Maer mær – Míra, rozměr

Autor: Zdeněk ?mitmajer <z_smitmajer(at)volny.cz>, Téma: Dýmající zrcadlo 1.díl, Vydáno dne: 17. 03. 2020

Pamatujte si tyto dny a pozorně naslouchejte:
Kosovo = Srbsko

Jak vnímat jméno Šmitmajer, jehož původ je ryze slovanský, jakkoliv Marie Terezie, trpící komplexem austroasijské malosti. odvozeně nenávidící vše české, vydala nařízení odporující české a všeslovanské tradici, v níž i přes vlivy středověkých církví byla zachována vzpomínka na ryze vyspělé technogenní a biogenní všeslovanské společenství používající znalosti předků. Nařízení , aby ti jedinci mající jen jména křestní byli obohaceni příjmením s ryze německou transkripcí. Tento zlý úmysl narušili obrozenečtí písmáci. A když můj tatínek ukázal mému dědečkovi své vysvědčení roztrhal jej a se slovy:

To je vysvědšení nějakého němčoura, ty jsi Čech, takže vyřiď panu řidicímu. že tvé jméno musí být napsáno česky- a co pan řidící? Udal dědu C a K vrchnosti, ta jej povolala do války, co lapiducha. Funkce , kterou servilní jedinci s vodnatou hlavou drze nazvali zašívarnou zbabělců, a tito servilní abonenti běsů a děsů, skrze své nezvládnutelné závisti a nenávisti nasílené pomluvami přepisují naše jméno do nejpodivnější transkripcí. Připomínám těmto disidemtům devátého kruhu satani, že lapiduši byli nejblíže válečným hrůzám utrpením a nezměrné bolesti při umíráni. Sami se svými 2,10 metry jedinečným a zdaleka viditelným cílem. Zatímco jeho hospodářství v Ćecháh beznadějně chátralo a zkomíralo a tři jeho děti na vše nestačily. Považuji tedy za urážku, když jakýsi abonent pekla tvrdí, že hovořím německy a mé jméno musí mít nutně německou transkripci. Není tomu tak. Ani náhodou. Dokoonce změnili i datum mého narození., který připadá na výročí snyšlené francouzské revoluce- zatímco můj tatínek slavil své narozeniny ve výročí VŘSR. Když mezidobí slaví jeho potomci narození v období přezetí moci zločinnou trockistickou komunou., kotoraja uničtožila vsjech mojich milých i vsjech jejich dětěj.



© Zdeněk Patrick - 2002/2009 Praha - jižní Čechy

Maer mær – Míra, rozměr, čas který proběhne při kalení oceli v okamžiku, kdy do třešńové barvy ohřátá ocel kovář ochladí a okuje odtsraní pilníkem, aby sledoval na očistěné oceli průchod barevního spektra. Jakmile naběhne v barevním spektru modrá barva je ocel vložena do vody a ochlazena mícháním. Projekt při němž vystartuje zájemce o pozemek,vlastně obíhá kovárnu v jisté vzdálenosti. Jedná se odvozeně o úhlovou rychlost. Zastaví jej až auditor na pokyn Smíťi, kováře, kuzněca. Majer je pak ustálený název pro plochu hopodářského určení odvozeně , hospodářství, čili dvora. ora. Vše závislé jen na průběhu vnitřních chemických pochodů. Je jasné že tento proces měření nezná movitého strýčka, je dán pro všechn zájemce průběhem magie přeměny slitiny železa a uhlíku v martenzit atd...

K porozumění této problematiky si dovolím rozpomenout se na rovnovážný diagram Fe3C karbid železa neboli cementit, jehož podstata umožní nahlédnout do kuchyně ves míru, ktrému jsou lhostjení movití strýčkové. Jakkoliv je nezávislost těchto zákonů zásadní mírou. Podobným způsobem legendární Didona i mohla odkoupit pozemek na výstabu Kartága o velikosti bůvlí kůže. Didóna kůži nařezala na proužky, jimiž pak vytýčila hranice své říše, která vešla do histoire, co Mové mšsto - Kartágo.

Jak a kdo určil druh oceli, ale i velikost kaleného předmětu byl dozajista pod kontrolou přísedících kovářů.

To málo na co si vzpomenu jsem diplnil, jsa líný, převzatými grafy. Jen v paměti náhodně uvízlá ,V eutektoidních ocelích – s obsahem uhlíku právě 0,765 % – se při chladnutí z austenitu tvoří lamelární eutektoid tzv. perlit, což je směs 88,5 % feritu a 11,5 % cementitu.[9][10] Eutektikum, tj. eutektická litina nebo surové železo, se při obsahu 4,3 % uhlíku nazývá ledeburit. Je tvořen zrny austenitu o obsahu 2,11 % uhlíku a cementitu o obsahu 6,68 % uhlíku při teplotě 1 148 °C. Při chladnutí se austenit rozpadá na perlit a cementit: tato směs perlitu v základním cementitu se často označuje jako tzv. rozpadlý ledeburit nebo transformovaný ledeburit.[11] Grafitové eutektikum je směs krystalů austenitu s lupínkovým grafitem, která vzniká při teplotě 1 154 °C a obsahu uhlíku 4,26 %. Grafitový eutektoid je směs feritu a grafitu, která vzniká při teplotě 738 °C s obsahem uhlíku 0,69 %. verbální informace austenit, ledeburit, perlit, martenzit křivky likvidus a solidus, poideutoidní ocel Nad euteodní ocel a to , že ocel je Slitina železa a uhlíku, čili karbid železa Fe3C_cementit. nepočtaje prvky v přírodě rozšířené nepříznivě, jak kdy, ovlivńující kvalitu oceli fosfor a síra, křemík vyjma legujících prvků, přiřemž velkou roli sehrává atomová nřážka a její kvalita i velikost v závislosti na teplotě. Čisté železo prakticky neexistuje, jen v laboratorních podmínkách v několika modifikacích. Železem α se nazývá kubická prostorově středěná atomová mřížka železa, která je stabilní až do teploty 911 °C a nad 1 392 °C. Železo α je feromagnetické až do teploty 769 °C. Nad touto teplotou se někdy označuje jako železo β. Velikost hrany atomové mřížky železa je závislá na teplotě a v případě nízkoteplotního železa α (β) je maximální rozměr 2,9×10−10 m. Železo γ je kubicky plošně středěná atomová mřížka, která je stálá mezi teplotami 911 °C a 1 392 °C. Železo γ, stejně jako železo β, ztrácí schopnost magnetizmu.[ Hrana atomové mřížky železa γ je větší, než u železa α s rozměrem přibližně 3,65×10-10 m. Ohřevem atomy kmitají a zvyšuje se jejich vzájemná vzdákenost viz tepelná diletace (roztažnost). Při teplotách nad 1 392 °C modifikace železa α se často označuje jako železo δ.



Uhlík je jedním z prvků, které vytvářejí v závislosti na teplotě s Fe tzv. í tuhý roztok. Tehdy se atomy uhlíku vtěsnají do prostoru mezi atomy železa. Rozdílný typ a velikost atomové mřížky má pak vliv na rozdílnou rozpustnost uhlíku v jednotlivých modifikacích železa. Tuhý roztok uhlíku v železe α se nazývá ferit α s maximální rozpustností 0,02 % uhlíku při teplotě 727 °C. Paramagnetická fáze feritu se označuje jako ferit β. Tuhý roztok uhlíku v železe γ se nazývá austenit s rozpustností až do 2,11 %. Uhlík v železe δ tvoří tzv. ferit δ, ve kterém je rozpustnost uhlíku maximálně 0,10 % při teplotě 1 499 °C.

Kvalita oceli je závislá na obsahu C jakkoliv nepatrném %, teplotách ale i schopnotech jednotlivých modifikacích atomové mřížky vstřebat a rozpustit uhlík v tuhém roztoku- jakkoli již šilhám nahlížením do cizích karet, považuji tento článek za úhelný kámen k jehož vybroušení se budu stále vracet, neboť dalším tepelným zpracováním (kalením popouštěním žíháním, kováním) se jakost oceli jen zkvalitní.





Na článku se stále pracuje, jen, co si vybavím své ztracené vzpomínky o zákonech umožňujících přesně popsat a propočítat a v čase rozvrhnout strukturu jednotlivých modifikací tuhého roztoku uhlíku. či naopak, jak vzniká volná fáze uhlíkových globulí v šedé litině. Jsem připraven i popsat praktické rozeznání % uhlíku v ocelích tzv vyjiiskrováním. Prozatím děkuji za vstřícnost a pochopení.