| Hlavní stránka | TOP 50 | Weblinks | Ankety | Vyhledávání | Čtenáři |

  Hlavní menu
To nejlep?í od ZP
Hlavní stránka
Vydané knihy
Ankety
Teorie relativity


Rozšířené vyhledávání

  Altaj - záhady RF

  Obsah:

Glosy
Janova Apokalypsa
Chaldejské eposy - Necronomicon
Chemtrails
Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie

  Vyhledávání

Hledej
v Dýmajícím zrcadle!


Česká KanadaPenzion UbytováníChatyJindřichův Hradec ubytováníLevné ubytováníChata Česká KanadaJi?ní Čechy chataKun?akKomorníkZarybněnostStrmilovCyklistikaČeská Kanada Penzion

  Informace

Dýmající zrcadlo
Zdeněk Patrick
Copyright © 1994 - 2006
cs.atari.org
BeepEdge

  RSS novinky.cz
RSS Novinky.cz TOP 50

  RSS Beep Edge
RSS Beep Edge

  Web Dýmající zrcadlo:


Dýmající zrcadlo

  Doporučujeme...


Blaník 1
Blaník 2
Blaník3
Sborník nezávislých Foglarovců č. 8 2019
Sborník nezávislých Foglarovců č. 7 - 2018

Sborník nezávislých Foglarovců / č. 8 - 2019

">Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie


  Horká linka

... Den mluvících kamenů (3 knihy v 1) ...


Vugasti bor
Vydáno dne 09. 08. 2007 (4519 přečtení)



Bitva u Popelového boru

© Zdeněk Patrick 1994/2006
Země Zlaté hvězdy Margity 1. díl

Jak z historických zápisů tu?íme, Dagobertův vyslanec Sicharius splnil své poslání na 110 franckých procent. Důvod k trestné výpravě byl vydupán ze země nad očekávání poměrně snadno.

Rovně? trestná výprava byla strategicky velmi solidně připravena.
Probíhala tentokrát dokonce ve čtyřech proudech.
Severoital?tí Langobardi, alamánský proud vedený jakýmsi Chrodobertem a ze severní Francie Austrijci a samotná Dagobertova vojska vyrazila, ka?dá ze svého místa, k centrálním oblastem Sámo-děr?aví, aby se tam setkali v předem dohodnuté oblasti.
Po krátkém bohatýrském útoku do nedůle?itých částí samoděr?aví. Vzápětí by pak společně zaútočili na samé srdce slovanské dr?avy.
Jedinečným důkazem o skutečné velikosti Sámovy dr?avy, respektive samovolného slovanského svazu, jeho? velikost postra?ila nejen Dagoberta (ale i slovutné idealistické historiky natolik, ?e si stále zoufají kdesi u Brna, tedy na severní periferii někdej?í Velké Moravy), je fakt, ?e Dagobert byl nucen najmout si vojska Langobardů a? v daleké Itálii.

Ji?ní hranice volné slovanské ří?e sahají daleko za Dunaj. Za vnitrozemí lze pova?ovat Vitorazsko a Korytany, ?tyrsko, Slovinsko, Krajinu, ale i v?echny alpské Slovany (slovanské regiony dnes ve správě rakouské vlády).

Do té?e kategorie patří i Blatensko v Panonii (dne?ní oblast kolem Blatenského jezera ? Balatonu)) sousedící se Slovinskem, je? tvořily, společně s dne?ním Slovenskem a Moravou i budoucí jádro Mojmírovské Velké Moravy. Kdy? celá Ilyrie a Dalmácie (dne?ní Chorvatsko a Srbsko není jistě pro Slovany nezajímavá)
Východoji?ní hranice s Avarským Chaganátem probíhala velmi přibli?ně zřejmě v linii Bratislava, Mi?kolec, Budy (dne?ní Budape?t), Blatensko (Balaton) a jihovýchodní hranice Valukových Korytan.
Byly to severní oblasti dne?ního Slovinska, kam z Itálie zamířily vojska Langobardů, jako jeden z proudů útočících vojsk Dagoberta I..

Pokud uvá?íme směr pochodu vojsk Dagoberta I. (posílených zřejmě ji? od počátku spolehlivými Austrijci), která vyrazila z Mét a naopak směr pochodu Alemánů, pak mo?ný průsečík určoval i mo?né seřadi?tě loupe?ivých hord.

Přičem? nelze opomenout ani ten fakt, ?e jakkoliv nemělo slovanské společenství stálou armádu, nepatřili ani boga stýři, Svantovidovi obřadní bojovníci mezi, ty o nich? by si německé noviny, z konce dvacátého století, dovolily psát, ?e se proplakávali dějinami. Ka?dopádně volná slovanská unie vznikla jako mocný prostředek eliminující mo?né tlaky a nepříjemnosti přicházející zvenčí.
V těch časech slovanský svět v ose sever - jih sahal od Slovanského moře (dnes Balt) a? po Jadran.
V ose západ ? východ, od Berlína a? po divoký východo východ.
Av?ak jak dalece by kupec Sámo, pokud jeho postava nebyla pouhou válečnou lstí proradných Slovanů, dovolil postup nepřátel a? do samého centra Samo-děr?aví ? to? otázka.
A co tvrdí strana protivná brkem mnicha Fredegara Scholastika?

Sclavi his et aliis locis e contrario praeparantes, Alamannorum exercitus cum Chrodoberto duce in parte qua ingressus est victoriam obtinuit. Langobardi itidemque victoriam obtinuerunt; et plurimum numerum captivorum de Sclavis Alamanni et Langobardi secum duxerunt. Austrasii vero cum ad castrum Wogastisburc, ubi plurimo manus fortium Winidorum immoraverant, circumdantes, triduo praeliantes, plures ibidem de exercitu Dagoberti gladio trucidantur, et exinde fugaciter omnes tentoria et res quas habuerunt relinquentes, ad proprias sedes revertuntur. Multis post haec vicibus Winidi in Thoringiam et reliquos vastando pagos in Francorum regnum irruunt?

??Mezitím, co se na opačné straně i jinde Slované připravují, vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem vítězí. Alamani a Langobardé si odvedou velký počet slovanských zajatců. Tehdy Austrasijci (pocházející z hloubi francké ří?e) opevnění Wogastiburk, kde zůstává velký počet statečných Venedů a tři dny s nimi bojují. Velký počet Dagobertova vojska je pobit, aby vzápětí, dajíce se na útěk zanechají tam v?echny stany i v?e, co sebou měli a navrátí se zpět do svých sídel ve Frankónii (Austrasii - Severní Francie)..

Pov?imněme si nyní, jak s historickými daty nakládá strana protivná po čase zapomnění:

Dodatečně na objednávku zpracovanými kronikami lze toti? dodatečně potvrdit cokoli, co se nám právě zamane.
Kdykoliv a zejména v pravou chvíli.
Příkladné je v této oblasti i dílko z let 871/872 objednané arcibiskupem Adalwinem se sídlem v Solnohradě, jeho? úkolem byla eliminace slovanského ?ivlu zejména v Korytanech (Koru?ce). Nu?e vyslechneme si i jeho verzi o následném osvojení si Korytanského území protoněmeckými novomajiteli: Kdy? za osud Slovana jménem Sámo, bych v té?e chvíli nedal ani zlámanou gre?li:

Za časů slavného krále Franků Dagoberta byl vévodou Korytanského národa jakýsi Slovan jménem Sámo, ?ijící v Korutansku. Ten přikázal povra?dit při?lé kupce Krále Dagoberta. Kdy? se to dověděl král Dagobert nařídil, aby pomstilo ?kodu, kterou tento Sámo způsobil. A ti, které tam poslal, takto učinili a uvedli je v královo podanství.

Conversio Bagoariorum et Carantan_orum
Obrácení Bavorů a Korutanců (na víru)

Jakkoliv se zdá být tato zpráva nesmyslná, neli?í se příli? od toho, co lze z tohoto i podobného směru očekávat v ka?dém ročním období.

Za příslu?ného rachotu bubínku i slavnostního mumraje neurčité jakosti.
Stala se té? historicky důle?itým a přehledným dokumentem o tom, jak pracovala sicherheist dienst řízená tentokráte Herr Adalvinem, arcibiskupem solnohradským.
S pozděj?ím cílem, při kráde?i slovanských Korytan přesvědčit původní slovanské obyvatele, a? jim Habsburk, pod trestem smrti zaká?e hovořit rodnou řečí, ?e ji? zdávna jim toto ?sporné? území vůbec nenále?í.
A vlastně ani nikdy patřit nemohlo.
Jakkoliv v?ichni vědí, ?e v?ichni vědí o historické Adalvinově realitě, ?e je pouhou fiktivní ideou.
Nicméně nám solnohradský arcibiskup nechtěně potvrzuje, ?e součástí Velké Moravy, respektive Samo děr?aví, byla i Koru?ka (Korutany).
Jak ji? dobře víme, bylo v?e právě naopak.
Ani Korytany nedoznali od Langbardů nijaké úhony!
Malé a o to nemilé překvapení čekalo i ostatní protoněmecké raketýry.
Jakkoliv Langobardé a Alamani skutečně zaútočili, ka?dý ze svých směrů, ?kody, které způsobili byly minimální. Poplenili pouze hraniční území, aby se vzápětí dali na ústup.
Ani? cokoliv vojensky získali.

Zatímco Langobardské voje se trudnomyslně vrací v tichosti zpět do Itálie, aby tě?ce po?ramoceni nav?dy zmizely z Evropské scény, hlavní proud Dagobertových vojsk, posílený spolehlivými Austrasijci ze severu Francie, narazil u hradi?tě Vugastu na nečekaně tvrdou slovanskou obranu.

Po třech dnech ?arvátek byly jedním mocným výpadem spojených vojsk slovanské Unie loupe?ivé tlupy, vedené franckým náčelníkem Dagobertem I., na hlavu pora?eny a vzápětí také zbaběle prchají.
Od těchto chvil naopak přechází Samo-volná slovanská unie do útoku a ?ene Dagoberta I. a? k hranicím francké ří?e. Je? se od této chvíle skutečně stávají horkou západní hranicí mocného státního útvaru.
Známého od těchto chvil jako Sámova dr?ava (Samo-děr?avie).
Západní hranice Samo-děr?aví, je? se dotýká Saska, přičem? na severozápadě se po porá?ce Dagobertových vojsk, připojují ke svazku i Polab?tí Srbové vedení vojvodou Dervanem.
Slované následně vtrhli do Durynska i dal?ích krajin franského království.

Vogastis musel být tedy spí?e mocným pohraničním hradi?těm, mo?ná je?tě z dob keltských předků. Mo?ná kdesi na jihozápadě Ji?ních Čech? Například v Obřích hradech. Mo?ná na ?umavském přechodu z Vitorazska do Ji?ních Čech?

V této souvislosti si připomeňme systém lesních průseků a dobře kontrolovatelných přístupových cest do českomoravské oblasti. A být Dagobertem Chytrým zamířím úplně jinam. Co? se pravděpodobně i stalo.
Vojenská síla unie jakoby skutečně byla nad langobardské síly a překvapivě zklamali i jindy spolehliví Alemáni.
Nebo byl snad směr útoku Langobardy na Valukovy Korytany a později i útok Alemánů na alpské Slovany pouze předstírán, aby naopak Dagobertova vojska zaútočila překvapivě v jiném směru?
Budi?
Av?ak odkud?
Překvapivě se v této válečné operaci nepodílejí jinak v?dy velice aktivní Bavoři!
Směr útoku Dagoberta I.?
Fredegarova kronika tvrdí opak.

Jisté je to, ?e se drtivá síla ze tří, či čtyř směrů nekonala. Alemani a Langobardi nenalezli tu odvahu hlouběji pronikat slovanskou obranou. Svoji statečnost si vybíjeli pouze v malém pohraničním styku a ne?kodnými půtkámi kdesi na pomezí Korytan.

r . 631 - porá?ka franckého Dagoberta u Vugastu... varianta II.

Rozpínavý francký náčelník Dagobert I. byl pora?en u blí?e neznámého hradi?tě Vogastu (z vyněmčeného Vogastiburku) vojsky vládce, či spí?e poradce v?ech Slovanů, jeho? nyní nazýváme Sámem.
Moc Samo-děr?aví dosáhla a? k slovutnému sluchu franského panovníka, či chcete-li krále Dagoberta, jen? posílen likvidací slovanských kmenů v Durynsku, cítil příle?itost roz?ířit svoji ří?i na východ nejen diplomaticky, ale i vojensky. Zaútočil z několika směrů na slovanské svazy přičem? hlavní úder byl veden ve směru postupu jeho Austrasijských vojsk. Tedy v místech, kde byl ji? očekáván. Na opevnění, je? známe jako Vogastiburk a je? se prý nalézalo kdesi v Čechách (Místní znalci, kteří se účelově obávají hledat slovanské opevnění v současném SRN se domnívají, ?e Vogastiburk le?el kdesi na řece Ogarce (kelt. Oharce ? dne?ní Ohři. Přičem? zcela opomíjejjí bojský faktor a stejná jména řek i v Bojowarii).
Jak ji? víme, německý komplex při osvojování si cizích (slovanských) území, nehýří příli?nou fantazií.
Připojují u jmen měst koncovku burk (burg), u vesnic dorf o kopečků berg , kdy? ani koncovky AU nejsou k zahození, kdy? naopak stará slovanská místa končící na ice zřejmě lépe znějí germánskému uchu zřejmě lahodněji v podobě itz). I kdy? nejdokonalej?ím trikem, jakým sofistikované zázemí ?pioná?ní marky umí zamést stopy po genocidě západoslovanských kmenů (nejlépe pod plá?tíkem ?íření učení nového Boha) je změnit např. jméno města Kamenice na Chemnitz.
A je?tě lépe na Karl Marx Stadt.
Co? je téměř super a bo?í.
Problém Vogastiburku tak mů?eme vzhledem lehce postradatelným germánským koncovkám eliminovat zbytečně zaclánějící německé slůvko burk, a rázem zde máme Vogast. Vezmeme-li pak v úvahu problematiku zakrslého jazyka s výslovností některých slovanských slov, hlásek a samohlásek, je té? mo?né, ?e bitva byla svedena na zcela jiném místě.
Lhostejno kde! Nicméně su?e konstatuji, ?e spojená vojska Sámo(va) děr?aví porazila vojska fransko-germánského krále - náčelníka Dagoberta I. ?na hlavu? v bitvě u Vugastu (Vugast boru)!.
A osm let poté roku 639 umírá Dagobert I. Merejovec. Je?tě před smrtí jmenoval svého syna Sigiberta králem Austrasie (území na severu Francie).
Samo, pokud kdy byl, ?il zřejmě zdravěji a podle franckých zpráv pře?il svého protivníka o plných 19 let.
Zemřel prý roku 658. Co? ov?em vůbec nepředznamenalo postupný konec Samo dr?avy, jak tvrdí idealističtí borci...
Pokud, kdy skutečně existoval jako skutečný vládce velké slovanské ří?e a nikoli jako pouhý diplomat ? poradce, respektive překladatel, za ním? stály mocné rody a kmenoví vojvodové.
Samo prý panoval Čechům a druhým západním Slovanům celých 35 let. A? do své smrti roku 658 vzorně dodr?oval slovansko-pohanské obyčeje. A tak se svými dvanácti slovanskými ?enami zplodil 22 synů a 15 dcer. O jejich? příbězích v?ak není nic známo?
A kde hledat Wugast?
V Pomohaní nedaleko Wogastesrode (ze slovanského vugast rod - z popele zrozeni), či na vrchu Rubín? Nebo prý u Kadaně?
U Wo_gastis_burku? Tam, kde v?ude kolem a jednou prov?dy slo?ili své znavené kosti Dagobertovi udatní Germáni. Chci říci Frankové?
A nebyla to Valhala, ale Gostí gorod ? Hostí hrad, či je?tě lépe Kostí hrad, kde si přepočítávají své kosti. A nemohou se dodnes dopočítat.
Wo gasti ist (der) burg?
A kde hostí je hrad? Slovní hříčka měnící význam dle intonace a přízvuku (gostí [čti gastěj] ? hostí, gost [čti kuost] - kosti. A kde (jejich) kostí je hrob.
Výsmě?ná otázka těch, kteří zvítězili?
Dobové zprávy hovoří, ?e Dagobert I. byl pora?en tam, kde se nalézá hostinný hrad pro kupce. Hosti, respektive gosti byl rovně? prostý slovjěnský technikus terminus pro franské kupce.
I kdy? mnohé by dokázalo naopak vysvětlit srbochorvatské slůvko vugast - popel, popelavý. Vugasti bor ? bitva (bor) u Vugastu. Bitva u Popelavých Gostěj, respektive bitva u zpopelněných!
A nač to tajit! Zahnívající a tlící nepřátelské hordy byly krátce po vítězství spáleny na slovanský způsob!
A jejich kosti tam le?í spáleny na popel... vugast.

Poznámky pod čarou:

A v?e se snad vyjasní kdy? připomeneme, ?e v?ichni Slované se hravě dorozuměli jedinečným jazykem: Staroslovjěn?tinou a ?e jádrem českého národa nebyli Če?i, ale Charvaté, Srbové, Lemuzi, Děčané, Doudljebové, Ljutoměřici, Ratiborové, Lučané, Polané Drevljané, či Krajané. zkrátka Slovjěnici (Slované, Slavníkovci, Venedi, Antové), kteří si v rámci volného svazu někdy říkávali Pastýři - Če?i zpoza Arkthura v souhvězdí Bootes. Je? nazývali tehdy i dlouho poté souhvězdím Přemysla Oráče.
Zatímco mnozí při?li z jihu, jiní ze západu jedinými, kteří do na?í vlasti a Podunají (na jih od Vitorazka a hranic ji?ních Čech) doputovali zpoza čítankové řeky Volhy byli početní Doudljebové.

gosti (staroslovjěn.) - kupci, slovjěnský technikus terminus pro kupce
kosti, guosti, kuosti - kosti
Kostěj (Nesmrtelný) - vychrtlý kostroun, jen? vládl smrti
gostinica - hostinské dnes pohostinství, hospoda
(gospoda, Gospodin,
Hospodin, hospodář, hospodářství)
rigi_samos (gal. kelt.) - království
rix samos (gal. kelt.) - království
samoděr?avje (rusky) - království, respektive stát, státní útvar, dr?ava
vugast (srbochorvat.) - popelavý, popel
bor - boj, porovnej bitva Vugasti bor
V souvislosti s označením kupců - hosti, ale i s deklarovaným opevněním pro kupce - hosty, nevidím, z pohledu etymologického pátrání překá?ku, ve spojení moravského Hostýna (zasvěceného Matce Zemlji) s Wogastiburkem. Tedy U Hostyn boru. Pouze neznám autora této alternativy. Nicméně jej srdečně zdravím.



Související články:
FAUNA a FLORA SEVERIJE (11.12.2019)
Svatobor - starověrecké pohřebiště "Na Hrobce"... (14.09.2012)
Santorini - Strongil (cca 1 600 př. n. l.) (14.07.2012)
Arkaim - bájná Arjanem Vaed?o? (10.07.2012)
Trojský kůň pohledem EU studie Y_DNA (06.07.2012)
Severije - Arkaim - Sintašta - Airjanem Vaedžo. (01.07.2012)
"Plivat na podlahu a hovořit breton?tinou zakázáno". (23.06.2012)
A v oněch dnech sestoupí vyvolené (vybrané) a svaté děti pocházející z vysokého nebe (09.06.2012)
Henochova kniha - 2. část - zpětný rozbor nejslavnějších kapitol... (28.05.2012)
Polobájný vládce Drákije - Orfeus (21.04.2012)
Merkatorovy mapy Severije (Hyperboreje) (11.04.2012)
Třetí oko šivovo (Apollo 20, Mona Lisa)... (05.04.2012)
SPAR_TRACUS ? (12.03.2012)
Kdo je pánem Měsíce "na křivo" (04.03.2012)
Karel IV. (24.02.2012)
Janičáři (19.02.2012)
Carnuntum (14.02.2012)
Morová ráno obecné vzdělanosti, (11.02.2012)
Bock 2 (06.02.2012)
Sága rodu Bock...I. (01.02.2012)
Protržení pohoří Calpre... (14.01.2012)
Aratta - 22 000 př. n. l. (07.01.2012)
Výběr nejčteněj?ích článků v roce 2011 (28.12.2011)
Vymazání minulosti, kdy? nejsnáze v přítomnosti, ve prospěch dějů budoucích? (22.12.2011)
Kněžna Ludmila, rituální obětí dne 28. září 921 (12.12.2011)
Arij Bojové... (02.12.2011)
Krok a Libusse německé provenience (21.11.2011)
Zařízení včasného varování a... (06.11.2011)
Frankové? Ach... (31.10.2011)
Pozvánka (30.10.2011)
Zlatý věk lidstva (26.10.2011)
Dobryňa Nikitič a litá saň (19.09.2011)
Lebor Gabala Erenn (11.09.2011)
Čas utkaný z jemného svitu tří lun (01.09.2011)
Když se řekne Morava... (28.06.2011)
Chorvaski a Jaromín, syn Segimiera (05.05.2011)
Jak Němci lehce o své germánství přišli... (24.03.2011)
Dubrawka of Bohemie... (11.03.2011)
Tutenchamon vlastní Y-chromozom R1b (Celtické)? (01.03.2011)
Vandalové, Mavro Orbin a... (25.02.2011)
Ledová královna Morana (23.02.2011)
O původu Gadů (Hadů)... (05.02.2011)
Raetie... (02.01.2011)
Bít, či nebít, to? otázka... (29.12.2010)
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničeho? nic... 2. část/3 (29.11.2010)
Drahokam všech drahokamů (02.11.2010)
Zlatá hvězda Margita... (18.10.2010)
Ja jesum byl... (17.09.2010)
A co Svatopluk? (11.09.2010)
Co zjevnější... (30.08.2010)
Boleslav I - Státotvorce (12.08.2010)
Svanto gorici... (31.07.2010)
Zkoumání dračí linie... (27.07.2010)
Slovan a římský císař Konstantin I. Veliký (13.07.2010)
Jak Panonie ke jménu při?la... (13.07.2010)
"Šíření lásky k bližnímu svému" skrze barbary... dokončení (05.07.2010)
Několik slov o šíření lásky k bližnímu svému (05.07.2010)
Hyperborea - Severije (24.06.2010)
Antonín Horák mů?e mít pravdu... (11.04.2010)
Sv. Václav - světec až panovník? (28.03.2010)
Svatá Dobroslava... (22.03.2010)
Starověrecké staro?itnosti Slávů... (18.08.2009)
Souhvězdí Orion a... (04.08.2009)
Církevní falzifikace... (11.07.2009)
Nehorázná provokace (17.06.2009)
Vzpamatujte se, dokud je čas?. (08.09.2008)
Energie pro pře?ití 1. část (fotovoltaika) (27.08.2008)
A je to? (10.07.2008)
Modlitba za Českou zemi (05.07.2008)
Bajka (15.06.2008)
Anthropoid (27.05.2008)
Tvé cesty a osudy národe český... (24.05.2008)
Techno Warior s ohnivým mečem.....dokončení (16.05.2008)
Hrdina nebo... (14.05.2008)
Boží bojovníci a zemští škůdci (12.05.2008)
Techno Warior s ohnivým mečem.....1. část (08.05.2008)
Vládkyně nad celými Čechami II. (28.01.2008)
Mládí kněžny Libuše (24.01.2008)
Nomen Omen 3. část (31.12.2007)
Nomen Omen 2 (06.12.2007)
Nomen Omen (22.11.2007)
Svantovid (05.11.2007)
Živá a mrtvá voda (01.11.2007)
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU? (30.10.2007)
Nusle - Nov sjelo? (22.10.2007)
Globalizovaná historie EU? (18.10.2007)
Karel, ten Veliký (17.09.2007)
Velengorod (Velehrad) na ?íravě? (11.09.2007)
Libu?ina Cassurgis - Praha Matka měst (19.08.2007)
Česká kněžna Libuše (15.08.2007)
O pálení ohňů a klanění se duchům (03.08.2007)
Praha roku 964 / 965 - Jako vždy jen zadarmo! (30.07.2007)
Diskrétně Vás obslou?íme (23.07.2007)
Opat Prokop (09.05.2007)
Oldřich a Bogьnja Pierucia (26.03.2007)
Pamě? národa (18.03.2007)
Slávové - 3.část (28.01.2007)
Slávové - 2. část (25.01.2007)
Slované - 1. část (22.01.2007)
Země Antů (09.01.2007)
Socha Svobody, nebo symbol egyptské bohyně Eset? (09.11.2006)
Starověrecký původ symbolů české státnosti (15.10.2006)
SANSKRT BHAŠA NAGARA (07.10.2006)
Sirius - hvězda všech Slávů (01.10.2006)
Slovanské pyramidy (24.09.2006)
Koleda, Koloděj (24.09.2006)
Řezno a o tom, jak pan Ratzinger bez uzardění fal?uje dějiny (18.09.2006)
Arcanum - nejtajněj?í z nejtajně?ích (11.08.2006)
Kalendář (08.08.2006)
Kněz Pavel (28.05.2006)
Kněžna Drahomíra (20.05.2006)
Dědici Svatého světla (13.04.2006)
PRAGA MYSTICA (09.04.2006)
Keltové v Čechách! (07.04.2006)
Jak se Češi "proplakávali" dějinami (06.02.2006)
Celá tisková zpráva | Komentáře: 4 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

  Knižní novinky






DMK
DMKEL

  Závislý výzkum agentury Step by step
Chcete zrušit změny času?

Ano (687 hl.)
 
Ne (490 hl.)
 
Možná (427 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1604

  Novinky
10.01.2018: Orlík

04.11.2017: Den mluvících kamenů

Nezapomenutelná kniha se širokým a hlubokým obsahem sdělení, ke které se budete stále vracet. Téměř 500 stran celobarevného tisku A5 na křídovém papíře.

Poštou na dobírku stojí 500 Kč + poštovné a balné a objednat si ji můžete zde.

Dojde asi do 3 dnů.

20.03.2008: Pamatujte tyto dny a pozorně naslouchejte
17.02.2008: Průběžně doplňovaná databáze jevů nad ČR

  Teorie relativity
Originální teorie relativity Zdeňka Patricka

Teorie relativity aneb, co Eistein posmrtně ještě nevynalezne... Více


  Statistika

31. 12. 2019 - 5 263 691
31. 12. 2019 - 4 032773
31. 12. 2019 - 1 059 748
31. 12. 2019 - 141 170

Netio4

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0