hermanarikovými (Hromáčkovými) Góty. A on si vzal ženu z našeho rodu a zabil ji. A tehdy naši vojvodové podnikli proti němu výpravu a Hermanarika porazili.

Velesova kniha Když Hermanaric (rozumějme Hermanček, či Hromáček) král germánského kmene Gótů (rozumějme odpadlého slovanského kmene Gadů), posedlý opět zuřivostí, kázal jednu ze svých žen jménem Svanhilda (rozumějme Labuž - Lybeď) z rodu slovanských Roxolanů, za svévolné a věrolomné opužtění muže, trhat na kusy, přivázanou k divokým koním pobízených k ostrému běhu do různých stran, její bratři ze "zrádného" slovanského kmene Roxolanů (Sar a Zlat (Ammij), pomstili smrt své sestry a probodli mečem Hermanarikovi (Heřmánkovi, či Hromáčkovi (?) bok. Smrtelné zranění zřejmě donátory dosazený vůdce nepřežil:

Velesova kniha oba bratry jmenuje: Sar Bus (Bus Bělojar) a Zlatogor. První později, po svém ukřižování zbožtěn, druhý z bratrů vzdělanec - Zlato_gor. Krutě usmrcená Labuž / Lybeď byla rodnou sestrou vládce Roxolánie Bus Bělojara a jeho akt pomsty lze poměrně přesně datovat rokem 368 n. l. Ano, řeč je o Bus Bělo_jaru, jenž byl, jak se ruští vědci domnívají, posvěcen v Chrámě Slunce, který se rovněž nácházel v Kijaru... Stoličním městě Ruskolanie. V časech, kdy čertog Bělojara (Souhvězdí Orionu), ochraňující Bělojarovu epochu (éra Skopce), časový interval 2. tis. let př. n. l. až 4 století n. l.). Kijar I (Kijev Taronský), podle Velesovy knihy, naopak založil nedaleko hory Ararat (ve Venedské dolině, Vanadoliji, rozumějme v Anatoliji) Jaruna Arij, potomek bájného všeslovanského knížete Jara (Jury) a otec Kije, ?čeka a Choriva.

Poznámky pod čarou:

Alatyr (str. česky Altyn) - Podle ruských legend a pohádek se kámen Alatyr nacházel na východní straně, v samém středu světa. Tam, kde lze objevit rajský ostrov věčného jara. Bujarý a plný života - rajský ostrov Bujan.

Archeologické nálezy v Kuřimi:

I z této pozice má prastarý rulový (Lechův) kámen tvar vykované ?ipky šípu směřující prý, na protější ostroh, kdysi zasvěcený Jarovi (Jurovi), bájnému vládci Slovanů, kteří jej nazývali "Rudým Slunkem", či Imirem. Byl to on, syn bohyně Léty (Latony), který před 22 000 roky vyvedl naše preslovanské předky z katastrofou a mrazy postižené Severije / Hyperboreje. Jaro, zvaný též Jarilo (D?arilo, ?árilo). Ve svém druhém zrození do Země (pokud neuvažuji několikerou cestu v čase), či naopak potomka v přímé linii, se jmenoval Jaruna, otec ?čeka Arije, Kyje a Choriva, jejichž úkolem bylo rozhojnit své rody, zakládat města (Ky_Jary, Ki_Jary - Země Jary a Goluně _Koluně, kruhové Grady podobné Kolo_Gradu v Arkaimu, odkud pocházeli jejich předci i některé české / slovenské národní, vlastně i všeslovanské pohádky (Viz O větrníku, Slunečníku a Měsíčníku, totiž z období Bogumírova života O Utreniku, Poludniku, Polvečerniku).. Abychom, co tříčlenný rodinný team objevili (mimo nasílené zloby ničitelů), že kdosi rovněž 3D mapy na povrchu Lechova kamene zkoumá, jakkoliv jsme o poznání dále: ?ipka nesměřuje na protější ostroh, ale k Řípu. Jedná se o několik neuvěřitelných souvislostí, které jsou pro nás stejně záhadné, jako úžasné. Pokud se nám včas podaří ono strašné tajemství, které naši předkové znali, bezezbytku rozluštit, dokumentovat a dokázat.