Věk Dřímoty (vnějšími podněty řízeného "Časů snění")

Frekvence, příslušné intervaly tónů (jejich výška), kontrapunkt, vyluzovaná barva (druh nástroje), proměnná délka, taktování, tempo, rytmus, počet nástrojů i jejich dynamika, virtuozita hráčů zprostředkujících harmonickými motivy charakteristické rysy autorů poslouchaného hudebního díla. To vše, podle nálady, pomáhá skrze vyvolané emoce, nenásilně a poměrně lehce překonávat nesoulad, jenž se snaží za každou cenu, ač nevolán, pronikat do ryze jedinečného soukromí. Leč marně, neboť kolem dokola, jak ochranným hadem obtočen neprostupnou hradbou příjemných chvil souladu, ke kterému směřuje každá lidská bytost, každý svobodný duch.

Odkaz na petici nesouhlasu s ekonomickými sankcemi proti Ruské federaci: zde: https://www.peticie.com/nesuhlas_s_ekonomickymi_sankciami_voi_ruskej_federaciil

Had Časů driemy (snění) ...

©Zdeněk Patrick, Praha 2014

Abych se přiblížil k možné pravděpodobnosti dějů nejen skrze porovnávání (komparaci) legend, ale i skrze nalezené jeskynní malby australských domorodců, nemajících obdoby, co do stáří, obsahově i formou nad poměry i chápání možných souvislostí, zpětným rozborem, odvozeně jako cibulové slupky pomalu snímám, sám pro sebe, abych oddělil a zkoumal jednotlivosti, porovnávaje vše až k samému jádru tajemství šerého věku. Když byl, dle australských domorodců, v ochranné hadí spirále proměnných harmonických frekvencí tvořen nejen svět, ale i flora, fauna společně s aboridžiny. Vše v jakémsi polobdělém stavu snění.

Aniž lze nevzpomenout disharmonické pazvuky, impulsní arytmii, zesílenými šramoty, hlomozy, rachoty, skřeky, výbuchy, výstřely, poplašnými sirénami vyladěnými - do kvarty (Ďábel v hudbě), světelné zástřely... působícími, společně s pečlivě vybranými nelibými intervaly, vždy v nepříjemném vyladění frekvencí a intervalů, stavy právě opačné - nepříčetně destruktivní. neboť uměle generované ve prospěch Zmaru.

Když výčet vnějších podnětů není ani zdaleka vyčerpán, aniž stavy za nichž lze ovlivnit přirozenost lidské bytosti i vyplývající fyzickou konstelaci a odvozeně optimálně pracující mysl, skrze vyvolané emoce. Dovolím si nyní poněkud hlouběji prozkoumat slovní spojení "Věk snění".

Uvědomuji si rovněž, že již staří Slované, rozeznávali dokonce několik stavů snových proporcí: sen, snění, dříma, dřímota, staroslovanské drěma, klimba a medicinské (latinské?) trauma (stav zraněné mysli nacházející se mimo reálné dění.).

Pozastavme se nejdříve u slůvka "klimba": hlavou klimbá sem a tam, neboť duch odešel do sítin kmotřičky Klimby. Nedaleko od Tetína, prý na hoře "Pohled", býval idol Klimby, jenž na vysoké skále nad Mží (Berounkou) dala Libušina sestra Teta vystavit. Aby do těch míst často chodívala a klaněla se duchům dávných hrdinů i idolu K_limby.

Kmotřičky, která spřádala osudy hrdinů.

Jiným stavem je "Sen": slov. sen, rusky сон, ital. sogno (soňo), španěl. sueño (sueňo), angl. dream, něm. traum.

Nechci nechat nikoho na pochybách, že nejsem zastáncem uměle sestavených tézí o tzv. indo_evropském etniku, aniž indo_evropském jazyku, neboť všechny věrohodné příznaky směřují k jedinečnému slovanskému jazyku. Aniž bych naopak popíral, že naopak italština, španělština, fracouzština, angličtina, či němčina vykazují svými zvukomalebnými podobami nejen na bez ladu uměle dotvářenou, dnes již mrtvou latinou.

A protože jsem z téhož svého náhledu více než povinován motivu aboriginské mytologie, využiji obého k ujasnění významu obsahu i původu slova sen, snění. A to vždy v přímém vztahu mytologickému "Věku snění".

Sen je totiž spíše neuspořádaný sled ne_souvislých vidin, probíhajících na samém konci hlubokého spánku. Když angl. "dream", německé "traum", latinské "trauma" i téměř nesouvisející "drama", jsou (nikoli obráceně) odvozeny od staroslovanského "drěma / drěmati", driema / driemati, дрема / дрема́ть , dřímat (nebo-li programově sníti na rozhraní bdění a spánku.). Porovnejme ještě jednou zvukomalebnou podobu slov drěmota, driema, dřímá,

дрема, dream, drama, traum, trauma. Zatímco obsah slovanského driema, jasně hovoří o přesně ohraničeném rozlišení lehkého spánku, odvozeně podřimování, kdy sníte, společně se svým duchem, aby jste v téměř polobdělém spánku, řízeně spřádali svá nejtajnější přání ( мечтy, měčtu, tedy traum, dream). Na příklad svůj životní sen / měčtu).

Použil jsem spojení "téměř řízeně"?

Mnohdy navíc ovlivněné celou paletou vnějších podnětů, přicházejících do podvědomí nezávisle na volních vlastnostech. Čeština v této souvislosti dnes používá i slovo "klimba, klimbat", které však předznamenává, že Váš duch směřuje k limbu, zcela mimo, aby tloukl z nudy špačky (нoсом клевaть, nosom klevať, nosem klove, nebo-li klimbá. Je totiž mimo příslušné tělo, mimo tento reálný svět.). Obsah slovního spojení: "hlavou klimbá, nosem klove, bez ostychů v TV klímáš, duchem nepřítomen", vnímáme dnes v jistém obsahovém posunu. Jako stav lehkého bezvědomí, kdy naopak naše podvědomí automaticky přejímá jakýkoliv elektronický šrot.

Jakkoliv původní význam používáme dnes již jen v přeneseném slova smyslu "spát věčným spánkem, snít svůj věčný sen, odpočívat v pokoji". Jedná se vlastně o posmrtný stav, kdy Duch odešel do sítin kmotřičky Klimby (Klí_my).

Zde se přikláním k názoru, že latinské slovo Limbus (Limb) spíše nahradilo, zejména skrze kněze Václava Hájka z Libočan, později i Julia Zeyera, jiný všeslovanský termín pro "Navь. Přesně vymezený prostor, kde setrvávají duchové dávných slovanských hrdinů, stále bojujících bitvu s temnými stíny. Ve prospěch "Pravi" realného světa "Javi".

A naopak: Limbus patriarchů (latinsky limbus patrum) mělo být hypotetické místo, o němž se věřilo, že se tam nacházejí duše osob, které žily "v přátelství s Bohem" (někdy míněno křesťanské "předpeklí".).

Drěmota, dřímá, driemá, дрема, dream, traum, "dříma" (driema), zjistíme nejen, že to není ten okamžik, kdy Váš duch z nudy klepe špačky (нoсом клевaть, nosom klevať, nosem klovat, klimbat), špadla na Vás drěma, drěmota, drěmotěnka, driemota, dřímota, podřímujete a sníte společně se svým duchem, aby jste společně spřádali, v polobdělém spánku nejen svá nejtajnější přání (přání, мечтy, měčtu, traum, dream, ale i skrze vnější podněty bylo váže snění (driema), v jistém smyslu i ovlivněno.

Věk dřímání (Čas snění) v období Wondin (Wandžin, Wangin, Wandjin) je u australských aboriginců stále živou, lidovou slovesností vzpomínanou událostí. Pro mne jednou z nejzajímavějších mytologií, doplněnou nejnádhernějšími kresbami lidu, který stále žije, neboť zná svoji minulost. Jakkoliv neměl a neznal písmo. Abych pochopil, co je skryto v označení "Věk driemoty" (Dreamtime), dříve než tiše projdu kolem dávného příběhu o možném vměšování se vnějších sil, v časovém intervalu 80 000 až 10 463 př. n. l. ("Potopa světa"). Jak již řečeno: Ze slovanského slova, či vlastně jeho obsahu driemota, dřímota vyplývá, že se jedná o snění (nikoli sen) v čase polospánku. Odvozeně: Při samé hranici bdění a spánku. Jedná se o snění (drěmu,driemu /driemotu), které mnohdy probíhá konkrétním (řízeným) směrem, s určitým podílem vnějších, další průběh snění aktivujícími podnětů. Jedná se o okamžik, kdy mozkové vlny přecházející skrze aktivní vlnění beta (30 - 14 Hz, odpočinkovou fázi vlnění alfa (13 - 8 Hz), aby mozek mžikově upadl do spánku při přechodu 7 - 4 Hz, jehož intenzita nabývá hloubek při 3 - 0,5 Hz.

Je to právě ten okamžik surově odmítaného spánku: až již mikrovlnně, či jakkoliv jinak (rozsvícení ostrého světla, či bušením do zdi), při napadení vyhlédnuté oběti jež se právě nalézá v mžikovém přechodu mozkových vln z odpočinkové fáze (frekvenčním intervalem 8 - 7 Hz), mžikovým skokem do spánku. Přičemž je nutné zdůraznit, že cílem cynických "Odmítačů spánku" je tzv. "zacyklení". Opakovaně uměle vyvolávaný syndrom, samovolně spouštějící jednu a tutéž událost (setrvávání na vlnách beta), aniž přichází odpočinek. Vše nezávisle na vůli oběti, neboť hluboce vloženo v podvědomí vyhlédnuté oběti.

Destrukce osobnosti zaručena.

Během necelých 14 dní odmítání spánku se může každý z nás stát troskou, jejíž pohyb ve vynuceném virtuálním světě je útočícím gangem deviantů a deprivantů okamžitě zneužit, jako nevyzpytatelně nebezpečný. Stejným způsobem uložení nechtěné informace do podvědomí oběti může být i levý stereo kanál, jakéhokoliv audiovizuálního přístroje.

Tutéž roli neustále čilého napětí (setrvávání na vlnách beta) plní i udržování oběti v dlouhodobém stavu stresu, přípravy na obranu, strachem z konců světa, hrozbami třetí světové války, ztrátou zaměstnání, presstitutími zprávami o rychle šířících se smrtících nákazách. Tedy být udržován v neustálém napětí, v aktivní přípravě na obranu, aniž je úniku? Ano, to je jeden z nástrojů systémového řízení stáda ovcí, povolně jdoucího na porážku.

Ve svém důsledku narušující celkové zdraví lidského organizmu: adrenalínovým přebytkem, aktivací biochemických látek v těle, stabilně odkrvující se mozek ve prospěch svalové výživy, mrazení, zježení srsti, ale i ostatní příznaky přípravy k boji o holý život.

A chápejme: Není to totéž, jako lov na mamuta. Lovec mamutů si totiž mohl po boji odpočinout. Nikoli tak oběť mobingu.

Dovolím si nyní upřesnit onu přesně uspořádanou kritickou hranicí mozkové frekvence, při přechodu z bdělého, posléze odpočinkového stavu a prvním okamžikem spánku: mezi spánkem a bděním pro lidské bytosti a zřejmě i ostatní savce je asi 7,83 Hz. V téže frekvenci kmitá i směrem do kosmu geomagnetické pole matičky Země. Tato frekvence není konstantní a lze ji naružit četností uměle vygenerovaných vzruchů, utrpením mučených obětí, frekvencemi mátožných stínů duchovní bídy, uměle navýšené četnosti blesků, bezdrátovými přenosy dat (Wifi), či družicemi, ale i atomovými pokusy v blízkém kosmickém prostoru, či při pokusech o změnu klimatu. Viz chemtrails ionizací v rámci projektu HAARP. Zde se nalézá část tajemství klimatických změn, praktikovaných proměnnými hodnotami zásadních, s lidským mozkem nerezonujících frekvencí...

Každopádně geomagnetické pole Země může, v případě takového Průšvihu, signalizovat do hlubokého vesmíru i připojených dimenzí, že je cosi v v zásadním nepořádku. Uvědomíme-li si navyšující se elektrosmog, či jen četnost blesků, která byla nasílena o celé deseti tisíce. O proti časům mého dětství.

Proč takové úsilí o vychýlení zásadní mozkové frekvence mimo přirozené rezonance planety? Proč bylo vynaloženo nebývalé množství prostředků na zničení, či přepsání přirozené geomantické sítě Země (Výstavbou dalších a dalších vysokonapěťových rozvodů, bezdrátovými přenosovými sítěmi, proč tolik úsilí nahradit dýchatelný kyslík "zvláštní chemtrails plazmou", vybuzující opačnou ionizací vzdušného obalu? Vyvolávající, mimo jiné hrůzy, riziková těhotenství i následné potraty...

Mnozí se domnívají, že v okamžiku dosáhnutí frekvence 7,5 - 7, 83 Hz (Schumanova frekvence) se skrze rezonanci s frekvencí elektromagnetického pole, skrze přirozenou geomantickou síť Země propojuje lidská bytost skrze dřímání, řízeným sněním, s možnými tajemstvími Universa. Což je nepřípustně šedá, neboť nezdanitelná a faš_satanátu velmi nebezpečná magie. Považte jen, dřímat a nepovoleně, navíc nezdaněně si snít. Volat po čirém a voňavém vzduchu, křišťálové vodě a dokonce žádat Sluneční svit zadarmo. Jak výtečné je být ve své vlastní rodné zemi pronásledovanými foederáty? Platit mýtné daně cizím cizincům, za použití cest. V dědičné zemi našich slovanských předků...

Poznámky pod čarou: