Byli, či nebyli uctívači Ještěrek na Měsíci?

Autor: Administrator <>, Téma: Dýmající zrcadlo 1.díl, Vydáno dne: 26. 01. 2020

Van Allenovy radiační pásy, které byly objevené družicemi Explorer I a Explorer III., nejsou až tak snadno průchozí "Hvězdnou branou". Jedná se o velmi silně, částicemi Slunečního větru a kosmického záření (tzv korpuskulárního záření), koncetrovaně nabité radiační pásy, které jsou vytvořeny magnetickým pólem Země (Moje jednoduchá představa magnetického pole, odvozeně Van Allanových pásů, spočívá v jemných železných pilinách a magnetu.), které vlastně chrání život na této planetě, Jejich vzdálenost od Země je, odvozeně od průběhu magnetického pole, ve vzdálenosti od 400 km do 30 000 km. Vnitřní pás velmi nabitý částicemi dosahuje do vzdálenosti cca 15 000 km.

V minulosti byl znám, jako Oroboros, tedy jako ochranný had, či drak. V Egyptě hadi znázorňovali kladně nabitou elektrodu. Dnes tvoří tři vrstvy, které od sebe oddělují kladně nabité ionty a pás elektronů, které svým nábojem vychylují od povrchu země kladné, či záporně nabité záření (jen fotony ve viditelném spektru mají ve volném prostoru intenzitu až 2,4 kW/m3), Země je nabitá záporně, v souladu s Teslovou praxí...



Korpuskulární záření:

Jak je patrné z následujícího přehledu nic, co by bylo životu až tak prospěšné. Odhad:

Další úspěch domorodě uskupených destruktivních sil, průletem Van Allanovými pásy, zaručen, Astronauté by se upekli do „zlatova“ na hliníkové folii Apolla, během třech až pěti minut. O přístrojovém vybavení raději pomlčme. Aniž si dělám iluze o tvrdém záření v širém kosmu směrem k Měsíci a aniž se odvážím uvažovat přibližně tentýž energetický náboj vytvořený pro změnu, el. mag. polem Měsíce. A o tenoučké ochranné vrstvičce ozónu, si nechám rovněž snít. Za úvahu pak ještě stojí: Převážná část měsíčního projektu Luna, Apollo, Surveyor a Ranger, se odehrávala na nulté rovnoběžce (rovníku).

Záření α: proud části atomových jader Helia
Záření β: nevlídný proud mračna elektronů a pozitronů. Soustředěné elektromagnetické záření nevyjímaje.
Záření γ: Výše jmenované záření i vše pronikající nejtvrdší známé záření, neboť s nejkratší vlnovou délkou, ale i další, jsou vesměs smrtící (viz i následné veselé produkty jaderných výbuchů, co nedílné součástí tzv. „korpuskulárního záření“.): Ultrafialové, infračervené, ionizující, tepelné, rentgenové, ale i další kosmické produkty téhož. Jakkoliv možný zdroj energie pro lety širým vesmírem bez „přídavných palivových nádrží“, je v morálně zanedbaných rukách, jak dnes zřetelně patrno, neobyčejným požehnáním Satana. Důkladný bič na neposlušné státy.

Aby však nebylo mýlky: Jako domorodý lokální patriot držím všechny palce myšlence, že bylo nalezeno nějaké mocné kouzlo Abraka_dabraka", chránící lety Apollo, ale i ty ostatní dobývající "daleký" vesmír.

Jistá naděje se jeví, v dosud mnou nevyřčené domněnce, že lety Apollo byly směrovany skrze menší koncentraci částic, jež by měla být logicky nad el. mag. poly Země. Nad oběma geomagnetickými póly? Tam, odkud na nás pulzují obří ozonové díry? Tedy hurá na oběžnou dráhu a snad více než tušit, kde nám nechal Tesař dokořán otevřené okno i pro zpáteční let.

Gama záření často vzniká spolu s alfa či beta zářením při radioaktivním rozpadu jader. Když jádro vyzáří částici alfa nebo β, nové jádro může být v excitovaném stavu. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako elektron v obalu atomu vyzářením kvanta ultrafialového záření.

Příkladem může být beta rozpad kobaltu-60 60Co na nikl-60 60Ni, při kterém v prvním stupni nejprve jádro kobaltu vyšle částici β (tedy elektron e-) a elektronové antineutrino νe a přemění se na jádro niklu v excitovaném stavu:

Záření alfa je proud jader helia (částic alfa) a nese kladný elektrický náboj, záření beta nese záporný náboj elektronů.

Jak tedy létali, Anu Anunaki, Enki a Slované, či Nágové hlubokým vesmírem? Velmi nepohodlně, neboť v tuhých ochranných oblecích. Pokud neovládali ono kouzelné slůvko: Abraka_dabraka. Pokud nikoli cestami andělů a most přes ohnivou řeku Smorodino.

Zážené gama Záření gama je často definováno jako záření o energii fotonu nad 10 keV, což odpovídá frekvenci nad 2,42 EHz či vlnové délce kratší než 124 pm, přestože do tohoto spektrálního pásma zasahuje i velmi tvrdé rentgenové záření:

E= Planckova konstanta 6,66 * 10- 34 * f = 1/2mv2 +A = 6,66 * => E= h *1015 hertz.

l Přírodní zdroje.

l kosmické záření.

l sluneční záření.

l přírodní radioizotopy.

l Umělé zdroje.

Rentgenka.

Urychlovače částic - Cyklotron, Synchrotron, případně lineární urychlovače mezi něž patří i rentgenky (Rentgen, CT, mamograf) a CRT obrazovky.

Jaderné zbraně.

Jaderný reaktor.

Uměle vytvořené nestabilní chemické prvky (neptunium, plutonium, americium, kalifornium atp.).

Zařízení pro scintilační a stopovací diagnostické metody.

Terapeutická zařízení - cesiové a kobaltové gama ozařovače, Leksellův gama-nůž.

Radiofarmaka a tracery.