Zážeh Slunce, oprava, nebo jeho výměna I.

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: Dýmající zrcadlo 1.díl, Vydáno dne: 06. 03. 2017

Zážeh Slunce zavedl Řád, který Slované vnímají jako Pradávno viděnou Pravdu (Pravi). Zákony Univerza, jejichž dodržování drší 3D hmotný svět s duchovní dimenzí v rovnováze. Není dobré zasahovat do zavedeného řádu ve svůj soukromý prospěch, pokud jsou známy veškeré vlivy působící v neprospěch širokého okolí.



Člověk je vidina.

vidina po kráse, lásce a bezpečí,

člověk a jeho duch hledící k obzorům.

Sluníčko zahřeje a vánek potěší,

stín schová se v kapradí a člověk v přístřeší.

Oko se orosí a srdce zachvěje

při změně k lepšímu - při změně k horšímu.

Stále je naděje k životu prostšímu.

Náš svět - matička Země

i hluboký vesmír k míru dospěje.

Člověk je duše hledící do dálek

i k životu lepšímu, k životu bez válek.

Navzdory všem, klenotem vesmíru,

ta nejkrásnější planeta pro radost nám daná,

patřící všem - naše matička Zem.

Vlasta Šmitmajerová

ZAŽEHNUTÍ, OPRAVA, NEBO VÝMĚNA SLUNCE?

©Zdeněk Patrick, Praha 2017

Pokud vycházíme z přesvědčení, že relativita času je semenem Universa a gravitace dominantním ždímatelem energií i neobyčejných kmitočtů, je představa vývojové časové linie, co jedinečné přímky, velmi jednoduchou berličkou, které se bez ostychu rovněž chopíme, neboť sámi prozatím nemáme, než vizi uceleného řešení. Hledáme totiž pevnější intervenční bod, abychom se i skrze srovnávací metologii vydali cestou dobrodružného pátrání, kam časově zařadit slovanskou Nav, Pravi v Javi / Kony Univerza, o jaké Setbě a Jitru, či falešném Slunci hovoří posvatné mayské texty v Popol Vuh.

Aniž mi dávají spát technologie, kterými lze nefunkční Slunce opravit, či vyměnit za jiné, jak o této zřejmě snadné procedůře píše pan Ivo Wiesner ve svých knihách. Povětšinou skvěle informován.

Nezapírám, že jsem pragmatický vyznavač Herčik_Borůvkova modelu průmětu hmoty i ducha z vyšší dimenze do našeho světa 3D. Jinými slovy: Jsem na tvrdo přesvědčen, že lidská bytost je, skrze svého ducha, součástí i vyšších dimenzí, se kterými lze, za jistých podmínek, bezprostředně komunikovat. Skrze celý, pro nás nepříliš přehledný souhrn všech přijatých a odeslaných kmitočtů, jež se nesmazatelně zapisují do noosféry / protonance. Totiž pravé, nikým nefalšované Knihy života. Přičemž svědomí není člověčím vynálezem, než čistým zrcadlením, či věrným odrazem interakce okolních dějů, hovořící o okamžitém stavu lidské bytosti, rodné Země i celé Sluneční soustavy v našem vědomí. V pokoře přijímající i dávající. Uvědomující a vzdělávající se. V koloběhu nových a nových zrození.

Ačkoliv nyní stojíme na samém rozhraní příčinnosti a důsledků: Buď jako lidské společenství končíme, ačkoliv svojí duchovní podstatou jsme mohli být fenoménem Universa. Teď a zde, v této chvíli, se totiž podobáme spíše bezduchým dřevěným loutkám, které smetla potopa (viz posvátné texty mayského kmene Kvíčů - Popol Vuh). Spoutáni na duchu, bez člověčího šarmu, nevnímaví k drancování rodné planety, slepí a hluží k utrpení jiných, ačkoliv vidící a slyšící, neboť programově vypočítaví a poživační. Totiž binární pragmatici: Negací Lži hovořící o Pravdě. Pravdu negací měnící na lež. Negací negace, negující sami sebe. A snad i Právo Boha samého.

Hluší k frustraci, strachu a utrpení druhých?

Nemám tím na mysli nesmyslné masochistické sebeobětování národa ve prospěch vychytralého plánu, jak konečně eliminovat prvorozené děti Země, nositele véd, člověčenství, kultury a sociálně vyvážených vazeb.

Lingua Slavica / Jazyk Slovanský

Nemůže být sporu, že prastarý a nanejvýš vyspělý slovanský jazyk byl jedinečným a všesvětově sjednocujícím informačním systémem Starého světa i tzv. světa antického. Všeslovanský jazyk, ve kterém je každé více slabičné slovo vlastně větou.

Můžeme lehce zahrnout trpaslíky na ramenou zdánlivých obrů, a také se, v naší Enyklopediii Den Mluvících Kamenů , o to s úpřimnou radostí přičiníme: Podat tisíce důkazů, že umělohmotné spletení Slavica Lingua, do evropských jazyků, ani náhodou není božský úradek stavebního Dohledu, jemuž prý vadila výška Babylonské věž e, nýbrž svatá přáníčka podvodníků, žádajících si, v rámci beztrestného drancování Země, masochistické sebezničení slovanských národů.

Zažehnutí SLunce.

Výbuchy obřích hvězd, které se provinily, Smrt Slunce, jež dokončilo svůj přirozený běh rozmetáno i s obydlenými planetemi ve žhavé ionizující obří mračno, kdesi v odlehlosti Orionova ramene, Spojením praoceánu Absú a Tiamaty, Odvozeně obsahující všechny stavební prvky (uhlík, vodík, deutherium, lythium, křemík bor atd...) budoucí (i minulé) Sluneční soustavy, postupně gravitací, dostředivými i odstředivými silami shromažďováno, do podoby disku s velmi svítícím jádrem o teplotě 10 Kelvína (- 263 stupnů Celsia), později do podoby globule / Praslunce, v procesu trvajícím celých 8 miliard let.

a) Zážeh Slunce:

Gravitace Praslunce zvyšovala povrchovou teplotu z -263 stupňů Celsia (10 kelvína ) na 4000 Kelvína a nasíleno termojadernou reakcí Deutheria, Berilia, Lythia, Boru společně s téměř čarodějnou gravitací, navýžila povrchovou teplotu na 7000 Kelvína, kdy se jadernou reakcí začal měnit nejstarší prvek vodík na helium a Praslunce / Šamaš, zažehnuto na UTU / Slunce. S povrchovou teplotou 8 000 Kelvína. Stalo se tak před cca 5 miliardami let (v lineárně chápané linii času, což je vzhledem k mohutné gravitaci nereálné.). Stalo se na jednom odlehlém rameni Galaxie / Mléčné dráhy.

Zážeh Slunce zavedl řád. Z pradávna viděný. Pradávno dané zákony Pravi, neboli Prav_da v Ja_vi. V reálném 3D světě Čela_věků byly dány kony (zákony), jejichž sdílení bylo očividně jednotné, jak pro Windones, Rassa, Slovany, tak Mayské kmeny, Indy či Sumery. šířený jednotným prastarým, skvěle uzpůsobeným slovanským jazykem. Jak se za okamžik, či naopak nechtěně, sami přesvědčíme.

O jaký řád / zákony, (právi) z pradávna viděné kony (zákony) vlastně kráčí, si lze představit, jestliže si teď a zde necháme cvičně, a prozatím bez náhrady, ukrást i naše Slunce.

Vyzářená energie, jež v průměru dopadá na 1 čtvereční metr je cca 1,5 kW (J*s) s průměrnou teplotou okolí 20 stupňů Celsia. S průměrnou stávající vzdáleností Země - Slunce 150 milionů km, kterou uletí světelný paprsek za cca 8,3 minuty.

životní rytmus (kmitočet Země) je 6, 67 kHz, zdravé srdce (i samotná osrdečnice) tepe v rytmu Slunce 60 tepů / min. Naše Slunce má dvě otáčející se polokoule, z nichž každá je nositelem + / - polarizace dvou elektromagnetických pólů, jejichž obměna má periodu 11 let. Vliv ionizace ovzduží, v závislosti na slunečním větru, vlhkosti ionizovaného prostředí a opačně, vliv na přízemní ionizaci Země (-), má vliv na zdravý vývoj lidského plodu a vyvinutý plod se předčasně dere na svět, je-li přízemní ionizace v nesouladu se sluneční (+). Je-li tato rovnováha porušena a přízemní ionizace je stále uměle, například skrze utajeně utajované rozprašování radioktivního jodu 131, práškování chemtrails, mikrovlnné záření skrze průmyslové radary řízené počasí, mikrovlnné zbraně, či několikanásobně plné pokrytí tlf, či jiným šmírovacími signálem, udržována na +, dere se plod na svět předčasně. Plně nevyvinut. Zvyšuje se i počet potratů.

Sluneční svit, vitamín D, koná pravé divy s naši hormonální, odvozeně i tělesnou podstatou. Je-li nám z jakéhokoliv důvodu odpírán, bídně hyneme i s poškozenou DNK / mtDNK, mdlým myšlením i rachitickou kostrou. Sluneční energie, elektricky nabité částice uvádí do pohybu koloběh vody i vzduchu (solidně uspořádaná proměnlivost počasí). Je-li navíc nasíleno mračnem elektronů vymrštěných z jader Jupitera / Pěruna, v lednu o Hromnicích, je první el. výboj el. mag. bouře, předzvěstí dobré pohody a úrody.

Slunce je spoluautorem fotosyntézy rostlin, energetické sítě Země s prýštícími studánkami s křišťálovou vodou, i proudění řek. Země se svými jádry, navzájem se otáčejícími v protisměru díky relativitě a signálům ze Slunce. I díky tomu obíhá Země řádně kolem ústřední hvězdy. V souladu se vzájemně působícími dostředivými a odstředivými silami. Navíci s elektrickým potenciálem mezi severním a jižním polem i odvislými od el. Mag. polem Země. Zkrátka Slunce řídí souběh i odezvu všech životných i opačných vibrací / frekvencí v souladu s Univerzálními kony v rámci souladu, či nesouladu ve Sluneční soustavě.

Jakýkoliv nepřirozený zásah do přirozených algorytmů člověka, jakéhokoliv tvora, ptactva všeho druhu, tedy i Země, včetně útoků na její přirozené receptory nachází zdroj oněch signálů, skrze Slunce a zákony Univerza, odpovídající odezvu, ovšem v opačném a velmi nasíleném gardu.

Poznámky pod čarou:

Co nás napadá na prvním místě, při zkoumání možných variant: určitě gravitace, relativita (retrakce času, proměna hmoty), vyšší i nišší dimenze. Matrice, algorytmus okolitých událostí v reálném čase, algorytmus naplněných matric, morfologická rezonance, jednoduchý egregor, duchovní info pole - protonance. Jednoduchý informační egregor? Morfické, morfogenetické i energetické pole Země. Frekvence el. mag. pole, přirozená rezonance Země (6,67 Khz i možné příčiny několikerého navýšení téhož.).

Vyměna Sluncí?

Po každé planetární katastrofě lze zákonitě očekávat nové horotvorné a vodotvorné uspořádání. Nebo-li, nové oddělování vod a souží. Při vytváření nového pomyslného čepu, kolem kterého se Země otáčí. Nového těžiště. Tehdy lze očekávat i několika set metrů vysoké tsunami. V tlumeném kmitu kroužící kolem planety. Drtící vše a všechny. Obnažující hory na dnech oceánů, tryskající vody z obnažených pruduchů Země a naopak. Při zanedbání nejméně dvou Sluncí v kouzelníkově rukávu, nebo nikoli šťastném opoždění.

Odkud vzít a nekrást? Aniž bych ohrozil nejblišší možný život.

Určitě potřebuji nejblišší možnou hvězdu stejné třídy, připravenou k zažehnutí jaderné reakce vodíku na helium. Schopnou vypoužtěním plazmy o velikosti budoucích planet, vyrovnávat nevyváženost právě nově budované Slunečná soustavy. Zcela určitě se výběr řídíl skrze vzájemné proporce, oběžnou dráhu a vzájemnou vzdálenost:

F = pl.k * (ms * mz) / r2

A protože naše Slunce snad vydrší, ještě nějakou tu miliardu let, mohlo by se zalíbit strůjcům nízko_energetického "dobrovolného sebezničení" lidstva, připraveným krátce po onom dni, odtáhnout Slunce. Nevím jak, nevím kam. Leč rychle z dosahu Země, kde v podzemních prostorách přežívají Poslední z posledních, kteří chtěli být prvními. Pány technologické singularity a v souladu se svou zvrácenou tradicí i pány otroků.

Během 8 minut by zahlédli poslední paprsky Slunce a teplota by velmi rychle poklesla na 10 stupnů Kelvína, Jak rychle by krystalky vzdužného obalu v podobě podchlateného ledu, kyslíku, dusíku, helia, vodíku zasněžila a zalednila planetuž

Velmi rychle!

Z části ještě hořící, či doutnající, by odlétla do hlubokého vesmíru k nejbliššímu gravitačnímu přitahovači. A Hvězdy by se jí zdaleka vyhybaly.

Možnost objednání knihy:
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přiloženými obsahy a s dalším listováním knihou, naleznete zde.

Možnost nezávazného objednání knihy:
Den mluvících kamenů 2 (tři knihy v jedné), naleznete zde.